Objevuji se tu nazory, ze MDK je super pro "bezneho uzivatele". Ale je otazka, jestli zrovna system GNU/Linux - jako celek - je to prave pro "bezneho uzivatele". Ja si to nemyslim. Tim nechci vzbudit pocit nejakeho elitarstvi, ale bohuzel se cim dal vic stava, ze lidi prechazeji na GNU/Linux jen proto, aby byli zrovna "in" a pritom nejsou schopni pocitac pomalu ani zapnout. Vysledkem je rada kompromisu a degradace systemu jako celku.
Nez clovek prejde na jiny system, mel by se zamyslet nad tim, jestli je pro nej takovy krok nezbytny a jestli mu neco prinese. Rozhodne si nemyslim, ze je GNU/Linux lepsi nebo horsi nez MS Windows. Je to jiny system, s jinou filosofii, s jinou koncepci a s jinym pristupem k uzivateli. Tak by mel clovek toto prostredi chapat. Jakekoliv "windowsovateni" GNU/Linuxu je jen a pouze na skodu. Kdo chce okna, at dela v oknech a ne v Unixu.
Neodpustim si take maly komentar k mistnim narazkam na Debian. Tato distribuce rozhodne neni nijak "hard core". V Debianu dokaze pracovat kdokoliv, kdo chape zakladni principy, na kterych je Unix postaven.
Nejak nechapu, jak vas prispevek souvisi s Mandrakem.
To tim "windowsovatenim"? Cim se to jako u Mandrake konkretne projevuje? Najdete tam snad kod z Windows, dll knihovny nebo registry? Uzavrel snad MandrakeSoft kod nebo vyvoj? Ja myslim, ze ne. Je to normalni GNU/Linux a to asi i zustane - vypada to, ze alespon v nejblizsich par letech :)
Nemyslite tim "windowsovatenim" nahodou jakousi user-friendly stranku veci? To by byla jina. Pouzivate KDE? Jestli ne - co vas nuti ho v Mandrake pouzivat? Ja myslim, ze nic. Ten system se da pouzivat i bez nej a vsech tech "windowsovatych" veci. Myslim, ze pokuch chcete prepych s X, postaci vam twm a rxtv. Oba jsou v zakladni distribuci. Stvou vas X jako tak, ze s nimi nemuzete byt? Zkuste urpme libxfree86 a mate po starostech. Myslim, ze system s util-linux, rpm a editorem ed by mohl vyhovovat - a vleze se na 100MB.
Ne - vubec mi nevadi kritika MDK. Moc dobre vim, ze obcas poradnou kritiku zaslouzi. Co mne vadi jsou podobne nicnerikajici prispevky. Kdy uz nekteri guru pochopi, ze fakt, ze se system tvari pro uzivatele privetive jeste neznamena, ze jde o Windows - kdyz uz nic, tak to povazuji za velmi nespravedlive vuci Apple. A taky to neznamena, ze jeho uzivatel musi byt nutne BFU nebo blbec a uz vubec to neznamena, ze se to pro nikoho jineho ani nehodi. Je to proste GNU/Linux a podle toho se s nim da zachazet a tak se k nemu muzeme chovat. Na rozdil od nekterych jinych je pomerne rychle (a celkem rozumne) pripraven pro praci a dalsi nastaveni. No, zrovna od zkusenych uzivatelu bych takove vyroky necekal.
Tolik jsem chtel poznamenat k mimoznimu oznaceni "windowsovaty".
Tak tedy opet k "mimoznimu" windowsovateni. :-)
S Mandrake Linuxem nepracuji. Mam s nim vseho vsudy asi tri zkusenosti z dob nedavno minulych, kdy jsem byl nucen instalovat jej na nekolik stanic.
Kdyz jsem zadal udaje do jakehosi grafickeho konfiguracniho nastroje v naivni vire, ze si tak usnadnim praci, netusil jsem, ze to bude k nicemu. Inu, zadal jsem tedy prislusne udaje rucne do konfiguracnich souboru. "Vyborne, funguje to!" Po dalsim restartu ovsem byly mnou ulozene udaje prepsany (!) bez meho souhlasu (!) nebo alespon upozorneni (!) na jakesi nesmyslne hodnoty. Bohuzel uz nevim, o co presne slo, ale tusim, ze to melo neco spolecneho s tiskem nebo xfree86... Fakt uz nevim, mozna me doplnite...?
