Možná přidám kousek z hardwarového pohledu na klávesnici. Jen model Atari 800XL se vyráběl s min. čtyřmi typy klávesnic - viz https://forums.atariage.com/topic/105170-600800xl-keyboard-variants/ Vizuálně se lišily drobnostmi - sledujte tvar apostorfu na klávese 7 a rámeček okolo Control, tvar kláves zboku a pod. Já měl typ 4 a myslím, že tato je na fotce v článku a byla i na fotkách v dokumentaci u počítače. Nevím, jak to dělali, ale mě tato klávesnice naprosto zkazila přechod na klávesnici PC, protože klávesnice PC prostě nestíhala tak rychlé stisky kláves po sobě. Teda ne že bych uměl tak rychle psát, ale když datlujete dvěma prsty, tak je snadné udělat velmi malou prodlevu mezi stisky. Navíc ta klávesnice měla něco, co jsem si nazval rychlostní snímače. Stačilo na klávesu jen lehce ale rychle klepnout, zdvih stačil malý a seplo to. Nebo jste psali pomaleji, ale to zase bylo třeba mačkat hlouběji. Neuvěřitelný konfort! To byla varianta s fólií. Nyní mám doma klávesnici s jednotlivými spínači zapájenými na plošném spoji. Má to výhodu, že se dá vyměnit jen jedno tlačítko, pokud je vadné. Ale už se na tom tak dobře nepíše. Je to, myslím, typ 1.
To souhlasí s tím, jak jsem kdysi četl vzpomínky lidí přímo od Atari, jak sháněli součástky, kde se dalo. Proto je podle mě naprosto s podivem, že i přesto to zvládli s takovou kvalitou (obzvlášť pak u totálně konečné řady XE). Právě klávesnice byla na Atari něco naprosto z jiné planety, aspoň v porovnání s tím, co jsme tady za Bratrskou Oponou měli k dispozici: PMD 85, ZX Spectrum, Didaktik Gama nebo dokonce parodie (z pohledu klávesnic) jako IQ 151 či Ondra, tak to byl fakt jiný svět! Jedině C64 měl, myslím, podobně kvalitní klávesnici...
Když jsem tehdy Atárko donesl do školy, tak klávesnice zaujala snad ještě víc než hry, a to je teda co říct! :)
Osobní počítače paní Coulombové jsem nechtěl do všeobecného výčtu zahrnovat :)
Nikdy jsem neviděl nejen ten počítač (a jak rád bych!) ale ani živého člověka, který by aspoň tvrdil, že ho vlastnil. Myslím opravdu živého, na vlastní oči. Za mě bájný stroj se schopnostmi úplně mimo měřítka běžných osmibitů (boot z ramdisku, navíc obřího, některé i se zabudovaným plotrem, 80 znaků na řádek, běžně CP/M a prý snad měl i nějaké rozšiřující desky...) a i zaměřením mi vždy přišel spíš do podniku - proto asi ta klávesnice, co musela vydržet 9 hodin denně datlení výplat pro podnik, ne?
Jestli (a kde) existovali u nás majitelé těchto strojů, jak sháněli SW a co za SW na něm vlastně bylo, vůbec netuším... Předpokládám, že na něj muselo být mnohem víc programovacích jazyků, když měl tyhle schopnosti... Jak říkám, pro mě je to bájný stroj :)
Spolužák ho měl. Díky CP/M mu na tom běžel Turbo Pascal (3.0 tuším), takže dělal úkoly do školy doma, kdežto mi ostatní museli sedět v labu :-) Tedy kromě šťastlivců s PC.
Co mě tehdy kromě toho Turbo Pascalu zaujalo nejvíc byla česká hra Hlípa s naprosto geniální animací a "naprogramováním" místností. Někdy jsem kdysi dával i odkazy a obrázky, tady https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-118-cast-herni-enginy-v-isometrickych-hrach/ a https://www.root.cz/clanky/ceskoslovenske-osmibitove-pocitace-aplikace-a-emulatory-pmd-85/#k07 (byla i pro PMD, takže zařazena je správně).
