Hlavní navigace

Mikroprocesory s architekturou RISC - čipy AMD 29000 (29k)

Pavel Tišnovský 26. 7. 2011

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se po krátké odbočce do světa zásobníkových procesorů vrátíme zpět k mikroprocesorům s architekturou RISC. Kromě již popsaných „mikroprocesorových rodin“ MIPS, SPARC a PA-RISC totiž existují i další RISCové procesory. V minulosti se poměrně velké naděje vkládaly do procesorů AMD 29000 (29k), kterým se budeme věnovat nyní.

Obsah

1. RISCové mikroprocesory AMD 29000

2. Základní informace o mikroprocesorech AMD 29000

3. Procesory AMD 29000 s trojicí externích sběrnic

4. Globální a lokální registry

5. Speciální registry

6. Formát instrukcí procesorů AMD 29000

7. Instrukční soubor procesorů AMD 29000

8. Od čipů AMD 29000 k mikro­procesorům AMD K5 a AMD K6

9. Odkazy na Internetu

1. RISCové mikroprocesory AMD 29000

V předchozích dvou částech seriálu o architekturách počítačů jsme si popsali princip činnosti zásobníkových mikroprocesorů a zmínili jsme se i o některých zajímavých čipech s touto architekturou (WISC CPU/16, Harris RTX 2000, F21, c18, b16 …). V části dnešní se však již vrátíme zpět k původnímu tématu – k mikroprocesorům s architekturou RISC. Pouze pro úplnost připomenu, že jsme se již zabývali popisem čipů RISC I, RISC II, MIPS, SPARC a PA-RISC; ovšem mikroprocesorů s architekturou RISC je ve skutečnosti mnohem více. Jedním z těchto mikroprocesorů je i 32bitový čip nazvaný AMD 29000. Společnost AMD tento čip nabízela jako následovníka procesoru AMD 2900 složeného z bitových řezů, jehož popisem jsme se již taktéž v tomto seriálu zabývali. I přes podobné typové označení AMD 2900 vs. AMD 29000 se však z technologického hlediska i z pohledu programátora jedná o naprosto rozdílné mikroprocesory.

Obrázek 1: Integrovaný obvod AMD Am2901 tvořící ústřední část modulární architektury AMD Am2900. Zde zobrazený čip pochází z řady určené mj. i pro armádní účely (jeho charakteristiky tedy umožňují práci ve větším teplotním rozsahu atd.).

První varianty mikroprocesoru AMD 29000 (nazývaného též AMD 29k nebo jen 29k) se na trhu objevily v roce 1988, tj. relativně pozdě v porovnání například s čipy MIPS a dokonce o rok později než mikroprocesory SPARC. Jednalo se ovšem o populární čipy; společnost AMD i někteří publicisté dokonce v jeden okamžik používali slogan „the most popular RISC processor“. Původní typ AMD 29000 obsahoval na jednom čipu jak mikroprocesor, tak i jednotku pro práci s pamětí (MMU), ovšem nikoli již matematický koprocesor, který byl nabízen jako samostatný integrovaný obvod. Později došlo k zařazení matematického koprocesoru k vlastnímu mikroprocesoru: jednalo se o čipy AMD 29040 a AMD 29050 (tabulka s různými typy čipů patřících do této rodiny je uvedena ve druhé kapitole). Ovšem i přes oblibu řady 29k byl již v roce 1995 další vývoj těchto procesorů zastaven, protože se firma AMD začala více soustředit na vývoj vlastních verzí procesorů s architekturou x86, jejichž výroba byla více rentabilní.

Obrázek 2: Klon výše zobrazeného čipu AMD Am2901, který pochází ze SSSR.