Ale abych se vratil ke svemu predchozimu prispevku. Proc je Mandrake koncipovan tak lacine a podbizive? Spousta grafiky, spousta nestandardnich konfiguracnich nastroju a spousta blbu-vzdornych hracek. Nerikam, ze se clovek nemuze obejit bez nich. Samozrejme, ze muze. Prepnu se do textoveho rezimu a pracuju dle libosti nebo si chovani X11 prizpusobim k obrazu svemu. Ale jde o to, ze uz samotna koncepce "user-friendly" systemu stavi Mandrake - a tim potencialne i GNU/Linux jako celek - do pozice "alternativy k MS Windows". Ja osobne nemam toto skatulkovani rad, protoze je to blbost. GNU/Linux neni zadna alternativa, je to system posataveny na principech Unixu, ktery je 3x starsi nez MS Windows. Je to system, ktery ma urcite vlastnosti a urcite chovani, ktere je od zakladu odlisne (a mnohdy zcela protichudne), s tim, s cim se setkavame v MS Windows (zduraznuji - ODLISNE, ne LEPSI nebo HORSI). Kdyz se pak objevi distribuce GNU/Linuxu, ktera se stavi do pozice "alternativy k MS Windows", uzivatel ocekava, ze v tomto systemu nalezne presne to, co v MS Windows. A o to se - bohuzel - velmi agilne snazi i vyvojari. Vysledkem pak je stret - Unix vs. MS Windows. Uzivatel, ktery presel na GNU/Linux chce (a opravnene) to, co mu vyrobce slibil. Tedy alternativu k MS Windows. Vyvojari proto uzpusobuji vyvojovy proces, konfiguracni nastroje i architekturu systemu tak, aby co nejvice vyhovovaly prave temto uzivatelum.
Nemohu si pomoci, ale Mandrake povazuji za zkazu Unixovych myslenek a ideji. Nenapada me jediny prinos, ktery by Mandrake na poli GNU/Linux mel. Zaroven ale uznavam, ze situaci kolem Mandrake prakticky nesleduji a nezajima me, tudiz to muze byt uplne jinak. :-)
Pochopil jsem z vaseho prispevky akorat to, ze Vam vadi srovnavani Windows a GNU/Linuxu. Myslim, ze placete na spatnem hrobe.
K Windows se prirovnavaji i ostatni distribuce: Lindows, SUSE; i ty se snazi byt co "nejokynkovatejsi". Mozna je to tim, ze jejich autori chteji, aby se prodavaly a porovnavaji to s nejrosirenejsim OS na svete. No - a co? Zadny stret v tom nespatruji. V priruckach jsou vetsinou dostatecne popsany rozdily mezi obema systemy (kdyz uz dojde na srovnani).
Ostatne i Vy sam venujete ve sve knize "Prechazime na Linux" pomerne dost mista na srovnani techto systemu. Proc asi? Dokonce tvrdite ctenari, ze se nemusi bat, protoze systemy jsou si cim dal tim vic podobne a urcite se neztrati (je to myslim hned v uvodu). Ze byste od lonskeho roku tak rapidne zmenil nazor, to se mi az nechce verit...
Stale plati to, co jsem napsal: Mandrake je GNU/Linux a (snad :) i zustane. Stejne jako ostatni distribuce. A uplne stejne ma urcity pristup, vyhody i nevyhody. A ja tady akorat zbytecne marim cas psanim jiz mnohokrat napsaneho. Abych byl uprimny, citim z vaseho prispevku mirne "prehlizivy" ton vuci dvema vecem, a to mne trochu mrzi.
Prvni je "user-friendly" pristup, uzivatel, "BFU" atd. Jako odbornik si o nich muzete myslet co chcete, ale IMHO prave koncepce systemu co nejjednodussiho na ovladani (pomneme ted kvality tech nejrozsirenejsich :) vyrazne prispela k rozsireni pocitacu. Ostatne, co je na jednoduchosti spatneho - dovedete si opravit spatne vstrikovani u sveho BMW X5?
Veta "... ale Mandrake povazuji za zkazu Unixovych myslenek a ideji." pak na mne pusobi uz trochu nabubrele. Vy nemuzete v Mandrake pracovat jako v Unixu, co Vam v tom brani? Ja jsem zatim na nic nenarazil. Procpak jste si nevzpomnel na ostatni, kteri to delaji stejne? Proc tam neni napsano " Mandrake, RedHat, SUSE, Lindows, Lycoris ..."? Kam az byste dosel? Myslim, ze jste prochu pozapomnel na vyjadreni RMS, ktery rika, ze i sireni free software je prospesne pro jeho vyvoj. V teto oblasti si vsechny zminene distribuce vcetne Mandraku zaslouzi spis pochvalu nez podobne opovrzeni.
