Názory k článku Mikrořadiče a DSP společnosti Infineon

Pokud si to po těch mnoha letech dobře pamatuju, v ZX-Spectru CORDIC použit nebyl.
Steven Vickers tam implementoval tzv. "calculator", pomocí kterého se goniometrické funkce počítaly s využitím Taylorova polynomu.
Nevynikalo to rychlostí, ale calculator se velmi snadno používal ve vlastním kódu - díky němu bylo třeba možné velmi jednoduše počítat s reálnými čísly nejenom v Basicu.
Je to fakt dávno, ale pokud si vzpomínám, měl calculator zásobníkovou architekturu a byl volán pomocí RST #cislosinepamatuju.

Nebyly to Taylorovy, ale Čebyševovy polynomy a číslo RST je 28 (hexa) :-). Viz http://softhouse.speccy.cz/documents/download/ZX_ROM.pdf strana 217.

Dík za upřesnění. Mám nějak zažitého toho Taylora, tak se automaticky vybavil on :-)
Bože, to je let... Ale komentovaný výpis ROM bych doma určitě někde našel...

V ROM nebyl, ale jinak se i na Z80 pouzival. Tady je asi trosku modernejsi verze:

http://www.andreadrian.de/oldcpu/Z80_number_cruncher.html#mozTocId663023

Bude to asi rychlejsi nez vypocty Cebysevova polynomu, presnost volitelna.

Nekde je i varianta pro BOBO pro pocitace z CSSR :-)

No ona je to klasika, architektura od Intelu :/ Pomalý, omezení paměti, brzda v podobě externích pamětí, vyšší jazyky zkryplený a ASM nepřenositelný. Divím se, že si originál vystačil jenom s jedním napájecím napětím.

Roky doufám, že tahle architektura brzo skončí v muzeu, a moje přání furt není vyslyšeno a furt se s tím zgarbem dělají noví a noví brouci. :(

MCU s mnohem lepsim Cortexem-M0+ uz se cenove srovnaly s 51-like svaby, takze snad...

Jenomže to furt asiati cpou do brouků, jako je řadič kapacitního touchscreenu FT5x06 od FocalTECHu, starší RF čipy od Nordiců atd. :(

Jasně, že normálně by 51ku použil jenom šílenec blbej jak papuč, ale když někde není alternativa, je možnost upgrade FW a je potřeba trochu přiohnout funkci, tak začíná BDSM...

Ze se tak ptam (fakt me to zajima) - co bylo tak pekne na tom assembleru? Ze existoval jen jediny rozumny adresovy registr DPTR (naplnovany pres hodnich/spodnich osm bitu), polovina RAM nebyla adresovatelna primo a pro vetsi cipy (ne 51/52) se stejne muselo adresovat silene pres ruku? Skoda, ze se neprosadil Z8, ten mel lepsi reseni.

(btw: 68HC11 byla taky dost hruza, kdyz jsme u toho)

Vždyť je to osmibit, určený pro aparáty složitosti automatické pračky. Přitom skoro dvě desítky let stíhal i řízení spalovacích motorů v autech ;-)

To jo, ale to nic nerika o tom, ze nasadit na to C prekladac je dost opruz. Samozrejme pokud mas par lidi, co s 51 vysivaji v ASM a nemas problem takovy (zdlouhavejsi) vyvoj zaplatit, tak ok, ale ne kazdej ma v logu VW :-) Ale to plati pro IT obecne - dnesni pocitace jsou vetsinou az "zbytecne" vykonne a maji velkou RAM, ovsem malokdo si muze dovolit vyvoj v ASM a zmensit naroky.

Ve zkratce 51 je mrtvá a Ewarp a podobné křeče to prostě nezmění. Tedy poměrně zbytečný článek.
Dnes doporučuji i přeskočit cokoliv v 8bit (přestože třeba AVR jsem měl fakt rád) a jít rovnou do Cortexu.
můžem o tom diskutovat, můžem se přít, ale na holém faktu nic nezměníme.

No ono je to jednoduse tak, jak pise Petr M o par odpovedi vys. Kdyz mas svaba, kterej ti po vsech strankach vyhovuje (IO moduly) a je jen s 51, tak to prekousnes a pouzijes. Ostatne pokud v automotive (napriklad) potrebujes tim svabem stahovat vokynka a po LIN nebo CAN nahlasit "otevreno" "zavreno" "asi je tam hlava", tak na to Cortex neni potreba (i kdyz ja ho mam rad, hlavne ty nizsi rady M0+).

Co uz mi neni moc jasny je snaha na 51 roubovat desitky kilobajtu RAM/ROM, to je uz daleko mimo rozumne moznosti toho jadra.

Jo a nezapomenme na 16bitove MCU, taky umiraji umiraji umiraji a budou tady jeste dlouho :/