Názory k článku Kritika Canonicalu a Ubuntu 26.04 LTS versus realita doby

S tou levnou kapacitou bych byl dnes hodně opatrný.

V segmentu pro koncová zařízení jsou úložiště (zatím) dražší cca dvojnásobně, ale u serverů je to výrazně horší. Postavit mirror z datacentrových 3.84TB NVMe disků je dnes legrace za cca 100+ tisíc bez DPH.

Jak to souvisí s desktopovým Ubuntu? Ano, SSD jsou dnes dražší, ale 240/256GB model, který 99% lidí bude stačit na vše (krom hromady videí nebo nenažraných AAA her s 16k texturami), stojí tisícovku, 480/512GB tak 17 stovek. Jasně, je to mnohonásobně, ale také těchto kapacit jsou plná aukra a bazoše. Prostě řešení existuje.

Snap ale není jen doménou desktopového ubuntu. Na serveru je také. Třeba lxd se standardně instaluje právě do snapu.

souvisi to tak, ze holy os+desktop by se mel idealne vlezt tak do 16-32gb, aby byl prenositelny a portovatelny na zarizeni typu SBC, tablet atp. Snap tomu vubec nepomaha.

Tak je také možné, že s vámi tuhle představu prostě Ubuntu nesdílí, ne? Cpát bez úprav nějaký systém zároveň na SBC a tablet považuji za zbytečnost asi i já...

Tak si nainstaluj ubuntu na souborový systém btrfs s compresí zlib.

Mě okolo roku 2000 stál desktopový disk s kapacitou 20GB a 7200rpm 6000Kč. Takže co je drahé je relativní pojem v závislosti jak dlouhý časový úsek posuzujete.

12. 6. 2026, 12:02 editováno autorem komentáře

Moc pěkná úvaha, díky.

Dneska už to bez financování nejde. Nebo vlastně jde, ale v jiné lize. A myslím Canonical je v tomto ohledu zatím rozumný vzhledem k neplatícím. Může být hůř.

Progresivita Ubuntu nesedne každému, jasný, ale přitáhla k Linuxu spoustu začátečníků a zvedla popularitu Linuxu ještě před boomem cloud instancí.

Canonicalu palec nahoru

Ten clanek jsem vubec nepochopil.

V zaveru je "Ubuntu ujel vlak". A jako cim? Clanek rozebira snap a reklamu v ubuntu. Tim asi vlak neujel. Tak to ma byt onen upstart/mir? Nechapu proc by opustenim softwaru co nikdo jiny nepouzival melo znamenat ze mu ujel vlak?
Nebo ze by Ubuntu ujel vlak protoze tam nejsou nejnovejsi verze programu? Ale tak ubuntu nikdy nebylo bleeding-edge. Ale verzema softwaru se stejne clanek moc nezabyva.

Pak je v zaveru " Přestaňme jej kritizovat s každou novou verzí za Snapy. " Ok, beru, to je nazor. Ale asi neni cely clanek jen o tomhle. Nebo je?

Dale je v zaveru: "O Canonicalu lze říci jedno: je tak trochu jako datel na betonovém telegrafním sloupu. Zkouší to až za hranu rozumného." - Co? Takze nejprv zazni ze nemame Canonical kritizovat za snap, ale zaroven se dovime ze to je uplny nerozum? Nechapu to.

Heh. V diskuzi je >100 komentaru. Muj komentar ma >45 palecku nahoru. A presto se nikdo nenasel kdo by na muj komentar zareagoval? Takze pochopil vubec nekdo ten clanek?

@K> 16.06.2026 06:37 Berte to jako nedělní filozofické zahloubání nad stavem věcí. Zveřejněné v pátek. Lidé mají jiné starosti než psát komentáře. Je tady spousta zajímavých témat, kde bych se třeba zapojil, kdybych nebyl tento rok tak vytížený. Jsem vůbec rád, že mám ještě čas root.cz číst. Psát už znamená výdej energie a argumentovat s někým je ještě větší výdej energie a to si myslím každý v poslední době hlídá.

"V diskuzi je >100 komentaru. Muj komentar ma >45 palecku nahoru."
to uz je zavislost, zavislost na komentarich

Ale houbeles, vidis tam neco co tam neni.
Jsem tim chtel naznacit, ze se tu vede sahodlouha diskuze o vsem moznem, a ze ten muj komentar ocividne cetlo hodne lidi kdyz uz se obtezovali dat ten palecek, a tedy je zvlastni ze i pres ten pomerne vysoky pocet se nikdo nenasel kdo by mi vysvetlil o cem je ten clanek.
Takze to pro jistotu zkusim znova - Jezek napsal clanek, ja ho nepochopil, ptam se v diskuzi, vidim ze nikdo neodpovida ale presto to cetlo hodne lidi, tak se divim ze to je bez reakce. Kdybych videl ze diskuze je mrtva a muj komentar v diskuzi nikdo necetl, tak je mi jasne ze nikdo neodpovida protoze je v diskuzi mrtvo.

Jasne?

Ty palce máte od těch, kdo nesnášejí Ježka - jenže ti se zároveň dostavili s vlastní tvorbou. ;-)

Musím se přiznat, že právě Snapy a taková jako 'systémová upatlanost' mě nakonec po 15 letech používání Ubuntu/Xubuntu naprosto 'dodělaly'. U Flatpaku je fajn, že je zaměřený z pohledu uživatele na desktopové appky. Snapy nahrazují, pokud pro to existují, i jiné nástroje v systému. A právě tohle spolu s tím, že jsem nikdy s APTem nebyl schopný dosáhnout čistých odinstalací a ztrácel přehled, co na stroji mám, končíval mi systém prostě jako naprostý guláš. (Jistě i mým neumětelstvím a spěchem.) Taky mě dostávalo, jak mounty snapů naprosto znepřehledňovaly jakoukoli práci s disky/oddíly/mounty v terminálu. Samotný Snap by asi nevadil, ideově je vlastně docela pěkný, ale ten chybějící opt-in je skutečně to, co vadí. Samotné snapy přece taky udržují vývojáři aplikací stejně jako flatpaky, takže ta agresivita, s kterou to všude tlačí, nedává smysl.

Ta řečnická otázka, jak to má sakra dělat, mám dojem, vyjadřuje přesně to přešlapování u snahy Canonicalu vymýšlet si, pokud možno, kolosální novoty proti všem. Kdyby spíš investovali třeba do APTu, aby byl skvěle odladěný pro moderní dobu (a jako že se dost zlepšuje) nebo do immutable verzí systému, které jsou teď víc a víc trendy, za mě by udělali líp 🤷‍

12. 6. 2026, 08:20 editováno autorem komentáře

Tak ty mounty mne štvou taky, ale dát mount | grep -v snap místo jenom mount zas takový problém není. Ono toho tam potom zbyde dost i bez snapu, doba, kdy tam byly opravdu jenom disky a k tomu /proc je už dávno pryč ...

Mužu doporučit NixOS, nebo alespoň Nix.

