Konkrétně více než 60 % z kódu, který tvoří změny ve verzi 7.2 tohoto balíku, se týká právě interoperability s kancelářskými formáty souborů od Microsoftu. Zbytek pak stojí za rychlejším během LibreOffice u velkých souborů či rychlejším otevíráním prezentací a kreseb s velkými obrázky či obecně kreslením s rychlejší odezvou díky přechodu na backend Skia, který se odehrál v LibreOffice 7.1.
Některé uživatele pak jistě potěší, že LibreOffice 7.2 je dostupné v nativní verzi i pro Apple M1, nicméně autoři jedním dechem dodávají, že zatím není řešení plně spolehlivé, takže nedoporučují přechod na sestavení pro Apple M1 v kritických nasazeních.
Podpora formátů Microsoftu
Vylepšení podpory práce s formáty od Microsoftu se týká nejen Office Open XML (OOXML, tedy docx / xlsx / pptx), ale také původním DOC.
Zde Italo Vignoli dodává, že se bavíme o formátu, který se dle ISO stal zastaralým už v roce 2008, tedy o formátu nesoucím mnoho skryté umělé komplexity, což je právě pro jiné aplikace problém, nicméně LibreOffice má v týmu pár talentovaných vývojářů, kteří se i dnes s formátem DOC snaží popasovat, a to poměrně úspěšně.
Novinky této verze
Nové vlastnosti balíku LibreOffice pochází od celkem 171 přispěvatelů. Celých 70 % nového kódu pak má na svědomí 51 aktivních vývojářů ze tří společností, které sedí v radě The Document Foundation: Collabora, Red Hat a allotropia (plus dalších jako samotná The Document Foundation), zbývajících 30 % kódu pak je od 120 individuálních dobrovolníků.
Celkem 232 dobrovolníků pak pracovalo na lokalizacích do 151 jazyků. LibreOffice 7.2 Community tak vychází ve 119 jazykových mutacích, může jej tedy ve svém mateřském jazyce používat zhruba 5,4 miliardy lidí, plus další 2,3 miliardy lidí ve svém druhém jazyce, kterému se naučili během života.
Ocenění pro český tým
Zde explicitně doplňme, že před pár dny The Document Foundation ocenila práci českého lokalizačního týmu. Konkrétně jde o překladatele (Petr Kuběj, Radomír Strnad a Zdenek Crhonek), korektory (Petr Valach a Marcela Tomešová), autora lokalizovaných screenshotů (Roman Toman) a správce Gitu a dalších věcí (Miloš Šrámek). Za redakci též díky všem!
Obecné novinky verze 7.2 zahrnují například vyskakovací seznam pro vyhledávání příkazů z menu, scrollovatelný výběr stylů v NotebookBaru, panel písem v postranní liště atd. Do Writeru se dostala možnost vyplnit pozadím celé stránky v dokumenty, i za hranice okrajů či možnost nastavit gutter margin. Dále třeba abecední rejstříky, obsahy dokumentů či uživatelem definované rejstříky mají nyní položky dělané jako hyperlinky na příslušná místa dokumentu. Vylepšení najdeme i v bibliografii.
V Calcu zase najdeme podporu filtrování dle barev v AutoFilteru, možnost přepnutí kurzoru tvaru kříže na „tučný“ atd. Implementován je Kahanův sčítací algoritmus, který výrazně snižuje chybu u sčítání desetinných čísel s pohyblivou řádovou čárkou s konečnou přesností, též známý jako kompenzační sčítání. Funkce ROUND() zase přišla o svůj druhý argument definující pozici zaokrouhlení (mezi –20 a +20), bez něhož házela chybu.
Impress dostal nové vzhledy prezentací (Candy, Freshes, Grey Elegant, Growing Liberty, Yellow Idea), naopak některé staré mizí (Alizarin, Bright Blue, Classy Red, Impress, Lush Green), v textových polích jsou podporovány vícenásobné sloupce a přímo ve status liště je k dispozici posuvník pro škálování. I zde lze nyní definovat, zdali výplň pozadí má vyplnit jen do okrajů, nebo přes celé slajdy.
Z věcí týkajících se zrychlení běhu balíku explicitně doplňme například to, že Impress si nyní umí dopředu načítat velké obrázky, aby bylo samotné prezentování svižnější. Dále pak samotné otevírání dokumentu je rychlejší díky tomu, že velké obrázky jsou načítány až v případě požadavku uživatele (obě věci implementoval Luboš Luňák z Collabory).
Zapomenout nesmíme ani na počáteční podporu grafického toolkitu GTK4, který pohání nejnovější GNOME 40.x, schopnost kompilace do WebAssembly, cachování písem pro jejich rychlejší rendering či již zmíněný přechod od renderingu založeného na OpenGL ke knihovně Skia (tu již využívá třeba Chrome / Chrome OS, Firefox či Android jako takový).
Kompletní soupis všech dílčích novinek a změn je k dispozici na Wiki projektu.
