Názory k článku Klávesnice osmibitových počítačů Atari: až překvapivě komplikovaná problematika

Pěkně sepsané. Až jsem sám na sebe zíral, kolik jsem toho pozapomněl, a to uteklo jen "pár" let... Třeba ty scancodes bych z hlavy fakt nedal. Pěkně přehledné zpracování, od principu po výsledek. Vyzkoušel jsem si to aspoň v emulátoru. Jen jsem místo VBLANK použil to přerušení při stisku klávesy (vektor na adresách $208-209), přišlo mi, že tak by se to dělalo dneska :)

Mimochodem, zjistil jsem, že některé kombinace emulátor atari800 nezvládl, namátkou CTRL+klávesy se znaky, kde originální Atari má kursorové šipky (tj. "=" apod.) a hlavně u klávesy Help nezvládl ji rozlišit ani se Shiftem ani s Control. Nebo je to vlastnost Atari? Mám pocit, že ne, že dokonce byly nějaké programy, co používaly jako horkou klávesu třeba Shift-Help. Pokud máte originální Atari, můžete vyzkoušet...

Když jsem si ověřoval věci kolem POKEY, narazil jsem opět na malé zmínky o tom, že některé registry pro porty 3-4 se používaly v řadách XL/XE na přepínání bank paměti, ale nic podrobného. Tak třeba se dočkáme v dalším dílu? Mě mrzí, že jsem tehdy nevydržel u Atari dost dlouho na to, abych byl už ve věku, kdy si dokážu postavit vlastní cartridge s rozšířenou pamětí, kde bych právě tyhle schopnosti POKEY využil...

Možná přidám kousek z hardwarového pohledu na klávesnici. Jen model Atari 800XL se vyráběl s min. čtyřmi typy klávesnic - viz https://forums.atariage.com/topic/105170-600800xl-keyboard-variants/ Vizuálně se lišily drobnostmi - sledujte tvar apostorfu na klávese 7 a rámeček okolo Control, tvar kláves zboku a pod. Já měl typ 4 a myslím, že tato je na fotce v článku a byla i na fotkách v dokumentaci u počítače. Nevím, jak to dělali, ale mě tato klávesnice naprosto zkazila přechod na klávesnici PC, protože klávesnice PC prostě nestíhala tak rychlé stisky kláves po sobě. Teda ne že bych uměl tak rychle psát, ale když datlujete dvěma prsty, tak je snadné udělat velmi malou prodlevu mezi stisky. Navíc ta klávesnice měla něco, co jsem si nazval rychlostní snímače. Stačilo na klávesu jen lehce ale rychle klepnout, zdvih stačil malý a seplo to. Nebo jste psali pomaleji, ale to zase bylo třeba mačkat hlouběji. Neuvěřitelný konfort! To byla varianta s fólií. Nyní mám doma klávesnici s jednotlivými spínači zapájenými na plošném spoji. Má to výhodu, že se dá vyměnit jen jedno tlačítko, pokud je vadné. Ale už se na tom tak dobře nepíše. Je to, myslím, typ 1.

To souhlasí s tím, jak jsem kdysi četl vzpomínky lidí přímo od Atari, jak sháněli součástky, kde se dalo. Proto je podle mě naprosto s podivem, že i přesto to zvládli s takovou kvalitou (obzvlášť pak u totálně konečné řady XE). Právě klávesnice byla na Atari něco naprosto z jiné planety, aspoň v porovnání s tím, co jsme tady za Bratrskou Oponou měli k dispozici: PMD 85, ZX Spectrum, Didaktik Gama nebo dokonce parodie (z pohledu klávesnic) jako IQ 151 či Ondra, tak to byl fakt jiný svět! Jedině C64 měl, myslím, podobně kvalitní klávesnici...

Když jsem tehdy Atárko donesl do školy, tak klávesnice zaujala snad ještě víc než hry, a to je teda co říct! :)

Sharp MZ-800 měl mechanickou klávesnici.

