Vlákno názorů k článku KDE jako GNOME? Nate Graham otevírá pandořinu skříňku od Petr Soukup - Osobně považuji KDE za podstatně lepší prostředí, i...
-
Osobně považuji KDE za podstatně lepší prostředí, i když někdy bývá nevyladěno. Distribuce ale spíše tlačí Gnome. Proto pokud chce jít uživatel cesotu menšího odporu, musí zůstat u Gnome.
Není to proto, že Gnome má většinu vývojářů v USA kdežto KDE v Evropě a tak se více tlačí Gnome?
Většina BFU nezvládne používat Linux, tedy ony úvahy jsou úplně mimo. -
Pominu-li tu sexistickou narážku ;-) , tak s Vámi souhlasím. Většina uživatelů neumí používat Linux prostě proto, že to nikdy nezkusili (dost dlouho na to, aby to začalo fungovat).
Windows najdete "všude": ve firmě, ve škole, na novém notebooku doma. Linux musí někdo nainstalovat - a nebohý uživatel z povzdálí pozoruje, kterak se s tím povolaný odborník dvě hodiny trápí, pronáší stěží opakovatelné výrazy v neznámém jazyce, aby, když od toho konečně odstoupí, pronesl něco ve stylu: "Tak konečně je to hotový, tady se to zapíná, tady vypíná - a to ostatní je jednoduchý, na to si přijdete sami. Kdyby něco, ozvěte se." Pak dopije kafe a zanechá nebohého BFU s prostředím, které se tak liší od všeho, co má v práci, co potkal ve škole, dokonce i od toho, co měl ještě nedávno doma: vypadá to jinak, ikony jsou jiné a jinde, aplikace se jmenují jinak... Pár dní se v tom bude plácat a pak, aby nepřiznal, jaký je blbec, nezavolá "svého odborníka", ale radši poprosí některé z dětí, ať tam dají ty Windows, a pak si postěžuje na sociálních sítích, jak je ten Linux nepoužitelný.
Úplně jiná situace je ve chvíli, kdy BFU přijde k hotovému. Dejte školákovi k disposici Linux na jeho prvním vlastním počítači: do týdne je v něm jako doma a používá to přirozeně, prostředí si donastaví podle svého nevkusu a kromě absence těch skvělých her, co mají doma spolužáci, mu nic nechybí. Dejte to lidem v práci, připravené se všemi potřebnými aplikacemi, nastavené, upravené - ani je nenapadne, že je něco "špatně"; hlavně, že to dobře funguje. (Na sociálních sítích se Linuxu nezastanou, protože ani nevnímají, že to je Linux.)
A ještě přidám citát jednoho ředitele, který obdivoval nový počítač, připravovaný pro managery, leč v dané chvíli z diagnostických důvodů běžícím s Ubuntu: "Nádhera! A ty nový Windows vypadají fakt skvěle!"3. 12. 2021, 09:39 editováno autorem komentáře
-
Jenže tak je to se vším. Rozdíl mezi masovým výrobkem a výrobkem pro nerdy. Není to o UX nebo kvalitě. Je to o rozšířenosti. Vy byste si dnes koupil Windows 95, když tu máme vymakaný OS/2 WARP (který stojí čtvrtinu ceny W95)? A přesto lidé. kteří se cítili být nerdy a šly do toho druhého, nakonec rezignovali. Protože okolí jim nedokázalo poradit (takže problémy mají obě strany, ne že jen jedna).
-
V dobách Windows 95 (která jsem kupoval současně s CD-ROM mechanikou, abych nemusel kopírovat z disket, před Vánocemi, v obchodě, který po Novém roce zkrachoval a zanikl), byli uživatelé zvyklí na Windows 3.1 a nové prostředí byl prostě "zázrak". Nerdi používali třeba OS/2, já přešel na Windows NT 4.0 a koketoval s Linuxem, případně si hrál s Macintoshem u táty.
Ta prostředí byla ještě dost nedotažená, hledala se. Každé (!) z nich se musel uživatel učit, v každém začínal "od nuly". Někdy kolem roku 2000 se ale ustálily UI zvyklosti a přechod mezi prostředími je spíš učení se "omalovánek" toho kterého OS. (Dění "pod kapotou" je spíš mimo vnímání uživatelů.)
