Hlavní navigace

MX Linux 18.3: příjemný a snadno použitelný desktop

Autor: David Ježek
David Ježek

Když dnes zavítáte na Distrowatch, jeho žebříčku vévodí jakýsi MX Linux, s návštěvností trojnásobnou oproti Ubuntu. Co vlastně tato distribuce nabízí, čím zaujme a proč byste ji měli chtít?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Stručné představení

O současné verzi MX Linuxu, tedy 18.3, jsme vás informovali před dvěma týdny. Ve zkratce lze říci, že jde o distribuci postavenou na základech Debianu, která ale jde trochu jiným směrem než Ubuntu, resp. myriády jeho klonů. Jde o jakýsi hybrid vzešlý z komunit kolem antiX Linuxu a MEPIS Linuxu.

MX Linux nabízí mnohé vlastní nástroje, spíše by se dalo říci malé jednoúčelové utility, jejichž GUI vypadá (aniž bych se chtěl kohokoli dotknout) občas spíše jako „splácané“ programátorem, nikoli do posledního pixelu vyladěné specialistou na UI (opravdu nic ve zlém).

Současná verze 18.3 je aktualizací v rámci řady 18, tedy sama o sobě žádné revoluční novinky nenese. Základem je zde Debian 9.9 s jádrem řady 4.19 (aktuální LTS vydání, které Debian používá). Jako desktop zde slouží populární Xfce, což dnes znamená tak trochu dlouhodobou stabilitu a tak trochu zaostalost ve vší té postmoderně v čele s Waylandem.

Instalace a úvodní konfigurace

MX Linux není ani něco typu Ubuntu, ani něco typu Fedora, takže jakmile se dostaneme mimo nástroje samotného Debianu či Xfce, trochu drhne česká lokalizace, což se týká i instalátorů (a následně pak i vlastních konfiguračních nástrojů MX Linuxu).

Instalátor je však příjemný, nijak nezdržuje a evidentně není ani zdaleka tak systémově náročný jako to, co používá Fedora. Trochu matoucí však může být například při čekání na uživatelský vstup po instalaci balíčků systému – uživatel čeká, že se po něm bude něco chtít a přitom se po něm chce jen kliknout na „Next“ – což je trochu matoucí.

MX Linux obsahuje vlastní uvítací obrazovku a okno směřující na sadu převážně vlastních MX-nástrojů. S nimi lze konfigurovat vše možné, případně instalovat Nvidia ovladače apod.

Zde je asi jediná moje velká výtka: GUI instalace kodeků vede pouze k chybové hlášce o nedostupnosti zdrojů.

Zkušenost z používání

Jak možno vidět na screenshotech, MX Linux používá vlastní nastavení vzhledu Xfce, kde je pouze jedna lišta připnutá k levé straně monitoru. Horní tlačítko slouží k zobrazení dialogu pro odhlášení / přepnutí / restart / vypnutí, teprve to úplně spodní zobrazuje nabídku aplikací. Nic, na co by nešlo si zvyknout během jednoho dne.

Technicky vzato bychom tak mohli říci, že jakmile si uživatel vše zkonfiguruje k obrazu svému, tak už nemá příliš důvodů přicházet do styku s nástroji MX Linuxu a jelikož aktualizace probíhají za pomoci GUI obhospodařujícího standardní sudo apt upgrade, pak je vlastně uz hlediska uživatelské zkušenosti MX Linux něčím jako „Xubuntu s pouze jednou lištou, a to vlevo“.

Diners Vánoce 2019

Pokud si uživatel počká na vyřešení problému s kodeky, pokud se smíří s trošku jiným, méně tradičním GUI pro aktualizace a částečně anglickým prostředím utilit, pak by se měl cítit v MX Linuxu dobře: pod kapotou totiž tento systém má „něco jako Xubuntu“ v podobě samotného Debianu s repozitáři antiXu atd. (mimochodem třeba včetně připraveného repozitáře pro Operu a Vivaldi – to se běžně nevídá).

Výhodou pak zcela jistě může být podpora snadného vytvoření bootovatelného USB obrazu na bázi dané instalace. MX Linux také stále podporuje 32bitové stroje (vč. PAE) a tato verze obsahuje opravy na chybu ZombieLoad.