Vlákno názorů k článku Linux & business? od xChaos - Tak ja nevim, ale asi patrim k te...

Tak ja nevim, ale asi patrim k te mlcici vetsine, ktera pod DOSem pouzivala Dos Navigator, Volkov, ci Nortona, pod Windowsama (u kamaradu) Windows Commander, pod Linuxem pochopitelne Midgnight Commander - mc - a u Macintoshe (u ktereho cirou nahodou sedim zrovna ted, na Slezske Univerzite v Opave...) akorat tise nadava...

Opravdu kopirujete vsechno cp ? a tar.gz rozbalujete z prikazove radky ? a FTP taky z prikazove radky ? Nechapu... a nebo naopak... opravdu ve Windows pouzivate Explorer ? (s vyjimkou tech zcela syrovych, nainstalovanych primo z krabice...).

Nebo jinak: muzete v soucasnem bashi udelat cd do .tar.gz souboru, jako by to byl adresar? Nebo cd na FTP server? Proc bych se mel ucit jeden prikaz na rozbalovani archivu, kdyz na kopirovani neceho nekam je to cp ? Proc psat scp pro remote kopirovani, kdyz Unix se puvodne snazil o transparentnost sitoveho prostredi ?

Pozivam Linux uz vice nez pet let, v soucasne dobe i na desktopu jako vyhradni system.

Jsem hrube nespokojen se stavem napodobovani Windows - protoze programy pro X11 se samy neregistruji do desktopoveho menu, nebo to delaji spatne, protoze programy neregistruji ikonky a typy souboru do filemanazeru ci browseru, atd., atd. A moje Linuxy doma i v praci proste obcas pouzivaji klikaci. Ja proste nemam pocitac jen pro sebe - nejsem elitarsky typ. Chci ho spravovat lidem, kteri to sami neumi, zadarmo z nadseni pro kamarady a rodinu, za penize pro zakazniky, a chci aby to bylo co nejjednodussi. Windows rad nemam, ale par veci je na nich prijemne, a neschopnost desktopu Gnome i KDE to nejak rozume dohnat a predehnat je nebetycna. Nautilus i Konqueror sice maji par napadu, ktere jdou spravnym smerem, ale co je to platne, kdyz pro proste filemanazerem zustanou uz navzdy dva panely Norton Commanderu a jeho klavesove zkratky - hlavne F3 az F8. To jsem jediny ?

Co se tyce Unixovosti, mate na mysli asi "shellovitost"
systemu. Prikazova radka, to je bash, a ten muzete mit i na jinych systemech, kdyz chcete. Pro me za me, kdyz commandline, tak teda bash, kdyz uz je to takova tradice, me osobne pro skriptovani vyhovuje treba php, skripty v bashi jsem se naucil psat vicemene kvuli zapoctum na vysoke skole ;-)) problem je, ze cp * proste neni vzdycky to spravne reseni, obcas potrebuju kopirovat podle velikosti (prebujele logy), podle stari souboru (zalohy), na tohle poskytuje jiste nastroje find, ale nemuzu si pomoci, mc je proste pohodlnejsi.
Jde ale o to, ze textovy shell neni vsechno, a cela unixovost unixu nebyla jen o shellu. Princip propojovani programu pomoci rour je stejne zasadni jak pro ls|less, tak treba pro CGI skripty. Proc jeste nejsou k dispozici kompletni administracni nastroje pres neco jako lokalni CGI skripty ? Proc nejsou stejnym zpusobem jako .tar.gz, .rpm nebo ftp:// reseny v MC desitky dalsich virtualnich filesystemu - treba top, ps, mem, df, mount, scp... co ja vim. Me by toho okamzite napadly mraky. Proc neni mc tak modularni v moznosti programovat nove semigraficke, semiklikaci, semisipkoidni moduly, jako je bash modularni v moznosti posilat textovy vystup pres jednotlive filtry ?