Presne, mam Nix nainstalovany na Debianu, pokud neco neni v Debian repository, casto to je v nixpkgs a pokud ani tam ne, tak neni tak tezke si napsat vlastni predpis.

Jedine v com sklamal Canonical a jeho Ubuntu je viera ze tu raz bude desktopovy linuxovy OS ktory bude bez najmensich problemov fungovat s kazdym HW a pojde na nom kazdy linuxovy soft. Ani jedno sa nestalo, jednoducho z Ubuntu nie je skutocny desktopova alternativa k Windows a ani k macOS. Asi je to to najhorsie co sa moze stat ked ma clovek velke ocakavanie a nasleduje velke sklamanie...

Tohle je ale přece dost subjektivní věc. Zkuste moderní Windows instalovat na starší HW. Nebo chtějte po macOS rock-solid immutabilitu 🤷‍Každý systém je něčím nevýhodný.

12. 6. 2026, 08:51 editováno autorem komentáře

No a zkoušel jsi ty widle instalovat na starý HW, nebo jen plácáš práznou slámu? Překvapivě to jde, i když ti MS hází klacky pod nohy, a běhá to svižně i na P III. Jen prostě povypínáš ten grafický balast, kde se pak největším žroutem stává prohlížeč.

A naozaj si myslis ze bezni ludia nevyhadzuju stare PC, nemyslim nadsencov do techniky? Neviem ale poslednu dobu uz ziadne stare fosilie v podobe domacich PC neregistrujem. Najst v beznej domacnosti PC ktore je starsie ako 5-6 rokov je uz vzacnost.

Nevím jak je tomu u vás, ale veliká většina lidí v mém okolí je na tom přesně opačně.. Mám problém sehnat i blbou DDR3 do jejich HW, v podstatě proto, že na nový stroj nemají peníze a radši chtějí udržovat, případně vylepšit stroj který mají doma, a je pro ně nepředstavitelné se ho vzdát.. Takže přestože mám v ruce tuny starých PC tak nemám žádný, který bych mohl vykanibalizovat na díly.. A kupovat tenhle starý součástky za přemrštěné ceny se mi zdá úchylné, nehledě k tomu že to Ti lidé nezaplatí.. Novější stroje za pár tisícovek, mají buď jinou architekturu, a většinou z nich nejde použít na upgrade nic, nebo jsou to stejně ořezané shitky jako to, co nám v ruce.. Prostě Romové, důchodci, sociálně slabé skupiny, a některé neziskivky které se o ně starají nemají prachy na lepší stroje.
A já s pár kamarádama recykluju staré věci tam, kde už dobíhá funkčnost Windows, víme že win11 na tom nerozeběhneme ani náhodou, a tak všude dáváme Linux a někdy se snažíme upgradnout starší železo, ať aspoň ti, co se starají o jiné mají něco lepšího..

Vazne by me zajimalo, kde zijes, pc kolem10 let stari se zcela bezne pouzivaji ve firemnim sektoru, pc stary 15+ jsou v domacnostech naprosto bezne, dost casto jsou to presne ty, ktery firma oprodala nebo rozdala svym zamestnancum. Tem lidem to zcela bohate staci na uplne vse co na tom delaji.

To je jen vaše sociální bublina. Já naopak nevím o domácnostech, kde by byly nové počítače. To je zase moje sociální bublina. Bez nějakého solidního průzkumu jsou to jenom naše dojmologie.

15. 6. 2026, 17:13 editováno autorem komentáře

Ubuntu to je ale opravdu špatná distribuce. Z mojí skušenosti když vyjde nová verze tak je to rozbité a ještě půl roku to fixují než se to dá používat. Jako co to má znamenat. Mezi tím vyjde nová verze a zase dokola jako v začarovaném kruhu. Arch nebo Fedora úplně jiná pohádka a jedny z mojich oblíbených dister.

...A pak se clovek dovi, ze prej ubuntu "poskytuje dobře vyladěný linuxový desktop". Tak to je mi tedy novinka! S Ubuntu sem to vzdal nekdy predloni (mozna se jiz situace zmenila?) ale do ty doby sem si uzil sve. Po vydani kazde nove verze bylo opravdu furt neco rozbite.

Já jsem teda vzdal Ubuntu před 20 lety. V covidu jsem se nechal přesvědčit, že "Ubuntu prostě funguje" a hodil jsem ho na firemní noťas, abych neřešil potenciální problémy s Archem. Tak samozřejmě jsem Ubuntu musel dvakrát reinstalovat, protože poprvé mi Ubuntu vyhazovalo update okno, které ale zamrzlo v popředí a překrylo 2/3 obrazovky a já musel reset, co mě následně dopálilo a tak jsem tam udělal čistou instalaci nové verze. Tam se mi po půl roce ale zase stalo to, že se mi sám od sebe udělal dist upgrade, ten se potento a já zase musel reinstal. Doteď nechápu, proč jsem se furt vracel k tomu ubuntu, když doma jsem teď na Archu už zase 10 let a za celou dobu jsem měl jeden problem s jádrem, ale protože mam nainstalovaný i LTS, tak jsem prostě jen restartoval a vybral LTS. A pak se nějak jednou rozjely verze dockeru a docker compose, takže jsem musel něco po každym updatu downgradovat asi po dobu půl roku, než se fixli.

Každopádně jsem z Ubuntu utekl v době, kdy to byl vlastně jenom přebarvenej Debian se správcem nesvobodných ovladačů, jenže ten mi stejně nefungoval a Ubuntu mi komplikovalo manuální instalaci driveru, tak jsem přešel na Debian testing a byl jsem velmi mile překvapenej, že to vlastně nijak extra zastaralý neni a narozdíl od Ubuntu na něm všechno funguje.

@Třešťák Huho - Používám doma LTS od 10.04 na více kompech (desktop-y, lapťopy a malé noťasy) a co popisuješ (update ...) se mi nestávalo. V práci máme SLES (SuSE).

12. 6. 2026, 18:00 editováno autorem komentáře

Fedora je fajn (především proto, že je to téměř upstream GNOME), ale rovněž má svá "kulturní specifika". Například striktní dodržování i potenciálních problémů s patenty, což má za následek chybějící podporu některých kodeků v základu.

Z Debianu 2.2r7 m68k jsem přešel na SuSE Linux než to převzal Novell, následně jsem narazil na Ubuntu 6.06 (dost mě tehdy překvapilo, že vše maká na první dobrou a nemusím se v ničem hodiny šťourat) a od té doby jsem věrný Ubuntu dodnes.
Upgrady na vyšší verze byly vždy bez problému (možná mezi verzemi 6.06-10.04 jsem po upgradu akorát řešil ovladače grafiky).
Jestli to bude vše i nadále stabilně fungovat tak jak má, najdu v repozitářích soft co potřebuji, tak je mi z uživatelského hlediska vlastně úplně jedno jestli to používá nějaké snapy, deby či flatpaky.