Ostatně, první, co na novém systému hledím je: "kde se spustí Terminál, Příkazový řádek či jak se to teď zrovna jmenuje?" My "přistěhovalci" jsme prostě nepoučitelní. ;oD -
V dobách windows 95 sa používal skôr čistý MS-DOS. Windows 3.11 bola obskúrna záležitosť. Nič to nevedelo a vždy sa to len pokazilo.
Windows 95 bolo u nás vnímané ako downgrade. Žralo to veľa RAM-ky a aplikácie aj tak pod tým musel človek bežať DOS-ové, lebo iné neboli. Tak načo to vôbec trpieť na disku... (Taktiež to bolo)
-
absolútne nesúhlasím... Mám vyskúšané Ubuntu aj na tie najpomalšie plečky (vyradený počítač z úradu z roku 2006) a inštalácia mi nikdy netrvala dlhšie než nejakých 10 minút... u novších strojoch je to bežne do 5 minút. Skôr by som hľadal problém medzi klávesnicou a židlí (ako sa neslušne hovorí, s prepáčením ale je to tak)...
-
No jo, ale on o voze, vy o koze - něco jiného je nový levný notebook na který se fakt nikdo linux ovladače neobtěžoval ladit a 15 let starý šrot pro které jsou ovladače přímo na tom DVD ze kterého se to instaluje :)
Moje zkušenost s *novými* levnými notebooky je taková, že vše je OK, krom wifi a touchpadu. Ale obvzlast bez té první mě s linuxem každý pošle mezi půlky. :)
-
Já mám nejčerstvější (asi dva měsíce starou) zkušenost s instalací dvou noťasů HP. Dodávám, že bezproblémovou, hladkou, jednoduchou instalací Ubuntu na SSD. Časově to vypadalo asi následovně: přesvětčit notebook, aby nabootoval z flashky: 10 minut (původní majitel - firma - to v "BIOS"u dosekal tak, aby to nešlo a nešlo to jen tak vrátit), spuštění instalace a naklikání úvodních voleb 5 minut, kopírování na disk 15 minut (uznávám, že ta flashka nepatří k nejrychlejším a USB 2 taky není žádnej blesk), aktualizace z Internetu cca 45 minut (!), první spuštění, nastavení administrátora, tvorba uživatelů 10 minut, příprava uživatelských profilů (nastavení prostředí, e-mailu, "komunikátorů", nakopírování dokumentů ze starého stroje, atd...) cca 15 minut na jednoho, přesvědčování počítače, že na tiskárně se tiskne a ta bezdrátová myš a klávesnice jsou úplně normální a mají se používat 10 minut.
Celkem zhruba dvě hodiny při dvou uživatelích, většinou strávené čekáním.
On je trochu rozdíl instalovat "pro sebe" a připravovat to pro někoho "jednohvězdičkového", kdo s tím pak potřebuje normálně pracovat a nechce řešit drobnosti, nad kterými my mávneme rukou nebo si je nastavíme sami. V tomhle ohledu je opravdu Gnome "lepší", protože uživateli nenechává tolik prostoru k nucenému rozhodování: prostě "to tak je, pokud to chceš jinak, tak gůgluj"; v KDE mi vždycky přišlo, že po instalaci musím ještě spoustu věcí donastavit, aby se to "nějak" chovalo a verse od verse se seznam toho, co je potřeba, měnil. (Ale uznávám, že má zkušenost s KDE je staršího data.)4. 12. 2021, 13:09 editováno autorem komentáře
-
"prostředí si donastaví podle svého nevkusu a kromě absence těch skvělých her, co mají doma spolužáci, mu nic nechybí"
Nie je pravda, asi máte staré info. Gaming na linuxe išiel mílovýmy krokmi vpred. So steamom a lutris-om už zvládne hry nainštalovať aj BFU. Dokonca je v lutrise integrovaný aj huble bundle a gog. Sám mi ponúka patche.