2. Základní informace o mikroprocesorech AMD 29000

Mikroprocesory řady AMD 29000 mají mnoho vlastností společných s dalšími mikroprocesory s architekturou RISC, které jsme si již v tomto seriálu popsali. Jedná se například o použití velkého množství pracovních registrů rozdělených na registry globální a registry lokální dostupné přes registrové okno, dále pak o využití instrukční pipeline, která je v případě řady AMD 29000 složena ze čtyř řezů. Podobný je i instrukční soubor obsahující takzvané tříadresové instrukce, tj. instrukce obsahující dva zdrojové operandy a jeden operand cílový. Ovšem některými dalšími vlastnostmi se procesory AMD 29000 od svých protějšků odlišují, například použitím registrových oken s proměnnou velikostí a taktéž Harvardskou architekturou, kterou některé čipy AMD 29000 využívají. Použití Harvardské architektury vychází z toho, že některé mikroprocesory z rodiny AMD 29000 byly navrženy i pro instalace ve vestavných zařízeních, tj. nikoli v univerzálních počítačích s jediným typem paměti.

Obrázek 3: Integrovaný obvod Am2901.

V rámci rodiny AMD 29000 vzniklo poměrně velké množství mikroprocesorů různých vlastností i dalších podpůrných čipů, včetně mikrořadičů. Některé z těchto čipů jsou vypsány v následující tabulce:

Označení čipu Frekvence Stručný popis
Am29000 16, 20, 25, 33 RISCový mikroprocesor se třemi sběrnicemi, základ celé rodiny 29k
Am29005 16 procesor pinově kompatibilní s Am29000, bez cache, nabízí menší výpočetní výkon i cenu
Am29050 20, 25, 33, 40 procesor pinově kompatibilní s Am29000 + matematický koprocesor, vyšší výpočetní výkon i cena
Am29030 20, 25, 33 RISCový mikroprocesor s dvojicí sběrnic
Am29035 16 procesor pinově kompatibilní s Am29030, menší cache
Am29040 33, 40, 50 procesor pinově kompatibilní s Am29030, vyšší frekvence
Am29200 16, 20 mikrořadič, tj. procesor + paměti na jednom čipu
Am29205 12, 16 mikrořadič, levnější než Am29200, pouzdro s méně piny

Obrázek 4: Zjednodušený blokový diagram čipu Am2901.
Zdroj: technické materiály firmy AMD.

3. Procesory AMD 29000 s trojicí externích sběrnic

Již v předchozím textu jsme se zmínili o tom, že některé mikroprocesory z rodiny AMD 29000 (konkrétně se jedná o navzájem pinově kompatibilní čipy Am29000, Am29005 a Am29050) využívají Harvardskou architekturu, tj. architekturu, kde došlo k oddělení paměti programu od paměti dat. Díky rozdělení paměti na dvě samostatné oblasti bylo možné dosáhnout většího výpočetního výkonu, protože procesor mohl v jeden okamžik načítat kód instrukce z paměti programu a současně načítat či ukládat slovo do paměti dat. Některé procesory s Harvardskou architekturou (z nichž mnohé mají navíc architekturu RISC) jsou z tohoto důvodu vybaveny celkem čtyřmi externími sběrnicemi. První sběrnice v tomto případě slouží pro adresaci paměti programu, druhá pro přenos instrukčních slov z paměti programu do mikroprocesoru, třetí sběrnice pro adresaci paměti dat a konečně čtvrtá sběrnice pro přenos dat mezi mikroprocesorem a pamětí dat.

Obrázek 5: Sovětská varianta čipu Am2903.

Ovšem větší množství externích sběrnic vede k nutnosti použití čipového pouzdra s větším počtem vývodů, což výrobu prodražuje a současně se i snižuje poměr dobrých/špatných kusů čipů (což znamená další zdražení kvůli menší výtěžnosti). Z tohoto důvodu se konstruktéři čipů patřících do rodiny AMD 29000 rozhodli pro použití „pouze“ tří sběrnic, přičemž došlo ke sloučení adresové sběrnice paměti dat a adresové sběrnice paměti programu do jediné adresové sběrnice. Díky tomu, že procesory mají velký počet pracovních registrů a současně podporují burst režim (blokový přenos dat bez nutnosti přenosu adresy pro každé přenášené slovo), tak se počet konfliktů vzniklých při současné adresaci paměti programu a paměti dat snížil takovým způsobem, že zpomalení operací třísběrnicového procesoru oproti (teoretickému) procesoru se čtyřmi sběrnicemi dosahovalo pouze pěti procent, tj. přidání chybějící čtvrté sběrnice o šířce 32 bitů by se i přes podstatně vyšší cenu procesoru (zhruba o 15–20%) projevilo jen přibližně pětiprocentním nárůstem jeho výpočetního výkonu.

