Názory k článku Nejhorší možný scénář
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
tom (neregistrovaný)
Myslim si, ze stejne nakonec velka cast firem a soukromych osob prejde na linux. Pokud SCO vyhraje, je pravdepodobne, ze nastanou pripady vypsane v clanku.
Vyvoj Linuxu by se tim zbrzil, utrpel ztratu, ale ze
vseho se nakonec dostal. Linuxova komunita je prilis velka na to, aby ji SCO/Micro$oft mohl porazit. Budoucnost muzete popirat, ale ona stejne prijde :).
Clanek taky trosku pozapomel na napr. GNU\HURD.
Pro onu kratkou budoucnost by v nejhorsim pripade byla urcite vhodna volba GNU\HURD, (free, open)BSD (samozrejme pro nekoho je to dobra volba jiz dnes, nechci tim nijak popirat kvalitu techto projektu). -
Dave (neregistrovaný)
Cauky,
no jak ja tomu rozumim, tak Caldera a ani pozdejsi SCO nikdy nevlastnili zadny PATENT. Co se tyka tech par patentu vztahujicich se k Unixu, ty vlastnil Novell a na nikoho je nepresunul (nevim, kde na netu sem to cet, bylo to nedavno) a to ani pri prodeji Unixu Caldere. Jedine za co se muze soucasne SCO bit je COPYRIGHT, tedy (podle me) konkretni implementace, zdrojak jako takovej. Paklize se tedy nekde v Linuxu najde neco identickeho (a nebude to ve SCO kodu jen proto, ze to ukradli "oni nam":), staci to preprogramovat "vlastnimi slovy". Techniku, postup, vynalez - jako takove, SCO zadne nevlastni.
Byl bych proto pomerne v klidu a zas se tim nijak vyrazne nevzrusoval. Kazdopadne vzdycky existuje cesta jak neco obejit a ani v nejhorsim pripade nikdo komunite nezabrani nakonec (procisteny) Linux opet pouzivat. -
nautilus (neregistrovaný)
Paneboze!!!...
Linux po uprave jadra beha uplne v klidku na 64-ech cpu. Tohle, ale nemy vyznam, je lepsi a levnjsi udelat farmu z mensich servu propojenou vysokorychlostni siti.
P.S: S tim Hurdem je to pravda.
Byl bych ovsem proto, vyjit z existujicich projektu jako je MK++,ci MK7 od OpenGroup, nevim presne jak na tom jsou tyto projekty s licenci. -
dejf (neregistrovaný)
To je pravda a sgi ho provozuje na altrixech s nasobkem tohoto cisla. A tim se blizime k tomu co je a neni uzitecne, podle me je sun nebo cokoliv jinyho (sgi, hp..) lepsi nez jako jakykoliv PC, proste proto ze to neni PC.
Zajimalo by me kdo z techto intelocentristu mel nekdy tu cest potket treba i archeologickej nonPC hw a stale trva na svem. Ona takova 6 let stara alpha je v podstate rychlejsi nez dnesni PC a neni to 64bity (a zdaleka ne kazda takhle stara je ma), ale architekturou celeho pocitace, ktera je proste lepsi a propustnejsi. PC je poslednich deset let jen o boji s uzkymi hrdly a o taktovani procesoru.
Vzdyt motorola/IBM powerPC a power procesory jedou vesmes s pasivnimi chladici na radove 1ghz a vykonem trumfnou libovolne intely/amd/... na libovolne frekvenci s libovolnym chladicem. -
nautilus (neregistrovaný)
Musim plne souhlasit cokoliv alias intel architecture nemam rad a mam k tomu padny duvod.
Delali jsme takovou "mensi" serv farmu pro jednu nemeckou firmu. Celkem 16x10 procaku od Alphy na SuSE Linuxu a faka to uplne skvele a je to dokonce rychlejsi nez obdobne reseni od SGI.
