Hlavní navigace

Moodle: úvodní představení

12. 8. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Moodle je komplexní nástroj pro tvorbu výukových systémů a elektronických internetových kurzů. Patří nepochybně mezi nejúspěšnější open-source nástroje vůbec a v oblasti vzdělávání určuje do značné míry standard, jak má správný systém pro e-learning vypadat.

Moodle je LMS (tedy learning management system), tedy komplexní prostředí pro organizaci a správu e-learningových kurzů. Nabízí jednoduchou instalaci, otevřený kód a velkou komunitu, která vyvíjí velké množství zajímavých dílčích částí systému. Do češtiny byl Moodle lokalizován již v roce 2003. Dnes představuje jednu z největších vzdělávacích platforem, které v anglicky mluvícím světě konkuruje především Blackboard či WebCR.

Díky své otevřenosti a velké komunitě nabízí široké spektrum funkcí jak didaktického charakteru, tedy čím a jak vybavit kurz, aby vypadal a fungoval takovým způsobem, jak si uživatel přeje, tak také analytického. Snad pro žádnou jinou platformu neexistuje tolik nástrojů a metod pro získávání dat o uživatelích a způsobu jejich studia, jako pro Moodle. Samozřejmě si lze také pořídit různé šablony a vzhledy, takže prostředí nemusí působit tak silně unifikovaným dojmem.

Data a historie

Moodle je projekt s poměrně dlouhou historií – první verze se objevila v roce 1999. O dva roky později byla původní verze přepsána do základní architektury systému, kterou známe dnes. Je šířen pod licencí GNU-GP verze 3. Poslední stabilní verze pochází z listopadu loňského roku a vývojáři se (nutno říci, že úspěšně) snaží o pravidelné půlroční interace. Každá nová verze je pak dva roky oficiálně podporovaná, včetně bezpečnostních a stabilizačních oprav.

Samotné slovo Moodle je akronymem slov modular object-oriented dynamic learning environment, ale současně označuje také činnost do češtiny přeložitelnou jako bezcílné bloumání, tedy něco, co řada uživatelů během e-learningu provozuje. Za vývoje stojí Martin Dougiams, Moodle HQ a samozřejmě komunita, která v celkovém směřování projektu hraje velice důležitou roli.

Jedním z obchodních modelů, které se snaží Moodle uplatňovat, je udělování statusu Partner dalším subjektům, které pak používají značku Moodle™, což jsou typicky firmy nabízející Moodle hosting nebo technickou podporu a punc serióznosti a zastřešení se oficiálním certifikátem a značkou je pro ně ekonomicky důležitý. Licence je přitom nastavená tak, aby bylo možné Moodle nejen upravovat dle libosti a potřeb, ale také do něj například zapojit systém placení za kurzy.

Pro dokreslení úspěšnosti a rozšířenosti systému lze uvést některá čísla: podle oficiálních dat (která ale nejsou pochopitelně úplná), existuje minimálně sedm miliónů kurzů, které prochází asi 70 miliónů unikátních uživatelů z 227 zemí světa. Nejvíce registrovaných webů s Moodle mají USA – 8600, následované Španělskem 4700, Brazílií 3700 a téměř třemi tisíci ve Spojeném království. Ze statistik také vyplývá, že Moodle trápí silná fragmentace verzí – jen něco málo přes jednu čtvrtinu instalací (registrovaných) připadá na podporované verze 2.6–2.8. Největší podíl má stařičká verze 1.9 z roku 2008, které skončila podpora 2012, respektive 2013 od třetích stran).

Instalace

Moodle je vyvíjen v Apache a PHP, ale principiálně funguje na jakémkoli jiném webovém serveru. PHP by mělo být verze 5.5 a vyšší. Dále je potřeba mít databázi, plně jsou podporovány PostgreSQL, MySQL a MariaDB, u databází od Oracle je podpora jen částečná, u dalších variant je třeba testovat a případně pečlivěji konfigurovat. Aplikace se snaží být co možná nejvíce uživatelsky přívětivá, takže až na Cron (sledování činnosti uživatelů) a případné pluginy, je instalace záležitostí pro mírně pokročilého uživatele snadno zvládnutelnou. Použít můžete návod v angličtině a méně podrobný a starší v češtině.

Minimální hardwarové nároky jsou 160 MB místa na samotnou instalaci (k tomu je ale připočíst prostor pro materiály, vzhledy, pluginy, data o uživatelích atp.), procesor s 1 GHz, ale doporučena je dvojnásobná a 256 MB RAM, což je ale spíše symbolické. Pro reálný chod s více uživateli lze počítat přibližně s 1 GB na 20 osob pro rychlý a stabilní běh.

Instalace samotná probíhá téměř automaticky z prostředí webového prohlížeče. Před jejím spuštěním je třeba ručně vytvořit databázový záznam (čtyři prázdné tabulky s patřičnými přístupovými právy) a adresář na disku, ideálně mimo webově dostupnou část. Pak již stačí jen proklikat instalaci. Po jejím skončení má jeden uživatel administrátorská práva a může dále vytvářet uživatele a přidávat jim určitá oprávnění. Ještě před tvorbou prvního kurzu je dobré nastavit automatické zálohování a zmíněný Cron (cron.php). Ten slouží pro průběžnou kontrolu plnění činností uživateli a je vhodné, aby se spouštěl v nějakých pravidelných intervalech (běžně se uvádí po pěti minutách), což sám neumí a je nutné to zajistit externím volajícím skriptem.

Jestliže chceme k systému připojit nějaké zásuvné moduly, případně například konfigurovat VPN, je ideální okamžik po skončení instalace. Po skončení instalace je možné založit první kurz, případně mu připojit další učitele a studenty a začít jej editovat.

Zajímavostí je i existence varianty pro jednoduchou instalaci na vlastním počítači, kdy Moodle běží jen lokálně. Uživatel pak může vytvořit svůj kurz bez přístupu k online platformě, nechat systém jej zabalit a odevzdat jej. Tato varianta může být pohodlná při práci s velkými kurzy a špatným připojením na internet, ale obecně bych ji příliš nedoporučoval (mimo nějaké extrémní či výukové účely). Export a import kurzů sice nefungují úplně špatně, ale i malé změny mohou mít neblahý vliv na chování a vzhled celého výtvoru, takže se nedá spolehnout na to, že během pár minut je kurz nahraný a vše funguje stoprocentně správně.

UX DAy - tip 2

Závěrem

Moodle je ideálním nástrojem pro provozování e-learningu, ať již jde o soukromý server malé firmy pro konkrétní vzdělávání určitých zaměstnanců, nebo třeba pro podporu distančního vzdělávání na univerzitách. V Brně má Moodle například pedagogická a filozofická fakulta MU, ve Velké Británii pod ním pracuje například Open University. Pro příznivce otevřených řešení je pak příjemné, že nad celým vzdělávacím systémem má absolutní kontrolu a může si jej přizpůsobit svým potřebám. Velká komunita pak zásadně zvyšuje pravděpodobnost toho, že když člověk narazí na nějaký problém, nebude prvním, komu se stane něco takového.

V následujících dílech seriálu se zaměříme na didaktické nástroje, moduly a funkce, možnost interoperabilitu a rozšiřitelnost nebo možnosti analýzy chování uživatelů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.