Osobní počítače paní Coulombové jsem nechtěl do všeobecného výčtu zahrnovat :)

Nikdy jsem neviděl nejen ten počítač (a jak rád bych!) ale ani živého člověka, který by aspoň tvrdil, že ho vlastnil. Myslím opravdu živého, na vlastní oči. Za mě bájný stroj se schopnostmi úplně mimo měřítka běžných osmibitů (boot z ramdisku, navíc obřího, některé i se zabudovaným plotrem, 80 znaků na řádek, běžně CP/M a prý snad měl i nějaké rozšiřující desky...) a i zaměřením mi vždy přišel spíš do podniku - proto asi ta klávesnice, co musela vydržet 9 hodin denně datlení výplat pro podnik, ne?

Jestli (a kde) existovali u nás majitelé těchto strojů, jak sháněli SW a co za SW na něm vlastně bylo, vůbec netuším... Předpokládám, že na něj muselo být mnohem víc programovacích jazyků, když měl tyhle schopnosti... Jak říkám, pro mě je to bájný stroj :)

Spolužák ho měl. Díky CP/M mu na tom běžel Turbo Pascal (3.0 tuším), takže dělal úkoly do školy doma, kdežto mi ostatní museli sedět v labu :-) Tedy kromě šťastlivců s PC.

Co mě tehdy kromě toho Turbo Pascalu zaujalo nejvíc byla česká hra Hlípa s naprosto geniální animací a "naprogramováním" místností. Někdy jsem kdysi dával i odkazy a obrázky, tady https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-118-cast-herni-enginy-v-isometrickych-hrach/ a https://www.root.cz/clanky/ceskoslovenske-osmibitove-pocitace-aplikace-a-emulatory-pmd-85/#k07 (byla i pro PMD, takže zařazena je správně).

Můj spolužák z gymplu ho měl MZ-821 taky. Nebyl to zas tak vzácný stroj.

Možná záleží na ročníku narození, za mě to je také bájný jednorožec, který "někdo" měl, ale nikdy jsem ho nepotkal, natož abych viděl stroj. Ale to jsem byl už na střední, kdy kromě IQ jsem naživo viděl jedno Commore 64, Atárko 800 (a dokonce i 130XE), o gumácích a pluskách nemluvě. Jednou dokonce jsem držel v ruce Maťo. Ale takový Ondra, Sharp, dokonce ani to PMD jsem neměl štěstí. A to dokonce jsme natrefil Deltu.

Ja jsem mel MZ821. Jel jsem ho koupit do Bratislavy. Programu pro nej moc nebylo, ale zato k nemu byly zajimave hardwarove doplnky. Treba ramdisk. Sice jsem ho nikdy nevidel, ale nekde v dokumentaci se o nem psalo. Tak jo, kdyz se nedal koupit, musel jsem si ho vyrobit. Ale kdyz uz ho budu vyrabet, tak samozrejme ne jenom 64KiB jako ten original, ale zrovna 256KiB. Ovsem pak to samozrejme chtelo operacni system. CP/M jsem znal velmi dobre, i "zevnitr". Nezbylo nez napsat BIOS a zbytek CP/M (BDOS a CCP) "ukrast" z TNS Slusovice. Prenasel jsem to na Sharp pres dernou pasku (musel jsem si vyrobit i interface, pouzil jsem ho presne jednou).
Zajimavy problem byl s bootem. Po kazdem resetu jsem musel jit do monitoru a napsat v nem z klavesnice loader. Nebyl dlouhy, ale samozrejme to bylo velmi otravne. Pak jsem nekde sehnal informaci, ze k Sharpu existuji 2 typy ramdisku. Jeden pro basic (takovy, jaky jsem vyrobil) a druhy, ze ktereho se dalo i bootnout. Mam pocit, ze jsem na to prisel analyzou EPROM. Upravil jsem tedy hardware meho ramdisku, aby byl kompatibilni i s timto druhym typem a uz to bootovalo samo. Boot za mene nez sekundu. Ktery computer dnes bootne takhle rychle?
Nasledne jsem si vyrobil i controller na floppy disky. Nejdrive jsem pouzival 8", ale pak i 5.25 a 3.5. Dokonce i High Density, takze 1.44MiB. Vsichni tvrdili, ze to Z80 na 3.5MHz (nebo kolik to presne bylo) nemuze stihnout bez DMA, ale podarilo se mi to obejit tak, ze jsem pri kazdem interruptu cetl synchronne 2 bytes, pak jsem si pockal na dalsi interrupt a zase 2 bytes.
Jak uz jednou na Sharpu bezel operacni system CP/M a mel diskety, nebyl problem sehnat stovky a tisice nejruznejsich programu. Samozrejme nejdulezitejsi byly WordMaster (editor cisteho textu), WordStar (editor dokumentu, formatovani se delalo specialnimi kombinacemi znaku, na display jsi samozrejme videl jenom zdrojovy text). Dale pak assembler M80, linker L80, prekladac C (nevzpominam si uz od ktere firmy).
Nevzpominam si uz presne jak jsem vlastne zacal psat bios pro sharp, kdyz na nem jeste nebyl operacni system. Mozna primo v kodech Z80 v monitoru. Jak uz to ovsem jednou bootlo a dostal jsem bios do file (puvodne na pasce), uz jsem ho dale vyvijel primo v CP/M pomoci vyse zminenych nastroju.
Jojo, to byly casy....