Obrázek 6: Schéma připojení procesoru AMD 29000 k pamětem a periferním zařízením pomocí trojice externích sběrnic.
Zdroj: Daniel Mann – Evaluating and Programming the 29KTM RISC Family

4. Globální a lokální registry

Procesory AMD 29000 obsahují, podobně jako další procesory s architekturou RISC, velké množství registrů. Většina registrů je interně implementována klopnými obvody se třemi porty, což mj. umožňuje, aby ihned po provedení vybrané ALU operace byla nová hodnota registru dostupná jako operand pro další instrukci (zpoždění je pouze jeden hodinový takt, stejně jako u většiny ostatních RISCových procesorů). Celou sadu registrů lze rozdělit na registry globální, registry lokální a speciální registry. Globálních registrů může být teoreticky až 128, ovšem ve skutečnosti je jich pro obecné použití použito pouze 64. Jejich jména jsou gr64gr127. Kromě toho mají první dva popř. první čtyři globální registry speciální význam:

Globální registru Význam
gr0 použit při nepřímém adresování
gr1 ukazatel na bázi zásobníku (což je vlastně index jednoho lokálního registru, od něhož se odvozují registry použité v subrutině)
gr2 přítomen pouze na čipu Am29050 pro akumulaci výsledků porovnání
gr3 přítomen pouze na čipu Am29050 pro akumulaci výsledků porovnání

Obrázek 7: Jádro AMD 29000 použité jako mikrořadič.
Zdroj: Daniel Mann – Evaluating and Programming the 29KTM RISC Family

Lokálních registrů je 128 a jejich indexy jsou 128 až 255. Zajímavý je přístup k těmto registrům, protože při jejich adresování je v instrukci uložen offset přičítaný k bázi, která může ukazovat na libovolný z těchto registrů. Báze je uložena v globálním registru gr1, který tak vlastně slouží jako ukazatel na začátek zásobníku (protože je jeho hodnota většinou měněna při volání subrutin). Pokud je součet báze+offset větší než 127, je horní bit výsledku součtu ignorován, takže se ve skutečnosti provádí výpočet báze+offset modulo 128. Tento způsob práce s lokálními registry sice může být na první pohled poněkud krkolomný, ve skutečnosti však umožňuje mnohem větší flexibilitu při volání subrutin, než tomu je u procesorů, které využívají registrová okna pevné velikosti. Důvod je prostý – v některých případech subrutina nevyužije všechny přidělené registry v registrovém oknu, proto se soubor registrů nevyužívá optimálně. Při využití přístupu k lokálním registrům přes bázi je vhodný způsob alokace ponechán na překladači.

Obrázek 8: „Mapa“ ukazující cenové a výkonnostní parametry různých čipů s jádrem AMD 29000.
Zdroj: Daniel Mann – Evaluating and Programming the 29KTM RISC Family

5. Speciální registry

Kromě globálních a lokálních registrů najdeme v mikroprocesorech patřících do rodiny AMD 29000 i poměrně velké množství speciálních registrů. Jejich počet se liší podle typu mikroprocesoru i na základě toho, jaké moduly daný procesor obsahuje (velké množství speciálních registrů se například využívá v modulu MMU určeném pro řízení přístupu k paměti). V následující tabulce jsou pro ilustraci vypsána jména i popisy některých speciálních registrů dostupných na většině čipů řady 29k:

Jméno Zkratka Plný název Význam
sr1 OPS old processor status původní stav procesoru; ve skutečnosti se jedná o kopii registru sr2 (CPS) při zpracování přerušení či výjimky
sr2 CPS current processor status aktuální stav procesoru
sr3 CFG configuration control register konfigurace procesoru
sr4 CHA channel address řízení přístupu k datové paměti
sr5 CHD channel data řízení přístupu k datové paměti
sr6 CHC channel control řízení přístupu k datové paměti
sr7 RBP register bank protect řízení přístupu k pracovním registrům pro proces běžící v uživatelském režimu (user space)
sr8 TMC timer counter 24bitový čítač s automatickou dekrementací hodnoty v každém hodinovém cyklu
sr9 TMR timer reload value použit v případě TMC==0 (což vygeneruje přerušení) pro naplnění nové počáteční hodnoty TMC
sr128 IPA indirect pointer A použit při nepřímém adresování pracovních registrů
sr129 IPB indirect pointer B použit při nepřímém adresování pracovních registrů
sr130 IPC indirect pointer C použit při nepřímém adresování pracovních registrů

Obrázek 9: Mikroprocesor AMD 29000.

6. Formát instrukcí procesorů AMD 29000

Formát instrukcí mikroprocesorů AMD 29000 se v několika ohledech podobá formátu používaném u většiny dalších RISCových mikroprocesorů. Všechny instrukce mají konstantní šířku 32 bitů a celé instrukční slovo je rozděleno do čtyř oblastí (bitových polí), přičemž každá oblast má šířku osm bitů. Obecný formát instrukcí je následující:

  -------------------------------------------------------------
  | 31        24 | 23        16 | 15         8 | 7          0 |
  -------------------------------------------------------------
  |    opcode    | RC/CE/CNTL/I |    RA/SA     |    RB/I      |
  -------------------------------------------------------------

Obrázek 10: Mikroprocesor AMD 29030.

Aritmetické a logické instrukce využívají takzvaný tříadresový kód, s nímž jsme se již několikrát setkali. Instrukční slovo obsahuje v horních osmi bitech operační kód instrukce (opcode), v dalších osmi bitech je index globálního či lokálního registru, jenž slouží pro uložení výsledku instrukce (RC), následuje index registru ve funkci prvního operandu (RA) a index druhého registru, který je druhým operandem aritmetické či logické instrukce (RB):

  -------------------------------------------------------------
  | 31        24 | 23        16 | 15         8 | 7          0 |
  -------------------------------------------------------------
  |    opcode    |      RC      |      RA      |      RB      |
  -------------------------------------------------------------

Namísto indexu druhého pracovního registru lze v některých instrukcích přímo do operačního kódu uložit osmibitovou konstantu, tj. celá instrukce má následující formát (I7 .. I0 je označení osmibitové konstanty – immediate value):

  -------------------------------------------------------------
  | 31        24 | 23        16 | 15         8 | 7          0 |
  -------------------------------------------------------------
  |    opcode    |      RC      |      RA      |   I7 .. I0   |
  -------------------------------------------------------------

Kromě osmibitové konstanty je možné u některých instrukcí použít i konstantu šestnáctibitovou. V tomto případě je však konstanta rozdělena na horních osm bitů I15 .. I8 uložených namísto bitového pole RC a dolních osm bitů I7 .. I0 uložených namísto operandu RB. Formát je tedy následující:

  -------------------------------------------------------------
  | 31        24 | 23        16 | 15         8 | 7          0 |
  -------------------------------------------------------------
  |    opcode    |  I15 .. I8   |      RA      |   I7 .. I0   |
  -------------------------------------------------------------

Podobný je i formát instrukcí použitý při skocích a volání subrutin. Jediná změna spočívá v tom, že nejnižší dva bity adresy jsou vždy nulové (což je logické, protože všechny instrukce jsou zarovnány na čtyři bajty), takže se tyto bity do instrukčního slova neukládají. Namísto těchto dvou nejnižších bitů tedy v instrukčním slovu zůstalo místo pro sedmnáctý a osmnáctý bit adresy:

  -------------------------------------------------------------
  | 31        24 | 23        16 | 15         8 | 7          0 |
  -------------------------------------------------------------
  |    opcode    |  I17 .. I10  |      RA      |   I9 .. I2   |
  -------------------------------------------------------------

Obrázek 11: Pohled na čip AMD 29050 pod elektronovým mikroskopem s umělým dobarvením jednotlivých funkčních bloků mikroprocesoru.

