Další obrázky z konference naleznete ve speciální galerii. Přečtěte si také článek z prvního dne LinuxAltu 2009.
Jozef Mlích: OpenMoko
Jozef Mlích se i na letošním LinuxAltu věnoval linuxovému telefonu Neo FreeRunner. Některé problémy, o kterých hovořil vloni, už byly vyřešeny. Například problémy s GPS vyřešil jeden kondenzátor. Stejně tak jeden kondenzátor vyřešil nepříjemný brum při hovoru.
Stejně tak byly například opraveny problémy s usínáním.
Zůstává nám problém s WiFi a malým výkonem grafické karty.
Kvůli malé propustnosti grafického systému se telefon chová poměrně líně. Původně měl všechny tyto problémy vyřešit nový typ telefonu, který byl ale odložen. Později vývojáři oznámili, že se vývoj zastavil a vývojáři přislíbili plán B.
Plán B se nakonec ukázal jako úplně jiné zařízení – Wiki Reader.
Řešením hardwarových problémů by měl být projekt gta02. Projekt nechce vytvářet nový telefon, jen opravit problémy, které jsou vtom stávajícím.
Jozef Mlích hovořil také o nové linuxové Nokii N900, která by se měla brzy objevit na trhu.
Dále se přednáška věnovala softwarové výbavě linuxových telefonů. Postupně odumřela distribuce OpenMoko, na kterou navázala distribuce SHR. Velké množství patchů, které jsou potřeba pro boot FreeRunneru, se už dostalo do vanilla jádra. Je to první telefon, který s ním dokáže nastartovat.
Je tedy zřejmé, že vývoj pokračuje a vývojáři se snaží dostat své kódy do upstreamu.
Na FreeRunnera je dnes možné nainstalovat celou řadu distribucí jako Hackable:1, QTmoko nebo známé Maemo. Maemo se vyvíjí nejživelněji, ačkoliv pro FreeRunner ještě není dotažené, protože jej moc lidí nepoužívá.
Problémem je podle Mlícha především to, že je sice většina aplikací k dispozici, ale nejsou připravené a nakonfigurované. Vyžadují tedy další pozornost uživatele.
Pro OpenMoko je k dispozici už řada aplikací, počínaje přehrávači, utilitami různého druhu, her, ale i například GPS navigací. Aplikací pro GPS je možná až moc. Většina z nich je dobře použitelných třeba pro Geocaching.
Bohužel FreeRunner nemá elektronický kompas, takže neumí z jednoho místa zjistit svou orientaci.
Nejznámější distribucí pro FreeRunner je Android, který je v současné době k dispozici ve verzi 1.5. Zatím je v Androidu problém se subsystémem ALSA, protože nefunguje mikrofon při telefonování.
Vývoj ale pokračuje a systém se chová poměrně dobře. Pořád je to ale spíš vývojové zařízení než běžný telefon k telefonování.
K vývoji se samozřejmě můžete přidat, pokud jste elektrikáři, můžete se zapojit do vývoje hardware, stále jsou ještě některé problémy.
Probíhají také lokalizační snahy a pochopitelně se vyvíjejí nové aplikace. Pomůžete i tím, že si FreeRunner koupíte. Přispějete vývojářům na další práci.
Adam Štrauch: OpenWRT: linuxový router na střeše vašeho domu
Adam Štrauch, kterého pravděpodobně znáte z Root.cz, se věnoval svému oblíbenému tématu – malým embedded routerům. Na ty je možno nainstalovat různé linuxové distribuce. Můžete vyzkoušet i Debian, ale poměrně rychle zjistíte, že to není ideální řešení.
Rozumnější variantou je distribuce OpenWRT, která je optimalizovaná právě pro toto použití a vejde se do 4 MB flash paměti.
V krabičkách RouterBoard je už od výrobce předinstalován operační systém RouterOS, ten ale nemusí vyhovovat všem požadavkům. S RouterOS spustíte vlastní AP za pár minut a ono vám bude dobře sloužit. Jakmile ale budete chtít jít dál, narazíte na omezení.
Problémem je například problematická podpora IPv6.
Asi nejvhodnější je využít zařízení zvané RouterStation, ve kterém dostanete už předinstalované OpenWRT. Jedná se ale o starší verzi, která je proti aktuální SVN verzi zhruba o 4000 commitů pozadu.