Vidim jako velke stesti, ze mohu pracovat v GNU/Linuxu a sam si zvolit, co je pro mne dobre a kdy. Nikdo mi zde nastesti neprikazuje, jestli mam pouzit tradicni tricet let stary zpusob prace nebo nastroje, ktere vedou ke zkaze ideji a myslenek Unixu. I o tom je ta svoboda.
Vezmu to postupne, abych na neco nezapomnel. :-)
1) Ano, srovnavani GNU/Linuxu a MS Windows mi skutecne vadi, protoze jsou to nesrovnatelne systemy.
2) SUSE, Red Hat & spol. - Ne, to neni totez jako Mandrake. SUSE dela skvelou praci. Vyviji distribuci na urovni. Drzi se myslenek Unixu a zaroven nabizi user-friendly prostredi - JAKO DOPLNEK. V Mandrake Linuxu je jako doplnek spis vsechno krome grafiky. Pokud jde o Red Hat/Fedoru - tam si skutecne nemyslim, ze by byla nejaka moznost srovnavat. Koncepce je zcela odlisna.
3) V knize "Prechazime na Linux" systemy nesrovnavam. Snazim se naznacit prave to, ze dost dobre srovnat nejdou. :-)
4) "user-friendly pristup" - Je to urcite pekna vec. Ale ne, kdyz je postavena na ukor ostatniho. Jak jsem se snazil popsat ve svem predchozim komentari, ma takovy pristup pouze destruktivni dopad na cely GNU/Linux. Ja neodsuzuju nejruznejsi graficke konfiguratory, ale vadi mi, kdyz jsou postaveny do pozice hlavniho konfiguracniho nastroje, apod.
5) Rozsireni GNU/Linuxu za kazdou cenu, to je nesmysl. Proc se ma GNU/Linux rozsirovat? Proc ma byt na vsech pocitacich? Proto, ze nesnasime Microsoft? Protoze MS Windows jsou proprietarni software? To je nesmysl. GNU/Linux neni system pro masove pouzivani a nema jim byt. Je to pouze snaha marketingovych pracovniku prislusnych firem, ktere vytvareji komercni distribuce. Jinak neni nejmensi duvod, proc by mel zacit vladnout GNU/Linux nebo kterykoliv jiny system. Osobne jsem pro symbiozu. :-)
6) Bohuzel nemam BMW X5, ale rad bych mel. ;-)
7) V Mandrake Linuxu muzu pracovat jak chci (kdyz mi v tom nebrani nejake nestandardni konfiguracni nastroje, ktere mi klidne prepisou mnou zadane hodnoty - viz predchozi prispevek). To ovsem nemeni nic na faktu, ze cela koncepce teto distribuce je smerovana do roviny, kdy s ni bude moci pracovat i absolutni BFU. A to je - podle me - prave ten zasadni problem. Unix obecne vyzaduje hlubsi porozumneni systemu. Byl tak navrzen a pokud ho od uplneho zakladu nepredelate, tak takovy i zustane. Clovek, ktery se o system nestara a nezajima, bude drive nebo pozdeji jednak hodne zklaman a jednak bude pritezi pro okoli, protoze neustale bude nekoho obtezovat s miliony dotazu. GNU/Linux neni system pro kazdeho a nemaji jim byt (pisu to uz po treti a snad uz naposledy). Je to system pro lidi, kteri na nej maji cas a chut se mu venovat a poznavat ho. Jakakoliv snaha o "BFU permitted" vede prave k tomu "windowsovateni" a skodi systemu jako celku.
8) Verte mi, ze i ja mam rad volnost a svobodu vyberu. Neco jineho je ale svoboda a neco jineho je poskozovani Unixu. Uz ted je videt, prakticky na vsech aplikacich pro X11, ze dochazi k urcitemu kopirovani myslenek, schemat a ideji z MS Windows. A proc tomu tak je? Protoze Mandrake!
9) Pekny clanek: http://www.linuxzone.cz/index.phtml?ids=10&idc=181
Rad bych reagoval na Vas komentar ohledne pripousteni "BFU" k Linuxu. Myslim, ze castecne mlzite rozdil mezi tim, kdy je mozne neco snadno nastavit a mezi tim, kdy muzete pomoci nejakeho nesikovneho konfiguratoru neco zkazit protoze jste nebyl vhodne upozornen a on udelal nejakou "vyznamnou" systemovou upravu.