7. Instrukční soubor procesorů AMD 29000

V instrukčním souboru mikroprocesorů AMD 29000 se nachází celkem 112 instrukcí, i když některé procesory nemají všechny instrukce implementovány ve svých obvodech, takže tyto instrukce musí být prováděny podprogramem. Základ instrukční sady tvoří aritmetické a logické instrukce s tříadresovým kódem – viz též předchozí kapitolu. Mezi tyto instrukce patří součet, součet s testem na přetečení při znaménkové i bezznaménkové aritmetice (při přetečení se vyvolá výjimka), rozdíl, rozdíl s testem na přetečení a taktéž násobení a dělení. Ovšem instrukce násobení a dělení nejsou na některých čipech implementovány přímo v obvodech procesoru, ale jejich spuštění vyvolá výjimku, takže je velmi snadné tyto instrukce implementovat formou vysoce optimalizovaného podprogramu (jedná se pravděpodobně o nejčistší řešení pro klasickou RISCovou architekturu). Zajímavé jsou instrukce pro porovnání dvou operandů, protože lze zvolit, do kterého globálního či lokálního registru se uloží výsledek porovnání – nepoužívá se tedy žádný speciální registr příznaků, jak je tomu u některých dalších mikroprocesorů.

Obrázek 12: Pohled na horní část mikroprocesoru AMD K5 PR100 (výpočetní výkon tohoto mikroprocesoru by tedy měl odpovídat Pentiu 1 s hodinovou frekvencí 100 MHz).

Po instrukcích provádějících porovnání operandů s uložením výsledku porovnání do některého pracovního registru většinou následuje instrukce podmíněného skoku. Ovšem procesory AMD 29000 taktéž obsahují druhou skupinu porovnávacích instrukcí. V případě, že je podmínka splněna, pokračuje se v provádění programu, v opačném případě se vyvolá výjimka, jejíž číslo je uloženo v bitovém poli RC (bitová pole RA a RB obsahují indexy registrů, jejichž hodnoty se porovnávají). Tímto způsobem lze relativně snadno implementovat operaci assert. AMD 29000 obsahují celkem sedm bitových instrukcí s dvěma zdrojovými operandy. Jedná se o základní operace AND, OR a XOR doplněné operacemi ANDN, NAND, NOR a XNOR. Tyto instrukce jsou doplněny bitovým posunem doleva a aritmetickým i bitovým posunem doprava.

Obrázek 13: Pohled na spodní část mikroprocesoru AMD K5 PR100.

U instrukční sady s konstantní délkou všech instrukcí 32 bitů nastává problém, jakým způsobem se mohou do registrů uložit 32bitové konstanty. Již v předcházejících částech tohoto seriálu jsme viděli, že se s tímto problémem konstruktéři procesorů vypořádávají různým způsobem. U rodiny AMD 29000 se pro tento účel používá dvojice instrukcí. První instrukce CONST slouží pro naplnění spodních šestnácti bitů pracovního registru a instrukce CONSTH naopak pro naplnění horních šestnácti bitů. Formát této instrukce jsme si uvedli v předchozí kapitole – osm bitů instrukčního slova je určeno pro operační kód, dalších osm bitů pro index pracovního registru a zbylých šestnáct bitů pro konstantu. U procesoru AMD 29050 (nejvýkonnější čip z celé rodiny) je navíc implementována i instrukce CONSTN, která slouží pro načtení 16bitové konstanty do spodní poloviny vybraného pracovního registru, zatímco horních šestnáct bitů je vynulováno.

