S Ubuntu a v podstatě i s Linuxem jsem skončil, když Ubuntu skončilo s Unity. Chvíli jsem zkoušel IceWM a pak jsem prostě začal používat Windows, s kterými jsem pak prakticky skončil skrz Android. Dnes 95 % času trávím na tabletu (steamdesk do toho nepočítám) a to zejména v Termuxu, kde mám mimochodem nainstalované proot-distro Ubuntu, ale používám ho výhradně na překlad Android aplikace, kterou jsem si začal vyvíjet.
Linux na desktopu neobstál, ale jinak pohání řadu zajímavých věcí, kde se s ním občas setkávám, z těch zajímavějšívh je to třeba kouzelná hudební krabička Zynhian V5.1 poháněná RPI5 s Linuxem.
Začínal jsem s Mandrakem. Potom Ubuntu. Ve své době to byla skvělá distribuce. Po ukončení Miru a Unity si zkoušel marně zvyknout na Gnome.
Poslední kapkou bylo na foru ubuntu.cz neustálé tvrzení a doporučování že non LTS verze jsou nestabilní a neměly by se používat. Stejně tak že starý sw je mnohem lepší než jeho nové verze. Mám opačný názor a tak jsem vyzkoušel Manjaro s KDE, po něm CachyOS a nyní jsem delší dobu opravdu velice spokojen a nedám dopustit na Archlinux s KDE.
Musím ještě zmínit že žádné hry nepotřebuji.
Já ještě pamatuju před Mandrakem Slackware, ale dneska se mi zdá, že mezi distribucemi nejsou velké rozdíly a tak nějak je u Fedory, Debianu a openSUSE vše na stejném místě a mezi openSUSE Leap a Tumbleweed je zhruba tolik rozdílů co mezi Fedorou a jednou z těchto distribucí (protože zrovna opouští některé svoje nástroje jako YAST)
kUbuntu a Ubuntu jsem používal jen ve virtuálce nebo skrz WSL a nějak mi to nikdy nepřirostlo k srdci, zdálo se mi, že se tlačí LTS a tam byly různé knihovny staré tři roky, což člověk neocení ve chvíli, kdy chce zrovna otestovat nějaké nové věci z C++20 a zrovna v kUbuntu a Fedoře mi dřív přišla integrace KDE hrozně odfláknutá. Dneska je Fedora ok a existenci Ubuntu a Archu ignoruju, protože co používám mi přijde ok, možná je CachyOS lepší, ale co už. Každých pár let se objeví něco nového.
Mandrake (Mandriva) bylo víceméně jedno z prvních (překomplikovaných nedodělků) s myšlenkou založit enter cihlou, aby to nainstaloval vlastně každý a ono se rozběhlo KDE.
Slackware byl přesný opak a dodnes na něj s láskou vzpomínám. Geniálně jednoduchý, bez sebevražedných YUMů a (lepší nebyl ani Hamm, tedy Debian s tím svým aptem ... také mi pěkně zatopil, jak to „vyřešil“), bez jakékoliv automatizace (ale ano, balíčkovačí systém uměl také) a „inteligentního řešení závislost“, čili sám nic nerozbil a sám od sebe se také nerozbil. Pokud se člověk naučil CVS a komentovat změny, vynikal ve své čistotě a když se něco nepovedlo, člověk věděl kam sáhnout. Slackware byl dlouho jedinou distribucí, kterou jsem snesl ... protože tak nějak jsem si koupil knížku FreeBSD a bylo vymalováno.
Ubuntu jsem nesnášel pro „blbuňťáky“, takovou tu uřvanou skvadru, která okupovala ABCLinuxu a začala šířit osvědu po netu. Nějak to nainstalovali, podali si přihlášku do Ultras a mašírovali vytrubovat do světa. Stejně jako k Fedoře (Anakonda + Yum) jsem si tak nějak vybudoval odpor k *buntu a v okamžiku, kdy byl Slackware v podstatě zombíkem, jsem se vrátil k prastarému německému SUSE .
@Noris - Srovnáváš dvě rozdílné technologie a způsoby používání. Každý má své výhody a nevýhody. Vím o tom něco, pracoval jsem 25 let se systémy (jak desktop tak servery) jak Windows tak HP-UX tak Linux. Nakonec i onen velký MS využívá technologie Unix/Linux (a jeden má koupený, vlastní licenci).
12. 6. 2026, 18:17 editováno autorem komentáře
Když se (chudším lidem) na postarší komp už z pohledu Windows nepodporovaný instaluje Linux-distro (Winux, Lubuntu, OS Zorin, ... Ubuntu), tak po chvíli bez problému používají. Většina nerozšířenějšího SW je multiplatformová (VLC, LibreOffice, FoxitReader, Pinta, IrfanView, Firefox, Chrome, Vivaldi, ...). Ne, opravdu - Photoshop, MS-Office, ... si nekupovali a nebudou kupovat. Automechanici, ... řemeslnicí aspoň v mém okolí dnes užívají smart-mobily.
12. 6. 2026, 19:26 editováno autorem komentáře
Úspěšnost Windows je známá, v USA spíše Apple mcOS - podchyceno už na základním školství, 100% nasazení ve státní správě (v Česku určitě - nakupuje jako Microsoft-balík Ministerstvo vnitra), nové kompy téměř totálně s předinstalovanými Windows, ovladače HW, ... A i proto MS má problém změnit jádro NT (závislost velkých systémů na jádru NT), které je brzdou a generuje se stále více špatných pravidelných měsíční updatů (průser..vých updatů), stačí sledovat loňský a letošní rok (brrrr). Právě z těchto důvodů žiji s pohodovými update Ubuntu LTS.