-
Jaké pecky? Já si na Ubuntu zahraju vše.... Sice s RX460 napájenou z desky, ale šlape to slušně (protože před 2 lety jsem váhal zda dát za 5500XT 5-6 litrů... dnes bych to bral hned).
Zahraješ si běžně tituly 2021. Už je fakt jen hrstka her co nefunguje... Co je na steamu fachá skvěle (případně dotáhnu GE-proton). A tím to hasne a vadne. Víc nemusím dělat. Kliknu stáhnout, dám hrát (ono se nastaví) a jedu... Úplně stejně jako na Win... Jen je vtip v tom, že když jsem na svém stroji zkoušel zapnout hry na WIN a Ubuntu.. Tak Ubuntu to zvládlo lépe a rychleji. A v případě Lutrisu a OIrigin fachá vše. To samé další launchery.. už neni toho moc co by nefachalo. A nejlepší je, že starší hry si na linuxu zahraju lépe jak na Win, které pomalu nepodporuje, nebo ještě líp ani nezapne! -
Ten první příklad převažoval tak před 10-12 lety. Tenkrát měly Windows ještě 95 % trhu. Byly stolní počítače a notebooky, to byly primární form factory a pak vedle toho nějaké Symbiany a Windows Phony, které stejně většina lidí používala jako telefony, ne jako osobní počítače.
Jenže od té doby se to obrovsky proměnilo. Dnes tu máme miliardy zařízení s Androidem a iOS, které přinesly zase nové rozhraní a nové způsoby používání, které se navíc taky mění. Lidi si zvykli, že rozhraní může být jiné. Už nevyžadují, aby to bylo jak ve Windows.
Dnes posadím člověka před GNOME a ačkoliv je hodně odlišné od Windows, prostě si s tím poradí. Nainstaloval jsem Fedoru na dost počítačů v rodině a mezi známými a pokud jsou nějaké dotazy nebo problémy, tak jsou to čistě funkčního charakteru (nejde mi tiskárna apod.). Nikdo, opravdu nikdo za mnou v posledních letech nedošel, že má s rozhraním problémy, že se mu v tom špatně pracuje apod. Platí to zvlášť u mladé generace, která monopol Windows ani nezažila.
-
Asi záleží.
Znám lidi, co tvrdí, že počítač nepotřebují, když smartphone nebo tablet zvládne všechno (přehrávání, streamované hudby, přehrání videa skrz TV, stručnější odpovědět na email) a pár aplikací pak i nějaké úpravy fotek z mobilu nebo střih videa. Nejspíš by jim Linux s Gnome nějak nevadil, ale proč.
Pak znám lidi, kteří na PC dělají spoustu činností (hry, v mé sociální bublině vývoj softwaru pro Windows a úpravy fotek) a tady Linux naráží na problém se softwarem a jeho kvalitou. Nejsou pro něj nástroje od Adobe ani moc jejich alternativ, nevím na Linuxu o ničem jako schopnější prohlížeč a základní editor obrázků nebo přímo software pro management fotek, pak nevím jestli pro Linux existuje něco jako CADy a tak.
První skupina uživatelů Linux nejspíš používat nebude. Druhá taky ne.
No a pak zůstavají lidi, kteří se živí programováním v Pythonu nebo JavaScriptu, tvorbou webových stránek, testováním, správou virtuálních serverů, analýzou dat a toto je podle mě část lidí, která může dlouhodobě používat Linux. A pak je otázka jaké jsou jejich požadavky - Gnome, které je asi ok na malý notebook a přepínání mezi fullscreen aplikacemi je fajn, nebo je lepší KDE kde člověk může mít na velkém monitoru různě rozložené aplikace a efektivně mezi nimi přepínat a vidět spoustu věcí zároveň? Pokud mám 38" monitor, opravdu nepotřebuju seskupovat ikony a skrývat název dokumentu (vlastně Gnome v základu ani ty ikony nezobrazuje)
Protože za mě je cesta prolínání mobilního UI a desktopu cesta do pekel. Systém se snaží vyhovět 80% běžných lidí, jenže ti s ním reálně nemají potřebu pracovat. Spálily se s tím Windows 8 a Window 11 taky zatím lidem spíš vadí, ale je to o zvyku, prostě každá nová verze je horší :) -
K těm chybějícím aplikacím: to jsem vůbec nekomentoval. Vyjadřoval jsem se jenom k tomu jinému rozhraní. To dnes lidem vadí podstatně méně než dříve. Rozhodně bych si netroufl tvrdit, že Linux je na desktopu pro každého.