Já vám nevím. Linux používám už 26 let a za tu dobu jsem vyzkoušel snad všechny distribuce, které existují. Všechno je to víceméně na jedno brdo, s tím rozdílem, že každá distribuce má své repozitáře a vlastní přístup ke správě systému.

Linux podle mě není o tom, jakou distribuci používáte nebo preferujete, ale o tom, jak si systém vyladíte a jaké desktopové prostředí zvolíte. Jelikož pracuji v korporátu, musím používat Ubuntu a nemám s ním jediný problém. Osobně bych si možná vybral jinou distribuci, ale jen proto, že se mi více líbí, ne proto, že by byla objektivně lepší.

A pokud chce někdo kritizovat nějakou distribuci, měl by v první řadě vědět, co vlastně kritizuje. Takové pisálky, kteří neumí ani základní příkazy v terminálu, máme my linuxáci obzvlášť rádi.

Dle mého názoru se za opravdového linuxáka nemůže považovat nikdo, kdo si alespoň jednou nezkusil Gentoo, kompilaci jádra nebo ruční kompilaci balíčků.

Podla mna ludia nechcu dalsiu distribuciu Linuxu, chcu LinuxOS. Chcu ju mat predinstalovanu na PC ktory si kupia a kludne zaplatia "rozumnu" cenu za licenciu ale hlavne aby mali istotu ze za tym stoji niekto silny aby tomu mohli doverovat. Nejaka sloboda a OSS ich nezaujima aj tak vedia ze pred svetom sa neda ujst...

No přesně tak. Lidem je úplně jedno, že je něco otevřené nebo ne. Chcou přinést domů počítač, zapnout ho a do hodiny používat. Aplikace stáhnou na store a jedou. Jestli je to snap nebo cokoli jiného je absolutně nezajímá. Chcou jen funkční věc o kterou se nemusí starat. A k tomuhle má nejblíže Ubuntu nebo právě třeba odvozený Mint. Jen spousta ajťáků to ještě nepochopila. Moji babičce jsem na starý počítač dál Mint. Řekl jí tady je prohlížeč, tady se to vypíná a je to. To že je to Windows nebo Linux je jí úplně jedno. Kdyby byly PC s předinstalovaným jednoduchým Linux systémem, tak lidé ani nepoznají že tam není Windows.

>Takové pisálky, kteří neumí ani základní příkazy v terminálu, máme my linuxáci obzvlášť rádi.

A takové linuxáky, povýšeně kritizující běžné uživatele máme zase obzvlášť rádi my, kteří se okolo vývoje linuxového desktopu skutečně pohybujeme. ;-)

S podobným přístupem by byl linuxový desktop stále ve stavu jako před 25 lety.

P.S. Gentoo jsem používal téměř 10 let.

"Dle mého názoru se za opravdového linuxáka nemůže považovat nikdo, kdo si alespoň jednou nezkusil Gentoo, kompilaci jádra nebo ruční kompilaci balíčků."

Tohle je takový ošemetný postoj, asi tak na úrovni toho, jako kdybych prohlásil, že "za fotografa se nemůže považovat nikdo, kdo nezná konkrétní množství pyrosiřičitanu draselného na 1 lit vývojky RAF Pyro Metol".

Ne každý linuxák musí nutně vrtat se ve střevech, tvrdím já. A ne proto, že se ve střevech nevrtám. Já ostatně ani nepoužil žádnou ručně míchanou vývojku, vystačím si s obvyklou konfekcí někde na úrovni D76/ID11, Rodinal, Xtol/TMAX.

Na druhou stranu tento názor je nádherně radikální. I chápu, jak to je myšleno. Ono... Na auto je taky potřeba řidičák. Bylo by hrozně hezký, kdyby uživatel o tom systému alespoň něco málo věděl. Takže já jsem za, i když si rozhodně nemyslím, že ideální je kompilovat software do Linuxu (pokud nejde o můj vlastní program, který chci testovat). Ano, je to radikální, ale mě to pobavilo. :-)

Na auto je sice potřeba řidičák, ale ne 100% výsledek ze zkoušky dovednosti seřizování předstihu motoru.

jo tak proto tam byly ty dotazy ze zdravovedy, na ktery nedokazali odpovedet ani aprobovani doktori ...

Ale jo, Davide. Já se tím prostě jen pobavil. Nicméně... Vemte si, jak by se snížila nehodovost, být v testech ten předstih. Kdo neseřídil, jede holt autobusem. Můj čtvrteční ranní zatím ještě jezdí, ale málokdy je nás tam více, než.. tři.

Spousta lidí co přejde na Linux , tak nepřechází protože se v tom chcou šťourat a být velící programátoři. Chcou jen prostě alternativu k Windows. Nepotřebuji se hrabat v terminálu a podobně. Prostě chcou jen oživit svůj starý PC nebo zkrátka nechcou jen Windows.
Já mám dva roky starý PC a po letech s okny jsem si před rokem řekl že mě Windows prostě už štve a tak jsem přešel na Linux ale ne abych se v tom hrabal. Ale prostě abych měl rychlý systém bez zbytečných věcí jako je copilot atd.
A píšete to moc hezky s tím fotografováním. Absolutně krásné přirovnání

Váš přístup je podle mě naprosto zdravý a přirozený. Co mě se týče, tak já hlavně miluju na tom linuxovým desktopu, jak se nic nemění a vše, co já si tam udělám, prostě zůstává a jde to se mnou stroj od stroje, jak jen měním občas železo. Nic se do toho pořád nepřidává a kdyby náhodou, šlo by to hned krásně ubrat (třeba i přes ten Timeshift). Logika je stále stejná a jasná, aktualizace neotravují, dávají smysl a člověk si třeba i rád počte, co konkrétního řeší, když se mu chce... Vím, že je to extrémně konzervativní, ale to mi fakt úplně stačí ke štěstí. Ta neměnnost...

Raději zareaguji dřív, než si tady přečtu odpovědi na Váš příspěvek. Chci mít svou verzi názoru, který už tu možná někdo napsal. Jen malá odbočka: Jestliže pracujete v korporátu, kde vám dali Ubuntu, tak to jste zatraceně šťastnej člověk! Já pracuju v korporátu, kde musím používat Windows 11 a všechny ty blbosti od té firmy. Je to utrpení. Buďte fakt rád za to, co máte. A konečně mé reakce:

"Všechno je to víceméně na jedno brdo, s tím rozdílem, že každá distribuce má své repozitáře a vlastní přístup ke správě systému." - Za mě to není úplně pravda. Já bych třeba nechtěl používat systém, který se musí kompilovat. Ano, má to své přínosy, ale já mám k tomu důvod. A to ten, že nechci pořád dokola svůj OS kompilovat / instalovat / přizpůsobovat, když změním železo. Jak to dělám s Mintem? Koupím počítač, vezmu systémový disk, dám ho do nového železa a jedu nerušeně dál, jako by se vůbec nic nestalo. Ještě si paranoidně kontroluji podporu hardware přes `lshw`, ale nikdy s tím nebyl problém. To je můj důvod, proč používám obecně zkompilovanou distribuci s hromadou ovladačů přímo v kernelu (v mém případě Linux Mint).

