Kdo to při všech těch chybách, co tam jsou, dokáže předělat na produktivní systém, tak určitě není Linuxový začátečník. Jsem z toho docela znechucený. Kamkoliv zašťourám, všude se z toho sypou piliny. A k tomu ty milóny Messageboxů. Copak se GUI děla tak, že se konzolové hlašky převedou do samostatných oken ? To je amaterismus nejhrubšího zrna.
Ne že bych jim to přál, ale případný krach Mandrake by nebyla zas až tak velika škoda. A mohli by si za to sami. Ve většině případů totiž odfláknuté programy nejsou pro jejich tvůrce o nic levnější než ty pořádně udělané.
Výborný přístup. Ať tedy Mandrake krachne. Co si potom mám jako uživatel koupit? SUSE za 2,5 litru? Nebo debian, který má hrozně dlouhou dobu aktualizace? Nebo nějakou jinou distribuci, kde strávím 3 měsíce zkoumáním jak se tam vlastně dosinstaluje aktualizace softwaru?
Jsem klikač a nechci být nic jiného. Doma chci legální software a nemám na to platit desetitisíce. Takže zlatý Mandrake který si dvakrát do roka nechám za pětikilo poslat až domů.
Debian? Možná pro správu sítě, ale pro normálního člověka je prostě na ***
Instalovali jsme Debian na školní počítač. Tři hodiny jsme zkoušeli ho ukecat na grafickou kartu, další tři kamarád zkoušel zkompiloval Xy s několika patchy, protože tu grafiku prostě Debian neznal.
A pak jsem za hodinu - bez problému - nainstalovali Fedoru. Neříkám, že je to supr systém, ale nemusím kvůli každé pitomosti trávit hodiny řízením různých kompilací (nejde mi o čas procesoru, ale můj).
S Mandrake jsem měl podobné - dobré zkušenosti :-) Pokud si někdo chce hrát, Debian mu neberu. Ale já kruci potřebuji pracovat ...
Kdybyste si kruci do toho Debianu nainstalovali nejake novejsi XFree misto zoufalych pokusu je zkompilovat, tak by to mozna dopadlo jinak.
Hodnotit distribuci podle toho, jestli podporuje nahodne vybrany hadrware, je dost ubohe.
Ano, Debian je stary. Jaky HW podporuje neni problem si zjistit jeste pred instalaci. Je dost dobre mozne, ze se pro vas ucel nehodil, ale je jen a jen vase chyba, ze jste s tim ztracel cas.
Testing na servery je o hubu, protoze na nej nejsou security updaty. Nerikam, ze to nejde, ale mnohem radsi si potrebne veci backportuju do stable, nez abych musel sledovat vsechny baliky a chyby si opravovat sam.
Jinak nevim, proc diskutujicim tolik vadi dlouha perioda vyvoje Debianu. Me naprosto vyhovuje. Preinstalovavat pocitace (servery i desktopy) kazdeho pul roku ... mam opravdu lepsi veci na praci.
a kto ta nuti vzdy preinstalovavat ? mam na kope strojov funkcny linux ktory bol povodom slackware niekedy aj spred 3 - 4 rokov, priebezne updaty byvaju postacujucou podmienkou aby tie stroje mohli plnit svoju funkciu... z povodnych libiek a binariek by sa tam uz asi vela nenaslo... :-)
> a kto ta nuti vzdy preinstalovavat?
Reagoval jsem na MDK. Upgrade na novou verzi distribuce povazuju za ekvivalentni reinstalaci, co se mnozstvi prace tyka, vyjde to podobne.
> mam na kope strojov funkcny linux ktory bol povodom
> slackware niekedy aj spred 3 - 4 rokov, priebezne
> updaty byvaju postacujucou podmienkou aby tie stroje
> mohli plnit svoju funkciu...
Zrovna Slackware se co se updatu tyce nema moc cim chlubit. I kdyz posledni dobou se to udajne znacne zlepsilo.
> z povodnych libiek a binariek by sa tam uz asi
> vela nenaslo... :-)
To jsou dva ruzne modely -- bud postupne upgrady, ktere popisujete (tak funguje napr. gentoo), nebo model postupneho vydavani zmrazenych release a k nim jen backportu dulezitych oprav (jak to dela vetsina distribuci, s ruzne dlouhou periodou release).