Z me zkusenosti mely nejlepsi klavesnice z pidipocitacu Olivetti. Vcetne legendarniho modelu na 4 AA tuzkace s CP/M na ramdisku a i8085. To byl opravdu luxus, sotva srovnatelnej s jinejma osmibitama a dle meho vkusu i tim, co slo sehnat k PC.

Olivetti byl vyrobcem psacích strojů, ne? Tam by se dobrá klávesnice dala čekat.

Presne, a tim to nejspis i bylo. Ale vazne bylo neskutecny, jak na takovym tintitku jako Olivetti M10 byl ten klavir jakostni.

to je tato platforma ze? https://en.wikipedia.org/wiki/TRS-80_Model_100

(jako ty ceny jsou neskutecny, pri prepoctu na dnesni $$$)

Ano. Paradni stroj. Pry byla ta evropska olivetska verze oblibena mezi CCC.

v porovnání s tím, co jsme tady za Bratrskou Oponou měli k dispozici

Pokud jde o školní a domácí počítače tak souhlas, ale třeba Consul 2717 ("Zbrojováček") měl luxusní klávesnici, TNS taky, terminály taky...

Minimálně moje 800XL trpí pěkně na to, že bylo někde ve vlhku, a většina spínačů je vnitřně zoxidovaných. Teky pokud počítač chvíli sedí, nefunguje cca půl klávesnice. Musím tlačítka "proklepat", pak zase chvíli celkem normálně fungují.

Mám doma ještě jedno 800XL, to je mrtvé, protože je spálený některý z čipů obsluhujících paměť RAM (což můžou být dva custom čipy). Původně jsem myslel, že ho opravím, jenže čipy se blbě shání a jsou drahé. A již jedno funkční 800 mám, navíc dvoje XE, takže mne to zase tolik netrápí. Spíš si říkám, že jestli má ten vadný lepší klávesnici, tak bych je mezi sebou mohl prohodit, a získat jedno perfektně funkční. Je samozřejmě otázka, zda to netrpí na stejný problém, jestli se nepletu, je to stejný druh klávesnice. V odkazovaném článku je to jako model pod číslem 2.

Chtělo by to ten kus s podivným chováním klávesnice otevřít. Problémů může být více i současně: Špatný kontakt v konektoru mezi klávesnicí a základní deskou. Může pomoci prostě vytáhnout a znovu zastrčit. Nebo ne a pak sprej na kontakty. Nebo je někde "načatá" cesta - opatrně propískat měřákem. Podle typu spínačů by je možná šlo rozdělat, opět sprej na kontakty, pak kvalitní vazelína (silikon NE!, vrže, to spíš lithium nebo já na plasty rád používám teflonové mazadlo). Také může být problém v pájení spínačů klávesnice nebo konektoru - všechno "přetavit". Rozhodně je dobrá zpráva, že to někdy funguje komplet, takže bych šel nejdřív po konektoru základní desky.