Proc myslite, ze takovy IMAC II se vejde pomalu do kapsy a to s klidem v plovouci carce trumfne i velmi slusneho Pentaka. -
Cm (neregistrovaný)
No v architektuře CPU i počítačů se vyznám. Tak si myslím, že RISC x CISC (dnes už to stejně není čistý CISC) je někde úplně jinde než před 10 lety. Právě i díky pomalosti současných pamětí oproti taktu CPU má RISC dost velký handicap. Ale mám jedno srovnání. Do naší firmy se SUN nutí už dlouho, na vývojový server SAPu jsme použili menší SUN (dřív tam byl starší Wintel). Konfigurace SUNu byla papírově trochu lepší. Výkon 33-50% původního Intelu. V některých případech i o dost míň. Nechci tento výsledek generalizovat, ale opravdu si myslím, že RISC je už pasé.
-
Cm (neregistrovaný)
To je sice z části pravda, ale překlad v jádře procesoru neklade na paměťový subsystém žádné nároky. Myslím si, že jedním z hlavních důvodů RISC architektury byla skutečnost, že paměti byly schopny dávat data daleko rychleji, než je procesory mohly zpracovávat. A naopak - vnitřní složitý design procesory zpomaloval. To dnes neplatí - naopak paměť je největší brzda.
-
answerbot (neregistrovaný)
Tvrdit, ze se v "architekture CPU i pocitacu" vyznas a nasledne v mlhavejch naznacich mluvit o 'papirovem vykonu' a nasledne to rozsirit na celou RISC architekturu je drobet troufaly, nemyslis? Jaka to byla uloha, co myslis tim 'malej Sun'?
Dalsi vec je, ze Sun a Java nejdou moc dohromady (bohuzel). Takze jestli se jednalo o Javu, tak to se nizkymu vykonu nedivim, respektive divim se, kdyz tam mate nekoho takovyho jako ses ty, ze jste tam vybrali malej Sun... -
Radim Simanek (neregistrovaný)
Ja pracuji na RISC procesorem dennodenne a doma pak na AMD a vim, jaky je rozdil rychlosti v praktickych vypoctech. Pokud to nekoho zajima, tak at se podiva ma benchmarkove testy na http://www.fluent.com/software/fluent/fl5bench/fullres.htm a preji vsem rychle vystrizliveni z vykonu RISC procesoru a hlavne v porovnani cena/vykon. Obycejny PC a athlon lehce potira SGI za pul milionu i vice. Taky je zde krasne videt o kolik je rychlejsi linux nez windows.
-
Dusan (neregistrovaný)
Myslim, ze argumentovat benchmarky je vzdy ponekud osidne. Navic bych neposuzoval CPU, ale cely system. Zalezi samozrejme na aplikaci. Napriklad je pravda, ze pokud chce clovek solidni vykon v databazich, tak pochopitelne nenasadi Intel a to ani v kombinaci s Windows, ani v kombinaci s Linuxem. To jsou proste lowendy a skutecny vykon probiha trosku jinde.
-
dejf (neregistrovaný)
Surovy vykon ma PC jasne vyssi, o to se nepru, jen jde o to ze masina se chova vyrazne vic porad stejne, a ne ze jednou bootuje dvacet vterin, priste se kudzu zdrzi a bootuje minutu.
Je potreba porovnavat systemy jako celek a ja si rad koupim vyrazeny stary unixovy stroj s papirovym vykonem PC ctvrtinove ceny, protoze budu vedet ze bude makat a bude to delat spolehlive. -
answerbot (neregistrovaný)
Ty musis mluvit z hladu... Na 64 CPU byl Linux spusten, ale je to teprve ve fazi testovani. Uz vidim financniho reditele, kterej schvali nakup takovyho zeleza s tim, ze na tom pobezi nevychytanej linux. BTW: Linux je z hlediska Oraclu zatim vhodnej spis pro maly servery, kde nejsou takovy naroky - napriklad zkus se mrknout na Metalink a nech si vyhledat LVM...
