Pekny clanok.
V priklade
https://github.com/tisnik/go-root/blob/master/article_05/18_switch_on_string.go
chyba klucove slovo fallthrough za case help:.
...
case "help":
fallthrough
case "info":
...
Díky za info, já se toho céčka v sobě asi jen tak rychle nezbavím :-)
Je to opraveno jak v článku, tak i v repositáři.
Zajímavé je, že ten placeholder _ nejde použít jako běžná proměnná ("cannot use _ as value"). To je dobře. Ale nenašel jsem, jak se to řeší pro dvě vnořené smyčky, když nebudu potřebovat jejich indexy.
Jinak ten switch-case je vymyšlenej skvěle, hlavně možnost tam rvat podmínky. IMHO lepší než if-y za sebou :-)
_ jde použít v obou smyčkách:
a := [...]int{1, 2, 10, -1, 42}
b := [...]int{1, 2, 10, -1, 42}
for _, ai := range a {
for _, bi := range b {
fmt.Printf("%4d ", ai*bi)
}
println()
}
Co nejde a ani jít nemá - _ jako počitadlo. Není to totiž běžná proměnná.
Hmm, if a switch nejsou expression? Tedy nejde napsat
greeting = if lang == "czech" {"Ahoj kámo"} else {"I don't speak no Americano"}
?
dtto pro switch..
Jak staromódní jazyk :)
staromódní určitě je, ale zrovna toto bych mu nevyčítal, protože je navržen tak, aby byl dobře čitelný a udržovatelný. Chápu použití if a switch ve funkci výrazů jako cool fíčurku, ale ten "skrytý implicitní return" může dělat při čtení začátečníkem problémy.
V podstate https://tour.golang.org, akorat cesky. Jaka je pridana hodnota?
Tak se do toho pusť, anglicky bys tomu stejně nerozuměl, článek akorát pro tebe ;)
Ano. Neumím dobře anglicky. Učil jsem se rusky.
Ano. Chci se něco dozvědět o golang jazyku a jsem vděčný autorovi za to, že věnoval svůj čas ostatním a napsal tyto skvělé články.
Takže, díky autore za vaši píli a čas.
Ještě nějaké další hloupé otázky?
jestli je to strojovy preklad, tak asi dost dobry (gtran?), jestli preklad clovekem, tak je to hodne czenglish :)
Nevím, jak to máš ty, ale já si u českého článku od Pavla Tišnovského odpočinu a poučím -- není to skvělé?
(Nejsi ty náhodou spíš kalousek?)
Tentokrát trochu se zpožděním a navíc se jedná jen o "štěky" :).
1. Co se týče mrtvého kódu (kap. 3), v první chvíli jsem si říkal, že to přece není možné, protože mrtvý kód jsem občas nucen při ručním ladění zakomentovávát a je to otravné. Go překladač mrtvý kód sice umožňuje, ale snad všechny editory automaticky instalují gometalinter, který má jako jeden z linterů detekci mrtvého kódu. Takže doplnění povzdechu na konci třetí kapitoly: ano je to tak standardní, že jsem si v první chvíli ani neuvědomil, že to hlasí linter a ne překladač.
2. A tenhle bod je už vyloženě subjektivní. V tabulce s typy pro iteraci přes for range bych osobně u typu kanál dal křížek spíše do prvního sloupce a samotnou hodnotu až do druhého sloupce. První hodnota je totiž vždy index a druhá hodnota pak samotná hodnota prvku (přesněji kopie hodnoty, což vyplývá ze symbolu přiřazení). A protože index u kanálu nemá smysl, tak se nevrací. To rozdělení na index a hodnotu má hlubší význam. Pokud chci v těle cyklu pracovat s immutable hodnotami, index ignoruji, pokud z nějakého důvodu potřebuji modifikovat originální proměnné, pracuji s indexem. Nakonec jen doplnění, že druhou hodnotu lze tiše vynechat a psát for i := range []string{"jedna", "dva", "tři"} { ... } místo for i, _ := range []string{"jedna", "dva", "tři"} { ... }
A teď na závěr si uvědomuji, že se z článku trochu vytratil podrobnější popis iterace přes řetězec, což je škoda. Pokud k řetězci přistupuji přes meze, přistupuji na konkrétní byte. V ASCII je to fuk, ale u Unicode znaků ne. Pokud chci postupovat po jednotlivých Unicode znacích, musím použít for range nebo systémovou knihovnu strings.