Pěkné téma komisku, příhodné k době, ve které žijeme.
Díky panu Reaganovi používáme nekryté peníze, jejichž hodnota je tím pádem měřena jen počtem idiotů, kteří jsou za ně ochotni poskytnout základní potraviny.
Díky panu Wilsonovi (známému poskoku Rothschildů a dalších členů výboru 300) máme centrální banky, které tisknou další tyto bezcenné peníze a půjčují je státům jako je Řecko na lichvářský úrok.
Finanční kolaps se blíží. Čistě papírové peníze byly v historii lidstva použity jen dvakrát: jednou ve staré Číně (skončilo povstáním), podruhé ve Francii (tentýž konec). Toto je pokus číslo tři a ani ten nevydrží; ne pokud budou centrální banky dál tisknout (případně jen naklepávat do databáze) další a další peníze a pokud budou západní zěmě vykazovat HDP založený na ziscích z finančního sektoru (pokud šolíchám peníze z účtu na účet tak nevytvářím reálnou hodnotu, kterou mohu sežrat).
Dobry den,
ked uz ste zacali tak politicky, neda mi aby som sa neopytal. Ako si predstavujete kupu nehnotelnosti a jej financovanie inak ako prostrednictvom penazi?
zaviedli by ste bartrovy obchod alebo by ste zaviedli platenie drahymi nerastmi ci kovmi?
barter: 300 krav + 40 tigrov + 2 slony na kupu 3+1 bytu
drahe kovy: 3kg striebra + 400g diamantov na kupu rodinneho domu?
Musim Vas sklamat:
V pripade bartra si kazdy moze vychovat dobytka kolko chce. Ekvivalent v peniazoch - Centralne Banky si natlacia papiera kolko chcu. Viedlo by to k hyperinflacii. Kazdy by mal tolko dobytka ze by ho nemal kde ustajnit.
V pripade drahych kovov, ktorych na Zemi je obmedzene mnozstvo a cim ich tazba je narocnejsia tym su drahsie. Uz Vas vidim ako chodite s geologickym kladivkom a hladate "zlatu zilu" :). Navyse tempo rastu poctu obyvatelstva nieje priamo umerne rychlosti tazby a dodavok do obehu. V konecnom dosledku by to viedlo ku koncetracii drahych kov v rukach top 10000 a spodnych 1000000000 by pracovalo za 3 zrnka cenneho prachu na den.
Kombinacia barter+drahe kovy by viedla k podobnej situacii ako dnes. Drahe kovy by sa kumulovali u top 10000 a dobytok by pestovalo spodnych 100000000000. Opat hyperinflacia a vacsie rozdiely medzi tymi co maju zlato a tymi co maju dobytok.
Viem ze tento server ze zamerany uplne inym smerom, ale celkom by ma zaujimalo ako si predstavujete svet bez ZLYCH NEKRYTYCH penazi.
Podla mna problem ani tak nie su nekryte peniaze (co je to krytie? zas len nejaka dalsia "nekryta" komodita). Hodnota penazi zavisi na spolocenskej dohode. To je fajn, pokial sa spolocnost vie dohodnut na univerzalnej, hoci "nekrytej" mene. Fajn je to vsak len dovtedy, kym "su si vsetci rovni" - ano klise, ale v tomto pripade dolezite. Ak by nikto nemal pravo manipulovat s objemom penazi, nevadilo by, ze su nekryte (pokial by existovala spolocenska dohoda o ich univerzalnom pouzivani).
Idealnym prikladom (alebo skor smerom, principom) je mena BitCoin. Tato je takisto nekryta (ako vsetky ostatne "konvencne" meny), avsak narozdiel od nich ma dopredu jasny vyvoj svojej emisie a neexistuje ziadna centralna autorita, ktora by ho mohla ovplyvnovat. Toto je dolezite.