Mimochodem umi Linux za chodu odpojit procesorovou desku a pak (za chodu) zapojit novou?
Toto byla samozrejme recnicka otazka =) Ja nemam nic proti linuxu (ani *BSD), mam je rad, pouzivam, propaguju, ale *zatim* jsou oblasti, kam proste jeste tyto operacni systemy nedorostly.
A co se tyce clusteru: zkus se zamyslet jeste jednou (a kdyz budes u toho, tak si poloz otazku pro jaky druh uloh je cluster vyhodnejsi, a pro jaky ne) -
nautilus (neregistrovaný)
Vis musis brat ohled na to, ze o Linux se nestaraji jen komunity kolem nej, ktery by si takovy zelezo nemohly dovolit. O Linux se staraji i nektere velmi technologicky vyspele firmy, ktere jsou "trosku" dal nez komunity. Skutecne je to jen giganticky testovaci stroj. Taky jsem se dival na zdrojaky samotneho jadra a to teda moc s Linux kernelem spolecneho nema, myslim, ze to bude spis fungovat podobne jako NeXT, nebo HURD.
Mas pravdu, ze jsou oblasti, kde Linux na jine Unixy jeste nema i kdyz jich diky snaze jak komunit, tak ruznych firem i napr. univerzit ubyva. V oblasti velkych systemu vs. Linux ted hodne dela SGI a ma docela uspechy.
A co MPCS? Me se zdaji dost dobre na hodne veci (samozrejme ne vsechny :-)). -
Radim Simanek (neregistrovaný)
No, ja dennodenne pracuji s CAD programy a povim vam, ze velke a dobre CADy pro linux proste nejsou. Catia, Unigraphics nebo I-DEAS na linuxu nejsou a dlouho nebudou, takze muzete pouzivat drahe SGI s IRIXem, ale to je opravdu drahe reseni a nebo SUN a Solaris - o trosicku levnejsi, nebo windows. Ja osobne ted sedim u SGI O2+, ale SUN by mi byl milejsi.
Solaris rozhodne neni hudba minulosti a jeste dlouho nebude. Mame tady sice linuxovy cluster na vypocty (ANSYS, Fluent), ale CAD na tom nerozjedete. -
Izak (neregistrovaný)
Nerikam ze Solaris je neco super, ale je to nejvaznejsi adapt na setrvani v unixovem svete a napr. v spracovani mnoto tredadech porazi linux (ovsem preemtive a low latecy patch to resi + kernel 2.6.x si klade za cil tento nedostatek linuxu odstranit). Prakticke testy mam od cloveka, ktery umi velice dobre jak solaris, tak linux a nasazuje je na velice vytizenen provozy (Linux zase dobre zlada velke vytizeni v malo treadech a dosahuje lepsich vysledku nez Solaris)
I kdyz je pravdou ze Linux asy casem prevalcuje i Solaris, nebot sam SUN zjisti ze kdyz zacne vyvojare Solarisu vyuzivat pro vylepsovani Linuxu, jejich investice se mnohonasobne zuroci. -
CrONiN (neregistrovaný)
Prosim vas, nenasiel by sa niekto, kto by napisal podrobny a hlavne OBJEKTIVVNY clanok na temu Solaris? Vzdy som pocul, ako ho jedni posielaju do pekiel, ini ho vyzdvihuju do nebies. Rad by som si precital clanok, ktory by okrem samotneho hodnotenia mal aj uvedene dovody tohto hodnotenia. Vyskusat si Solaris zial nemam moznost...
-
Petr Balas (neregistrovaný)
Ne ze bych nekdy v zivote videl Solaris ;-) ale:
Solaris je vyladeny na beh na mnoha procesorech a na Sparc architekturu. Proto beha mnohem lepe na monstrech s mnoha procesory. A zdaleka ne kazdy algoritmus lze efektivne provozovat na skupine serveru, ktera ma kazda svoji pamet - pomala meziprocesorova komunikace. IMHO typickym prikladem jsou velke databaze.