Možná záleží na ročníku narození, za mě to je také bájný jednorožec, který "někdo" měl, ale nikdy jsem ho nepotkal, natož abych viděl stroj. Ale to jsem byl už na střední, kdy kromě IQ jsem naživo viděl jedno Commore 64, Atárko 800 (a dokonce i 130XE), o gumácích a pluskách nemluvě. Jednou dokonce jsem držel v ruce Maťo. Ale takový Ondra, Sharp, dokonce ani to PMD jsem neměl štěstí. A to dokonce jsme natrefil Deltu.
Kdyz uz je rec o Ondrovi, pochopil jsem tehdy z doboveho tisku spravne, ze reseni te jedine slozite veci, kterym bylo zobrazovani TV videa v ± jemne grafice, vyresil tehdy Eda Smutny tak, ze >90% CPU bylo spaleno na vykreslovani, a misto ASICu tam byly (asi CCCP) klony Intel programovatelneho citace? Ja chapu, ze to mohlo byt malo-pouzdrove reseni a bez nutnosti delat zakaznicky obvod. Ale obetovat tomu veskerej vykon...
Na druhou stranu BOBO64 byl udajne dost blizko ZX-Spectru a to byl jen ze standardnich 74xxx pouzder a dokonce i na nepajivem poli.
Ja jsem mel MZ821. Jel jsem ho koupit do Bratislavy. Programu pro nej moc nebylo, ale zato k nemu byly zajimave hardwarove doplnky. Treba ramdisk. Sice jsem ho nikdy nevidel, ale nekde v dokumentaci se o nem psalo. Tak jo, kdyz se nedal koupit, musel jsem si ho vyrobit. Ale kdyz uz ho budu vyrabet, tak samozrejme ne jenom 64KiB jako ten original, ale zrovna 256KiB. Ovsem pak to samozrejme chtelo operacni system. CP/M jsem znal velmi dobre, i "zevnitr". Nezbylo nez napsat BIOS a zbytek CP/M (BDOS a CCP) "ukrast" z TNS Slusovice. Prenasel jsem to na Sharp pres dernou pasku (musel jsem si vyrobit i interface, pouzil jsem ho presne jednou).
Zajimavy problem byl s bootem. Po kazdem resetu jsem musel jit do monitoru a napsat v nem z klavesnice loader. Nebyl dlouhy, ale samozrejme to bylo velmi otravne. Pak jsem nekde sehnal informaci, ze k Sharpu existuji 2 typy ramdisku. Jeden pro basic (takovy, jaky jsem vyrobil) a druhy, ze ktereho se dalo i bootnout. Mam pocit, ze jsem na to prisel analyzou EPROM. Upravil jsem tedy hardware meho ramdisku, aby byl kompatibilni i s timto druhym typem a uz to bootovalo samo. Boot za mene nez sekundu. Ktery computer dnes bootne takhle rychle?
Nasledne jsem si vyrobil i controller na floppy disky. Nejdrive jsem pouzival 8", ale pak i 5.25 a 3.5. Dokonce i High Density, takze 1.44MiB. Vsichni tvrdili, ze to Z80 na 3.5MHz (nebo kolik to presne bylo) nemuze stihnout bez DMA, ale podarilo se mi to obejit tak, ze jsem pri kazdem interruptu cetl synchronne 2 bytes, pak jsem si pockal na dalsi interrupt a zase 2 bytes.
Jak uz jednou na Sharpu bezel operacni system CP/M a mel diskety, nebyl problem sehnat stovky a tisice nejruznejsich programu. Samozrejme nejdulezitejsi byly WordMaster (editor cisteho textu), WordStar (editor dokumentu, formatovani se delalo specialnimi kombinacemi znaku, na display jsi samozrejme videl jenom zdrojovy text). Dale pak assembler M80, linker L80, prekladac C (nevzpominam si uz od ktere firmy).
Nevzpominam si uz presne jak jsem vlastne zacal psat bios pro sharp, kdyz na nem jeste nebyl operacni system. Mozna primo v kodech Z80 v monitoru. Jak uz to ovsem jednou bootlo a dostal jsem bios do file (puvodne na pasce), uz jsem ho dale vyvijel primo v CP/M pomoci vyse zminenych nastroju.
Jojo, to byly casy....