Sam jsem uzivatel Mandraku, to uvadim na pocatku, neni to vsak zdaleka moje prvni distrubuce, takze mam prehled mezi tim, co nabizi konkurence. A jelikoz studuji informatiku a castecne se specializuji i na operacni systemy unixoveho typu, nejsem zcela tim, co vy nazivate "BFU".
Pointou je, ze podle meho nazoru Mandrake nabizi vhodne navrzene (tedy do verze 9.2, 10.0 nemam) konfiguracne nastroje jako alternativu pro nastaveni systemu a rostredi. Jsou navrzeny takovym zpusobem, ze je na minimum snizena sance omylu a poskozeni systemu. Uprime nechapu, co chcete rici tim, ze ten kdo neni dost "in", at zustane u MACu nebo u Windows??? U nas vzhledem k cenam u Windows? Moje maminka i zena maji na pocitaci M9.2 a normalne v nem delaji, zena kdyz si chce neco prenastavit, co se tyka systemove zalezitosti, tak se me vetsinou zepta a neni nikde problem. Jestli si myslite, ze Linux by mel zustat jen pro nejakou souromou komunitu "guru", pak myslim, ze popirate jednu z jeho zakladnich myslenek.
Na zaver musim priznat, ze nechapu v plnosti vase obraty typu Windowsovateni, kopirovani myslenek z Windows a podobne. Nezlobte se na me, ale pusobite na me dojmem, ze nejte v plnosti seznamen z vyvojem operacnich systemu a GUI mimo Unix/Linux, jinak byste takove nesmysly nemohl psat.
OK, budeme se bavit o tom "co by kdyby". :-)
Ja si to nemyslim. Mame tady jadro 2.6, ale za cenu toho, ze 90% aplikaci se dnes vyviji pro X11, jejich ovladani vypada jak vystrizene z MS Windows XP. Doba, kdy jeden program delal jednu vec a delal ji dobre, je - bohuzel - ta tam. Byl jsem tu napaden, ze popiram zakladni Unixove myslenky, ale prave tohle je - podle me - zasadnim poprenim filosofie Unixu.
BTW kdyz uz se bavime o jadre... Osobne si myslim, ze prave linuxovy kernel je tou nejvetsi prasarnou. Staci srovnat s Free/OpenBSD. Ale to uz je zase jina vec.
Bavme se o GNU/Linuxu, nesklouzejme k osobnim utokum.
Me nevadi konfiguracni nastroje. Jak jsem tusim napsal, sam mam na nekolika stanicich SUSE 9.0 a jsem spokojen. Vadi mi, kdyz je postaven jako hlavni - a v podstate jediny mozny (noflame!) - konfiguracni prvek. A tak to v Mandrake bohuzel je.
Ze nejste BFU a pouzivate Mandrake... A co? :-) Pana Bibra take za BFU rozhodne nepovazuju. Bez kvalitnich lidi by nemohla takova distribuce vzniknout. Otazka je, kolik procentuelne profiku vyuziva Mandrake. :-) Nemuzu si pomoci, ale v mych ocich je to BFU-distribuce. Coz je samo o sobe spatne.
"Jestli si myslite, ze Linux by mel zustat jen pro nejakou souromou komunitu "guru", pak myslim, ze popirate jednu z jeho zakladnich myslenek."
OK, poucte me. Jakou zakladni myslenku Unixu popiram? :-) Zduraznuji, ze jsem nikde nepsal, ze by mel zustat pro "soukromou komunitu guru", ale pro lidi, kteri na Unix maji CAS a CHUT se mu venovat a poznat ho.
Abych to shrnul... O co mi jde - Unix byl system, ktery vyzadoval od uzivatele/administratora urcite hlubsi znalosti jeho architektury a fungovani. Pak prisla doba MS Windows, ktere priblizily osobni pocitace siroke verejnosti (coz hodnotim jako nesporny klad). V dnesni dobe je trend takovy, ze manazeri Red Hatu, SUSE, Mandrake a dalsich komernich spolecnosti chteji prosperovat a tak uzpusobuji starou filosofii Unixu novejsi filosofii MS Windows. Vysledkem je hybrid (cti Mandrake), ktery se tvari jako MS Windows, akorat k nemu jsou zdrojove kody a da se sehnat zadarmo. Vadi mi, ze soucasna desktopova prostredi vypadaji jako kopie MS Windows. Vadi mi, ze kazdy druhy clovek si nainstaluje GNU/Linux a aniz by se staral a vzdelaval, snazi se ho prizpusobit chovani MS Windows. V tom pripade nevidim duvod, proc na nej ovsem z MS Windows prechazet. Argumentujete cenou, ale clovek by si mel take uvedomit, jestli se mu to za ty penize vyplati. Podle meho nazoru ne.