Obavam se, ze Linux v posledni dobe pritahoval spis nez klikace nebo programatory predevsim davy lenivych adminu - kteri se jednou pred lety neco naucili, udelali si z toho rutinu, a ted uz naveky chteji kazdy den k ranimu kafe zadavat login, heslo a spoustet pine. Ok, chapu, kazdodeni ritualy jsou dulezite, ale meli bychom si davat bacha, aby Linux pritahoval mlade, nespokojene inovativni rejpaly, kteri chteji veci delat jinak nez ve Windows, jinak nez Macu a jinak nez v Unixu. Jsem rad, ze mam v Linuxu bash - prikazova radka je dulezita, stejna jako by na kazdem spravnem systemu mel byt treba assembler, debugger, compiler Cecka, apod. System, kde to neni, me prijde nekompletni, pripadne mam pocit jako u auta, u ktereho nesmim zvednout kapotu. Resenim ale rozhodne neni navrat ke korenum, ale inovativni reseni, na ktere jeste u komercnich firem neprisli. Linux by mel byt v GUI stejne napred, jako kdysi v ere 386ek byly amaterska demicka leta napred pred svetem komercnich pocitacovych her a komercni grafiky. A o to slo - dokazat jim, ze "my to umime lepe". Pekny kus prace v tomhle smeru odvedl window manager Enlightenment, hojne vykradany obema "oficialnimi" desktopy, ale bohuzel Enlightenment zustava svazany zcela ubohou a po tech letech uz skutecne nervy drasajici nevykonosti prostredi X11 jako takoveho. Coz o to, sitova transparentnost je pekna, sam jsem v zivote pouzil X terminaly nescislnekrat - ale co takhle prijit se zpetne kompatibilnim standartem X12, ktery bude celkove rychlejsi, komprimovanejsi, vice thread-orientovanejsi,
stabilnejsi, na localhostu nebude vazany na overhead TCP/IP komunikace, ale bude pristupovat primo k hardwaru....? Je na case, aby se GNU software prestal zabyvat prehrabovanim toho, co zbylo na pude po pradedeckovi, a pustil se do inovaci.

Dalsi ukazkou je neschopnost obou unifikovanych desktopu navazat na preciznost svych nestandartnich, ale svym zpusobem preciznich prapredku. Proc gv umi antialising fontu, ale ggv (Gnome gv, v RH 7.x nahrada za gv) ne ? Jak to je v KDE ted nevim, ale situace bude podobne tristni. Proc Mozilla neumi antialising fontu (aspon tak, jak ji nainstaluju u sebe na compu - howto na vic nez deset radek mi neposilejte...) ? Proc instalatory RH a Mandrake donedavna (posledni verzi jsem nezkousel) nemuzou pridat ZAxismapping 4 5 do XF86Configu, kdyz si clovek vybere z menu koleckovou mys? Sam jsem wizardy pro instalaci softwaru spoluvytvarel - v ramci Arachne - a neni to zas takova veda. Tyhle detaily nastvou i cloveka, ktery jinak vi, do ktereho konfiguraku sahnout - kdyz tam hergot wizard umi napsat A, proc tam nenapise i B ? To nema zadne ideologicke duvody, to je bohapusta lennost, a pohrdani uzivatelem - i tim, ktery vi co dela, a je schopen si system docela hodne upravit na miru vlastnimi utilitkami...

Spusta veci jde ale odjakziva spravnym smerem. Nemuzu si pomoci, ale X11 copy+paste pres prostredni tlacitko je 100 let pred Windows. Konecne funguje drag'n'drop textu napr. mezi Mozillou a Gtk aplikacemi - a je to velice prijemne, i kdyz zatim jeste dost nezvyk. Proc neudelat kopirovani souboru pres prostredni tlacitko, tak jak jsme zvykli u kopirovani textu ? Proc ale treba xnest nemuze sdilet clipboard s materskymi X11 ? Ja myslel, ze clipboard je zalezitost X-serveru, ne pocitace, na kterem bezi X-klienti... a tak dale, a tak dale. Nekomercnost proste obcas znamena, ze na nektere aplikace cela leta nikdo nesahl, jsou spatne zdokumentovane a prasecky napsane (priklad: chtel jsem dodelat syntaxt highlighting do editoru joe, ale totalne jsem se ztratil, dalsi cesti vrtaci, se kterymi jsem byl chvili v kontaktu, se v nem vrtali uspesneji, a nahradili Ctrl+K+H klavesou F1 - ok, na terminalu to funguje a je to prijemne, v x-terminalech to ale nefunguje, taky dobre, proc ale netestovat, jestli jsem na terminalu, ktery umi F1, a vypsat hlasku podle toho? (stara klavesova zkratka zustala zachovana, nicmene pro novacky se tak joe dostal na 50% kryptickeho levelu
editoru vi).