Nelze jednoznacne rict, ktery model je vyhodnejsi, ale me ten Debiani s dlouhou periodou maximalne vyhovuje. Jednou za 3 roky preinstaluju stroje a v mezicase pak s nima mam naproste minimum prace. Kdybych mel na starost jeden pocitac, tak si tam asi dam nejake gentoo na hrani ...
Pokud si precteme celou tuto diskuzi odshora az dolu a precteme si i dalsi diskuze o "MDK ano ci ne", pak musime dojit k zaveru, ze uzivatele a odpurci Mandrake se deli na nekolik stabilnich taboru: 1) Linux-profici pouzivajici DESKTOP i SERVER: Tem se nebude libit ze se konfiguracni nastroje MDK OPRAVDU obcas nechovaji tak, jak by mely (bezpecnosti se naschval nebudu dotykat). Sice by si umeli system opravit/odladit...ale proc by to delali? Spadnou tudiz zpet ke svemu Debianu, Gentoo atd. 2) Experimentatori, zkousejici jednu distribuci za druhou: Tem se uz vubec nebude libit to, ze se jim sitovku v Mandrake jednou podari nahodit a podruhe ne. Obcasne "nahodne" chovani konfiguraku je na ne bic bozi. Budto to funguje-nebo ne, a ne ze budou resit nesmrtelnost chrousta. Takovy experimentator hledajici TU SPRAVNOU DISTRIBUCI spadne do skatulky REDHAT, FEDORA, SLACKWARE atd. Pokud bude dostatecne vytrvaly a ucenlivy, a taky "fajnsmekr" spadne do Debianu nebo Gentoo, zakousne se, a uz se nepusti (jako ja). 3) Uzivatel-zacatecnik. (Zamerne nepisu "linuxovy zacatecnik"). Pusti instalaci a ono se to nainstaluje. Ono je to cesky, hned tomu bezi sitovka, grafika, zvukovka, OpenOffice, vypalovacka. Z USB klicenky si hned natahne sve obrazky a dokumenty. Nezajimaji ho zbytecne konfiguraky. Chodi mu to co chtel a to staci. Z 90% TAKOVYTO uzivatel-TAKTO uspeje. A je spokojen. 4a) Absolutni LINUX-GURU-HALFGOD. Distribuci jako je MDK zmacka a zahodi. Nastartuje svuj Debian/Plan9/Gentoo a nebude se zabyvat resenim vyreseneho (tedy ve smyslu relativni chybovosti MDK). 4b) Absolutni LINUX-GURU-HALFGOD, ktery se narodil s MDK v prave ruce. Tento ho bude hajit i kdyz vi, ze MDK ma sve mouchy. Vi totiz, ze presto pres vsechno je MandrakeSoft vlastne svym zpusobem velmi uzitecny a taky uspesny. Toto byl muj nazor, ten zastavam a nepustim se ho. Na toto tema by se dalo nekonecne diskutovat. Snazil jsem se, aby vyse uvedene radky byly jakymsi filtrem kladu a zaporu ve veci MDK. Mimo soudek bych jeste rad dodal, ze Debianovo prirovnani K "hardcore", rozhodne nepovazuji za urazlive (jak se nektery kolega vyse zminoval). Debian totiz opravdu neni jednoduchy, na oplatku vsak nabidne titanovou tvrdost, spolehlivost, pouzitelnost a ve finale i...jednoduchost....paklize clovek prejde pres pomyslnou caru slozitosti. Pratelsky zdravi, Libor Valenta.
Jasne. Ja jsem se vsak napriklad s APT-GETem musel docela slusne poprat, nez jsem ho alespon z 60% pochopil. V soucinnosti s neznalosti Dselectu jsem si parkrat odinstaloval 75% systemu ((-: vim - moje blbost. Ale chybami se clovek uci a dnes uz vim, ze zrovna s Dselectem se musi obzvlaste opatrne. Dnes vsak muzu rici, ze uz u Debianu 100% zustanu a hotovo (Fedoru si jako sekundarni system taky necham....ciste ze zajimavosti....chodi taky dobre a APT-GET mi na ni chodi taky velmi pekne). S pozdravem, Libor Valenta.
Jo, to je pravda...
Kazdopadne prace s RPM taky neni az tolik trivialni. A kdyz se k tomu pripoctou zasadni chyby v manualovych strankach rpm, tak je to o to tezsi. ;-)
Zkratka - GNU/Linux a Unix obecne, potrebuje trosku casu na pochopeni a sziti. A ten cas je asi o neco delsi, nez treba jinde (MS Windows), kde se clovek nemusi prakticky o nic starat...