NetBSD na desktopu: široká podpora platforem pro kancelář či vývoj

antiX skvěle funguje i na starších 32bitových počítačích, výhledově se však nelze spoléhat na podporu jádra a především webových prohlížečů pro tyto letité stroje. Právě NetBSD by mohl tuto mezeru vyplnit, protože jedno z jeho hlavních lákadel představuje podpora mnoha různých platforem včetně těch velmi exotických.

Stejně jako v minulém článku se zaměřím na starší počítač se 32bitovým procesorem, novější se 64bitovým procesorem a také na na Amigu, kterou jsem ve verzi 500+ a 1200 vlastnil před zakoupením svého prvního PéCéčka.

Koncem prázdnin sice vyšla verze 11, tento článek ale nebude o jejích novinkách, ale o současném využití pro kancelářskou práci a také jako vývojářská stanice. Pojďme společně vyzkoušet zase něco nového, Linux je dnes pro tyto činnosti výborně vybaven a zkusíme zjistit, jak je na tom NetBSD. Přidám i malé srovnání s FreeBSD, které je přeci jen na desktopu drobet odladěnější, ale podpora platforem je mnohem užší.

Platformy i386 a x86_64

Platformy BSD obecně udržují různou úroveň podpory pro jednotlivý hardware. Starší 32bitové stroje patří do kategorie TIER I, která představuje společně s x86_64 a dalšími hlavní zájem zvolené strategie vývojářů NetBSD.

Oproti Linuxu jsou tyto systémy vyvíjeny jako jeden celek, nikoliv jako skládačka jádra a aplikací. Po dokončení instalace tedy obdržím čistý minimální systém volitelně včetně zdrojových kódů nebo kompletního X Serveru s minimalistickým správcem oken. Aplikace třetích stran se instalují odděleně, binární do adresářů /usr/pkg a kompilované porty využívají adresář  /usr/pkgsrc.

• 
• 
• 

Dalších 14 fotografií

Instalační obrazy jsou k mání v mnoha variantách, samotná instalace operačního systému NetBSD probíhá pomocí instalátoru sysinst, který využívá textový režim a textové uživatelské rozhraní (TUI). Autoři se vzhledem k maximální portabilitě snaží o jednoduchý a maximálně přenosný styl, který se jim dle mého pohledu rozhodně daří. Podobný vzhled nabízí například linuxová distribuce Slackware.

Instalátor nabízí dostatečně přívětivého průvodce pro nastavení klávesnice, rozdělení disku, nastavení sítě, časového pásma, hesla uživatele root nebo tvorbu běžného uživatele. Příjemnou vlastnost představuje možnost konfigurace správce binárních balíčků PKGIN a portů PKGSRC.

Moderní systémy BSD dnes již preferují instalaci právě pomocí binárních balíčků. FreeBSD používá systém pkg, NetBSD pkgin, OpenBSD zatím zůstává u tradičního nástroje  pkg_add. Stále tu však zůstává možnost kompilace z portů, která má obrovskou výhodu v tom, že si sestavení konkrétní aplikace mohu nastavit dle potřeby a optimalizovat pro daný procesor.

Proces kompilace však trvá v závislosti na velikosti programu mnohdy velmi dlouho a není zaručen úspěch. Veliké porty mají mnoho závislostí a je mi jasné, že není v silách vývojářů vše pečlivě otestovat. Celý proces a obecně tento operační systém je výborně zdokumentován.

Prvotní nastavení balíčkovacího systému a stromu portů

Po startu se objeví okno správce přihlášení XDM, které spustí výchozího správce oken CTWM. Pro základní práci plně dostačuje, běžný desktopový uživatel však nejspíše bude preferovat jiného správce. K dispozici je terminál, kde právě nyní provedeme všechna potřebná nastavení. Jen bych rád upozornil, že těžkotonážní desktopová prostředí GNOME nebo KDE v současné době nejsou plně podporovány.

• 
• 
• 

Dalších 10 fotografií

Doporučuji se podívat na aktuální seznam binárních balíčků pro platformy i386 a x86_64. Ano, v balíčcích a ve stromu portů vidím grafické prostředí GNOME, ale ve starších verzích. Důvod je mimo jiné určitě kompozitor Wayland, který NetBSD postupně zavádí, na rozdíl od Linuxu se však zdaleka nejedná o takovou prioritu. Krásně je to vidět u KDE, kde mám k dispozici několik balíčků z KDE 4 a KDE 5. Aktuální KDE 6 autoři postupně přidávají. Věřím, že v budoucnu budou obě tato moderní grafická prostředí plně k dispozici.

Po zprovoznění správce balíčků PKGIN za pomoci instalátoru stačí v terminálu CTWM zadat příkaz:

pkgin update 

Následně lze se systémem pkg pracovat. Nejčastěji využívám příkazy, které asi není třeba vysvětlovat:

pkgin search
pkgin install
pkgin remove 

Ty pro většinu práce s balíčkovacím systémem plně postačí. Balíčky se instalují do adresáře  /usr/pkg.

Práce s porty je o něco složitější. Instalátor za mě základní strom portů již připravil, nyní provedu jeho aktualizaci pomocí dnes již poněkud zastaralého nástroje pro správu verzí:

cvs -q -z2 update -dP 

Porty se nacházejí v adresáři /usr/pkgsrc a jsou přehledně umístěny dle jejich účelu. Pokud chci např. nainstalovat editor nano, provedu příkazy:

cd /usr/pkgsrc/editors/nano
make install clean 

V případe odebrání pak:

make deinstall 

Pro nastavení konkrétního portu lze přímo upravit soubory Makefile nebo options.mk. To je vhodné spíše pro vývoj či testování, po aktualizaci stromu portů budou oba soubory zase přepsány. Soubory se nacházejí v adresáři portu nebo je možné provádět úpravy centrálně v souboru /etc/mk.conf (zachová se i po aktualizaci stromu portů). Vzhledem k výkonu počítačů, kde NetBSD testuji, se práci s porty snažím maximálně vyhnout.