"Uprime nechapu, co chcete rici tim, ze ten kdo neni dost "in", at zustane u MACu nebo u Windows?"
Neprekrucujte to, co rikam. Napsal jsem, ze dneska si kazdy druhy clovek instaluje GNU/Linux jen proto, aby byl "in". Dal ho ale ten system nezajima. Nema potrebu se o nej starat, protoze kazda kravina je predkonfigurovana a provadi se automaticky (viz Mandrake).
"Nezlobte se na me, ale pusobite na me dojmem, ze nejte v plnosti seznamen z vyvojem operacnich systemu a GUI mimo Unix/Linux, jinak byste takove nesmysly nemohl psat."
V tom pripade budte konkretni a odpuste si invektivy. Tesim se, az mi tuto oblast rozumne priblizite a sdelite mi, v cem presne nemam pravdu.
"Vadi mi, kdyz je postaven jako hlavni - a v podstate jediny mozny (noflame!) - konfiguracni prvek. A tak to v Mandrake bohuzel je."
Stale vychazite z jednoho predpokladu a nekolikrat jsem jiz psal, ze je chybny. Pravdepodobne byl vytvoren na zaklade te kratke zkusenosti, kterou jste ucinil s MDK nedavno. Naprosto souhlasim tim, ze MDK ma jakesi graficke udelatko, ktere se Vam nelibi. Ano, ma. Naprosto nesouhlasim s tim, ze to je jediny konfiuracni prvek.
Diky nemu muzete napr. provest instalaci a po startu systemu bude ikonka na liste KDE. Pouzit jej muzete, ale nemusite. Jedinou vyjimkou je instalace, kde se ho asi nezbavite. Toto ma IMHO nejlepe vyreseny Debian, kde svobodne muzete pouzit jako instalator nejaky z RPM-like distribuce a tu pak nainstalovanim specialniho RPM balicku predelat na Debian. Famozni.
Takze ten nastroj tam je a vetsina lidi po nem sahne. Jestli se nemylim, je to tak i v ostatnich distribucich, tvaricich se user-friendly. A dokonce i v SUSE o kterem pisete, ze to je pravy opak.
To, ze tam je ale neznamena, ze ho nutne musite vyuzivat. Nic vam nebrani provadet konfiguraci rucne bez nej. V dokumentaci k initscripts je popsano, co, jak, a kde se da nastavit v /etc/sysconfig/, hura na to. Muzete pouzit Linuxconf z Contribu nebo Webmin pres webovy prohlizec. Muzete spoustet MDK udelatko v textovem rezimu. Stejne jako u SUSE. Vsechny tyto informace jsou uvedeny v dokumentaci. Stejne jako u SUSE.
Ke krabicovym verzim MDK dostanete pomerne obsahly manual o praci (a principech) v command-line. Je to presne ten zpusob o kterem tvrdite, ze je tak bajecny a vyhovuje vam. Uzivateli - a tedy i vam - nic nebrani jej take pouzit a ma k tomu obsahly navod. Predpokladam, ze jej budu moci brzo nabidnout ke kazde verzi MDK u nas a dost se na to tesim. V dokumentaci k SUSE (i kdyz je tam informaci hodne) jsem na toto tema nasel asi jen dvacet stran.
Sam delam s prikazovou radkou dost. I mne casto vyhovuje. Zatimco prehravani videa se mi jiz diky aalib podarilo vyresit, stale mam problem s jeho upravou. Preci jen MEncoder s parametry -ss neni na strih videa to prave. Zatim se mi nepodarilo vyresit editaci obrazku, convert je dobry ale tento ukol prilis nezvlada.
Takze tolik k veci. Za "SUSE" lze temer libovolne dostadit jinou velkou distribuci. Nemam v umyslu se s vami hadat. Nevadi mi, kdyz vyjadrujete svuj nazor, ale vadi mi, kdyz pisete bludy. Pujdu radsi delat neco uzitecneho.
Me zase vadi, kdyz muj nazor nekdo prekrouti na to, ze nemam rad GUI...
OK, konfigurace probiha kazdopadne dost odlisne, nez je obvykle v jinych distribucich. Budiz, vysvetlil jste mi, ze to jde i bez konfiguratoru. Ja to beru a dekuji za tento poznatek.