V časopise Elektronika, tuším ročník 1989, vyšel velký článek - návod na stavbu ramdisku (256 nebo 512 KB) pro ZX Spectrum, včetně komplet výpisu BIOSu pro CP/M a nezbytných hacků pro zprovoznění na tomto počítači. Tam se to řešilo tak, že ovladač ramdisku a soubory OS se nahrály z kazety a pak, už pod CP/M, pomocí dvojice programů MLOAD.COM a MSAVE.COM, se nahrával a ukládal obsah ramdisku z/na kazetu. Ramdisk měl i zálohování baterií, jestli si dobře vzpomínám, takže pro najetí do CP/M stačilo po zapnutí počítače z pásky nahrát jen ten krátký ovladač ramdisku. Nějaké hacky myslím byly nutné i přímo v gumáku, protože CP/M potřebuje mít v dolní části adresového prostoru RAMku.
Pokud by někdo hledal, tak mi v paměti utkvěl název toho článku - "Kudy, kudy k operačnímu systému CP/M cestička" :)
to je tato platforma ze? https://en.wikipedia.org/wiki/TRS-80_Model_100
(jako ty ceny jsou neskutecny, pri prepoctu na dnesni $$$)
Minimálně moje 800XL trpí pěkně na to, že bylo někde ve vlhku, a většina spínačů je vnitřně zoxidovaných. Teky pokud počítač chvíli sedí, nefunguje cca půl klávesnice. Musím tlačítka "proklepat", pak zase chvíli celkem normálně fungují.
Mám doma ještě jedno 800XL, to je mrtvé, protože je spálený některý z čipů obsluhujících paměť RAM (což můžou být dva custom čipy). Původně jsem myslel, že ho opravím, jenže čipy se blbě shání a jsou drahé. A již jedno funkční 800 mám, navíc dvoje XE, takže mne to zase tolik netrápí. Spíš si říkám, že jestli má ten vadný lepší klávesnici, tak bych je mezi sebou mohl prohodit, a získat jedno perfektně funkční. Je samozřejmě otázka, zda to netrpí na stejný problém, jestli se nepletu, je to stejný druh klávesnice. V odkazovaném článku je to jako model pod číslem 2.
Chtělo by to ten kus s podivným chováním klávesnice otevřít. Problémů může být více i současně: Špatný kontakt v konektoru mezi klávesnicí a základní deskou. Může pomoci prostě vytáhnout a znovu zastrčit. Nebo ne a pak sprej na kontakty. Nebo je někde "načatá" cesta - opatrně propískat měřákem. Podle typu spínačů by je možná šlo rozdělat, opět sprej na kontakty, pak kvalitní vazelína (silikon NE!, vrže, to spíš lithium nebo já na plasty rád používám teflonové mazadlo). Také může být problém v pájení spínačů klávesnice nebo konektoru - všechno "přetavit". Rozhodně je dobrá zpráva, že to někdy funguje komplet, takže bych šel nejdřív po konektoru základní desky.
8. 7. 2026, 11:05 editováno autorem komentáře
Ne, tohle je problém přímo ve spínačích, nikoli na cestě. Jak je rozebrat bez zničení jsem nezjistil, zkoušel jsem jeden úplně mrtvý rozebrat, ale úplně se rozpadl, další jsem riskovat nechtěl. Prostřik kontaktolem nepomohl, nedostal se kam bylo potřeba, ty spínače jsou poměrně dost zapouzdřené. Kontakty jsou zoxidované uvnitř.
Já zkusím tu klávesnici z jinak mrtvého stroje, třeba bude lepší, tenhle stroj byl očividně delší dobu ve vlhku, dle různé koroze, takže to trpělo. Něco prostě ovlivnit nejde, a těm strojům se blíží 40. Že vše nebude fungovat jak za nova se člověk musí smířit. I když se snaží opravit co jde.
Přemýšlel jsem nad koupelí v něčem, aby to pořádně zateklo dovnitř a procvičit kontakty v té lázni, ale nerad bych to zničil úplně. Protože to zase z nich nebude vysychat. Takže to raději nechávám jak je. Kdyby přestala být opravdu úplně použitelná, tak bych to klidně zkusil, to už by nebylo moc co ztratit.