Ja chci operacni system, ktery nebude padat, bude zadarmo, bude open source, a bude se chovat tak, jak ja a lidi, kterym administruji pocitace potrebuji. A jsem programator a jsem ochoten se podilet na jeho vyvoji, ne ze ne. Soucasna uroven grafickych Linuxovych aplikaci ale jeste neni ani tam, kde byla DOSovsky shareware, freeware a demoscena uz nekdy v polovine 90. let, a je vecna skoda, ze Linux nebyl svoji konzervativnosti schopen velkou cast techto programatoru prilakat. Nechci si ohrivat polivcicku tim, co jsem napsal sam, ale vemte si treba programy jako Fast Tracker II, Impulse Tracker, Scream Tracker, Dos Navigator... Pixel32 (nebo jak se jmenuje) nepouzivam, ale je to taky sila. Vsechny byly freeware nebo uncrippled shareware, napsane z nadseni, naklady se autorum nikdy nevratily, ale presto bylo GUI techto programu nesrovnatelne komfortnejsi, a i na pomalych pocitacich reaktivnejsi a pouzitelnejsi, nez jsou dnesni monstra na bazi Qt, Gtk a XUL (Mozilla). (Snad jen Qt se vykonostne trochu blizi pouzitelnosti, ale kdyz... no proste neni to ono, v Linuxove komunite az na vyjimky (Rasterman, Tigert...) chybi lide s vseobecnym estetickym citenim, elegance, jednoduchost a mocnost rozhrani, jake mel treba Fast Tracker II, ta proste u vetsiny Gnome/KDE aplikaci chybi, a komercnosti/nekomercnosti to neni! Snad jen Modern skin Mozilly v kombinaci s nekterymi tematy Enlightenmentu a nekterymi tematy XMMS by mohl esteticky narocnejsi uzivatele uspokojit, ale zase: je to kazdy pes jina ves, snahy o vytvoreni temat jdouci napric vsemi toolikty a temizovatelnymi aplikacemi vetsinou dopadaji vizualne katastrofalne, no a proste celkovy pocit z pouzivani Linuxu na desktopu je pak takovy celkove... splacany. Nerikam, ze me osobne to vadi, ale nekteri lide jsou na takove veci citlivi - a jini je zase umi citlive resit, jde o to pritahnout do open source komunity i umelce, estety, hracicky, blazny, proste prestat se uzavirat do ghetta...

blablabla...
"..X11 na localhostu nebude vazany na overhead TCP/IP komunikace,..."
neprecetl jsem to cele, ale X clienti na "localhostu" (pokud to neni cilene spatne zkonfigurovane) nekomunikuji pres TCP/IP, ale obvykle pres unix-domain sockets, kde zadne TCP/IP neni.
Navic, aplikace mohou ziskat "primy pristup na hardware", pokud pouziji, treba OpenGL nebo DRI.

No ja vim, ale ty sockety tam jsou, jedno jestli unix doman nebo tcp/ip - ostatne soucasti TCP/IP je i polozka "window" urcena prave pro X window protokol. Cele to bylo genialni a predbehlo to hardware a sirku prenosoveho pasma sve doby nejmene o 30 let, ale bohuzel presto, ze se lokalne pouziva sdilena pamet, tak
je to cele pomale (viz napr. prekreslovani okna Mozilly kdyz pres to presouvate jine okno, a nemate ve window manazeru nastaveny rezim kdy se kresly jen ramecek). Je to trochu chyba koncpce, nemuzu si pomoct. A stabilitou rozhodne Xy ani Xove aplikace neoplyvaji, i kdyz to rozhodne neni horsi, nez Windowsy jako celek... ovsem v pripade padu celeho prostredi X je vam stabilita systemu houby platna.