"Dle mého názoru se za opravdového linuxáka nemůže považovat nikdo, kdo si alespoň jednou nezkusil Gentoo, kompilaci jádra nebo ruční kompilaci balíčků." - Dobře, dá se to vzít, ale... Kompilace programů, které chci reálně využívat (ne jen testovat), není rozhodně výhodná. Naopak. A to především z důvodů závislostí. Nejen, že je musíte ručně splnit (potahat a nainstalovat ty balíky, který to chce), ale hlavně operační systém v takovém případě právě ty závislosti vůbec neřeší (v podstatě o tom programu neví) a klidně Vám pod zkompilovaným SW může Linux ujet až tak, že váš kompilát přestane správně fungovat. Na druhou stranu hezky to vypadá a ten proces mám samozřejmě taky rád. Pohled do terminálu kompilace programu je určitě zábavnější, než nějakej Netflix. Takže vyzkoušet ano, ale jinak ne, to opravdu není dobrá cesta, jak instalovat software do Linuxu. Za ideální považuji DEB instalátor, protože si sebou většinou fyzicky nese kritické závislosti a nespoléhá se jen na OS, že to zvládne, pokud dáte `apt install` (a jsou případy, kdy to nezvládne - není to jen teorie). DEB je podle mě nejlepší způsob, jak instalovat software. Konkuruje mu Flatpak, kde oceňuji určité oddělení od mateřského OS, aniž by to mělo výrazný vliv na výkon (ale zase se za to platí místem na úložišti).

Jinak s vámi plně souhlasím a mějte hezký den!

Jen doplním, že „jak to, že vidíš třísku v oku bratrově, a nevidíš břevno v oku svém“ není pořekadlo, ale tuto trefnou a opomíjenou poučku řekl Ježíš při kázání na hoře:

Matouš 7:3
„Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale břevna ve vlastním oku si nevšímáš? Anebo jak můžeš říci svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka,‘ a hle, ve tvém vlastním oku je břevno! Pokrytče, nejprve vyjmi břevno ze svého oka, a pak teprve dohlédneš, abys vyjmul třísku z oka svého bratra.“

Díky za doplnění.

Přesně tohle mě na zdejších diskusích baví. Nakonec i z Bible se tady člověk něco dozví. :-)

Unity je my lito. Mel jsem ho rad a na jednom stroji jeste porad bezi.

Ja teda nevim co ma byt presne s Ubuntu spatne, nebo kde jako mu (vuci ostatnim) ujel vlak. Za me je to distribuce jako kazda jina, nekomu vyhovuje vic nez jinemu a je to tak v poradku. Ja na to presel nekdy kolem roku 2006 z Gentoo a Slackware zhruba v dobe kdy sem zacal mit min casu na hrani a vic ho potreboval venovat praci. A jo, za ta leta me to par krat i nastvalo, ale nedelam si iluze ze by to jinde bylo o tolik lepsi. Ten vysledny pomer namaha s udrzbou/vykon je tam podle me stale vynikajici. Za me je Ubuntu dnes takovy standard ze kazdy kdo to s behem svych projektu/produktu na Linuxu mysli aspon trochu vazne, ten jako prvni vydava upravu pro Ubuntu. A vsichni kdo na Ubuntu plivou at nejdiv napisou kolika penezi vyvoj podporili.

Tady se pomíjí, že Snap není jen o klasickém desktopu, ale že se používá i jako základní systém na Ubuntu Core, což je dost zásadní kůň pro Canonical. I proto si nemyslím, že Snap skončí.
Jinak Unity bylo původně implementováno v Qt (pamatuje si někdo vůbec ještě?), až pak přišlo řešení s Mirem atd. Základní myšlenka přežila i do současného Gnome, v podobě boční lišty. Je to prostě třetí implementace podobné myšlenky.
Ale klasické Unity je mi taky líto, chybí mi a když se dostanu ke starému stroji, kde Unity pořád mám, je to najednou úleva.

Tak stále je tady komunitní Ubuntu Unity. ;-)

Jen netuším, nakolik je reálně použitelné.

Jasně, Unity se dá doinstalovat i do běžného Ubuntu. Pořád funguje, ale vývoj holt stagnuje, no. Ale v některých věcech je to až fyzická úleva, když se k ní vrátím.
Obdobně když se snažím používat Nautilus. Pak je návrat k Thunaru k nezaplacení.

Ta chybějící podpora Flatpaku je dle mého názoru asi největší bolístka. Uživatel nechce řešit jeho instalaci a nastavení (a představa, že každému uživateli bude systém spravovat jiný, zkušenější, uživatel je naivní). Uživatel chce "out-of-box experience" a dostatek kvalitních aplikací v aktuálních verzích. Krom toho, App Center Flatpaky nepodporuje a jejich přidání tedy zahrnuje i nutnost instalace alternativního GUI.

Jinak ale 26.04 LTS není vůbec špatným vydáním. Od 22.04 lze vidět značný skok v kvalitě a je znát, že se Canonical na desktop opět zaměřuje - což je dobře.

Mimochodem, zajímavý komentář od vývojáře Ubuntu. ;-)

Slibem nezarmoutíš...

Snap je hrůza. Jistí to Debian. Dřívější problémy Debianu jako složitost a nesystémovost instalace zánovního firefoxu, nebo problémy s některým hardware už pominuly, není důvod používat Ubuntu.
Nevím o ničem, co by mělo Ubuntu navíc oproti Debianu.
Jako Desktop používám sway, nebo i3 nebo KDE, nebo KDE s I3. Ubuntu výmysly nemusím.

Snap je opravdu hrůza. Zatím se mi daří ho vůbec nepoužívat. Oblíbil jsem si AppImage se kterým je výběr aplikací bohužel omezenější.

Ubuntu bolo kedysi pionierom v desktop linuxe. Dnes uz je uplne bezna a priemerna distribucia akych su desiatky. Vsetok focus zamerali na server, kde sa tocia vacsie peniaze.

Já za ty roky pořád moc nechápu tu neustálou kritiku Canonicalu. Podle mě máme právě díky Ubuntu v linuxovém světě určité standardy a hotová řešení. Hardwaroví nebo softwaroví výrobci nebudou poslouchat hrstku jednotlivců, kterým se zrovna něco nelíbí. Budou naslouchat velké firmě, která má na trhu reálnou sílu a páku – a tu Canonical prostě má. Bez firem jako Canonical, Red Hat nebo OpenSUSE by byl Linux jen roztříštěným světem. Hardcore linuxáci se totiž málokdy na něčem shodnou, protože každý razí absolutní svobodu a customizaci podle sebe. Tyto korporace dávají Linuxu řád a směr.

