Když před rokem Satya Nadella říkal, že Microsoft miluje Linux, nikdo by nevěřil, že firma brzy vyrukuje s tím, že vyvíjí vlastní linuxovou distribuci. Nástupce Steva Ballmera (toho pána, co tvrdil, že Linux je rakovina) řekl, že 20 procent provozu na Azure tvoří Linux a firma se bude i nadále snažit pro jeho běh na své platformě vytvořit co nejlepší prostředí.
Linux na síťové prvky
Nyní došlo k dalšímu zajímavému posunu redmondské firmy ve vztahu k Linuxu: Kamala Subramanian, vedoucí architektka Azure Networking, na blogu napsala, že firma vyvíjí vlastní operační systém určený pro běh na síťových přepínačích. Jmenuje se Azure Cloud Switch (ACS) a popisuje ho slovy:multiplatformní modulární operační systém pro síťování v datacentrech postavený na Linuxu
a náš první výpad ve vývoji vlastního software určeného pro běh na síťových prvcích
.
V Microsoftu věříme, že na trhu je celá řada skvělých hardwarových platforem, což vytváří zdravou konkurenci mezi různými dodavateli a přináší to novinky, růst výkonu a snižování cen. Cloudové a enterprise služby zajímá integrace naprosto rozdílného software jednotlivých výrobců do vlastní infrastruktury. Ideální by bylo zachovat všechny výhody námi vyvinutých funkcí a opravených chyb i při jízdě na inovační vlně.
Jinými slovy hardware se vyvíjí velmi rychle, ale velcí zákazníci mají problém s jeho implementací do svých sítí. Pokud s každou generací přichází i zcela přepracovaný software, rozhraní a veškeré služby, je to pro nasazení poměrně nepříjemná překážka.
Microsoft se tedy snaží oddělit hardware a software v síťových prvcích a instalovat do nich vlastní linuxovou distribuci ACS. Takový postup je možný díky rozhraní Switch Abstraction Interface (SAI), které nabízí otevřené a standardizované API pro programování ASIC, tedy zákaznického obvodu tvořícího srdce přepínače a odvádějícího většinu tvrdé síťové práce.
Také vám tento princip připomíná OpenWRT?
Přizpůsobitelnost a modularita
Rozhraní SAI je vyvíjeno v rámci Open Compute Project (OCP), jehož členy jsou kromě Microsoftu také další provozovatelé datových center jako Facebook, Rackspace nebo Apple. Za výrobce hardware do něj přispívají velikáni jako Cisco či Juniper Networks. Zakladatelem je již jmenovaný Facebook a cílem tohoto sdružení je výměna informací o stavbě velkých datových center.
Tradiční přístup je dodávat hardware i software (tady spíše firmware) jako jeden celek. Výsledkem je uzavřený monolit, který obsahuje pevně dané množství funkcí a vlastností. Ty pokrývají předem vymyšlené scénáře nasazení u určitého typu zákazníka, ale neumožňují ušít výsledek na míru konkrétnímu prostředí nebo specifickým požadavkům.
Celá iniciativa se tak snaží o nastolení nových pořádků, kdy by výrobce hardware dodával skutečně jen železo a provozovatel by pak mohl softwarovou stránku přizpůsobit svým požadavkům. Microsoft tvrdí, že ACS už podporuje čtyři výrobce ASIC (Mellanox, Broadcom, Cavium a softwarový přepínač Barefoot), šest konkrétních implementací SAI (Broadcom, Dell, Mellanox, Cavium, Barefoot a Metaswitch) a tři aplikační rozhraní (Microsoft, Dell a Metaswitch).
Vše je prý postaveno velmi modulárně, takže existuje jakýsi velmi lehký základní softwarový balíček, který může být podle požadavků doplněn o další funkce. Takové uspořádání prý dovoluje soustředit se na rozšiřování funkcí potřebných v konkrétních datacentrech a sítích. Zároveň je možné výsledek velmi rychle portovat na nové verze hardware nových výrobců a pohodlně míchat různé generace zařízení.
Schéma uspořádání v ACS
Schéma ukazuje roli jednotlivých částí celku tvořeného hardwarovou i softwarovou částí. Mezi dodaným hardware (ASIC) je vrstva standardizovaného API, nad kterým je možné stavět řídicí software. Ten se skládá jednak z části definující samotné vlastnosti síťového prvku (Switch State Service), ale i z vysokoúrovňových aplikací. Jmenován je například svobodný routovací démon Quagga nebo nástroje pro centrální správu.
Jak moc „Linux“ to bude?
Bohužel oznámení je poměrně skoupé na odpovědi na technické otázky. Netušíme přesně, jaký bude podíl Linuxu v celém ACS, jestli bude hrát významnou roli nebo bude použito jen jádro a celá nadstavba bude z vlastní produkce. Vlastně ani netušíme, zda bude výsledek (nebo část) uvolněna ke stažení pod otevřenou licencí. GNU GPL sice nutí ke zveřejnění modifikací, ale jen v případě distribuce. Pokud si bude Microsoft svůj ACS „vařit doma“, nemusí z něj ukázat ani bit.
V každém případě Microsoft ví, že otevřenost má své výhody a použít svobodný software znamená těžit z toho, co už vyřešil někdo před vámi. Není to poprvé, kdy firma ve své infrastruktuře použila svobodný operační systém, ale je zajímavé, že o tom mluví naprosto veřejně a ještě v rámci většího projektu s potenciálem zasáhnout pozitivně celou oblast síťových prvků.
O ACS mluvíme veřejně, protože věříme, že snaha o oddělení software od hardware se stane v oblasti síťových prvků trendem a rádi bychom přispěli svým pohledem a zkušenostmi,
uzavírá ve svém textu Kamala Subramanian, která zjevně věří, že by se měla vždy použít taková technologie, která přinese nejlepší výsledek. I kdyby to měl být Linux.