Opet, opakuju, tohle rikam jako clovek, ktery se snazil prostredi X11 nasadit komercne hned v nekolika firmach jako alternativu k Windows. Ja se v tom totiz opravdu snazim pracovat a ucit to jine - ne to ukazovat jako tresnicku na dortu kamaradum, zatimco sam vsechno delam na konzoli...

Doufam, ze nejnovejsi distribuce budou v tomhle smeru o krok dal, a rozhodne bych nerad Linuxovy desktop pomlouval pred novymi uzivateli - ano, je to lepsi reseni nez Windows, ano, je tam spousta genialnich napadu, stejne jako v celem Unixu, ale lidi, ktery Xove aplikace pisou, by predevsim meli zacit komunikovat sebo, domluvit se na nejakych spolecnych zasadach a hlavne predstavit si, jak to opravdu vypada, kdyz novy uzivatel sedne k cerstve instalovanemu desktopu... KDE obsahuje "dokumentaci" ve windowsoidnim stylu: tzn. "File | Open ... otevreni souboru", apod. perly, ale popisy veci, ktere lidi opravdu delaji, casto chybi (namatkou: jak nastavit klavesovou zkratku pro prepinani ceske a americke klavesnice...)

Vážený pane, myslím, že Váš příspěvek je jeden z nejzajímavějších textů na dané téma o Linuxu, který jsem kdy četl. Myslím, že naprosto přesně vystihuje podstatu věci. Přeju Vám (i sobě) aby se Vaše vize v co nejširší míře realizovaly, ale také se obávám (po přečtení jediné zatímní reakce na Váš příspěvek), že z toho BOHUŽEL asi nic nebude.

Se spoustou veci v prispevku souhlasim. Strasne mi chybi DOS navigator. Ten, kdo pouzival jen nc,vc,m602 nebo windows-commandera, me ale nikdy nepochopi...
Co se tyce dedictvi po pradedeckovi - vidim uplne
zoufalou situaci v terminalech. Asi uz naveky budou
v ruznych ncurses aplikacich blbnout klavesy ...
Kdyz si pustim xterm, tak proc musim
mit jen 16 barev??? A proc terminal neni schopen odchytnout treba shift+sipky? A proc kdyz jsem
v dialogu a konfiguruju jadro, tak pri stisku
escape musim cekat pul vteriny? Terminal je fakt zastaraly...
Umim si predstavit spoustu hezkych, rychlych a snadno ovladatelnych aplikaci jen na zaklade textoveho rozhrani. Soucasne moznosti ncurses jsou proste ostuda.

Jo jo, ja myslim, ze DOS navigator byl napred opravdu o dost, pod DOSem ale proste nemel kam rust...

Vestavena podpora pro asi 20 formatu archivu, vychytane barevne rozliseni typu souboru (mist ikon, ktere jen zdrzuji), definovatelne klavesove zkratky proc casto navstevovane adresare, apod. Cele to skoncilo jako open source, ale asi to bylo prilis specificky DOS-ovite, aby se to dalo portnout.

Jinak s tim terminalem to je slozite: ono to musi byt psane tak, aby to chodilo i pres priblbly telnet emuluji vt100 nekde pod Windows 95. Barevne schema "pruhledny mc" v Konsoli me celkem uspokouje ;-) ale zmatena je podpora mysi - kdyz xterminalove aplikace zacinaji pouzivat mysi, ztraci se moznost oznacovat v terminalu bloky textu, coz je obcas frustrujici. Ale zase diky za konzoli aspon takova, jaka je - mc nebo joe prizpusobujici se resizovani okna (obcas) musi jasne presvedcit kazdeho o prevaze terminalu treba nad DOSovskych oknem ktere ma fixne 80x25 znaku...