Uživatel se tak pravděpodobně nevyhne aktualizaci. Cena takového řešení je ale velmi výhodná, vejdete se do 1700 korun.
Milan Brož: LVM – optimalizace a záchrana dat
Milam Brož z Red Hatu se zabýval problémy, které mohou nastat při použití LVM. Existuje mnoho článků o tom, jak LVM zprovoznit a používat, ale nikdo neřeší co dělat, když to celé spadne.
Přednáška se věnovala také tomu, jak mohou problémy nastat a co všechno je může způsobit. Může to být nejenom vadný hardware, ale i chybný zásah administrátora.
Velké množství problémů je způsobeno chybným postupem při pokusu o obnovení dat. Nepanikařte. Důležité je jít na vše s rozmyslem a nedělat ukvapené kroky.
Nejprve je potřeba provést rozbor situace a zjistit, co se vlastně stalo. Rozhodně se také nepokoušejte opravovat v situaci, kdy nemáte v pořádku hardware.
Milan Brož se poté věnoval konkrétním krokům potřebným pro záchranu dat z LVM. Zdůraznil důležitost existence metadat pro další kroky při obnově dat. V takové situaci se mi ještě nikdy nestalo, že bych nedokázal dostat LVM do konzistentního stavu.
Zbytek přednášky byl spíše praktickým workshopem, ve kterém byly popsány detaily celé obnovy dat a vše bylo prakticky předvedeno.
Michal Černý: Linux na střední škole
Poslední přednášku letošního LinuxAltu vyplnil Michal Černý, který se zabýval možností nasazení Linuxu na střední škole – gymnáziu. Jednalo se o úvahovou přednášku, která rozebírala obecné podmínky pro nasazení open-source. Na prvním místě při zvažování open source bývá cena. To je velká škoda.
Nejčastěji jsou proti sobě postaveny MS Office a OpenOffice.org. Většinový uživatel využívá jen zlomek funkcí kancelářského balíku.
Pokud zvolíme uzavřené řešení, musí se student rozhodnout mezi třemi řešeními: student si domů může software zakoupit, může ho používat ilegálně nebo tento software doma vůbec používat nebude a nebude se dále vzdělávat. Poslední jmenovaná situace je špatně, protože my chceme, aby se student doma maximálně připravoval, pokud bude chtít.
V případě, že se vůbec pustíme do úvah o nasazení otevřeného software, obvykle dojde k tomu, že začneme hledat dostatečně plnohodnotné náhrady a srovnávat jednotlivé aplikace. Takové porovnání je velmi ošemetné, protože je většinou jen jednosměrné. Uživatel navíc obvykle ani neví, které funkce potřebuje a má je tedy srovnávat.
Podle Černého se naštěstí ale většina otevřených aplikací nesnaží být klonem těch komerčních.
Velkým problémem jsou podle Černého také srovnávací recenze v médiích. Nejčastěji jsou totiž srovnávány nejnovější verze aplikací bez ohledu na to, co doopravdy uživatelé používají. Většinou se porovnává nejnovější Photoshop a nějaká verze GIMPu. V takové situaci obvykle GIMP nedopadne dobře.
Problémem je opět to, že uživatel obvykle využívá jen malou část funkcí hodnoceného software, což recenze nijak nereflektuje.
Z hlediska středoškolské výuky zmínil Černý řadu zajímavých aplikací pro matematiku, fyziku, astrofyziku, geografii a další předměty. Na závěr byla položena otázka, zda je Ubuntu vhodné pro studentský počítač. Podle mého názoru je Ubuntu pro studentský počítač velmi vhodné. Náhrady za většinu programů existují a jsou velmi dobře použitelné.
Jiná situace je ale v učebně IT přímo ve škole. Platí samozřejmě stejné vlastnosti jako na studentských počítačích, ale z hlediska školy je třeba plánovat na vyšší úrovni a sledovat studijní plány a spolupráci celé školy.
Podle Černého je práce s učiteli velmi komplikovaná. Většina z nich degraduje výuku informatiky na práci ve Windows, ve Wordu a Excelu.
I práce s učiteli je běh na dlouhou trať a je potřeba změnit přístup k jejich vzdělávání. Musíme změnit přístup a zjistit, že učitel nemusí být odborníkem na informační technologie, ale musí být v první řadě dobrým učitelem.