8. 7. 2026, 11:05 editováno autorem komentáře

Ne, tohle je problém přímo ve spínačích, nikoli na cestě. Jak je rozebrat bez zničení jsem nezjistil, zkoušel jsem jeden úplně mrtvý rozebrat, ale úplně se rozpadl, další jsem riskovat nechtěl. Prostřik kontaktolem nepomohl, nedostal se kam bylo potřeba, ty spínače jsou poměrně dost zapouzdřené. Kontakty jsou zoxidované uvnitř.

Tak nic, škoda. Mám doma také dva kusy, jeden provozní a druhý na náhradní díly. Bohužel, stáří je velké. Stejně si tehdejší tvůrci zaslouží respekt, že ta technika tak dlouho vydržela.

Jen bych si dovolil doplnit, že i ten spoře zmíněný RESET měl využití - už si nepamatuju jak (přes CASINI? je to už pár let) se dal nasměrovat do běžícího programu :)

Ano, ale byl to start programu po resetu. Takže se při tom inicializoval celý OS i s perifériemi horkým startem. On ten Reset byl docela zvláštní. Paměti DRAM to nesmazalo, ačkoliv by hardwarový reset tohle udělat měl. Mám to v todo seznamu, co chci ještě na Atari pochopit.

Byl to NMI a byl tam flag, jestli se má udělat cold reset nebo warm. Cold to mazal všechno, hot ne.

Paměť jsem si osvěžoval tady https://atarifoundry.com/docs/forge/reference/interrupts

7. 7. 2026, 19:02 editováno autorem komentáře

Jak by podle tebe "mel" hardwarovy reset smazat pameti? Ty DRAM brouky zadnou resetovaci nohu nemaji, takze jedina sance by byla nechat je zapomenout. Vsechny obyc osmibity po tvrdem resetu (tj. ne NMI, ale proste CPU resetu) normalne obsah pameti zachovaji. Nekde se toho muze vyuzit pri debugu, nekde je v ROM rutina na premaznuti pameti.

Některé osmibity měly refresh DRAM softwarový. Pak by (po)zastavení CPU resetem způsobilo výpadek refreshe a tím poškození obsahu RAM. Na Atari jsem mohl držet reset libovolně dlouho a obsah paměti se zachoval, takže refresh musel být generován jinak. Vzhledem k tomu, že všechny "velké" obvody v A800 mají reset, nemohly refresh generovat ony, museli to být realizováno nějak jinak. A jak, to je právě to, co nevím.
OK, je čas zeptat se AI.

Tak mám odpověď a je to celkem mazec. Zkráceno: Refresh DRAM dělá ANTIC. ANTIC má sice svůj reset spojen s reset CPU, ale ANTIC při resetu nezastaví svůj subsystém (citace a stavový automat), který generuje RAS refresh, pro který stačí DRAM jen adresovat - není třeba číst.

Tim ze byl RESET strasne blizko ostatnim klavesam, tak bylo nebezpeci prehmatnuti. Mozna proto hodne her po RESETu preslo zpatky na hlavni menu. Ale to me stvalo, protoze jak se bez cartridge dostat ze hry zpet do "CLOAD"? Jedine vypinacem a doufat, ze to pocitac prezije. S cartridge to bylo jednodussi. Nevim co presne to tlacitko delalo, ale efektivne to po RESETu preslo do menu :-)

Celý trik spočíval v tom, že výrobce jaksi předem netušil, že někde na Východě budou takové zástupy lidí s Atari pouze s kazeťákem - kazeťák tam byl de facto jako nouzové zařízení. Dalo se to vypozorovat na spoustě detailů - a tohle byl jeden z mnoha: ten teplý reset byl pro uživatele disketové jednotky, aby byli hned zpátky v DOSu - a ti pak nepotřebovali žádný CLOAD a měli to pohodlnější...