8. Od čipů AMD 29000 k mikro­procesorům AMD K5 a AMD K6

V úvodní kapitole tohoto článku jsme si řekli, že firma AMD další vývoj procesorů 29k v polovině devadesátých let minulého století pozastavila. Zajímavé však je, že mikroprocesory AMD 29000 ve skutečnosti ze světa výpočetní techniky v roce 1995 úplně nezmizely, protože relativně velká část funkčních modulů čipu AMD 29000 i jeho matematického koprocesoru byla využita v mikroprocesorech AMD K5 (začátek prodeje v roce 1996, přičemž číslo 5 značí pátou generaci procesorů x86 vyráběnou firmou AMD: Am286, Am386, Am486, Am5×86, K5). Mikroprocesory AMD K5 sice byly z programátorského hlediska plně kompatibilní s procesory řady x86, ovšem interně se CISCové instrukce transformovaly a prováděly jádrem odvozeným právě od AMD 29000. Nutno však říci, že mikroprocesor AMD K5 nebyl (přes jeho nízkou cenu) po výkonnostní ani prodejní stránce příliš úspěšný. Jedním z důvodů poměrně chladného přijetí bylo i to, že firma AMD začala používat takzvaný „PR rating“, tj. namísto údajů o hodinové frekvenci přepočítávala výkon procesoru na ekvivalentní výkon čipů Intel Pentium (toto značení se objevilo již u čipů Am5×86).

Obrázek 14: Pohled na horní část mikroprocesoru AMD K5 PR120.

V praxi to znamenalo, že mikroprocesor prodávaný pod označením AMD K5 PR100 ve skutečnosti nevyužíval hodinovou frekvenci 100 MHz, ale pouze 66 MHz, což samozřejmě bylo uvedeno v technické dokumentaci, ale někteří novináři i uživatelé chápali použití „PR ratingu“ jako určitou formu klamání zákazníka (i když je samozřejmé, že porovnávat výkon mikroprocesorů pouze na základě hodinové frekvence není v žádném případě ten nejlepší nápad). Mnohem lepšího přijetí se v roce 1997 dočkaly až mikroprocesory AMD K6 navržené společností NexGen, která byla v roce 1996 zakoupena právě firmou AMD. I procesor AMD K6 využíval koncepci transformací CISCových instrukcí pro interní RISCové jádro, jednalo se však o zcela odlišnou technologii, což byl i jeden z důvodů vyššího výpočetního výkonu K6 (ovšem popisem různých technologií použitých v procesorech x86 se budeme zabývat až v budoucnu). Jakmile se začaly prodávat čipy AMD K6, byl další vývoj řady K5 – a tím i „platformy 29k“ ukončen.

Obrázek 15: Mikroprocesor AMD K6 se stal díky uspokojivému poměru cena/výkon oblíbeným čipem v mnoha počítačových sestavách. I tento mikroprocesor v sobě skrývá – na rozdíl od původních Pentií – RISCové jádro.