Co se tyce dokumentace - ja zadnou brozurku k Mandraku nevidel. Videl jsem pouze casopis, ktery vydava SoftwareMedia a snazi se tento nedostatek distributoru Mandrake napravit. Tesim se, az nekdy nekde uvidim onu avizovanou brozurku.
Nerikam, ze SUSE je pravy opak. Zdaleka ne! Je na tom ale v tomto ohledu podstatne lepe nez Mandrake.
Kdyz si to stahujete z netu, tak se nedivte :) K tomu se logicky zadna brozurka nedodava. Jinak balicky mandrake-doc (v zakladni edici) by vam mohly pomoci, obsahuji pomerne dost dokumentace v anglictine a nekolika dalsich jazycich.
Na serveru mandrake.contactel.cz v adresari /people/bibri/doc/cz najdete v PDF volne siritelne prirucky pro Mandrake od verze 9.0. Ke kazdemu MDK od 9.0 jsou od autorizovaneho distributora k dispozici tistene manualy v cestine. Ke krabicovym verzim jsou navic dalsi originalni manualy (anglicky).
Veta "... casopis, ktery vydava SoftwareMedia a snazi se tento nedostatek distributoru Mandrake napravit. " mne - aniz bych prihlizel ke kvalite zpracovani - v tomto kontextu opravdu rozesmala :)
Narazka na GUI byla samozrejme ironicka. Jsem rad, ze jse to pochopil, i kdyz mne to stalo pomerne velke usili.
Uz se tesim, az si tu brozurku nekdy nekde prohlednu. Snad se toho doziju. :-) Ja zatim videl pouze GPL set, u ktereho bylo cosi, co bych ani nenazval dokumentaci.... jinak nevim. :-)
ad casopis - Mam na nej take svuj nazor... ale fakt je, ze nic jineho tu zkratka nebylo. :-)
No nic, jdu mrknout na ty PDF dokumenty. :-)
Teda, to jste mě dostal. MDK by se měl striktně držet myšlenek Unixu? Proč proboha??? MDK není unixová distribuce, ale distribuce GNU programů používající linuxové jádro. Jeho filozofie vychází v první řadě z myšlenek svobodného softwaru, až v druhé řadě z toho, že v současné době používá jádro kompatibilní s unixovými systémy. Myslím si tedy, že Vaše argumentace vychází ze zcela špatných předpokladů, což je zřejmě i důvod, proč mě v této diskuzi Vaše příspěvky mírně řečeno dosti iritují.
Tak moje prispevky nectete. :-)
Me zase irituji lide, kteri jsou schopni prohlasit, ze GNU/Linux, respektive projekt GNU sam o sobe, nema nic spolecneho s Unixem. Proboha, prectete si neco, nez zacnete placat nesmysly! Zacit muzete napriklad tady:
http://www.gnu.org/gnu/initial-announcement.html
"I am going to write a complete Unix-compatible software system called GNU" - To mluvi za vse...
BTW pracoval jste vubec nekdy s Unixem? Asi ne, jinak byste videl "takovou drobnou" podobu mezi GNU a treba HP-UX nebo Unix System V.
Nepřekrucujte to. Neřekl jsem, že nemá NIC společného s Unixem. Ale GNU znamená GNU's NOT Unix. Mám vám to překládat? Na ten link se podívám, ale teď zrovna nefunguje. A když už jsme u těch článků na www.gnu.org, GNU projekt byl započat s cílem vytvořit alternativy k existujícímu komerčnímu softwaru, takže z tohoto hlediska shledávám "windowsoidní" Mandrake zcela v pořádku...
GNU's Not Unix... stejne jako Linux's Not Unix... HP-UX's Not Unix... Solaris' Not Unix... Jde o to, ze "Unix" je registrovana ochranna znamka AT&T, takze proto GNU.
A ze cilem bylo vytvoreni alternativ ke komercnimu sw? Ne tak uplne. Smyslem GNU projektu bylo/je/bude(?) vytvoreni svobodneho systemu, ktery se bude chovat stejne, jako Unix.
Tak jsem se na ten link podíval, a neznamená nějaký striktní odklon od mého chápání GNU. Budiž, "svázanost" GNU s Unixem je větší, než jsem tvrdil, to opravdu nebylo šťastné tvrzení. Mělo jít o vytvoření svobodné alternativy právě k Unixu, ale ten text je z roku 1983. K čemu jinému by to tehdy měla být alternativa, než k léty prověřenému Unixu? K MS-DOSu, který byl teprve v plenkách? K jablíčkovskému systému, jejichž robustnost byla oproti Unixu nepatrná? Podle mě je prvotní filozofie svobodného softwaru, a "Unix-like" záležitost technického rázu, a tudíž podružná (to je můj osobní názor a nikoho nenutím s tím souhlasit).