Že Ubuntu tolik neexperimentuje, je přímo jejich filozofie. Cílem je mít přívětivý systém, který bude stabilně fungovat dlouhá léta. Jistě, ne vždy je to stoprocentní, ale to se stává i u Windows nebo macOS – občas se prostě něco nepovede. Pořád je to výtvor lidí, ne dokonalých robotů. Navíc je úsměvné, jak spousta lidí Ubuntu kritizuje, ale vzápětí doporučují Linux Mint nebo Zorin OS, což jsou distribuce na Ubuntu přímo postavené.

A co se týče tak často doporučované Fedory, lidé si často neuvědomují, že je to de facto testovací platforma pro RHEL . Takže Fedora byla, je a vždycky bude tak trochu v pozici pokročilé betaverze.

Zní to jako bych byl zaměstnanec Canonicalu a bránil ho jak nějaký fanatik, jen mi přijde že se každý do té firmy prostě opírá už jen z principu

A co se týče tak často doporučované Fedory, lidé si často neuvědomují, že je to de facto testovací platforma pro RHEL . Takže Fedora byla, je a vždycky bude tak trochu v pozici pokročilé betaverze.

A já bych se zase ohradil proti tady tomuto. Ano, RHEL na Fedoře staví, ale to z ní automaticky nedělá testovací betaverzi. Je snad Debian testovací betaverzí Ubuntu? Do Fedory se dostávají věci rychleji než do RHELu (i když to už taky nemusí být úplně pravidlem), protože to tak nějak vyplývá z frekvence vydávání (jednou za půl roku vs jednou za tři roky), ale to neznamená, že se tam cpou nedodělané věci k otestování.

Na Fedoře dnes staví neveřejné linuxové distribuce Mety a eBay, Amazon Linux a teď i Azure Linux. Nikdo z nich by to nedělal na něčem, co je betaverze.

Já jsem Fedoru používal asi rok protože jsem si říkal že bude úžasné mít v počítači systém co je vlastně stále napřed oproti ostatním co se technologii týče, ale aktualizace chodily prakticky obden a minimálně jednou za měsíc jsem musel řešit nějaký otravný problém – zničeho nic mi spadla frekvence monitoru ze 100 Hz na 60 Hz, jindy se zase počítač nechtěl probouzet ze spánku a podobně.
Možná je to jen specifikum u mé sestavy, ale přijde mi, že Ubuntu je v tomhle více optimalizované. Fedora je defakto opravdu skoro čistý linux s čistým GNOME oproti Ubuntu. Tam Canonical více do všeho hrabe.

>Možná je to jen specifikum u mé sestavy, ale přijde mi, že Ubuntu je v tomhle více optimalizované.

Možná proto, že Ubuntu běžné aktualizace de facto nemá. Má je pouze v případě vybrané sady základních aplikací a nejdůležitějších komponent. Ostatní balíčky dostávají v rámci jednoho vydání Ubuntu de facto pouze bezpečnostní aktualizace a opravy chyb - v případě mnohých balíků z Universe často ani to. Výjimku mají pouze placení uživatelé Ubuntu Pro.

Oproti tomu Fedora dostává většinou běžné aktualizace na nové verze, samozřejmě po jejich otestování.

Ono v tomto zase tak velky rozdiel medzi Ubuntu a Fedorou nie je... oba aktualizuju vybrane balicky pocas zivotneho cyklu a zvysok len fixuju. Rozdiel je v kadencii.

Fedora vychadza kazdych 6 mesiacov + udrzba dalsich 6 mesiacov a LTS ubuntu raz za dva roky + udrzba dalsie 3+. Takze Fedora robi rebase kazdych 6 mesiacov a pouzivatel je na starej, podporovanej verzii max. 1 rok, zatial co Ubuntu raz za 2 roky a pouzivatel moze byt na starej verzii 5+ rokov.

(Pre porovnanie: Winodws ma kadenciu 1 rok + 1 rok podpora (home/pro) resp. 2 roky (enternprise), macOS tiez vychadza kazdy rok, podporovane su posledne 3 verzie).

Jenže to je právě to co je na Ubuntu jeho veliká přednost. Proto na serverech je tak oblíbené. Je to právě ta LTS verze která se nemění za pochodu a vývojáři ví, že minimálně dva roky bude ten systém takový a nebude se měnit.
Teď když mám na svém PC 26.04, tak vím že dva roky mám absolutní klid. A tohle je právě i dle mě ta největší slabina a zároveň síla Fedory. To že má vždycky to nejnovější je dobré i špatné zároveň.

No, zrovna u Ubuntu mi odjakživa přišlo že k té roztříštěnosti spíš přispívají. Už od začátku je lidi kritizovali za vývoj "na vlastním písečku" bez spolupráce s upstreamem, jak ukazuje třeba Mir, nebo Snap (A a ano, Snap jde provozovat kdekoliv, ale narozdíl od Flatpaku, který k sandboxu používá kernel namespaces a cgroups, Snap k tomu vyžaduje AppArmor, který zas tak běžný mezi distribucemi není)

Snapy mě netěší, ale spíš mi vadí, že mi 26.04 LTS funguje tak nějak hůř. Při startu mi to řve, že havaroval blueman-applet, jindy se přidá wireplumber. Mám dva monitory a taky to najíždí tak nějak chaoticky. Někdy najede jeden, jindy druhý, občas jeden ve špatném rozlišení. To předchozí tři "půlroční" verze nedělaly.

>Při startu mi to řve, že havaroval blueman-applet, jindy se přidá wireplumber.

Obě chyby jsi předpokládám nahlásil. ;-)

Klikl jsem na takové to odeslat hlášení, nebo jak to tam formulují. Problém aktuálně zmizel, už to najelo normálně. Ale to už jsem zažil několikrát a pak se to zase vrátilo. Uvidíme.

A ty monitory neřeším. To je taková ta "závada na hovno". Někdy se to chová dobře, jindy blbě. Těžko kolem toho něco vysledovat, co by šlo smysluplně hlásit. To je neopakovatelné, nenasimulovávané.

Ahoj Všem! Tentokrát se přidám také do diskuse, přestože Ubuntu nepoužívám (používám Linux Mint) a ani GNOME (zvykl jsem si na Cinnamon). Není to proto, že by Mint byla ta nejlepší distribuce, co může být, ale prostě proto, že jsem děsně konzervativní a tento systém v rámci mého workflow prostě funguje, tak to neměním a basta. A ano, jak už tady někdo psal, není to v případě Linuxu ani tak o distribuci, jako o tom, jak si ten svůj Linux člověk udělá. Jinak Gnome se mi moc líbí a nemám nic proti Waylandu (naopak), Snapu nebo Flatpacku. Chápu úplně všechno všecičko.

