Vlákno názorů k článku Komiks: do 13. pětiletky od Tomáš Marný - Z 80. let se mi vybavuje, pokud jde...

Z 80. let se mi vybavuje, pokud jde o sdělovací prostředky, neustále nějaká dojivost, nějaké schůzování soudruhů a nějaká kritika, že chybí na pultech to či ono a jak je to možné, kdo za to může (teda jestli já jen neměl nějaké vidiny, protože podle současných vykladačů dějin se žádná kritika nepřipouštěla a její původci museli nutně skončit za mřížemi). První republika se probrala v rámci dějepisu stylem buržoazní stát, v němž byli žebráci, Masaryk nechal střílet do dělnických demonstrací a Beneš se vzdal Hitlerovi. To je tak všechno.

A dnes? Ještě 25 let po převratu se ze všech stran chrlí nějaké dokumenty a seriály o tom, jaké peklo tu za komunistů bylo, jak lidi trpěli hlady, jak každý druhý byl agentem StB, což údajně byla organisace, která si o každém občanovi vedla záznamy i o tom, kolikrát za den kdo chodí na malou. A neustále to graduje a navíc už to zachází tak daleko, že lidi, kteří tenkrát ani nebyli na světě, mě poučují o tom, jaké to tenkrát vlastně bylo a myslej to smrtelně vážně.

Když se k tomu připočte to, jak jsme zpravování o dění ve světě dnes (např. Ukrajina), tak mám pocit, že ti bolševici byli vlastně naprostí žabaři pokud jde o lhaní a propagandu. Protože jim to lidi nežrali, ty současné kecy spousta lidí žere i s navijákem, a to přesto, že o jejich nepravdivosti se dnes již mohou sami přesvědčit.

P.S.: Taky nechápu to srovnávání PC. PC v 80. letech a začátkem 90. nikoho moc nezajímala, ani u nás, ani na Západě - byly to předražené kysny do kanclu, které se doma k ničemu nehodily. Nikdo soudný by si tenkrát domů nekoupil PC, ani kdyby stálo stejně jako Amiga. To až tak počínaje druhou třetinou 90. let se situace začala rapidně otáčet ve prospěch PC.

A nakonec ještě jedna perlička k tomu, že komunisti se snažili zabránit šíření počítačů mezi lidmi (vedle toho, že asi za tím účelem vybavovali počítači školu v kdejaké Horní Dolní):

http://www.youtube.com/watch?v=-AivaG8gtB8

Mluvíte o dnešní propagandě, sám přitom uděláte taky zvláštní selekci toho, co si pamatujete, a na základě ní obviňujete dnešek. Je sice hezké, že jste v dějepise první republiku jen prolítli. Ovšem je naprosto hloupé z toho dovozovat, že se na ni a doby minulé tehdejší propaganda jinak nezaměřovala. Pravda, ona to obvykle spojovala s adorací nových vůdců. Ale o čem si myslíte, že byly seriály jako Gottwald, Rodáci, SNP, ale i méně politická díla typu Byl jednou jeden dům nebo třeba Jakub Sklář. Ta vždy začínala za dob první republiky, popsala její mizerné poměry a přes hrdinný boj komunistů proti fašistům jsme se pak často přenesli i do února a budování světlých zítřků.
Kritika na podnikové nebo místní úrovni se v 80. letech samozřejmě připouštěla, ba dokonce byla "konstruktivní kritika" žádaná. Ne však kritika systému. Takže jste se dozvěděl, že hajzlpapír není, protože papírny/lesy nebo čert ví kdo nesplnily plán, ale to, že příčinou je právě to hovadské plánování, jste se nejen že nedozvěděl, ale ani dozvědět nesměl. To by bylo proti politice strany a za to by byl dotyčný minimálně vyhozen. A to byla přitom pořád jen kritika ekonomického fungování, tedy jen úvahy na úrovni reformních komunistů roku 1968. Říct veřejně, že strana se do ekonomiky nemá vůbec míchat, nebo dokonce že nemá mít monopol na moc, to už opravdu zavánělo problémem.