K té druhé části: že vám nevyhovuje práce v GNOME na velkém monitoru, neznamená, že to tak má každý. Náš hlavní produkt je Technical Workstation, kde se typicky používají velké monitory, takže to je při uživatelském testování důležitý form factor. Já léta používám GNOME s dvěma monitory, znám kolegy, kteří mají 3-4 a jsou spokojení. Jeden z hlavních designérů GNOME jej používá na 40" ultraširokém monitoru od Dellu. Co vám přijde jako rozhraní pro mobily, se jiným dobře používá i na velkých monitorech.
-
> Gnome, které je asi ok na malý notebook a přepínání mezi fullscreen aplikacemi je fajn
Toto nechápu. Proč bych měl mít aplikace na fullscreen? Nikdy jsem to tak nedělal a nevím proč bych měl. Co to je za mýtus? (Jsem dlouholetý uživatel GnomeShell, který občas dá šanci KDE, ale zatím jsem se pokaždé vrátil zpět.)
-
K tým developerom ste zabudli dodať veľmi početnú skupinu vývojárov podnikových aplikácii v Jave, na ktorej už bežia banky, telekomunikačné spoločnosti, ERP systémy atď. Vo windows sa síce dá takéto veci robiť, ale človek je ako bez jednej ruky. Aj čo poznám C++ vývojárov embedded riešení majú windows aby vyhoveli korporátu, ale na ňom bežia virtuálku linuxu ušitú na mieru pre seba, ktorú potom distribujú všetkym a odpadajú problémy z rozdielného prostredia.(niekto niečo nainštaluje inak, alebo zabudne). Tých use-casov je viac.
-
Předesílám, že nejsem vývojář SW, ale projektant interiérů a inž. sítí.
Ve firmě kde pracuju jsou všude standardně Win10. Doma jsem je měl (vlastně furt mám, ale už cca půl roku, od okamžiku, kdy mě naposledy nakrkly neběžely). Mám možnost pracovat i na home office, čili můžu porovnat svoje zkušenosti z používání jak Win tak Linuxu (v mém případě Arch Linux GUI s prostředím KDE). Arch + KDE jednoznačně vede a to i přes nutnost v podstatě 3. počítače připojeného přes vzdálenou plochu (ten v práci). Co se týče některého specializovaného SW (CAD apod.) virtualizuju jak na Archu, tak i v práci na Win další Windows stroj, na kterém mám tenhle SW nainstalovaný a nastavený, protože je jednodušší překopírovat si pak jeden soubor na kterém je celý virtuální systém hezky nastavený jak je potřeba, než všechno od znovu instalovat a nastavovat, byť z vyexportovaných souborů s nastavením. Tento postup používám buď při upgradu HW, nebo pokud se něco po (což se zatím naštěstí nestalo). Samotné fyzické PC pak používám spíše jako meziuložiště, "železo" pro virtuální PC a terminál pro přístup k firemnímu DB systému.
Co se hraní týče, tam vidím zvlášť v poslední době obří skok. Lutris a Steam Proton jsou parádní počiny a opravdu dnes nefunguje pouze to s Anticheaty (ale už se objevují zprávy, že se počítá s implementací podpory Linuxu, otázka je, jestli je myšleno vše, přímá podpora, nebo podpora Protonu a Wine). Co se Lutrisu týče, tam mám dokonce tu zkušenost, že je jednodušší rozchodit hru zde, než na Windows. Měl jsem například nainstalovanou hru, kterou se mi na Windows i přes veškerou snahu nepodařilo rozchodit (pravděpodobně nějáká chybějící knihovna, .net framework, nebo něco takového). Strávil jsem nějáký čas googlením, doinstalací toho, či onoho a nic. Na Archu mě napadlo, jestli bych ji nzkusil rozjet přes Lutris zde. Na "hovado" jsem hru v Lutrisu manuálně vytvořil, do nastavení přidal už nainstalovaný exe soubor a pracovní adresář a po spuštění hry si Lutris (resp. Wine) samo stáhlo a doinstalovalo všechny potřebné věci a hra se napoprvé spustila :D. Tomu jsem popravdě ani nevěřil.