Šlo to i s kazeťákem. Byl nějaký uživatelský způsob na cold reset, který si už nepamatuju. Myslím, že to bylo na dva kroky: nejdřív warm reset a pak znova s podrženým option nebo tak něco. Ale ani na vypínači nebylo přeci nic špatného.

Z těch alternativnějších metod pomocí HW - aneb kouzlo pražského Atari klubu, kde se sdílely nejrůznější geniální informace:

1. Když jsem ještě neměl cartridge, tak jsem měl kousek tišťáku strčený v tom portu pro cartridge - obsahoval jen asi tři "cestičky" právě k tomu externímu (mega)tlačítku.
2. Další možnost byla spojit (šroubovákem :) ) prostřední dva piny ve spodní řadě nějakého joystickového portu. To bylo také nadefinované, že pak počítač udělá reset. Sice mi to přišlo brutální, ale párkrát jsem to zkusil :)

Šmankote! Ty spodní prostřední dva piny jsou napájení a zem! https://www.atarimania.com/faq-atari-400-800-xl-xe-what-are-the-pinouts-for-the-various-connectors-on-the-atari_16.html
To byl teda hodně brutální reset ..

To byl záměr výrobce, fíčura navíc - a kolikrát se hodila! Celou dobu Atárko umělo oba typy resetu: warm i cold, šlo jen o to, co chtěl uživatel vyvolat. Nezapomínejme, že ten stroj (pochopitelně) neměl žádný multitasking natož externí debugger nebo konsoli. Takže tahle možnost se pomalu vyvažovala zlatem: že zmáčknutím klávesy se člověk dostane do prostředí, co si definoval (např. monitor paměti, nějaký DOS apod.) a zbytek RAM se mu přitom nesmaže a může se na něj podívat, příp. zachránit z něj data.

Já měl pro pohodlí dokonce na to i externí tlačítko - a to správně samo-domo: byla to krabička s normálním vypínačem, co se dával na zdi. Takže to "tlačítko" mělo na šířku asi tak čtvrtinu co počítač celý :D

Par postrehu:

Moznost cist zmacknutou klavesu v Basicu me hrozne chybela temer od zacatku mych programatorskych experimentu. Nekde (fakt netusim kde), sem jako prvni vyhrabal adresu, ze ktere se dalo cist klavesy start, select a option, takze moje prvni "hra" (velmi primitivni varianta pombardovani mesta) poustela bombu prave klavesou option.

Az pozdeji jsme nekde nasli snad adresu 764 (?), kde se dala cist posledni zmacknuta klavesa.

Jinak kvalita atari kalvesnice spolu s tim faktem, ze na atari se museli prikazy v basicu proste cele vypsat, me naucilo rozumen psat na normalni klavesnici, coz se mi pak na PC dost hodilo.

Klavesnici na didaktiku gama sem nechapal vubec, na Mku uz to bylo lepsi. To meli kamosi. Ve skole sme meli PMD, coz si pamatuju jako horsi, ale aspon "normalni" klavesnici a pak sme meli Consuly a tam se myslim dalo psat docela pohodlne.

Jine tema - mel sem moznost jednou navstivit znameho, ktery mel Sharp a zahrat nejake hry. Priznam se, ze mi nic v hlave moc neutkvelo, krom toho, ze to melo vestaveny kazetak. A rekl bych, ze jeste muj bratr mel spoluzaka, ktery mel Sharpa, takze u nas v Kromerizi to tak neznamy pocitac nebyl ;-)

Co me ale dycky zaujalo byl pocitac ve filmu Pani Edisoni, coz snad byl stroj https://www.msx.org/wiki/Sanyo_MPC-25FS, ktery mi prijde jako jeste vetsi obskurnost nez Sharp. Pry si tvurci filmu pucili elektroniku ze Střediska pro mládež a elektroniku SSM v Berouně. Kazdopadne sem tento pocitac nikdy nikde jinde nezaznamenal.