Podíváme-li se na http://www.gnu.org/gnu/manifesto.cs.html , najdeme mj. tvrzení: "GNU bude umožňovat používání programů pro Unix, nebude však shodné s Unixem. Na základě našich zkušeností s jinými operačnímy systémy se pokusíme vytvořit vhodná vylepšení." (Následují technické podrobnosti) Tedy ne Unix až za hrob. Tím nechci tvrdit, že právě MDK je bůhvíjak skvělé vylepšení. Dobrá, třeba je to tak trochu paskvil. Ale ve zdejších diskuzních fórech (nebo na mandrake.cz) jsem našel příspěvky více než mála lidí, kteří právě přes MDK přešli k "dobrým" distribucím (Gentoo, Slack, Debian...). A ne vždy vzpomínají na MDK ve zlém.
Já jsem se na své obstarožní mašině pokusil asi před dvěma lety nainstalovat Red Hat, což mi ale kvůli absenci podpory pro grafickou kartu nešlo a pomohl až MDK. A posloužil -- umožnil mi udělat diplomovou práci. Nakonec jsem kvůli rychlosti musel nainstalovat W98, ale už se mi zahořuje nový, nesrovnatelně výkonnější počítač, který jsme s kamarádem navrhli přímo pro MDK 10. A vím do čeho jdu. S Unixem jsem dělal kdysi na policii, než mě odchytili vojáci a musel jsem narukovat, a tedy odejít, ale nemůžu říci, že by mě práce na příkazové řádce nějak zvlášť nadchla, i když oproti command.comu má bash daleko větší možnosti.
Zkrátka, nemohu souhlasit s tím, že by se Unixoví neodborníci měli držet Woken -- chcete-li je k tomu nutit, omezujete jejich svobodu, ale právě tu by mělo GNU přinášet. Další citát: "Chceme také poskytovat software uživatelům, kteří nejsou počítačoví odborníci. Proto pracujeme na grafickém prostředí ovládaném myší, které pomůže začátečníkům používat systém GNU. Chceme také poskytovat hry a další zábavu. Některé svobodné hry jsou již k dispozici. Jak daleko až může svobodný software jít? Neexistují žádná omezení, kromě právních, takových jako úplný zakáz svobodného softwaru skrz patentový systém. Konečný cíl je poskytovat svobodný software ke všem činnostem, které chtějí uživatelé počítačů dělat a tím učinit proprietární software zastaralým." [http://www.gnu.org/gnu/gnu-history.cs.html]
Nemam moc casu, takze jen ve strucnosti.
MS DOS v te dobe vubec neexistoval. Oproti tomu existovala cela rada jinych - velmi kvalitnich (na tehdejsi pomery) - systemu. Viz VAX/VMS nebo systemy od Xeroxu (ktere uz tehdy mely to, co prinesl MS ve Windows 3.1 jako zhavou novinku). Tudiz vyber tady rozhodne byl.
Netvrdim, ze se z MDK neda prejit na jinou distribuci.
Take netvrdim, ze "neunixaci" maji zustat u MS Windows. Ja byl taky kdysi neunixak. Svuj nazor na toto tema jsem tu napsal uz nekolikrat.
V pohodě. Holt ne každý se fláká na nemocenské ;-)
Myslím, že QDOS (který byl zakoupen M$) vznikl právě v r. 83, ale nejsem si úplně jist a nakonec v téhle diskuzi to není důležité.
Na zbytek odpovídám v opačném pořadí:
Takže následující psal někdo jiný pod Vaším nickem, že jo ;-)
"Kdo chce okna, at dela v oknech a ne v Unixu."
"GNU/Linux neni system pro kazdeho a nemaji jim byt (pisu to uz po treti a snad uz naposledy). Je to system pro lidi, kteri na nej maji cas a chut se mu venovat a poznavat ho. Jakakoliv snaha o 'BFU permitted' vede prave k tomu 'windowsovateni' a skodi systemu jako celku."
