Naštěstí existuje řešení i pro podobně neschopné uživatele, jako jsem já nebo vy: jmenuje se LyX. Já dal přednost verzi KLyX, která graficky zapadne do prostředí KDE. Adresa homepage programu LyX svědčí o mezinárodní popularitě programu: http://www.lyx.org.
LyX počítá s neschopností začátečníků nakonfigurovat správně své X-windows, a přemapování klávesnice na českou nabízí přímo v menu. Na serveru www.kde.org najdete i předkompilované binární RPM, ideální pro začátečníky. KLyX je prezentován jako součást budoucí KOffice, ale jde očividně spíš o zbožné přání – LyX je koncipován jako nadstavba LaTeXu (který je zase jen sadou maker pro TeX), zatímco zbytek Koffice (momentálně ve stádiu bouřlivého vývoje) je postaven na objektovém modelu, který je napodobeninou Microsoftího OLE.
LyX je nástroj plně dostačující nenáročnému ukázněnému vysokoškolákovi – nabízí několik předdefinovaných stylů, je naprosto geniální co se týče sazby matematických a chemických vzorců, případně tabulek do kterých si můžete psát výsledky laboratorních pokusů. Pokud nejste líní konvertovat vkládané obrázky do PostScriptu (např. pomocí GIMPu, viz dále), můžete se vrhnout i na jednodušší DTP. LyX je každopádně natolik silný editor, že bych se v něm klidně pustil do psaní mnohasetstránkové knihy.
Narážíme ale na podstatný problém: LyX není WYSIWYG editor, i když tak na první pohled vypadá. Problémy začínají u takových maličkostí, jako je nemožnost vložení prázdné řádky (řádka musí obsahovat minimálně „tvrdou mezeru“ – naštěstí ji lze vložit pomocí ikonky), a končí u toho, že TeX si dělí a zarovnává slova podle zcela náhodných zákonů, které asi znají jen typografové a možná ještě autor TeXu. Tzn. před každým tiskem musíte dělat preview vygenerovaného PostScriptu, a když se vám to nelíbí, tak máte stejně smůlu, protože vztah mezi tím co vidíte na obrazovce a mezi tím, co bude vytištěno na papír, je víceméně náhodný. Ale stejně díky alespoň za to, co Lyx dokáže!
S respektem k obrovskému množství odvedené práce prozatím opustíme nekomerční LyX, a porozhlédneme se po komerčních a kancelářských aplikacích pro X-windows. Je jich k dispozici pěkná řádka: Applixware, WordPerfect 8, Star Office. Mají jednoho společného jmenovatele: větší či menší problémy s po-česko-polsko-slovenštěním, nebo-li s podporou ISO-Latin-2. Star Office vynecháme – přestože jsem tohoto molocha viděl v akci. Při instalaci byly nejprve problémy s X-serverem, později s nefunkčností „osobního klíče“, který si z neznámých důvodů musíte zapamatovat při downloadu, a stahovat si Star Office podruhé nehodlám, protože jsem ho viděl v akci: pro rozumnou prácí potřebuje nejméně 128 MB RAM. A já mám „jen“ 32 MB…
Vyzkoušel jsem si proto WordPerfect 8. Je to vlastně shareware – po stáhnutí z Internetu ho můžete používat asi dva měsíce bez registrace.
První experimenty vypadaly slibně: instalace byla hladká, vestavěný tabulkový procesor je docela pohodlný, a program oslní záplavou nejrůznějších funkcí, na které je člověk zvyklý jen z programů pro Windows. Nabídka fontů je mohutná – ale ISO-Latin-2 fonty chybí. Stejně tak si můžete nastavit např. hebrejskou klávesnici – ale nikoliv českou.
Nakonec jsem WordPerfect 8 použil pro zpracování účetnictví své firmy za rok 1998. Překvapilo mě, že byl schopný sečíst dva identické (copy & paste) sloupce čísel o 50 haléřů odlišně: zdá se že nejen Microsoft a Intel jsou všeho schopné firmy :-(
WordPerfect 8 je teoreticky schopen importu dokumentů z téměř libovolné verze Microsoft Wordu – já to zkoušel jen jednou. Načetl se jen začátek dokumentu. Byl to (bohužel jeden z mnoha) .DOC souborů, které mi chodí e-mailem, takže nevím, jestli problém náhodou nebyl v nekompletnosti souboru. Na následujícím obrázku je vidět obě okna Word Perfectu (zavření toho s logem programu je způsob, jak rychle zavřít všechna ostatní okna) s otevřeným Wordovským dokumentem. V otevřeném tiskovém dialogu je zvolen jeden z ovladačů tiskáren, který generuje PostScript srozumitelný GhostScriptu (vhodný ovladač jsem našel asi na čtvrtý pokus). Na obrázku je zároveň vidět propojení domovského adresáře s KDE desktopem, které rozhodně doporučuji všem, kteří se snaží vnucovat Linux koncovým uživatelům. Všimněte si ikonky GNOME v levém horním rohu – jde o link na program „/usr/bin/panel“, a umožňuje efektivní koexistenci obou desktopových prostředí – GNOME je v tomto případě prostě jedna z mnoha aplikací, které spouštím v prostředí KDE ;-)
Na závěr jsem si nechal zmínku o programu The GIMP (GNU Image Manipulation Program). Je to rozhodně zatím nejvyspělejší Linuxová (nebo chcete-li, GNU) desktopová aplikace. Knihovna Gtk, na které je postaven, byla použita i jako základní stavební kámen ambiciózního projektu GNOME.
