Hlavní navigace

Lesk a bída crowdfundingu: konec Pebble uzavírá jednu éru

Roman Bořánek

Je tomu cca pět let, co komunitní financování začalo nabírat na obrátkách a rozšířilo se do světa. Za tu dobu jsme zjistili, že má světlé i stinné stránky, ale je v zásadě spolehlivý.

Crowdfundingový král je mrtev. Společnost Pebble končí a zákazníci slibovaná zařízení Time 2 a Core nedostanou, dočkají se pouze vrácení peněz. A ti, kteří už nějaké hodinky od Pebble mají, už nemohou počítat s podporou ani zárukou. Části firmy koupila společnost Fitbit, ale jde hlavně o zaměstnance a duševní vlastnictví. Produkty Pebble už jsou minulostí.

Crowdfunding se začal naplno rozjíždět v roce 2012 a právě tyto chytré hodinky, v té době ještě nevídaná věc, přispěly k přiblížení nového způsobu financování masám. Bylo to na jaře 2012, kdy projekt Pebble vybral přes 10 miliónů dolarů – částku, která ještě několik let zůstala nepřekonána. Letos se Pebble vrátil na Kickstarter s několika novými modely a vybral dokonce dvojnásobek. S 20 milióny dolarů stále jde o nejúspěšnější projekt zafinacovaný na nezávislé platformě. Pokud počítáme i projekty organizované přímo tvůrci, jde podle Wikipedie o čtvrtý nejúspěšnější projekt. Někdy je však obtížné rozhodnout, co za crowdfunding ještě lze považovat a co už ne.

Proč se Pebble vlastně na Kicktarter vracel, když už v té době různými kanály prodal přes milion hodinek? Minimálně šlo o skvělou reklamu s relativně nízkými náklady. Hovoří se ale i o tom, že firma už tehdy měla velké dluhy a peníze předem prostě potřebovala. Nová řada hodinek Pebble měla být tím, co firmu znovu nakopne nebo definitivně pohřbí. I přes úspěch na Kickstarteru to nakonec byla druhá možnost. Firma také podle všeho dlouho odmítala různé investory a potom už bylo pozdě – o zadluženou firmu velký zájem nebyl.

Těžko tedy v případě Pebble můžeme hovořit o nějakém selhání crowdfundingu. V realitě půjde o souhru více okolností včetně špatného rozhodování managementu. Přesto lze u Pebble a dalších projektů pozorovat jeden společný znak – nabízený produkt často vyplňuje nějakou mezeru na trhu a má úzký kruh potenciálních kupců. Ani úspěch na Kickstarteru nebo Indiegogo proto nemusí znamenat, že se firma úspěšně rozjede a bude růst. Mnohdy zkrátka není kam.

Elektronika je riziková

Právě projekty nabízející různou elektroniku jsou asi nejrizikovější. Při návrhu hardwaru, výběru vhodných komponent nebo vývoji softwaru lze narazit na řadu problémů, které mohou výrobu prodražit. V podstatě se stalo standardem, že podobné projekty mívají půlroční zpoždění. I když se autoři snaží dobu dokončení odhadnout reálně, vždy se zkrátka nejde něco, kvůli čemu se projekt protáhne. Hlavním pravidlem u elektroniky by tedy mělo být: nekupujte nic, na co nejste ochotni si počkat.

Crowdfundingové platformy bohužel nezveřejňují podrobnější statistiky, např. co se týče nevydařených projektů. Z elektroniky ale můžeme zmínit malý dron Zano (2,3 miliónu liber), tablet Jolla (2,5 miliónu dolarů), další chytré hodinky Kreyos (1,5 miliónu dolarů) nebo malou 3D tiskárnu Buccaneer (1,4 miliónu dolarů). Ve většině případu přispěvatelé peníze dostanou zpátky. Obvykle od samotných autorů, někdy do kapsy sáhne i samotná crodfundingová služba, aby si zachovala dobrou pověst.