Nicmene nejaky dobry filemanazer pro Linux (pro lidi, kterym nestaci cp *, jedno jestli z klavesnice nebo klikave) teprve ceka na napsani...

Tento příspěvek stojí za uveřejnění mezi hlavními články roota.
Nejsem zastáncem M$, ale ani člověkem, který říká, že M$ produkty = fuj. Přestože sám používám na desktopu Linux, musím konstatovat, že M$ SE VYVÍJÍ.
Doba pokročila, přátelé. Již nejsou lepší Xka oproti Win3.11. I stabilita "woken" se značně zlepšíla. Kdesi jsem četl "a on opravdu používá X na serveru?"!!! Znamená to tedy, že Linux nelze v grafice na serveru používat? Jaká je tedy stabilita Lin vs Win serveru v grafice, ha?
M$ má jedinečný nástroj: Může každoročně vyrobit něco úplně nového a přitom donutí ostatní to používat. Linux (mám pocit) se opravdu trochu ohlíží na pradědečky, které již nikdo nepoužívá. Máte snad server s 486DX2 na 66MHz??? Nebo píšete program, který nezná klávesu ALT jen proto, že jakási klávesnice z roku finf ji neměla??
Osobně mám plno výhrad, např. k initscriptům (rc.d). Systém, kdy jsou soubory načítány v pořadí podle jejich názvů je příkazy needitovatelný. Jasně, existují na to konfigurovátka. Ale proč? Vždyť by stačil jediný soubor, v němž by byly názvy skriptů vypsány, takže místo 6 adresářů by bylo 6 souborů. Co řádek, to daemon. Dal by se zrychlit start, když by se jich víc spouštělo najednou (na 1 řádku by jich bylo napsáno víc). Tím by se Linux spouštěl stejně ryhle jako Win XP. Atd...
Ten systém to umí, tak proč toho nevyužít? Byl přece vytvořen maximálně univerzálně, univerzálně tak, aby se jeho části daly změnit. Neměnný však má zůstat právě tento princip.
Budeme stále tvrdit, že initskripty jsou udělány takhle a nikdy více jinak proto, že tenkrát je okopírovali u system V, takže asi věděli, co dělají, no a vlastně - vždyť nám ani nevadí! Má se Linux spouštět pomalu proto, že je to Linux?
Dalším příkladem je X server, který dost dobře neumí, a to je PODSTATNÉ, neumí průhlednost oken (alfa kanál). Různě se to obchází (viz xterminál). Překreslování je pomalé, atd.
Nemůžeme argumentovat tím, že to je server, a proto je vše pomalé. Takovéhle argumenty jsou uživatelům putna, když vidí, že ty "blbý" wokna to dovedou. Je třeba něco změnit. A rychle, než začne Linux pokulhávat za M$, což je reálné, zvlášť, když má M$ k dispozici zdrojáky.
Zajímavý projekt je Fresco (http://www.fresco.org) - náhrada X serveru čímsi napsaným kompletně v OpenGL se zpětnou kompatibilitou. To je cesta. Držet se mermomocí molochu X, je zánik. (Hlavně, aby nebyl v opengl, protože v roce 1985 nic takového nebylo, že?)
Je jen otázkou času, kdy Microsoft udělá svá wokna v directx, filesystem v sql serveru (to není blbost!).
S tou LENOSTÍ má autor předešlého článku ÚPLNOU pravdu.
Ono už je dobojováno, když se Linuxu chytlo IBM a jiné firmy, že?
Skončil bych asi takto: Nezakonzervujme se pod tíhou nepřekonatelných standardů!!!

S leccims souhlasim. Rad bych ale zareagoval na "zakaz X na serveru". Ten prispevek jsem cetl taky, bylo to v diskuzi zde na Rootu, mam dojem, ze v clanku o Suse Linuxu.
Bylo to proto, ze (co si z toho pamatuju), ze konfiguracni nastroj pro neco nabizi Suse pouze pro X a ten clovek se ptal, jak to ma zkonfigurovat, pokud ma Suse na serveru a nema nainstalovane X (cili mu tam ten konfigurator nepobezi).