Linux je mnohem vice optimalizovan na jedno az dvouprocesorove servery a na Intel. Na takovem pocitaci pobezi mnohem lepe nez Solaris (tech spousta maluch zamku pridava u Solarisu prilis velkou rezii). Takze pro veci, ktere utahne jeden server nebo ktere se daji rozumne rozdelit mezi vice serveru a nevadi pomala komunikace mezi procesy na ruznych serverech (jako napr. rendering filmu nebo napr. Google) je to idealni volba s vyrazne nizsi porizovaci cenou. -
zz (neregistrovaný)
A co este samotny IBM ten nad linuxom stavia obrovske clustre a na ich velkych pocitacoch pomocou vmware technologie "simuluju" stovky az tisice linuxovych serverov. A to este nespominame storage riesenie ktore niektore su postavene na linuxe (iSCSI)
V pripade IBM sa okolo linuxu tocia take kvanta penazi ze sa tam strati i kupa takej malej firmycky ako je SCO -
kandalf (neregistrovaný)
Z chovani SCO je jasne, ze v ruce nic vyznamneho nemaji. Muj odhad je takovy, ze vytipovali nejakou cast kodu, kterou je teoreticky mozne zpochybnit (pri trose snahy se da zpochybnit vse, ze...). A protoze se obavaji, ze by ona cast kodu byla velmi rychle prepsana (a tim cela kauza vysumela), aby zpochybnovat nesla, nechteji nikomu sdelit, o co vlastne jde :-)
Je to samozrejme velke svinstvo (dnes se clovek nesmi divit nicemu), ale - jak rikam - nebojim se toho. Tim ovsem netvrdim, ze cela akce urcite trochu nepomuze Microsoftu (kdovi, zda za ni nestoji od zacatku). Koneckoncu jsem to cekal - ano - uz cca 3 roky jsem neco takoveho ocekaval. Proc ? Vysvetleni je jednoduche - vsechny zbrane na zbrzdeni nastupu Linuxu postupne selhavaly a toto je ta posledni. Bylo jen otazkou casu, kdy to vytahnou. Je to jejich posledni moznost, jak konkurenta poskodit. -
binary_runner (neregistrovaný)
Jako paranoikovi a zaprisahlemu nepriteli Microsoftu ;) mi nepripada az tak nepravdepodobna moznost, ze jmenovana firma nastrcila SCO jako obetniho beranka. AFAIK ma Microsoft v SCO slusny podil a vzhledem ktomu, ze tato investice trvale ztraci na cene, proc ji neodepsat zpusobem, ktery by nejvic poskodil nejvetsiho konkurenta, aniz by tak na sebe privolali negativni ohlas ? I kdyz je otazka, jestli by takove uvahy byli schopni, kdyz nedokazou ani presvedcive lhat ...
-
Pavel Čejka (neregistrovaný)
Naprostý souhlas, SCO víří vodu, vyvolává zmatek mezi špatně informovanými uživateli a hlavně potenciálními uživateli Linuxu a Microsoft na tom může jedině získat.