Ohledem her jsou také na Linuxu super možnosti co se týče retro gamingu, ale to už tu taky někdo zmiňoval.KDE mi vyhovuje jednak z toho důvodu že jsem zvyklý na některé standardní aplikace a také z důvodu velice detailního nastavení spousty věcí, kdy mám celé prostředí přizpůsobené tomu jak pracuju. Podle mě je nesmysl dělat razantní změny v prostředí a snažit se tím "přetáhnout" nějákou skupinu uživatelů, protože zákonitě tím můžu jinou část uživatelů ztratit.
-
Domnívám se, že distra tlačí GNOME že čtyř důvodů:
1. Qt vypadá, že je permanentně pod Damoklovým mečem stran licencí. Ať už je to realita nebo ne, FOSS se mu radši vyhne
2. RedHat z velké části financuje GNOME a tak ve svých distribucích logicky používá svoje UI. Pro ostatní je často nejjednodušším řešením dělat to, co RedHat, pokud nemají nějaký extra důvod na to jít jinak
3. KDE někomu vyhovuje protože je velmi přizpůsobitelné a má bambilion featur, ale jak říkáte, není dost odladěné a pro normálního uživatele je nepřehledné a neintuitivní. Nemusí to ani být nutně BFU, třeba profesionální vývojář, datový analytik nebo 3D animátor potřebuje pracovat a ne řešit OS a UI.
4. GNOME je lepší z hlediska bindingů. Praktický všechny programovací jazyky podporují GObject a tím pádem mají přístup ke gnomovským API. U KDE/Qt je člověk doopravdy odkázaný na C++ nebo (do jisté míry) Python, všechno ostatní je neúplné a více či méně experimentální.
-
Myslím, že ten důvod je primárně jeden: GNOME je prostě enterprise standard a to platí už skoro dvě dekády. Nominálně může mít GNOME podobný počet přispěvatelů jako KDE, ale počet těch placených je podstatně vyšší. Když se řeší věci v jiných částech grafického stacku (X11, Wayland, vstupní metody...), primárně se to dělá, aby to fungovalo v GNOME, a KDE je až v druhém sledu. Ono se to nabaluje. Když řešíte, na čem postavit řešení a do čeho začít taky přispívat, zvolíte si věc, kterou vyvíjí dobrovolník, nebo vývojář, který na tom dělá na fulltime za peníze a má dlouhodobou motivaci se tomu věnovat?
Není to jen o Red Hatu, naopak ten podíl našich příspěvků AFAIK spíš klesá. Těch firem je zapojených podstatně víc: Endless, SUSE, Canonical, Purism, Igalia, Fluendo... IMHO kdo to tenkrát rozsekl, byl Novell. Tenkrát SUSE sázelo na KDE, byly tam v tomto ohledu ještě nějaké ambice, ale pak SUSE koupil Novell, který zároveň koupil Ximian, firmu, která stála za vznikem GNOME, a celé se to tam překlopilo ke GNOME. Tím KDE přišlo o největšího enteprise podporovatele. openSUSE se dnes pořád bere jako KDE distribuce (nebo minimálně neutrální), ale ve SLEDu mají už léta jen GNOME.