GIMP se nedá popsat, ten si musíte vyzkoušet. Zkušeným počítačovým grafikům (mezi které nepatřím ;-) napovím: umí asi všechno, co PhotoShop, a díky systému plug-inů a tzv. fu-scriptů možná ještě něco navíc. Jeden základní tip: pokud nepřijdete na to, že menu se vyvolává kliknutím pravým tlačítkem na okno s obrázkem, nehnete se z místa. Naštěstí stačí přečíst si postupně všechny rady, které vám GIMP po spuštění zobrazí ve zvláštním okně.
Na screenshotu jsem kvůli stylovosti spouštěl GIMP z desktopu GNOME – jak je vidět, koexistence desktopu GNOME s desktopem KDE nebude na dostatečně výkonných počítačích žádným problémem. Ve vizuální konvergenci aplikací taky žádný problém nevidím – knihovny Gtk i Qt už experimentálně podporují tzv. „témata“ umožňující celkovou změnu vzhledu aplikací (Gtk to umožňuje v daleko větší míře). Problémem je kompatibilita aplikací: na úrovni Copy & Paste je kompatibilita zajištěna díky clipboardu X-windows, kompatibilita na úrovni Drag & Drop, případně na úrovni „dokování“ aplikací v panelu asi nebude možná. Zatím jsou GNOME a KDE prakticky redundantní – ale ve chvíli, kdy začne přibývat aplikací svázaných s jedním z desktopů (jako je dnes třeba GIMP nebo KLyX) zjistíme, jak je tato schizofrenie linuxového desktopu nepříjemná…
Pokud jste už v LyXu, WordPerfectu nebo v GIMPu něco napsali, asi byste to nyní také rádi vytiskli. Jistě nečekáte, že pouhé kliknutí na ikonku tiskárny za vás něco magicky vyřeší. Přesně tak. U KDE aplikací tato ikonku způsobí zařazení dokumentu do fronty pro tisk. Ta mi ale funguje dost podivně, jestli vůbec – pokud jste na tom stejně, možná se vám bude hodit následující tip, jak vytisknout PostScriptový tiskový soubor pomocí GhostScriptu.
gs -sDEVICE=bjc600 -sOutputFile=tmp ouput.ps
lpr tmp
Po každé stránce musíte zmáčknout Enter. Pokud jako „OutputFile“ zadáte „|lpr“, bude GhostScript rovnou tisknout. Jméno ovladače samozřejmě závisí na tom, jakou máte tiskárnu – spousta lidí asi použije ovladače „epson9“ či „epson24“…
Tato poznámka o tištění z příkazové řádky je bohužel smutným důkazem současného stavu Linuxových instalací. Ono určitě _jde_ nakonfigurovat tiskovou frontu správně, takže vytištění bude otázkou kliknutí na ikonu. Určitě je možné správně počeštit X-server, aby češtinu šlo použít ve všech KDE aplikacích. Problém je značné množství dokumentace, které je potřeba nastudovat. Jediným řešením je podle mě vytvoření alespoň jedné specializované „ISO-Latin-2 distribuce“ Linuxu, pro kterou existuje poměrně velký potenciální trh (minimálně ČR+Slovensko+Polsko). Tahle distribuce by měla obsahovat co nejvíce částí systému předkonfigurovaných pro použití ISO-Latin-2, včetně například modulu překódování češtiny pro Apache. Součástí této distribuce bude muset být „něco“, co bude schopné importovat a vytisknout wordovský dokument v češtině. To je podle mě nezbytná podmínka rozšíření Linuxu i mimo okruh takových šílenců, jako jsem já. Pokud někdo takové CD vydá, budu první, kdo si ho koupí – i kdyby mělo být dražší než Microsoftem chystané Windows 2000!