Podle mě jsi malinko paranoidní. K šíření takovýchto věcí by se bývaly hodily jiné technologie, např. radioamatérský provoz, který byl tehdy mnohem čilejší než dnes, a taky neplatilo heslo, že co radioamatér, to potenciální podvratný živel. Na začátku vždycky muselo stát nějaké konkrétní hlášení, pokud jsi teda dlouhodobě necestoval na Západ, pak na tebe StB _musela_ založit spis automaticky (což dává mimochodem vzniknout otázce, kde jsou spisy na Klause, Dlouhého a jiné, kteří na Západě studovali a tedy zákonitě na ně _musel_ být veden spis u StB), nebo pokud jsi nebyl nějaký vedoucí pracovník - StB totiž měla na starosti např. i dozor nad národním majetkem, takže v jejím hledáčku byli i lidé, kteří žádnou protistátní činnost cíleně nevykonávali, prostě "jen" kradli.
Pokud jde o počítače, tak 80. léta jsem prožil ve 30tisícovém městě v pohraničí, o třídě s Íkváky nebo pémdéčky vím v každé, podtrhuji, každé škole, která u nás ve městě byla (snad jen s výjimkou LŠU). Záznamové rutiny bych označil za poměrně standardní, ono se toho totiž na tomto poli moc originálního vymyslet nedá. U IQ-151 se ohledně parametrů nahrávání dalo SW nastavovat kde co. Že si člověk nahrával na vlastní magneťák, tak to byl standard i u západních osmibitů. Když jsme šli každou 3. neděli v měsíci do místního commodore klubu, tak se naprosto standardně do baťohu strčil sčot, zdroj a magneťák, ale naprosté minimum nebyl sčot, ale právě ten magneťák. Cizí kazeta skoro vždycky znamenala hýbání s hlavou pomocí šroubováku - a není nad to, když pak máte své vlastní kazety nahrané pokaždé s jiným nastavením, protože přesně zpátky to netrefíte nikdy a protože to na to nebylo stavěné, tak se i stávalo, že se to uvolnilo tak, že se hlava hýbala samovolně. Takže já to měl prostě zakápnuté kapkou epoxidu. A když byl správce počítačové učebny nezodpovědný a nechal dětičky ať si s magneťákama hrají jak chtějí, tak to nebyl problém počítačů, ale toho správce. U nás v ODPM (okresní dům pionýrů a mládeže nebo jak se to jmenovalo) jsme měli centrální rozvod z jednoho magneťáku a kdyby na něm někdo něco šteloval, tak by mu vedoucí urazil ruce (tam už byly i Didaktiky Gama vedle PMD). Vlastní kazeta = vlastní kazeťák.

Jako sorry, ale tohle co jsi napsal jsou už naprosté pohádky. :)

ad HAM - to jsem zmínil i proto, že sám jsem radioamatérem býval a vlastně skrze to jsem se dostal k počítačům, takže si troufám tvrdit, že o tom něco vím. Pokud tvrdíš, že amatérské vysílačky byly registrované, tak naprosto otevřeně LŽEŠ. Akorát jsi musel mít koncesi a přidělený volací znak, ale to platí dodnes a platí to ve VŠECH zemích. Ten se vydával (a dodnes vydává +-) na základě zkoušek z nějaké té fyziky šíření radiového signálu, elektrotechniky, radiového provozu, Morseovky aspoň 60 znaků za minutu, související legislativy, bandplánů, Q-kódů, zkratek a zeměpisu + slibu o zachování telekomunikačního tajemství (nejsem povinen ani oprávněn nikomu sdělovat obsah radiotelegramů, jež nebyly určeny mně). Oficiálně jsi mohl mluvit o všem, co svou povahou nějak souvisí s radioamatérskou činností, čehož obsah není obscénní a čehož závažnost není taková, aby muselo být využito jiných komunikačních prostředků (to je téměř doslovná citace ze zákona, i ten výraz "obscénní" se mi zaryl do paměti, neboť u zkoušky jsem řekl "sprosté výrazy a tak" a byl jsem examinátorem opraven). Takže v žádném případě ses nemusel omezovat jen na kvalitu spojení a na počasí, čili další LEŽ z tvé strany.
Radioamatérský provoz není zdaleka jen kecání do mikrofonu, to je taky třeba radiodálnopis - tolik asi k té tvé nutnosti něco předčítat. Čili ideální prostředek k šíření nějakých textů na dálku a hromadně. Ale nedělo se to - ne protože by to nešlo, ale protože naprosté většině lidí byla nějaká protistátní činnost srdečně ukradená, leda si zanadávali v hospodě na poměry úplně stejně jako dnes a tím to haslo. Proto tvrdím, že jsi asi malinko paranoidní.

