Rozhovor je velmi zajímavý a vedle desktopů se točí i kolem dalších aktivit Canonicalu a došlo i na osobní názory Marka Shuttlewortha na linuxový ekosystém.
Připomeňme, že Mark Shuttleworth je, po pár letech, kdy Canonical vedla Jane Silber, opět šéfem společnosti. Canonical jako takový se nachází v procesu určitých změn, které na desktopech předznamenává přechod z Unity a Upstartu na GNOME a systemd, s blížícím se nasazením Waylandu jako výchozího zobrazovacího serveru a vynechat nesmíme ani balíčkovací systém Snap. O tom všem ale ještě bude řeč.
Ubuntu jako linuxový desktop
Mark potvrzuje, že pro Canonical je nadále linuxový desktop velmi důležitý. Ve firmě na něm pracuje velké množství vývojářů, kteří se snaží o to, aby Ubuntu představovalo nejlepší možný desktopový OS. Z posledních aktivit, které vycházejí vstříc zejména podnikovým uživatelům, doplnil zejména prodloužení doby podpory na 10 let (pozn. u LTS vydání).
Vedle samotné výchozí kombinace v Ubuntu, tedy prostředí GNOME, pak Mark vícekrát zmínil, že podporují i jiné varianty desktopů, jmenovitě KDE, MATE a lehké (patrně myšleny Xfce a LXQt). U KDE speciální zmínil Neon a snahu tvůrců o nabízení co nejnovější verze komponent desktopu KDE nad Ubuntu základem.
Vzpomínka na Unity
Zdali vidí Mark stále naději pro linuxový desktop? Rozhodně ano. Aktuálně Canonical vidí, že linuxový desktop je spíše záležitost pro inženýry, kteří si rádi věci přizpůsobují sami.
Že přinést jedinou správnou cestu zde nemůže fungovat, se přesvědčili s Unity, které nebylo přijato kladně a pro Canonical to byla lekce. Dále dodal, že selhali [Canonical s Unity] z řady důvodů, spousty vlastních chyb. Dodnes ale nerozumí chování lidí, kteří Unity často přímo nesnášeli – ale odtud ona lekce, že lidem kolem Linuxu [asi nikdy] nebude stačit jediný správný desktop – dodejme: jak to může působit ve světě Apple / macOS.
Z tohoto všeho je tedy více než cítit, že Canonical momentálně vyvíjí svoji výchozí konfiguraci linuxového desktopu, u které chce aby byla nejlepší možná, ale do toho si přiznal, že jsou i jiné cesty, které vyhovují velké skupině vývojářů a proto jsou podporována ona další prostředí jako KDE či MATE.
Je to vlastně pravý opak toho, co před čase v rozhovoru se stejným novinářem říkal Linus Torvalds, že linuxovému světu škodí právě tato fragmentace. Mark dodává, že aby Linux nebyl fragmentovaný, musel by být řízen jediným člověkem, což prostě z povahy projektu není možné.
Mimochodem, balíčky snap se nejvíc používají na desktopech, ač původně vznikly jako projekt určený do světa IoT (internetu věcí).
Unity, konvergence a Chrome OS
Vzpomeňme doby před nějakými šesti lety: tehdy Canonical představil Ubuntu Phone OS, chystal vlastní hi-endový telefon s Ubuntu a krátkou chvíli se zdálo, že pokud úspěšně dotáhne projekty Unity8 a Mir (případně k tomu pozdější věci jako právě snap), může se na velkém trhu univerzálních systémů objevit další zajímavý hráč, přitom ale první skutečně otevřený.
Jenže se to nepodařilo. Mark přiznává, že největším problémem bylo, že nevyvinuli v linuxovém desktopu nic tak velkého, aby to předstihlo dobu a změnilo svět. Když vzpomeneme doby přechodu Ubuntu na Unity, tehdy se tomuto desktopu hanlivě říkalo buď „nadstavba nad GNOME“, nebo „linuxová kopie Mac OS X“. Zkrátka žádná velká revoluce.
Proto má Mark rád Chrome OS, protože tento systém byl v počátku velmi futuristickou vizí a tak si jeho autoři zasloužili svůj úspěch. Já bych pouze na tomto místě připomněl někdejší Firefox OS, který byl v mnoha ohledech podobným projektem, bohužel mu však chyběly ony velké byznysové věci, zejména propojení s velkým, celosvětově používaným ekosystémem služeb (což Google má) a smlouvy či dobré kontakty s výrobci telefonů (což, na rozdíl od Googlu, Mozilla neměla – a ostatně ani Canonical z hlediska Ubuntu Phone OS).
V plnou konvergenci, která sloučí operační systém od mobilů přes počítače až třeba po TV, nadále Mark věří. V této souvislosti dodává, že prostě předběhli dobu o 10 let a jako platformu, kde to nejspíš nastane nejdřív, zmiňuje Apple a iOS+macOS.
Enterprise segment
Jak už řadu měsíců víme, Canonical se postupně přeorientoval od běžných uživatelů na korporátní, resp. serverovou sféru. Firma nabízí různá komerční řešení a komerční podporu v linuxovém světě. Toto se jí daří, delší dobu díky tomu Canonical roste a právě enterprise segment rovnou o nějakých 50% ročně (ostatně neustálý růst je synonymum i pro Red Hat).
Spousta vývoje v oblasti umělé inteligence dnes běží na strojích poháněných Ubuntu, resp. využívajících produkty Canonicalu a jsou i další oblasti, kde se firmě daří, například u institucí s většími týmy vývojářů. Canonical tak roste v serverech, cloudech i IoT.
Plány na IPO
Vstup na burzu je stále v plánu, je to jeden z hlavních úkolů vedení Canonicalu, firmu na to správně připravit. Aktuálně se Canonical snaží hlavně o růst vlastního kapitálu. Z hlediska procesů se podařilo zlepšit a zefektivnit nabídku služeb a firmám tak Canonical může nabídnout efektivnější a flexibilnější podporu, přenos věcí do cloudu či poradenství a podporu v řízení.