Neříkám, že tvrdíte, že se z MDK nedá přejít na jinou distribuci. Ale celá tato diskuze je prodchnuta Vašimi negativistickými příspěvky na adresu MDK, se kterým navíc nemáte bůhvíjaké zkušenosti. Jak už jsem řekl, MDK má své chyby, ale kvůli tomu ji ještě nepovažuji za špatnou distribuci. A pro určité typy uživatelů je vyhovující a nemusí nikam přecházet, viz třeba příspěvek slečny studentky. (Chtěl jsem uvést ještě jistý uživatelský příspěvek na mandrake.cz, kde se uživatel rozplývá, jak používá MDK 9.2 už déle bez jediné chyby, ale není už na úvodní stránce a nedaří se mi ho najít.) Kdyby byl RedHat/Fedora skutečně o tolik lepší, pochybuji, že by ztrácel procenta v používanosti a MDK nabíral.
Ale prosím, když uživatelům budete radit, aby přešli k jiné distribuci a podepřete to dobrými důvody (tím myslím konkrétními a skutečnými), neřeknu ani slovo. Ale rady typu "zůstaňte si u Windows" nebo "MDK bych nedoporučil nikomu" jsou podle mě kontraproduktivní.
Vy zijete v bipolarnim svete - Unix nebo MS Windows. :-) Ale tak to neni. Existuje cela rada dalsich operacnich systemu.
Ze Red Hat/Fedora ztraci procenta na ukor MDK... To neni preci vubec otazka distribuce jako takove. Je to otazka marketingu. Kdybyste byl vystaven prislusnemu brainwashingu, za chvili budete pouzivat MS Windows 95 a budete nejstastnejsi clovek na svete. :-)
Ja nechci a nebudu uzivatelum radit co maji nebo nemaji pouzivat. To je vec kazdeho... Jen rikam, ze by se meli zamyslet. :-)
Z čeho usuzujete, že žiji v bipolárním světě? V práci programuji v OS, který není ani Unixový, ani Windowsový. Že nemám dostatek informací o přesném stavu v r. 1983 není zas tak s podivem vzhledem k tomu, že mi bylo 7. Uznávám, udělal jsem chybu, že jsem i přes nedostatek přesných informací tady přišel se svojí konstrukcí, proč se GNU inspiroval hlavně Unixem. Ale klidně mě můžete poučit.
No, já jsem odolal jiným brainwashingům než M$, třeba náš všeobecný vzdělávací systém. Já tedy nevím, jestli má MDK tak skvělý nebo agresivní marketing, jak naznačujete, ale mně byl před několika lety doporučen jako odpověď na mé problémy s Red Hatem spolužákem z VŠ na základě jeho dobrých zkušeností. Neustále si myslím, že pro učitou skupinu českých uživatelů je MDK optimální volba, ale opět opakuji, že když mě někdo hodnotnými argumenty přesvědčí, rád svůj názor změním. (Připomínám, že jsem přečetl celé toto diskuzní fórum.)
Váš závěr beru, jenom kdyby Vaše kritika v tomto fóru nebyla tak vehementní, možná by i vyzněla, tak jak říkáte ;-)
Predevsim, ja nechci nikoho obracet na pravou viru. :-) Nahodil jsem urcita temata k zamysleni a byl bych rad, kdyby tak byla prijata.
Kazdopadne Vas nechci a nebudu presvedcovat o tom, ze byste mel z MDK prejit na Slackware, Gentoo, Debian nebo Source Mage. Je to ciste Vase vec, co pouzivate a ja Vam do toho kecat nebudu. :-)
Ja mam na MDK velmi kriticky pohled a asi uz jsem v tomto foru napsal vsechno, co k tomu vubec rici muzu.
Co se týče Debianu, tak většina zde diskutujících základní principy na kterých je Unix postaven jistě chápe. Jenže to nestačí. Ještě je třeba pochopit, že instalační program se teprve píše (opět textová verze, tentokrát už ale v C), že stabilní verze je tři roky stará, že Microsoftí fonty či libdvdcss2 vám sice stáhne skript, ale zato Javu do Mozilly si budete lepit sami podle pěkně mastného návodu (Sun je třeba potrestat za špatnou licenci), že když nějaký balík bude mít problémy na některé z mnoha obskurních taky-podporovaných architektur, tak se do TESTING verze nedostane a může to trvat pěkně dlouho než s tím někdo něco udělá. (dnešní rekord podle http://bjorn.haxx.se/debian/ je koukám pouhých 1193 dní)
Mírná nechuť méně zkušených uživatelů vůči Debianu mě tedy nepřekvapuje. Stále si ale myslím, že to je v současné době nejlepší možnost. Obzvlášť když se jako mezistupeň použije Knoppix. Ten skutečně nemá chybu. Zatím každý komu jsem ho vypalil mu propadl.