A konečně někdo napsal to, co všichni vědí: Průzkumník je na prd, ať žije Volkov. Taky mi schází manažer, kde bych přepínal disky jako v NC (byť předdefinované linky). Kdyby se všichni ti, kdo vytváření nejrůznější kopie nepoužitelných průzkumníků vrhli na Krusader, mohl být dneska na Linuxu lepší manažer než Windows Commander.

Mimochodem, nejaka rychla tabulka disku na prepnuti po Alt+F1 by v Midnightu sla krasne vytvorit z /etc/fstab - tam jsou totiz jednotlive partitiony a zarizeni rozepsane presne na takove urovni, ktera v DOSu znamenala A:, C:, D:.... ;-)

hmm, takovehle prispevky je ztrata casu cist, natoz na ne odepisovat

> ...ktera pod DOSem pouzivala Dos Navigator, Volkov...

Co dodat? Snad jen to, ze bych cekal, ze z toho casem vyrostete. Prvni rok jsem 99% casu pouzival mc, druhej rok 50%, treti 10% a poslednich par let snad mene nez 1%. Znam docela hodne zkusenych spravcu, nikdo z nich nepouziva mc casteji nez ja. Zamyslete se nad tim, proc asi. Rozhodne ne proto, ze by zboznovali prikazovou radku - ja jsem ji ze zacatku taky nemel dvakrat v oblibe.

> ... Proc psat scp pro remote kopirovani, kdyz Unix se puvodne snazil o transparentnost sitoveho prostredi ?

Treba proto, aby clovek vedel co dela. Jestli chcete aby se cp snazilo rozpoznat, co se to snazite vlastne udelat (tedy bylo chytrejsi, nez vy), napiste si na to jednoduchej shell skript.

> ... kdyz pro proste filemanazerem zustanou uz navzdy dva panely Norton Commanderu a jeho klavesove zkratky ...

Trochu zastarale. Na co proboha potrebujete, aby vam oba panely zabiraly misto na plose? A to vam opravdu staci jenom dva? Kdyz uz, tak snad okno s libovolnym poctem zalozek, mezi kterymi se muzete bez mysi rychle prepinat.

> ...na tohle poskytuje jiste nastroje find, ale nemuzu si pomoci, mc je proste pohodlnejsi...

Jiste, proto take mc vzniknul a tohle je prave to 1% casu, kdy ho clovek vyuzije. O tomhle Unix je - na kazdy typ prace existuje perfektne uzpusobeny nastroj.

> v MC desitky dalsich virtualnich filesystemu - treba top, ps, mem

Napereme vsechno do jednoho programu - bude to hloupy, ale jednoduchy, ze? Jak se tohle shoduje s vyse popsanym principem Unixu?

> ... zblept zblept...

> chybi lide s vseobecnym estetickym citenim, elegance, jednoduchost a mocnost rozhrani,

Gnome2 vypada vcelku profesionalne - co se tyce jednoducheho a cistyho rohrani. Existuje nyni take doporuceni, jak maji aplikace vypadat, co kde maji a nemaji mit, ... Zrejme jste se do toho konecne obul a veci nabraly spravny smer ;)

Jinak ty vase zminovane aplikace pod DOS s uzasne efektivnim rozhranim byly co pes, to jina ves, s naprosto nekompatibilnim ovladanim. Ano bylo to na konkretni ulohu prizpusobene rozhrani, jako maji Unixove utilitky, nechapu ale, jak se to shoduje s tou vasi propagovanou unifikaci desktopu. Vite vubec co chcete?

to, ze nepouzivate mc svedci o tom, ze mc neni prilis kvalitni.Pro velkou cast prace se soubory bude dobry program (samozrejme ovladani pres klavesove zkratky) jeho typu (MC,NC) vzdy rychlejsi a ucinejsi nez prikazova radka.