Myslím, že je velmi důležité zjistit o celé věci pravdu a účinně zveřejnit dřív, než tihle dva (M$ a SCO) natropí nějakou zbytečnou škodu. -
Ferret (neregistrovaný)
Nevím už, kde jsem to četl, ale článek se zmiňoval o tom, že sporné části vlastně vůbec nejsou původním výtvorem SCO/Unixware, ale výtvorem programátorů BSD jejichž práci si SCO přivlastnila vložením BSD kódu do Unixware - proto ta dokonalá podobnost. A co se týče "žití z cizího potu" - SCO na svých stránkách naprosto bezostyšně nabízí jako součást UnixWare Sambu, Postfix a další. Navrhuju následující postup: Sporné části Linuxového jádra budou přepsány a SCO přestane distribuovat svůj SCO Office Mail server a všechny ostatní produkty, které stojí na GNU/GPL, BSD a jiných licencích. Přesněji řečeno, distribuovat je může, ale nesmí je prodávat... ;-)
-
Martin Sixta (neregistrovaný)
No AFAIK, tak nikdo zatim moc nevi co SCO (ona je to vlastne Caldera, jenom obchoduje pod nazvem the SCO Group) z linuxoveho kernelu povazuje za ukradene. Dokonce to snad nemelo ani nikdy obsahovat "oficialni" jadro z kernel.org. S tim vytvorem od BSD je to malinakto jinak. Unixware je vice mene pokracovani Systemu V od AT&T (=puvodni historicke jadro), ktery se celkem neuspesne z neho pokousel vydelat penize (to se lepe darilo jinik, napr, Sun). Tyto prava pote odkoupil Novell(+ jeho odnoz USL). Prave Novell/USL vedli nekdy 1992-94 soudni pri s universitou Berkley (odkud pochazi BSD vetev)...vysledek nakonec ukazel, ze prave historicka vetev od AT&T obsahovala znacne mnozstvi BSD codu, a ne naopak...ale o tom snad ani SCO nepochybuje. Udajne ma jit o poruseni prav ze spoluprace IBM s SCO na projektu Monterey (port na intel IA64 architekturu). Kazdopadne jak rekl Linus...pockejme si az ukazou prstickem, co presne povazuji za jejich. No to by snad stacilo...
-
KejPi (neregistrovaný)
Nepletes :-) Ja bych taky rekl, ze tu zalobu sami predem popreli tim, ze distribuovali svuj linux se stejnym jadrem pod licenci GPL - cili sami sirili sporny kod pod licenci GPL a tim ho de facto zlegalizovali, tak nevim o co jim jde. Otazka ovsem je, jestli nejaky sporny kod existuje :-) Pripada mi to, ze jen mlzi a snazi se z toho vytriskat penize ;-))))
-
Peto_MiG (neregistrovaný)
Nebol nahodou Linux programovany prave kvoli tomu od zakladu, aby nebol pod vplyvom nejakych firiem? Nedavali si prave vyvojari jadra najvacsi pozor na to, aby bol kod patentovo a copyrightovo nespochybnitelny? Nie je prave GNU/GPL stavana na to, aby predisla infiltracii propietarnym kodom? Cele to smrdi ako sprisahanie M$. Ten uz viackrat chcel pokracovat vo vyvoji vlastneho UNIXu (svojho casu to bol XENIX), ale kvoli zmluve, ktoru kedysi uzavrel s SCO, nemohol, pretoze ked zastavil vyvoj XENIXu, zaviazal sa, ze uz nikdy nebude vyvijat UNIXovy system. Teraz asi pouzili SCO na masivny FUD utok, neskor SCO kupia a tym sa dostanu opat k moznosti vyvijat vlastny UNIX. Zabiju 2 muchy jednou ranou. Steve Balmer len pred tyzdnom vyhlasil, ze na Windows sa uz neda stavat a ze uz narazaju na svoje hranice. Takze v spojitosti s uvedenymi informaciami to vyznieva dost zaujimavo, nie?
-
gek (neregistrovaný)
Jeste horsi by bylo, kdyby vzapeti pro prohranem sporu vsechny vyvojare jadra prejelo auto, Micro$oft by si vzpomnel, ze ma patentovano "+=" a IBM by mela ztratu 100 milionu USD. :-)
Pokud jsem pozorne sledoval, tak sporny kod je az v urcite verzi jadra, takze misto, aby nestastne firmy vyhazely vsechny sve pocitace z oken, tak prejdou na nizsi verzi jadra (pokud vybec prechazely na 2.4(!)), nekdo prejde na FreeBSD (znam lidi, kteri mu davaji pred Linuxem jasne prednost) a podobne. Pokud maji vyvojari jadra predstavu, na cem je (a IBM) chteji zmetci z SCO vydusit, tak uz to ted prepisuji, takze behem 1-2 mesicu uz nebude o cem se soudit). -
Derelict (neregistrovaný)
Kdyz si ctu tuto diskusi, tak se dobre bavim. Jenom mne prekvapuje, ze v oblasti IT funguje tak moc septanda a nikdo si nic nehodla overit. Tak mala lekce z historie c.1.