Tablet Jolla nakonec dostalo jen pár set přispěvatelů

Např. u zmíněného dronu už jde o hodně peněz, které Kickstarter jen tak vydávat nechce. A tak přispěvatelé dosud peníze zpět nedostali. I když se crowdfundingové portály často tváří, jak ochraňují zákazníky, tak to platí jen do určité míry a hlavně do té doby, než peníze opustí jejich účty. I poté se portály snaží jednat ve prospěch zákazníka, ale nic už garantovat nemohou. Pravděpodobnost, že při crowdfundingu přijdete o peníze, však zůstává minimální.

Hry se také počítají

Crowdfunding ale nejsou jen Indiegogo nebo Kickstarter. Samostatnou kategorií jsou hry v předběžném přístupu alias early access, kdy si uživatelé mohou koupit hru, která je ještě ve vývoji, mnohdy v relativně rané fázi. Tohoto modelu nezávislé hry využívají velmi často, zvlášť pokud jsou většího rozsahu. Dostat zaplaceno předem je přece mnohem lepší, než shánět půjčky s vysokými úroky nebo obrážet investory.

Vývoj her je však ještě komplikovanější a komplexnější disciplína než již zmíněná výroba elektroniky, kde lze navíc všechno částečně rozpočítat na jednotlivé kusy. U early access her jde o to, aby přísun peněz neustával. Potom se totiž hra může zaseknout ve stavu, kdy už si ji fanoušci nápadu či žánru zakoupili, ale zároveň prostě není hotová a přístupnější širšímu publiku. A peníze na další vývoj nejsou.

Do takového stavu se dostala řada velkých early access her. Nutno dodat, že hráči nejsou vždy nespokojení. Jelikož je z velké části zaujal samotný koncept hry, často je baví i nedokončené verze s různými nedostatky. Ostatní však mohou být zklamaní a finální verze v nedohlednu. Crowdfunding je dobrý sluha, ale zlý pán. A to platí pro obě strany – prodávajícího i kupce. Častým problémem také bývá, že se vývojáři nechají ošálit náhlým přívalem peněz a začnou dělat podstatně větší hru, než původně bylo v plánu.

Je třeba konstatovat, že herní platforma Steam early access tituly bere jako riziko pro kupce. Steam nijak nevymáhá, kdy mají být hry hotové, co mají umět atp. Nic tak autorům nebrání vývoj protahovat prakticky do nekonečna. Problém se Steamem by měli pouze tehdy, kdyby jako finální verzi vydali něco opravdu velmi špatného nebo by se vývoj už v rané fázi prakticky zastavil. V jiných případech s vrácením peněz nepočítejte.

Earth: Year 2066: hra tak špatná, že Steam výjimečně vracel peníze

Earth: Year 2066: hra tak špatná, že Steam výjimečně vracel peníze

Závěr

Konec Pebble symbolicky ohraničuje první éru crowdfundingu, kdy po cca pěti letech na celou věc začínáme nahlížet střídměji. Ne že by snad crowdfunding byl na odchodu. Portály jako Kickstarter a Indiegogo stále rostou, ale lidé si už tak nějak uvědomují, že crowdfunding není všespásný a může narazit na řadu problémů. A většinou to není o tom, že by nám velcí výrobci snad nějaký produkt chtěli zatajit, ale o tom, že podobný produkt na trh neuvedli proto, že se pod lákavým zevnějškem skrývají zásadní vady, o kterých neví přispěvatelé a někdy ani tvůrci.

Jakou jsme si za těch pět let odnesli lekci? Asi hlavně nevěřit projektům, které se tváří až příliš revolučně. Crowdfunding už ale není jen o těch, je to komunitní financování v pravém slova smyslu. Můžete přispět na vydání knihy, nahrávku nějaké menší kapely nebo třeba na vydání karetní hry o explodujících kočkách (8,7 miliónu dolarů). Realizace podobných projektů obvykle není složitá a navíc jsou příspěvky relativně nižší, takže o moc nepřijdete.

Anketa

Koupili jste si něco prostřednictvím crowdfundingu?

Našli jste v článku chybu?