Ve vetsine pripadu kopiruju/presunuju/rozbaluju/prejmenovam/mazu jeden nebo dva soubory. A vzhledem k tomu, ze i tyhle operace jsou vyjimecne, potom je spousteni a hledani daneho souboru v nejakem paneloidnim posunovaci hrozne (nekolikanasobne) neefektivni (a to i pres pouzivani vsech moznych klavesovych zkratek). Souhlasim s tim, ze se da vyrobit nejaky terminalovy program, ktery bude v nekterych ohledech zrychlovat praci s prikazovou radkou. Nebude to ale nic, co by bylo podobne zastaralym programum, jako je nc, wc nebo mc.

Libi se mi tohle: "davy lenivych adminu - kteri se jednou pred lety neco naucili, udelali si z toho rutinu"

A hned pred tim tohle: "kdyz pro me proste filemanazerem zustanou uz navzdy dva panely Norton Commanderu a jeho klavesove zkratky"

Nechapu, jak nekdo muze kritizovat ostatni za neco, v cem je evidentne mnohem horsi.

No, na tehle pripomince neco je ;-) protoze je skutecne mozne, ze jsem opravdu na norton-like filemanazery navykly stejne, jako unixovi admini na prikazovou radku ;-) ale nortoni prece nejsou nic _proti_ prikazove radce - naopak, na rozdil od ruznych exploreru a webovych browseru v sobe prikazovou radku zahrnuji - a dobra polovina toho, co delam, je Ctrl+O - prikaz na cmdline - Ctrl+O. Na coz graficke manazery, vcetne pokusu o ikonove-gnomove-klikaci gmc, zapominaji.

Hlavne bych mel podotknout, ze nechci jenom recnit, ale ze mam urcitou predstavu, jak by mely vypadat file-manazerovaci vlastnosti Arachne 2. (On hacek je zrejme v tom, ze autorum grafickych browseru a graficky filemanazeru se obvykle nechce implementovat vlastni terminalovy emulator... a integrovat ty existujici zrejme neni az takova prdel ;-)

>> v MC desitky dalsich virtualnich filesystemu - treba >>top, ps, mem

>Napereme vsechno do jednoho programu - bude to hloupy, >ale jednoduchy, ze? Jak se tohle shoduje s vyse >popsanym principem Unixu?

Ne, to vubec neni minene tak, ze to ma byt v jednom programu. Modularni koncepce znamena, ze stejne jako ls vypise vypis adresaru v textovem souboru, a less umi rolovat libovolny textovy soubor, kvalitni filemanazer umi zavolat ruzne programy pro ziskani seznamu souboru/polozek z ruznych zdroju, a pak umi svuj frontend pouzit k praci nad temito _soubory_

Rozhrani Dos Navigatoru bylo Turbo Vision - tzn. bylo to stejne jako u spousty jinych aplikaci. Ja jsem Turbo Vision moc rad nemel, ale DN byl genialni.

Nepozaduju jednotny desktop - to je omyl. Prave volam po silnych a dotazenych aplikacich, ktere nedelaji vsechno - ale umi spolupracovat s jinymi aplikacemi, tak, jako si webovy browser otevre treba MP3 stream v XMMS. To je docela Unixovy pristupm, ne? Jde o to, ze obcas se vytvori prostredi, ktere se pro cloveka stane tim zakladnim, v cem cely den pracuje. Prikazovou radku nikomu neberu, ale neni efektivni uplne na vsechno....
stejne jako neni efektivni klikaci desktop...

Dve okna jsou dost zasadni: se soubory se pracuje totiz
tak, ze je presouvam/kopiruji ODNEKUD NEKAM, a kdyz jsem na jednom z tech dvou mist hotov, tak muzu jit jinam. Mraky otevrenych oken ve stylu MacOS jsou totalni znepokojujici pakarna.... kazdy, kdo s pocitaci opravdu dlouhodobe pracuje, si dvouokeni filemanazery oblibil. Soucasne mnohookeni filemanazery pro Linux jsou spatne proto, ze je pisi programatoru, kteri sami pouzivaji vetsinou prikazovou radku, aby ukazali, ze "v Linuxu jde taky klikat".