Microsoft v ramci svych pocatecnich aktivit zakoupil prava na System 3 a vyvinul MS XENIX. Tento system patril mezi AT&T vetev unixu, nikolivek k Berkeley vetvi. Na druhou stranuj je pravda, ze normalizacni procesy jako byl System 3, System V, Unix 95 a dalsi smazaly vetsinu rozdilu, ktere mezi jednotlivymi vetvemi byly.
Kdyz vznikla firma SCO, jeji system toho moc nesplnoval. Zakoupila proto developer licenci na XENIX a pozdeji po dohode s MS odkoupila cely system. Podminkou teto akce byla podpora uzivatelum a nejake akcie SCO.
Dalsi ucastnik hry je Novell. Tato firma diky neschopnemu managementu (mluvim o managementu, sw povazuji za vyborny) udelala tu nejlepsi vec - koupila patentova prava a copyrigty na nektere casti systemu. Bohuzel vyvoj jejich superbezpecneho, superrychleho a superkvalitniho systemu neskoncil moc dobre. Tak ho odprodali SCO. Ale neodprodali patentova prava a copyright ! To nese penize !
SCO tak ziskalo dobre predpoklady udelat dalsi Minotaura. SCO, XENIX a UnixWare. Aby toho nebylo malo, koupila ho ve sve lepsi financni nalade Caldera a snazila se Minotaurovi pridat jine nohy z Linuxu. Je to proste jako se psy. Tata jezevcik, mama vlcak a strejda je bernardyn.
Lekce c. 2
SCO ve svych lepsich letech pracovalo na inegraci linuxovych sluzeb do jadra a zaroven se pripravovalo na 64-bitovou architekturu. Rikalo se tomu projekt Monterey. Nejdriv se s nimi tahalo HP, pak IBM. Po akvizici Calderou patrne nebylo na vyvoj a Caldera z toho odstoupila, aby se mohla venovat Linuxovym zalezitostem, OpenServeru a UnixWare. Ale IBM to vyuzilo a vydalo IBM AIX 5L.
Lekce c. 3
Pokud mate nedostatek v kasicce, podivate se na okoli, jestli vam nekdo neco nedluzi. Caldera si vsimla IBM. A protoze ve statech resi i kde kdo moci pres pravniky, tak zdvihli telefon. Pravnici mohutne svrastili celo a oznamili: Pokud z toho chcete neco mit, musite prestat delat linux. To je jako by vam nekdo sebral penize z nastavene dlane, to neobstoji. A tak Caldera/SCO zavrela kram a zacala krmit pravnickeho vlka.
Lekce c. 4
caldera utopila v Unixu a Linuxu spoustu penez. Novell utopil v Unixu spoustu penez. IBM utopila v Unixu a Linuxu spoustu penez. Microsoft chce zlikvidovat konkurenci. A linuxari vsech zemi, spojte se. Tak zacal srumec. SCO/Caldera nemuze bojovat na dvou frontach - to by byl rychlejsi krach. Ale tak to asi skonci.
Lekce c. 5
Pro dobre duse, aby pochopili rozdil mezi RISC a CISC architekturou, vse jednoprocesorove stroje:
Alpha DS20,EV6 (21264)/500MHz Tru64 5.1
1 work unit SETI@home = 6 hodin
Intel Celeron/600 MHz RedHat 7
1 work unit SETI@home = 12 hodin
Intel Pentium III Windows 2000
1 work unit SETI@home = 9 hodin
SUN 480 UltraSparcIII/900MHz - Solaris 8
1 work unit SETI@home = 5 hodin