Ano, na symbolické měně není v principu nic špatného. Zda je krytá nebo není je určeno až tím, jak se s ní nakládá. Problém symbolické měny je v tom, že lze snáze zneužít. Zatímco u výměnného obchodu jsou transakce snadno představitelné a případný podvod je hned viditelný, u symbolických měn je to mnohem komplikovanější.
Stejným způsobem, jako se s příchodem možnosti zhotovovat kopie zkomplikovaly úvahy o patentech a autorství, zkomplikovaly se s příchodem bankovek i úvahy o ekonomice. A proto dochází u onou případů k častému zneužití - většinou cíleném na získání moci, tedy - v kontextu vašeho příspěvku - k nerovnosti.
Klepl jste hřebíček na hlavičku. Býti pánem symbolické měny, to je nesmírné pokušení, kterému ještě nikdo nikdy neodolal.
Dovolte mi vydávat a řídit národní měnu a já se nebudu starat o to, kdo píše zákony.
Mayer Amschel Bauer, (baron de Rothschild, 1790)
Ať už byla symbolickou měnou zrcátka, která přivezli misionáři v hojném počtu, papírky s čísly nebo čísla v databázích, špatně pak dopadli téměř všichni.
> V pripade bartra si kazdy moze vychovat dobytka kolko chce. ....... Kazdy by mal tolko dobytka ze by ho nemal kde ustajnit.
Kazdy ne. Jen ten, kdo ma pozemky. A pozemek unese jen urcite mnozstvi dobytka. Svete div se, ty potvory chteji zrat. BTW, uz vas vidim, jak si v koupelne pestujete 5 prasat, v obyvaku 15 krav, pod posteli slepice a v kuchyni cincily na kuzi.
Hezky rozvedeno, ale je vidět, že financím ani ekonomii vůbec nerozumíte. Zakladatel tohoto vlákna má víceméně pravdu, i když tak jednoduše se to taky nedá říct. Řešením současné situace může být návrat k částečně kryté měně - emitent nedisponuje aktivy v plné hodnotě emise, ale jen částí. Což znamená, že peněz by bylo dost, ale stále by měli svůj "hmatatelný původ". Případě tento model by se teoreticky dal zkombinovat s modelem soukromých peněz, např. něco za způsob LETs, které fungují ve Velké Británii, Austrálii atd.
Váš příklad s dobytkem je pěkná hloupost, protože pokud chci zvýšit objem bankovek, tak jsem schopen to udělat téměř okamžitě a za tisícinovou (nebo nižší) cenu celé emise, která mi takto vznikne. Zatímco vychovat dobytek trvá dlouho, není zaručen úspěch a je to sakra drahé. Stalo se snad někdy v historii lidstva za poslední 100 000 let, že by vznikla inflace z dobytka? :) Nestalo.
No a nekryté peníze jsou svým způsobem zlo obalené dobrem. Dokonce se říká, že od krytých peněz se ustoupilo právě proto, aby se státy mohli začít financovat deficitně...
> Řešením současné situace může být návrat k částečně kryté měně - emitent nedisponuje aktivy v plné hodnotě emise, ale jen částí.
No tak k tomu asi tezko nekdy dojde. Rekl bych, ze existuje prilis mnoho zainteresovanych, jako treba banky, kterym dany system vyhovuje a maji vlady dostatecne prolobovane na to, aby neco takoveho pripustily.
Nechci se vas dotknout, ale vase tvrzeni, že v pripade bartra si kazdy moze vychovat dobytka kolko chce, me nuti se smat. Predpokladam, ze jste z mesta a vase nejvetsi zemedelska zkusenost pochazi ze hry Farmville... Ono v praxi i to sazeni brambor je celkem veda s mnozstvim nepredvidatelnych jevu, ktere dramaticky ovlivnuji vysledek.
Ten blud s nedostatkem drahých kovů vám snadno vyvrátí každá učebnice ekonomie starší 100 let, každá učebnice rakouské ekonomie, a také historie 5000 let úspěšného používání drahých kovů bez jediné hyperinflace Zimbabwských rozměrů.