-
Osobně mi na GNOME trochu vadí určitá nedomyšlenost v některých částech designu (třeba chybějící podpora tray ikon/AppIndikátorů s nedostatečnou indikací aplikací běžících na pozadí) spolu s občas možná až příliš rychlým vývojem, nicméně souhlasím, že se jedná o jediné enterprise-ready desktopové prostředí dneška. Uvidíme, jestli/jak situaci změní Valve. :-)
-
tray ikony? Nemá toto Ubuntu by default, a pre iné distrá sú pre GNOME k dispozícii extensions práve pre pridanie Tray ikón do GNOME? Myslím že toto až taký problém nieje. Mne trocha vadí v GNOME 40 horizontálne workspacy, ktoré na multi-monitor setupe nedávajú zmysel, keďže namiesto rozumnej matice 3x4 pracovných plôch získať 1x12 úzky dlhý pás plôch. Trocha mi vadí ešte kontextové hlavné menu pre vypnutie, kde by to mali vrátiť ako v staršej verzii do podoby tlačidiel, alebo ak mať kontextové menu, tak so širšími hitboxmi a medzerami medzi nimi, nech sa nestane že kliknem o milimeter vedľa a namiesto vypnutia uspím, reštartujem, či niečo iné urobím. Lebo missclicky sa stávajú, a kontextové menu je v rámci tohoto problému najhorší UI/UX prvok. Najme keď sú rozmery malé... inak ale všetko ostatné si myslím že je v GNOME dosť veľmi dobre vymyslené, a tiež súhlasím že je to jediné enterprise-ready DE. (čo je ale hlavne díky extensions, ktorých používam 7 (Ubuntu 18.04.) (a budem 8 v prípade Ubuntu 22.04. veľa z nich sú len jemné úpravy čo pridávajú drobnejšie funkcionality, ale jednoznačne najnutnejší extension čo by mohli dať rovno ako súčasť GNOME je Dash-to-Dock)).
-
>Nemá toto Ubuntu by default, a pre iné distrá sú pre GNOME k dispozícii extensions práve pre pridanie Tray ikón do GNOME?
Kolik % běžných uživatelů bude ochotno si instalovat nějaký extension, přidávající funkci, která by měla být (a v jiných DE/OS je) součástí základní instalace, a který musí být pravidelně aktualizován, aby na nové verzi GNOME fungoval? Nehledě na to, že se tihle uživatelé budou muset naučit, jak se vlastně rozšíření pro GNOME instalují a budou si muset zjistit, jak se toto konkrétní rozšíření jmenuje. Troufám si tvrdit, že tohle drtivá většina běžných uživatelů nezvládne (a nelze jim to mít za zlé).
-
Skládání funkčního desktopu z dílů je přece hlavním účelem distribucí. Např. v Gentoo jsou nejběžnější GNOME rozšíření v normálních balíčcích, čímž je zajištěna i vzájemná kompatibilita s verzemi GNOME. Paralelně existuje eselect modul (gentoo konfigurační backend), kterým se volí system-wide podmnožina rozšíření, která jsou ve výchozím nastavení uživatelů aktivní. Když si nainstalujete gnome, nainstalují se i tyto balíčky, a gnome-shell-extension-appindicator je jedním z těch, co jsou v distribučním defaultu zapnuté (k tomu drive menu, gpaste a další základy).
Požadovat, aby např. appindicator byl nedílnou součástí gnome-shellu je zhruba stejně absurdní, jako trvat na začlenění plasma-nm appletu do plasmy. Jsou to samostatné projekty, není důvod je míchat. Protože distra.
-
Naopak, tray icons/appindicators je antipattern, pozostatok z Windows 95 a čím skôr sa ho zbavíme, tým lepšie.
Čo je horšie, existujú aplikácie, ktoré tento mechanizmus zneužívajú: keď používateľ zavrie okno, tak aplikácia sa neukončí, lebo používateľ to tak určite nechcel a určite chce bojovať s aplikáciou, aby ju ukončil (viď napr. Skype).
Správne to robí napr. Android: časť, ktorá má bežať v pozadí, je servis, servis nemôže mať UI a pokiaľ k nemu treba UI, tak sa spustí iný proces, ktorý sa so servisom baví cez IPC. V čase, keď UI netreba, tak sa tento proces ukončí. Mnohé servisy UI nepotrebujú vôbec a postačujú notifikácie. Tento prístup zároveň garantuje, že existuje systémový prostriedok na štart / ukončenie servisov a aplikácie nemajú možnosť správať sa tak, ako vyššie spomenutý Skype.
-
@bez přezdívky
uhel pohledu, u desktopu rozhodne nechci chovani ala Android, naopak naprosto mi vyhovuje systray (v Xfce), kdy zavru okno aplikace a ona bezi, v systray ma ikonu a pres ni nebo pres hotkey si mohu okno znovu otevrit, toto chovani je zaroven ve vsech aplikaci co pouzivam mozne vypnout v nastaveni, tedy ze zavreni okna vypne program...