9. Odkazy na Internetu

  1. AMD Am29000 microprocessor family
    http://www.cpu-world.com/CPUs/29­000/
  2. AMD 29k (Streamlined Instruction Processor) ID Guide
    http://www.cpushac­k.com/Am29k.html
  3. AMD Am29000 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/AM­D_Am29000
  4. AMD K5 („K5“ / „5k86“)
    http://www.pcgu­ide.com/ref/cpu­/fam/g5K5-c.html
  5. Sixth Generation Processors
    http://www.pcgu­ide.com/ref/cpu­/fam/g6.htm
  6. Great Microprocessors of the Past and Present
    http://www.cpushac­k.com/CPU/cpu­1.html
  7. Philip Koopman: Stack Computers: the new wave
    http://www.ece­.cmu.edu/~koop­man/stack_com­puters/conten­ts.html
  8. Hewlett Packard PA-8800 RISC (LOSTCIRCUITS)
    http://www.los­tcircuits.com/mam­bo//index.php?op­tion=com_conten­t&task=view&id=42&I­temid=42
  9. PA-RISC 1.1 Architecture and Instruction Set Reference Manual
    http://h21007­.www2.hp.com/por­tal/download/fi­les/unprot/pa­risc/pa1–1/acd.pdf
  10. Fotografie mikroprocesorů HP PA (stránka 1)
    http://www.chip­db.org/cat-pa-risc-592.htm
  11. Fotografie mikroprocesorů HP PA (stránka 2)
    http://www.chip­db.org/cat-pa-risc-592.htm?page=2
  12. Fotografie mikroprocesorů HP PA (stránka 2)
    http://www.chip­db.org/cat-pa-risc-592.htm?page=3
  13. PA-RISC (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/PA-RISC
  14. The Great CPU List: Part VI: Hewlett-Packard PA-RISC, a conservative RISC (Oct 1986)
    http://jbayko­.sasktelwebsi­te.net/cpu4.html
  15. HP 9000/500 FOCUS
    http://www.open­pa.net/system­s/hp-9000_520.html
  16. HP FOCUS Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/HP_FO­CUS
  17. HP 3000 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/HP_3000
  18. The SPARC Architecture Manual Version 8 (manuál v PDF formátu)
    http://www.spar­c.org/standar­ds/V8.pdf
  19. The SPARC Architecture Manual Version 9 (manuál v PDF formátu)
    http://develo­pers.sun.com/so­laris/articles/spar­cv9.pdf
  20. SPARC Pipelining
    http://www.aca­demic.marist.e­du/~jzbv/archi­tecture/Projec­ts/S2002/SPAR­C/pipelining.html
  21. SPARC Instruction
    http://www.aca­demic.marist.e­du/~jzbv/archi­tecture/Projec­ts/S2002/SPAR­C/inst_set.html
  22. OpenSPARC
    http://www.open­sparc.net/
  23. History of SPARC systems 1987 to 2010
    http://www.spar­cproductdirec­tory.com/histo­ry.html
  24. Sun-1 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sun-1
  25. Sun-2 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sun-2
  26. Sun-3 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sun-3
  27. Sun386i (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sun386i
  28. Sun 386i/250
    http://sites.in­ka.de/pcde/si­te/sun386i.html
  29. SPARC Instruction Set
    http://www.aca­demic.marist.e­du/~jzbv/archi­tecture/Projec­ts/S2002/SPAR­C/inst_set.html
  30. MIPS Architecture Overview
    http://tams-www.informatik.uni-hamburg.de/ap­plets/hades/web­demos/mips.html
  31. MIPS Technologies R3000
    http://www.cpu-world.com/CPUs/R3­000/
  32. CPU-collection: IDT R3010 FPU
    http://www.cpu-collection.de/?tn=0&l0­=co&l1=IDT&l2=R3010+F­PU
  33. The MIPS R2000 Instruction Set
    http://suraj.lum­s.edu.pk/~cs423a0­5/Reference/MIP­SCodeTable.pdf
  34. Maska mikroprocesoru RISC 1
    http://www.cs­.berkeley.edu/~pat­trsn/Arch/RIS­C1.jpg
  35. Maska mikroprocesoru RISC 2
    http://www.cs­.berkeley.edu/~pat­trsn/Arch/RIS­C2.jpg
  36. The MIPS Register Usage Conventions
    http://pages.cs­.wisc.edu/~cs354–2/beyond354/con­ventions.html
  37. C.E. Sequin and D.A.Patterson: Design and Implementation of RISC I
    http://www.eec­s.berkeley.edu/Pub­s/TechRpts/1982/CSD-82–106.pdf
  38. Berkeley RISC
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ber­keley_RISC
  39. Great moments in microprocessor history
    http://www.ib­m.com/developer­works/library/pa-microhist.html
  40. Microprogram-Based Processors
    http://resear­ch.microsoft.com/en-us/um/people/gbe­ll/Computer_Struc­tures_Principles_an­d_Examples/csp0167­.htm
  41. A Brief History of Microprogramming
    http://www.cs­.clemson.edu/~mar­k/uprog.html
  42. Architecture of the WISC CPU/16
    http://www.ece­.cmu.edu/~koop­man/stack_com­puters/sec4_2­.html
  43. Zásobníkový procesor WISC CPU/16 (Root.CZ)
    http://www.ro­ot.cz/clanky/pro­gramovaci-jazyk-forth-a-zasobnikove-procesory-16/#k03