Jen jedna věc by mě, podle toho, co se píše v článku, fakt vytočila doběla. Cituji článek: "tam, kde má Ubuntu Snap balíček, tak i příkaz pro instalaci DEB balíčku nainstaluje Snap". To je pro mě naprosto nepřijatelné a přes to vlak opravdu nejede! Když instaluji deb, tak chci prostě deb, ne? A dokážu si představit i pádný důvod, který bych k tomu měl. Jde jednoduše o to, že ten systém neudělal, co jsem po něm chtěl a místo toho udělal, co chtěl on. Tahle jediná vlastnost by mi stačila k tomu, abych tuto distribuci okamžitě opustil a našel jinou. Takovou, která plní přání uživatele. Nic víc, nic míň. Se vším ostatním bych se úplně v pohodě smířil (i s hláškama ohledně Ubuntu Pro v terminálu), ale s tímhle fakt ne... Beru to jako urážku. Jako gesto, naznačující, že systém ví líp než já, co chci. Takové systémy na světě máme. Systémy, které chtějí hlavně dělat něco po svém a pokud dají nějaký procesorový čas uživateli, je to pomalu důvod k oslavám. Ale Linux by mezi tyhle hrůzy opravdu patřit neměl, ne? Až budu chtít Snap nebo Flatpak, což se klidně může stát, tak mu to řeknu, ale nemůže si to prostě by default dělat něco jinýho. To je jako kdybych si chtěl v nějakým přehrávači pustit písničku, ale místo toho by mi pustil jinou, protože by si něco myslel. Tohle beru jako totální a zásadní fail a ohlupování uživatele. Zbytek v pohodě...

12. 6. 2026, 15:11 editováno autorem komentáře

Mám to podobně, asi ne tak sofistikovaně, ale posledních 10 let jsem na Ubuntu, protože mi prostě vyhovuje.

A že by instalovalo snap místo deb, to jsem dosud nevěděl. A vlastně je mi to možná jedno, protože pro mě je důležité, že to pak funguje.

Vadí mi to proto, že tomu nerozumím. S APT jsem se nějak s časem žil, rozumíme si spolu. Snap neznám, stahuje to velké balíky, a ještě k tomu když je něco distribuováno jako snap, v mém případě, tak to pak nefunguje, protože tomu chybí oprávnění. A já nerozumím tomu, co to po mně chce, googlím, něco přenastavím, pak to jde; spustím to, zjistím, že to nechci, odinstaluju snap, a bordel z konfigurace, kterou jsem zatím zapomněl, zůstává.

Pro mě je Linux na osobním stroji hraje dvě role: Prostředí pro spuštění browseru a Linux toolbox. Je to prostě bedna s nářadím, kde mám své nástroje, umím je vytáhnout poslepu a použít. A že tam toho nářadí je. Ale když mi APT řekne, ať si nainstaluju Snap, a ten Snap pak nefunguje, tak mě to štve a ztrácím důvěru.

S Ubuntu jsem zacal pred 20 lety, abych se k nemu pres ostatni distribuce cca 10 let zpet zase vratil, a od te doby to neresim.

Umi vsechno, co chci. Nemuzu si stezovat.
Snapy me stvou, ale ne proto, ze by byly spatne, ale protoze jim nerozumim a mate me to.

Popravde jediny pro me zasadni rozdil mezi Ubuntu 6.06 a 26.04 je, ze na 26.04 mi proste funguje vsechno a nemusim se bat upgradu.
Jo a k 6.06 jste si mohli pozadat o instalacni CD, to uz dneska asi nejde.

Budu moc rad, kdyz mi tenhle stabilni stav jeste chvili vydrzi. A kdyz ne, najdu jinou distribuci pro lenochy.

S Ubuntu a v podstatě i s Linuxem jsem skončil, když Ubuntu skončilo s Unity. Chvíli jsem zkoušel IceWM a pak jsem prostě začal používat Windows, s kterými jsem pak prakticky skončil skrz Android. Dnes 95 % času trávím na tabletu (steamdesk do toho nepočítám) a to zejména v Termuxu, kde mám mimochodem nainstalované proot-distro Ubuntu, ale používám ho výhradně na překlad Android aplikace, kterou jsem si začal vyvíjet.

Linux na desktopu neobstál, ale jinak pohání řadu zajímavých věcí, kde se s ním občas setkávám, z těch zajímavějšívh je to třeba kouzelná hudební krabička Zynhian V5.1 poháněná RPI5 s Linuxem.

Začínal jsem s Mandrakem. Potom Ubuntu. Ve své době to byla skvělá distribuce. Po ukončení Miru a Unity si zkoušel marně zvyknout na Gnome.
Poslední kapkou bylo na foru ubuntu.cz neustálé tvrzení a doporučování že non LTS verze jsou nestabilní a neměly by se používat. Stejně tak že starý sw je mnohem lepší než jeho nové verze. Mám opačný názor a tak jsem vyzkoušel Manjaro s KDE, po něm CachyOS a nyní jsem delší dobu opravdu velice spokojen a nedám dopustit na Archlinux s KDE.
Musím ještě zmínit že žádné hry nepotřebuji.

Já ještě pamatuju před Mandrakem Slackware, ale dneska se mi zdá, že mezi distribucemi nejsou velké rozdíly a tak nějak je u Fedory, Debianu a openSUSE vše na stejném místě a mezi openSUSE Leap a Tumbleweed je zhruba tolik rozdílů co mezi Fedorou a jednou z těchto distribucí (protože zrovna opouští některé svoje nástroje jako YAST)
kUbuntu a Ubuntu jsem používal jen ve virtuálce nebo skrz WSL a nějak mi to nikdy nepřirostlo k srdci, zdálo se mi, že se tlačí LTS a tam byly různé knihovny staré tři roky, což člověk neocení ve chvíli, kdy chce zrovna otestovat nějaké nové věci z C++20 a zrovna v kUbuntu a Fedoře mi dřív přišla integrace KDE hrozně odfláknutá. Dneska je Fedora ok a existenci Ubuntu a Archu ignoruju, protože co používám mi přijde ok, možná je CachyOS lepší, ale co už. Každých pár let se objeví něco nového.

Mandrake (Mandriva) bylo víceméně jedno z prvních (překomplikovaných nedodělků) s myšlenkou založit enter cihlou, aby to nainstaloval vlastně každý a ono se rozběhlo KDE.

Slackware byl přesný opak a dodnes na něj s láskou vzpomínám. Geniálně jednoduchý, bez sebevražedných YUMů a (lepší nebyl ani Hamm, tedy Debian s tím svým aptem ... také mi pěkně zatopil, jak to „vyřešil“), bez jakékoliv automatizace (ale ano, balíčkovačí systém uměl také) a „inteligentního řešení závislost“, čili sám nic nerozbil a sám od sebe se také nerozbil. Pokud se člověk naučil CVS a komentovat změny, vynikal ve své čistotě a když se něco nepovedlo, člověk věděl kam sáhnout. Slackware byl dlouho jedinou distribucí, kterou jsem snesl ... protože tak nějak jsem si koupil knížku FreeBSD a bylo vymalováno.

Ubuntu jsem nesnášel pro „blbuňťáky“, takovou tu uřvanou skvadru, která okupovala ABCLinuxu a začala šířit osvědu po netu. Nějak to nainstalovali, podali si přihlášku do Ultras a mašírovali vytrubovat do světa. Stejně jako k Fedoře (Anakonda + Yum) jsem si tak nějak vybudoval odpor k *buntu a v okamžiku, kdy byl Slackware v podstatě zombíkem, jsem se vrátil k prastarému německému SUSE .

openSUSE je jedna z nejlepších distribucí, co jsem používal a nějak se o něm vůbec nemluví - asi proto, že je v dobrém smyslu nudné. Ono se to dneska dá říct i o Debianu.