Ve zkratce:
Pokud je relativní nedostatek monetárního kovu, jsou jen dvě možnosti řešení:
- Navýšení monetární zásoby těžbou. Ta má ale své reálné náklady. Vyplatí se tedy pouze tehdy, pokud je kupní síla vytěženého kovu nad náklady na těžbu. Pokud vrhnete na trh více kovu, klesne jeho kupní síla, a těžba se přestane vyplácet. Žádná hyperinflace se nekoná.
- Nenavýšení monetární zásoby těžbou. V tom případě kupní síla zlata vzroste. Žádný nedostatek zlata nenastává. Růst kupní síly zlata brzy končí: v okamžiku, kdy kupní síla zlata vzroste natolik, že se jej vyplatí těžit více.
Důležité je, že pro řešení tohoto rozporu není potřeba žádná centrální autorita.
Zlato je hojně recyklováno, a jeho současná zásoba v trezorech je výsledkem 5000 let těžby. (Uvádí se, že zhruba 70% veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo, je stále v oběhu.) Pár let intenzivní těžební činnosti není schopno s touto zásobou výrazně pohnout. Výše uvedené změny jsou tedy nepatrné. A také to vysvětluje další oblíbený blud zastánců nekrytých peněz, totiž, že by polovina lidí pracovala na těžbě zlata. Na jedné straně je potřeba zlata na transakce během dne, roku nebo života jedince, na druhé straně je zásoba za 5000 let. Ta zásoba obíhá za života každé další generace znovu a znovu, aniž by bylo třeba celá tisíciletí cokoliv těžit.
Existuje období na počátku novověku, kdy vyrabování zlata Inků způsobilo hyperinflaci cen ve zlatě. Ta byla ale z našeho novodobého pohledu naprosto směšná: Po dobu zhruba jednoho století rostly ceny ve zlatě o 1.5% ročně. Za zlaté hyperinflace tedy rostly ceny mírněji, než při současným establishmentem definované „cenové stabilitě“.
Pletete si krytou a komoditní měnu.
Krytá měna je měna, kde nějaká autorita prohlásí, že každý vydaný fufník je podložen x gramy zlata (stříbra, mušliček) uskladněnými v trezoru emitenta.
V lepším případě je emitent kryté měny soukromý, a ručí za směnný kurs krkem, majetkem nebo svobodou.
V horším případě je emitent kryté měny státní, a ručí za směnný kurs podpisem pera. V druhém případě je nesmírně jednoduchá dalším podpisem pera vyhlásit, že ode dneška je každý vydaný fufník je podložen už jen x/2 gramy zlata (stříbra, mušliček) (USA tak učinily například v roce 1934.), nebo že není podložen vůbec ničím (USA tak učinily například v roce 1973.), a stává se nekrytou měnou.
Komoditní měna je měna, kdy sama komodita je platidlem.
„Ředění“ ryzosti mincí se pak nazývá penězokazectvím, a bývalo trestáno obzvlášť tvrdě. Pokud takovou minci uvede panovník, stává se měna nekrytou (Tak učinil například Nero ve starém Římě.), v případě násilného vynucení oběhu zákonem typu legal tender dokonce monopolní nekrytou měnou (Takové zákony byly jak v pozdním starém Římě, tak jsou v dnešním USA nebo ČR.).
Ovšem tvrdit, že je to nevýhoda komoditní měny, je stejné, jako tvrdit, že šafrán je špatné koření, protože vám nepoctiví trhovci mohou místo něj podstrčit parchu.
Já bych ho chtěla i mít takový hezký remix.
Takový hezký remix. Lesklý, takový žlutě, žlutě pěkný. Takový hezký, takový žluťoučký.
Jo, jo, abych ho měla. Nekazí se to, neplesniví. Můžeš ho schovat dobře.
No, přesně. No, no. Cha, cha, cha, cha.
Jenom ho schovat někam.
Kam, do kapsičky?
Do kapsičky, abych měla na zlý časy. Chi, chi, chi.
Cha, cha, cha.