  44. Writable instruction set, stack oriented computers: The WISC Concept
    http://www.ece­.cmu.edu/~koop­man/forth/roches­ter87.pdf
  45. The Great CPU List: Part X: Hitachi 6301 – Small and microcoded (1983)
    http://jbayko­.sasktelwebsi­te.net/cpu2.html#Sec2Par­t10
  46. What is RISC?
    http://www-cs-faculty.stanfor­d.edu/~erober­ts/courses/so­co/projects/2000–01/risc/whatis/
  47. RISC vs. CISC
    http://www-cs-faculty.stanfor­d.edu/~erober­ts/courses/so­co/projects/2000–01/risc/risccisc/
  48. RISC and CISC definitions:
    http://www.cpushac­k.com/CPU/cpu­AppendA.html
  49. The Evolution of RISC
    http://www.ib­m.com/developer­works/library/pa-microhist.html#si­debar1
  50. SPARC Processor Family Photo
    http://thenet­workisthecompu­ter.com/site/?p=243
  51. SPARC: Decades of Continuous Technical Innovation
    http://blogs.o­racle.com/onthe­record/entry/spar­c_decades_of_con­tinuous_techni­cal
  52. The SPARC processors
    http://www.top500­.org/2007_over­view_recent_su­percomputers/spar­c_processors
  53. Maurice V. Wilkes Home Page
    http://www.cl­.cam.ac.uk/ar­chive/mvw1/
  54. Papers by M. V. Wilkes (důležitá je především jeho práce číslo 35)
    http://www.cl­.cam.ac.uk/ar­chive/mvw1/list-of-papers.txt
  55. Microprogram Memory
    http://free-books-online.org/com­puters/advanced-computer-architecture/mi­croprogram-memory/
  56. First Draft of a report on the EDVAC
    http://qss.stan­ford.edu/~god­frey/vonNeuman­n/vnedvac.pdf
  57. Introduction to Microcontrollers
    http://www.pic24mi­cro.com/cisc_vs_ris­c.html
  58. Reduced instruction set computing (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Re­duced_instruc­tion_set_compu­ter
  59. MIPS architecture (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/MIP­S_architecture
  60. Very long instruction word (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ve­ry_long_instruc­tion_word
  61. Classic RISC pipeline (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Clas­sic_RISC_pipe­line
  62. R2000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/R2000_(mi­croprocessor)
  63. R3000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/R3000
  64. R4400 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/R4400
  65. R8000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/R8000
  66. R10000 Microprocessor (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/R10000
  67. SPARC (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sparc
  68. SPARC Tagged Data – otázka
    http://compiler­s.iecc.com/com­parch/article/91–04–079
  69. SPARC Tagged Data – odpověď #1
    http://compiler­s.iecc.com/com­parch/article/91–04–082
  70. SPARC Tagged Data – odpověď #2
    http://compiler­s.iecc.com/com­parch/article/91–04–088
  71. CPU design (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/CPU_de­sign
  72. Control unit (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Con­trol_unit
  73. Microcode (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mi­crocode
  74. Microsequencer (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mi­crosequencer
  75. Maurice Wilkes (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mau­rice_Wilkes
  76. Micro-operation (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mi­cro-operation
  77. b16 stack processor
    http://www.jwdt­.com/~paysan/b16­.html
  78. Color Forth (Chuck Moore home page)
    http://www.co­lorforth.com/
  79. colorForth Instructions
    http://www.co­lorforth.com/in­st.htm
  80. SEAforth 40C18
    http://www.in­tellasys.net/in­dex.php?option=com_con­tent&task=view&id=60&I­temid=75
  81. Bit slicing
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bit_sli­cing
  82. Bitslice DES
    http://www.dar­kside.com.au/bit­slice/
  83. Great Microprocessors of the Past and Present: Part VII: Advanced Micro Devices Am2901, a few bits at a time …
    http://www.cpushac­k.com/CPU/cpu­1.html#Sec1Par­t7
Našli jste v článku chybu?

26. 7. 2011 13:56

Skutecne je ten snimek z elektronoveho mikroskopu a dobraveny? Me spis prijde ze to je normalni zmenseny layout.

27. 7. 2011 8:52

K6-2-450 tu mám ve firemním notebooku (s Windows XP), který se stále používá.

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Vitalia.cz: Baletky propagují zdravotní superpostel

Baletky propagují zdravotní superpostel

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?