@Noris - Srovnáváš dvě rozdílné technologie a způsoby používání. Každý má své výhody a nevýhody. Vím o tom něco, pracoval jsem 25 let se systémy (jak desktop tak servery) jak Windows tak HP-UX tak Linux. Nakonec i onen velký MS využívá technologie Unix/Linux (a jeden má koupený, vlastní licenci).

12. 6. 2026, 18:17 editováno autorem komentáře

Pozeras sa na to ako profesional. Skus sa na to pozriet pohladom stolara, automechanika, uctovnicky, atd.To su ty dolezity ludia pre Linux.

Když se (chudším lidem) na postarší komp už z pohledu Windows nepodporovaný instaluje Linux-distro (Winux, Lubuntu, OS Zorin, ... Ubuntu), tak po chvíli bez problému používají. Většina nerozšířenějšího SW je multiplatformová (VLC, LibreOffice, FoxitReader, Pinta, IrfanView, Firefox, Chrome, Vivaldi, ...). Ne, opravdu - Photoshop, MS-Office, ... si nekupovali a nebudou kupovat. Automechanici, ... řemeslnicí aspoň v mém okolí dnes užívají smart-mobily.

12. 6. 2026, 19:26 editováno autorem komentáře

To co tu pises o alternativnych programoch je pravda, mnohe su vynikajuce a ludia ich pouzivaju na macOS a Windows. Ale tu sa bavime o Linux desktope pre povedzme strednu triedu. Tam doteraz linux nikdy nebol uspesny.

Technologie není důležitá, pro desktop je důležitá použitelnost na desktopu. Čas to nakonec vyřešil za mě tím, že desktop už téměř nepoužívám vůbec. Zkušenost s Linuxem je užitečná, hodí se mi v tom termuxu, zynthianu, disksrationu od synology a dalších krabičkách, ale na desktop to prostě není. Jsem zvědavý na nové chromebooky které budou kombinované s androidem.

>ale na desktop to prostě není.

Dle mého názoru je největším problémem funkční parita CLI a GUI, která se za posledních 10 let výrazně zlepšila a doba, kdy bylo nutné editovat ručně konfiguráky v /etc či používat terminál pro základní úkony je dnes již naštěstí pryč. Dalším problémem je (paradoxně) klasický balíčkovací systém, který je skvělý pro pokročilé uživatele, ale na 1000 způsobů potenciálně rozbité peklo pro běžné uživatele. Tohle řeší "image based" systémy a distribuce uživatelských aplikací (nezávislé na systému) přes Flatpak či podobné technologie. Ostatně, SteamOS takhle funguje od začátku.

13. 6. 2026, 11:02 editováno autorem komentáře

Nedostatek aplikací dnes již většinou není problém. Chybí některé větší komerční aplikace, ale ty běžný uživatel stejně používat nebude. Možná by byla fajn nějaká alternativa ke GIMPu, třeba něco na způsob Affinity Photo. Jinak mne nic zásadního nenapadá.

Můj první Linux by Monkey Linux na disku v DOSu. (Fajn, tak tohle se nepočítá.)
Můj první Linux byl Mandrake s KDE, na starém/slabém PC se třemi síťovkami. Sloužil jako router pro připojení k internetu, a protože ten stroj neměl vlastní monitor, veškeré ovládání se dělo z Windows pomocí RealVNC. (Fajn, tak tohle se taky nepočítá.)
Můj první Linux byl Debian, spouštěný z externího disku, protože jsem se bál, že by mohl ohrozit mou cennou instalaci Windows NT4. Zkusil jsem na něm rozchodit prostředí alespoň přibližně tak fungující, jako byla ta entýčka, ale narazil jsem na nepodporu hardware: nefungovala pořádně grafická karta (ATI), vůbec nefungovala televizní karta, ISDN modem potřeboval ruční dokonfiguraci, a inkoustová tiskárna se zdráhala tisknout. Byla to doba experimentů.
A pak přišlo Ubuntu. Zázrak, na jednom CD, kde vše fungovalo na první pokus, velmi dobře se to ovládalo, kromě té televizní karty vše fungovalo. Nejen na mém PC (z externího disku), ale také na záložním stroji, ba dokonce na iMac lampičce mého táty. Zabydlelo se to na mém soukromém notebooku - a od té doby jsem měl vždy noťas s Ubuntu.
Vyhovuje mi jednoduchost instalace, jednoduchost správy, mám tam svých cca 8 základních aplikací. Je mi dobrým přítelem na cestách i kolegou v práci.
Přečkal jsem konec Unity, a protože mi nesedne KDE, zůstal jsem u GNOME. První, co po každém upgrade musím nastavit, je likvidace Snap balíčků - mám rád aplikace prostě nainstalované v systému, byť to znamená předem si vyřešit závislosti. Flatpacku se vyhýbám, pro mne je až příliš prorostlý do userspace. Smířil jsem se se systemd, a vůbec nevnímám, zda je tam ALSA, Pipewire nebo cokoliv jiného - hlavně, když to hraje.
Mí synové mají také Ubuntu - a nestěžují si. Steam tam funguje, když chtějí hrát...
A to je přesně ten důvod, proč preferujeme Ubuntu: s minimem úsilí to prostě funguje. Tedy - skoro všechno. (Odbočka: netuší někdo, jak zprovoznit GPU ASUS PRIME Radeon RX 9070 XT, aby to stabilně fungovalo v Ubuntu 26.04? Synek se s tím trápí už třetí týden...)
Řekl bych, že přesně tohle byla od začátku filosofie této distribuce: dostat Linux i k obyčejným uživatelům. A celkem to IMHO daří.
Je možné, že v (blízké?) budoucnosti se to celé odporoučí do kytek, a já nejspíš zakotvím u Debianu (RedHat mi nějak nesedl...). Ale v podstatě budu vždy považovat Ubuntu za svůj první opravdový Linux. První, který nesloužil jen k experimentům.

>Odbočka: netuší někdo, jak zprovoznit GPU ASUS PRIME Radeon RX 9070 XT, aby to stabilně fungovalo v Ubuntu 26.04? Synek se s tím trápí už třetí týden...

To je zvláštní. Dle toho, co se mi podařilo dohledat by měl Radeon RX 9070 XT pod Ubuntu 26.04 fungovat bez problémů.

Taky že funguje - dokud se na to nevrhne nějaká hra, co si žádá podporu 3D - pak to za zhruba půlhodinku sestřelí session a spadne na přihlašovací obrazovku; evidentně dojde k resetu grafiky, ale netušíme proč.
Jsme ve fázi hledání příčiny.
Asi sepíšu dotaz vedle do fóra - tady to bylo jen takové naťuknutí, opravdu jen odbočka, ve smyslu, že úplně bez problémů to taky není. ;-)

Mám 9070 XT, sice Gigabyte Gaming OC, nebo jak se přesně jmenuje, a žádný problém u 3D her. Poslední stahovaná hra 007 First Light běží bez nejmenších problémů. Nemám Ubuntu, ale Debian Trixie.