13. 6. 2026, 07:26 editováno autorem komentáře
Technologie není důležitá, pro desktop je důležitá použitelnost na desktopu. Čas to nakonec vyřešil za mě tím, že desktop už téměř nepoužívám vůbec. Zkušenost s Linuxem je užitečná, hodí se mi v tom termuxu, zynthianu, disksrationu od synology a dalších krabičkách, ale na desktop to prostě není. Jsem zvědavý na nové chromebooky které budou kombinované s androidem.
>ale na desktop to prostě není.
Dle mého názoru je největším problémem funkční parita CLI a GUI, která se za posledních 10 let výrazně zlepšila a doba, kdy bylo nutné editovat ručně konfiguráky v /etc či používat terminál pro základní úkony je dnes již naštěstí pryč. Dalším problémem je (paradoxně) klasický balíčkovací systém, který je skvělý pro pokročilé uživatele, ale na 1000 způsobů potenciálně rozbité peklo pro běžné uživatele. Tohle řeší "image based" systémy a distribuce uživatelských aplikací (nezávislé na systému) přes Flatpak či podobné technologie. Ostatně, SteamOS takhle funguje od začátku.
13. 6. 2026, 11:02 editováno autorem komentáře
New AppImage Offers an Easier Way to Run Affinity on Ubuntu
https://www.omgubuntu.co.uk/2026/01/run-affinity-linux-ubuntu-appimage
jen někomu funguje a někomu ne. :-( Zatím vyvíjeno.
... dále lze užít DaVinci, Pinta, IrfanView, Photopea, Inkscape...RapidRaw,...
>New AppImage Offers an Easier Way to Run Affinity on Ubuntu
Jenže to stále není nic nativního ani podporovaného.
Na integrovaný foto editor v DaVinci Resolve jsem zapomenul, ale pokud se nemýlím, tak se jedná spíše o něco na způsob RawTherapee - tj. alternativa k Lightroomu. Pinta i IrfanView umí pouze jednoduché úpravy, IrfanView navíc není nativně ani oficiálně dostupný pro Linux. Inkscape je pak vektorový editor. RapidRaw je rovněž alternativa k Lightroomu, nikoliv rastrový editor srovnatelný s GIMPem. Z vyjmenovaného seznamu je tedy jedinou potenciální alternativou Photopea, která má bohužel pouze online verzi.
To je hodně silný názor a musím říct, že nesouhlasím. Jedním z mých primárních využití Linuxu je v hudbě. Dělám hudbu už skoro třicet let (to to letí). Během té doby jsem vyzkoušel Cubase, Cakewalk (obojí jsem koupil - Cakewalk ještě jako Sonar), Acid, Cool Edit (to už je historie) a Bůh ví, co dalšího. Nakonec jsem musel všechno kopnout do zadku jen kvůli nevyhovujícímu OS. Opravdu jen kvůli tomu. A začal jsem to řešit na Linuxu. Proto jsem koupil Bitwig Studio, které samo o sobě je v podstatě parádní DAW a zároveň nástroj, extrémně nabitý zázemím v podobě virtuálních syntezátorů, samplerů, efektů atd. K tomu jsem dokoupil Pianoteq 9 a doinstalovat Carla (abych mohl linkovat nástroje ve standardu LV2) a Setbfree, což je free modelovaný hammond včetně Leslie boxu. Proto masterovací software na úrovni Waves také existuje. A nemůžu si pomoct - lepší právě hudební workflow jsem nikdy neměl. Jedinou překážkou je schopnost vystoupit z komfortní zóny a vyřešit to. Nic víc.
To ale není zdaleka jediná vlastnost Linuxu, ze které jsem v souvislosti s hudbou nadšen. Například audio engine Pipewire, který dokáže sdružovat všechna zvuková zařízení a umožňuje naprosto svobodně routovat mezi nimi, jakoby se jednalo o jediný device, je k nezaplacení. Samozřejmě rovnou s minimálními latencemi. Proto například mohu dnes využívat Korg Kronos bezlatenčně i ve spojení s PC, protože zde odjakživa chyběl například ASIO driver. S Linuxem to šlape, protože si to řeší sám a... Hodně, hodně dobře. Lépe, než co jsem znal.
Nyní mám také na hudbu systém, který lze kompletně zálohovat, přenášet bez instalace z PC na PC, umožňuje mi vytvořit si redundantní řešení v podobě klonovaného systému atd. Je fakt plno věcí právě v hudební oblasti, které by mi dnes chyběly mimo Linux, takže existuje i opačný pohled na věc. Linux je tichý, dává veškerý čas mně, má perfektní zvukové možnosti (lepší než Windows) a můžu tomu opravdu věřit. Já bych se už zpět nevracel, i když ta zkušenost je opravdu drahá.
Na Linuxu vévodí, co se týče "VST", značka u-he. Doporučuji prozkoumat nabídku. A pak samozřejmě Modartt. Kdo hraje na piano, je to must have (a to i na Windows).
Krom toho se na Linuxu dá dělat profi i grafika, film, animace, 3D, cokoliv. Házejte témata a já vám hodím obratem profi alternativu (většinou za peníze). Ne, Linux opravdu není jen na hry. Je přesně naopak.