Používáte Linux? Jako čtenáři serveru Root.cz patrně ano. Kdybychom stejnou otázku položili lidem, kteří pravidelnými čtenáři tohoto serveru nejsou, nejspíše bychom se dozvěděli, že ne. Mnohem přesnější odpovědí by ale bylo, že Linux používají (a to denně), pouze o tom nevědí. GNU/Linux přesto, že je vyvíjen v současné podobě od začátku 90. let minulého století, ještě stále představuje ve světě „běžných“ pracovních počítačů něco exotického a pro mnohé zahaleného předsudky. Tentýž operační systém je ale našim každodenním společníkem v podobě odvozených technologií a jeho penetrace do našich životů zásadním způsobem stoupá. Nabízí se otázka, jsou právě deriváty tím, co má Linuxu přinést tolik potřenou popularitu? Tato otázka není vůbec jednoduchá, a pro další směřování vývoje systému může být klíčová.
Původce a odvozenina
Když jsme zde relativně nedávno hodnotili kritiku připravovaného Google Android OS, respektive otázku, zda se ještě vůbec jedná o Linux, padla kromě jiného též otázka, zda je vůbec relevantní hodnotit odvozený operační systém, který čerpá ze základů Linuxu tímto způsobem. Google vzal stávající základ, a ten upravuje dle svých potřeb; zcela v souladu se všemi nezbytnými licencemi, leč možná „proti duchu“ původního produktu. Google ale ve skutečnosti není sám.
Operační systémy založené „na Linuxu“ jsou v současnosti zcela běžnou součástí celé řady zařízení. Ať už jde o samotné Linuxové jádro, komponenty původního GNU nebo dokonce celé modifikované miniaturní distribuce, Linux je základem firmwarů různých zařízení průmyslového, užitného i zábavního charakteru. Jako naprostou normalitu bereme, je-li linuxový operační systém firmwarem například síťového routeru. Stejně tak je ale základem pro softwarovou výbavu některých mobilních telefonů (nemám tím namysli vděčné téma „linuxového mobilu“, ale to, že Linux slouží jako základ proprietárních firmwarů). Linux se nabízí, a je používán, například v multimediálních přehrávačích, a to jak domácích, tak používaných na veřejných místech. Tvoří základ mnoha aplikací průmyslové elektroniky, softwarové vybavení různých „inteligentních“ zařízení, jako jsou parkovací systémy nebo výtahy. V podobě speciálně vytvořených jednoúčelových distribucí jej najdeme v univerzálních terminálech obchodních řetězců, v reklamních obrazovkách v těchto řetězcích, v diagnostických přístrojích i v herních automatech. Ve všech těchto případech se přitom nejedná o klasické distribuce Linuxu, ale o nějakým způsobem modifikované produkty – deriváty. Google Android a Chrome OS jsou možná nejvíce markantními, ale rozhodně ne jedinými případy, kdy jsou linuxové technologie použity jako základ, a kdy se produkt, který stojí na konci procesu zpracování základu, původnímu Linuxu ani ideově, ani funkčně příliš nepodobá. Naopak, z předchozího výčtu je zřejmé, že deriváty jsou běžnou součástí našeho každodenního života.
Zpětná vazba
Existuje celá řada problémů a nedostatků, které komplikují využívání Linuxu jako operačního systému na běžných počítačích. Stejně tak existují různé a dosti odlišné názory, pokud jde o otázku vhodných obchodních modelů pro Linux. Linux bývá diskutován jako „alternativní cesta“ při uvádění nových produktů, ať už se jedná o koncepty tablet PC nebo o netbooky (či již zmíněné mobily). Ve všech těchto případech jde ale spíše než o to, že by se na trhu objevil produkt, pro nějž by byl Linux ideálním operačním prostředím, o snahu „napasovat“ Linux jako alternativní řešení na nový hardware, který ještě není obsazen jiným typem operačního prostředí. Přitom deriváty Linuxu existují v celé řadě odvětví jako nealternativní, zcela standardní řešení. Přesto mnoho členů „komunity“ vývojářů a uživatelů nevidí jejich existenci rádo a jako Linux je vlastně ani nebere (viz a nejen diskuze o Androidu, respektive o Chrome OS). Deriváty jsou tak něco jako pátou kolonou Linuxu, jež ovšem Linuxu nic nepřináší. Přitom by mohla přinášet poměrně dost.
Pozitivní efekt
Software derivovaný z Linuxu a použitý v celé škále zařízení Linuxu jako platformě nic nepřináší proto, že není nabízen pod označením „Linux“. Je to prostě bezejmenný firmware, jehož interakce s uživatelem se často ani nepodobá té, na níž jsou lidé zvyklí z počítačů. V routeru či DSL modemu to samozřejmě nevadí, ale například DVD přehrávače, nebo DVB set-top boxy, které se stávají běžnou součástí domácností, by mohly být pro Linux zajímavou reklamou. Elektronická zařízení běžně obsahují označení integrovaných technologií (např. podpory dekodérů Dolby), přičemž Linux, či spíše firmware na něm založený může být jednou z nich. Výtah používající Linux a nestydící se za to by pro mnoho obyčejných lidí mohl přispět k demýtizaci Linuxu jako takového. Obdobně jako mobilní telefon, nebo třeba informační kiosek. Pátá kolona a pro některé odpadlý svět Linuxu by pro Linux mohl znamenat benefit. Stejně tak, jako je Linux benefitem pro výrobce všech těch zařízení.
Cesta otevřenosti
Linux představuje velmi dobrý základ pro tvorbu derivátů, a současně je vyspělou, propracovanou a dostupnou systémovou platformou. To, že jej používají výrobci mnoha různých zařízení, je přirozené a jedině správné. Dochází-li při tom k různým modifikacím a změnám, jež mohou z pohledu některých jít „proti duchu“ Linuxu, nejedná se podle mého názoru o nic zvláštního a Linuxu jako takovému jejich existence neškodí. Na druhou stranu by mu však mohla poněkud více přispět. Cestou k tomu by bylo, kdyby výrobci zařízení, v nichž je jako základ firmware použit Linux, častěji a nejlépe standardizovaným způsobem dávali tuto skutečnost najevo svým uživatelům. Pomocí standardní značky, loga, označení. Jednoduchým a vizuálně nezaměnitelným způsobem. Současná pátá kolona Linuxu by se tak mohla stát významným příspěvkem k jeho akceptování ze strany těch, kteří bez ohledu na technické nebo funkční parametry berou Linux ve světě PC jako něco „cizího“ a „nesrozumitelného“. Těch, kteří jsou vlastně již dlouho aktivními uživateli systému, o kterém vlastně nemusí nic vědět.