ad počítače - No, pokud jste měli stopadesátku, tak jste asi byli dost experimentální škola, protože se vyrobila jen nějaká prototypová série čítající pár desítek kusů. Se 151 si na žádné tebou popisované problémy nevzpomínám, na gymplu jich bylo celkem 20 včetně jednoho se dvěma osmičkama disketovkama a CP/M. Ale je pravda, že žádné velké přehrávání se tam nedělo, sortiment programů pro tyhle stroje byl omezený, Assembler, Pascal i BASIC byly na zásuvných modulech (první dva v rámci AMOSu), SW pro školní administrativu byl v rámci CP/M na disketách. Na kazetě si pamatuju na nějakých deset her dodávaných spolu s íkvákem, z nichž Šachy byly poměrně vymakané. Naprosto úděsná byla klávesnice a vestavěný lineární zdroj, kvůli kterému to celé vážilo cent a topilo jak plotýnka. Ovšem i na Západě se našly modely, které v tomto ohledu mohly konkurovat (hlavně pokud jde o klávesnici).
ADT se používalo i k řízení tepelných elektráren (např. Chvaletice), SAPI-1 řídilo reaktor na ČVUT (mimochodem první reaktor s plně digitálním řízením na světě), obojí fungovalo bezproblémově.

ad "soudruzi", co psali záznamovou rutinu - říkám, že jsi paranoidní a vidíš soudruhy úplně všude. :) Ty rutiny psali normální lidi, jako by psali dnes, kteří samozřejmě měli západní počítače prozkoumané a sami je vlastnili, protože vynalézat vynalezené je dost zbytečná činnost. Dokumentace je k disposici dnes už i na internetu, takže pro nikoho jen trochu znalého není problém si to prostudovat a pak dojít k závěru, že se jedná o běžně používané techniky - PWM, NRZI, Manchester..., jaké byly použity i u západních osmibitů, z nichž některé měly standardní nahrávání tak nepoužitelné, že se nahrazovaly všelijakými kopírovacími programy (neboli "kopíráky" a.k.a. turby), např. Commodore 64, Atari 800 (které navíc vyžadovalo i úpravu magneťáku!). A speciálně u IQ-151 se dalo u nahrávání změnou pár čísel v paměti nastavit všechno možné, jak už jsem psal - velikost bloků, délka pilotního signálu, polarita, rychlost - narozdíl od ostatních počítačů. A taky samozřejmě záleželo na kvalitě kazet a magneťáků - když sis k tomu připojoval walkmena a do toho ty úděsné kazety z Gottwaldova, jež měly schopnost po pár hodinách do jakékoli hlavy vybrousit žlábek, tak se nesmíš divit. A hlavně tu prosím tě ani nezkoušej tvrdit, že TDKčka apod. se daly sehnat jen v Tuzexu za bony. :D
Nechci se tě nějak dotknout, ale "soudruhům", co psali SW pro ty počítače a co je navrhovali, nesaháš ani po kotníky. Možná by neškodilo si o nich něco zjistit a taky o podmínkách, za jakých museli pracovat. Řekl bych, že i Woz by ocenil eleganci návrhu třeba takového Ondry.