-
Presne jsou aplikace kde se to hodi, sice si dokazu predstavit ovladat zachytavac obrazovky bez nejake implementace k ovladani v panelu treba jen pres kl. zkratky ale presto to povazuje za uzitecne to mit i v tom panelu. No a kdyz to tam muze mit umistene tahle vestavena aplikace proc by to tam jednoduse nemohl umistit i jednotlivy vyvojar. Sam vim ze GNOME 2 treba v kombinaci s VLC spis vetsinou nefungovalo ale to bylo spis tim ze to bylo rozbite nez v tom ze by ta myslenka to timto zpusobem pouzivat byla chybna. O tom ze by to mohlo byt extensions nemam problem. Neni to tak dulezita funkce aby to muselo byt zadratovany. Ale muze to byt extensions dodane s distribuci a uz aktivovane s tim by uz asi nikdo problem nemel. Nebo sa mylim zase ;-)
-
Tray ikony a ikony na ploše mi chybí taky, naštěstí rozšíření to řeší k 90% spokojenosti. Jenže to už jsme zase u toho "jo a jaké používáte rozšíření....?"
Obecně mi připadá, že GNOME příliš mnoho základních funkcí nechává na rozšířeních a navíc jejich implementace je problematická (to, že se zavěšují na hlavní vlákno a můžou tak zablokovat nebo shodit gnome shell, problémy s kompatibilitou mezi vydáními atd...)
Vývojáři GNOME by si měli uvědomit, že nemají sami pravdu proti celému světu. Uživatelé chtějí mít tray a plochu a GNOME by to mělo nabízet jako standard. Rozšíření by ideálně měla být nezávislé procesy komunikující se shellem přes mnohem užší API, než dneska, které by umožňovalo přidávat widgety to některých vybraných částí UI, reagovat na DBUS a vybrané input události a přístup k jednotlivým surfacům (obsahům oken) jako sdílená paměť, s kontrolou přístupových práv. To by myslím pokrylo prakticky všechna legitimní využití.
-
Me by zajimalo jestli se da nazvat enterprise neco co pouziva spravce souboru co neumi tridit vyhledane soubory. Protoze jsem enterprise distribuci nikdy nekupoval nebyl ani duvod, nevim jak tam maji tohle reseny, jestli tam pouzivaj treba Nema nebo to sekretarky delaj pres MC nebo pres sh skripty ale pak nechapu proc potrebuji vubec desktop. Nebo je taky mozne ze ani nevedi ze se to jinde da, nevim.
-
Co vám přijde jako věc, bez které se nedá obejít, může být pro ostatní nepodstatná a to i na enterprise distru. Ne každý, kdo používá třeba RHEL, je power user. Používají to třeba animátoři, projektanti... Za tu dobu, co jsem u desktop týmu (7 let), se požadavek na tuto funkci neobjevil ani jednou. Sám se považuju za power usera a tato funkce mi v Nautilu nějak zásadně nechybí.
-
Pro toho, kdo potřebuje počítač k práci, to není ani tak nepřekonatelné jako především nepřijatelné. Otázka je, jestli za to může samotné KDE, nebo jestli je vina spíš na straně dister, které buď nabízejí KDE jako víceméně contrib balíky, nebo jsou komunitní forky či nezávislé projekty, a zdaleka nemají na takovou QA a hardwarové testování, jako třeba Fedora nebo Ubuntu.
-
Používám KDE na různých distrech, kde jsou KDE často jen přívažek, ale pád aplikace si nepamatuji už hodně dlouho... Spíš mi spadne ne-KDE aplikace. Nevím, ono je to možná rukama (podvědomě vím na co nešahat).
Jediné, co bych KDE vytknul, je chybějící prohlížeč webu. Konqueror je dávno mrtvola a ostatní neumí takové to drobnůstky, které u nativního prohlížeče ani nevnímáš (například, otevřít novou záložku v okně na stejné ploše, ne v posledně aktivovaném okně prohlížeče).