Díky za odpověď. ;-)
Už jsem na to založil tázací <a href ="https://forum­.root.cz/index­.php?topic=31729­.0">vlákno na fóru, takže dobré rady směřujte, prosím, tam. ;-)

Tohle bude IMHO nakonec nějaká blbost typu přehlédnuté nastavení v BIOSu nebo potřeba tu grafiku prohnat Windows, aby se správně inicializovala. (Hádám z historických zkušeností.)
Jen nevíme, jakou blbost máme udělat.

Je zvláštní, že já právě zkouším Flatpak, protože ty aplikace pak nejsou tak prorostlé v operačním systému a mají svůj systémový sandbox (což také pravda není vždy žádoucí, ale to je teď jedno). Je fakt, že ten sandbox Flatpaku je vlastně dost benevolentní. Hmmm... Musím říct, že nad tím teď po přečtení vašeho příspěvku zase dost dumám. Kdybyste tuhle linku ještě trochu rozvedl, byl bych vám vděčný. Může Flatpak nabízet naopak třeba nějaké další vektory útoků na systém?

Nemyslím, že by Flatpack nabízel další vektory útoků na systém (nad běžné riziko). Ten sandboxing možná není dokonalý, ale celkem funguje. Jen je dobré naň nespoléhat, nenechat se ukolébat.
U nás je to spíš filosofická otázka, zda mít pod kontrolou systém, který má pod kontrolou aplikace, nebo zda preferovat rychlou obměnu aplikací, které co nejméně ovlivňují systém. Jenže tempo změn aplikací je u nás velmi nízké, takže je se snažím mít to instalované centrálně - byť to znamená vyřešit případné závislosti a konflikty. (Ale když to je vyřešené, je to stabilní.)

Naprosto chápu Vaší úvahu. Nemám k tomu teď co napsat, ale přemýšlím nad tím. Tak jen dávám vědět, abyste věděl, že jsem odpověď zachytil a moc děkuju.

Ja osobne snap vylozene nenavidim. Kdekoliv je snap, tam to nefunguje. Nedostanes se na tmp a na sitove disky, nefunguje pretahovani z jednoho okna do druheho. Mozna nektere programy funguji, ale vetsina proste ne. Z tohoto duvodu jsem musel opustit firefox, uz je jenom ve snapu. Thunderbird se mi nejak podarilo nainstalovat nativni. Audacity ve snapu mu nefunguje audio (takova drobnost). Nebo mozna to nebyl audacity, ale musescore, ted si nejsem jisty.
Takze pro me je snap ztelesnene zlo. Pryc s nim.

Oh boy, here we go again...

Takže se snažíte tímto výkřikem do tmy naznačit, že všechny ty Telegramy, Blendery, Discordy, Dotnety, Pycharmy, Ridery, Gimpy, Godot Enginy, Spotifye a ostatní, prostě nefungují a nikdy nefungovaly, jo?! Pro ty miliony lidí které je takhle už nevímjakdlouho používají ze snapů, jo?

A tu o červené karkulce máte? :-)

Nemám pocit, že by se Ubuntu postupně zhoršovalo za těch 20 let, co ho používám, nebo že by mě nejak omezovalo. Pravda, na 26.04 jsem zatím neupgradnul, ostatně upgrade z přechozího LTS se nabízí až s verzí "01", protože major verze je risk u každého SW.

Chyby to má jako každý OS, to je jasné. V mých linuxových prazačátcích jsem zkoušel RedHat, Fedoru a SuSE. Po objevení Ubuntu (což pro mě byla tenkrát exotika, DPKG jsem vůbec neznal a říkal jsem si, že to bude něco, když ten formát používal už tenkrát populární Debian) jsem už neměl potřebu přecházet jinam.

Snap - občas narážím na to, že funkčnost aplikace instalované přes snap je horší než přes DKPG (apt), ještě nikdy to nebylo opačně. Takže kvalitativně jsou snapy horší, i když je Ubuntu doporučuje. Rychlostně nevidím rozdíl.

Unity - zajímavé, když čtu diskuse. Co si pamatuji, tak daleko horší kritika byla na to, když Unity přidali, než to, že ho pak odebrali. Ani já z něj tenkrát nebyl nijak nadšený. Mně v minulosti nikdy nevyhovoval starý Gnome v.2, ale od Gnome Shell (tuším ver. 3) už mi to konečně začalo připomínat plnohodnotný desktop.

BTW pokud nějaká známá aplikace podporuje Linux, máte téměř jistotu, že tam bude i Ubuntu (typicky poslední dvě LTS). Např. Playwright pro E2E testy. Obecně se to týká coding segmentu. Ubuntu je v podstatě standard.

Ubuntu ma resit za me jednu jedinou vec - vzit Debian Unstable a udelat z nej stable klikaci desktop distribuci, vsechno ostatni je podruzne. Debian Testing byva casto docela stary. Snap s tim ale moc nejde dohromady. Ta filosofie pak ale moc nedava smysl, protoze na co mit relativne novejsi system, kdyz pak stejne pouziji Snapy. V takovem pripade je nejlepsi mit, co nejstabilnejsi system, na ktery se idealne bude sahat co nejmene v kombinaci s nejnovejsimi Snapy.

"Takže než zpomalovat tím, že to uděláme na super otestovaném a super starém Debianu, tak Canonical spíš hledá způsoby, jak to mít pořád LTS ale s novějšíma věcma...."

Coz je uplne presne to co pisu - ma to byt Stable Debian Unstable. Otazka asi je nakolik je v tech hw vecech Debian Testing pozadu. Ale tohle vlastne taky muze resit Flatpak/Snap ne ? Kdyz to prezenu, tak pro hrace by bylo nejlepsi mit moznost, aby kazda hra mela verzi drivery, na kterem to bezi nejlepe, ale to je mozna utopie (a bude to zabirat misto na disku)

Hraci nemozu mat drivery, s ktorymi hra bezi najlepsie -- pretoze nove drivery prinasaju podporu pre novy hardware a hraci tento novy hardware postupne kupuju s ocakavanim, ze im tam pojdu aj starsie hry. Takze prave Mesa je jednym z tych balickov, co sa musia hybat co najrychlejsie.

Hry (alebo celkovo aplikacie) vsak mozu mat userland, voci ktoremu boli zlinkovane. Pre hry to moze byt napriklad Steam Runtime, pre vseobecne aplikacie toto riesi flatpak a jeho verzionovane frameworky.

19. 6. 2026, 11:13 editováno autorem komentáře

Co je prosim "Pámbů"?

Ne co, leč kdo, neboť je to fonetická zkomolenina z Pán Bůh. Dle některých je jeho občanské jméno Linus Torvalds. ;D