Nastavení pro běžnou práci

V Linuxu používám shell Bash a rád bych jej zprovoznil i zde. Systémy BSD jej ve výchozím nastavení nenabízejí, takže je nutná ruční instalace. Zde využívám kombinaci dokumentace a umělé inteligence (dále jen áíčko), která je dle mých zkušeností ideální.

V terminálu se potřebuji přihlásit jako správce root. Je nutné nainstalovat balíček s názvem bash, zkontrolovat, zda byla přidána vhodná cesta do souboru /etc/shells a nakonec pomocí příkazu usermod změnit shell pro aktuálního uživatele (v mém případě  orel):

su root
pkgin install bash
echo "/usr/pkg/bin/bash" >> /etc/shells
usermod -s /usr/pkg/bin/bash orel 

Při dalším přihlášení (ať již v textové konzoli, přepnutí přes su - orel nebo při startu v XDM) mám k dispozici Bash. Uživatelské aliasy, cesty a proměnné si od této chvíle mohu konfigurovat ve standardních souborech /home/orel/.bashrc a  /home/orel/.bash_profile.

Instalace programu sudo, která mi dočasně umožní získat práva správce systému, není složitá. Opět se přihlásím jako uživatel root, nainstaluji balíček sudo, přidám uživatele do potřebných skupin a pomocí příkazu visudo odkomentuji řádek  %wheel ALL=(ALL) ALL:

su root
pkgin install sudo
usermod -G wheel,operator orel
visudo 

Oblíbil jsem si správce oken Mate. Jednoduché prostředí navazuje na GNOME 2 a šikovné aplikace Engrampa pro správu archivů, Pluma jako lehký programátorský textový editor, Caja emulující Průzkumníka ze světa Windows, Eye of Mate jako prohlížeč obrázků a prohlížeč pdf souborů Atril mi plně vyhovují.

Instalace v systémech BSD je však obecně složitější než v Linuxu. Je potřeba nainstalovat metabalík Mate, povolit potřebné systémové služby pro toto prostředí v souboru /etc/rc.conf a vytvořit skript pro start grafické relace.

Mate mohu spouštět z příkazové řádky pomocí startx (ten pracuje se souborem .xinitrc) nebo správcem XDM (ten načítá soubor .xsession, který musí být spustitelný). Zbývá nastavit češtinu. Jako root upravuji soubor  /etc/rc.conf:

echo dbus=YES >> /etc/rc.conf
echo rpcbind=YES >> /etc/rc.conf
echo dbus=YES >> /etc/rc.conf
echo famd=YES >> /etc/rc.conf
echo xdm=YES >> /etc/rc.conf 

Poté vložím celý obsah jako uživatel do souboru /home/orel/.xsession:

#!/bin/sh
export PATH=/usr/pkg/bin:/usr/pkg/sbin:$PATH
export XDG_DATA_DIRS=/usr/pkg/share:$XDG_DATA_DIRS

# Nastavení českého jazyka
export LANG=cs_CZ.UTF-8
export LC_ALL=cs_CZ.UTF-8

# Česká klávesnice pro X11
setxkbmap cz

# Korektní inicializace D-Bus relace
if [ -x /usr/pkg/bin/dbus-launch ]; then
    eval `/usr/pkg/bin/dbus-launch --sh-syntax --exit-with-session`
fi

# Spuštění MATE v relaci ConsoleKit (umožní MATE ovládat napájení)
exec ck-launch-session /usr/pkg/bin/mate-session 

Nakonec v terminálu nastavím příznak souboru jako spustitelný:

chmod +x ~/.xsession 

Zde může dojít k mnoha chybám v závislosti na použitém hardwaru. NetBSD nenabízí živou distribuci, která pomůže s otestováním kompatibility. Setkal jsem se s problémy typu zablokovaný přístup k X11 socketu v adresáři /tmp, nekorektním exportem proměnných relace D-Bus, kterou Mate využívá nebo s odlišným chováním startx a XDM. Zde opět výborně pomůže vhodný dotaz na áíčko, dobře známé logování a hledání příčin různých chyb.

Některé součásti Mate, např. Statistika napájení nebo Aplikace spuštěné po přihlášení, mi nefungují a otevírané okno s těmito aplikacemi jen problikne. Nepodařilo se mi uspokojivě zprovoznit automatické připojení externích disků, proto využívám terminál, kde zjistím název externího zařízení, název oddílu, v mém případě NTFS, vytvořím adresář pro připojení externího disku, upravím konfigurační soubor /etc/sysctl.conf, s diskem pracuji a nakonec jej korektně odpojím:

echo "net.inet.tcp.sendbuf_max=16777216" >> /etc/sysctl.conf
echo "net.inet.tcp.recvbuf_max=16777216" >> /etc/sysctl.conf
echo "kern.sbmax=16777216" >> /etc/sysctl.conf
sysctl hw.disknames
disklabel sd1
mkdir -p /mnt/usb
ntfs-3g /dev/sd1e /mnt/usb
umount /mnt/usb 

V tomto případě je krásně demonstrována bezpečnostní politika NetBSD. Bez zápisu do souboru /etc/sysctl.conf dostávám chybové hlášení:

ntfs-3g: perfuse open: setsockopt SO_SNDBUF to 2161688 failed: No buffer space available

Áíčko mi vysvětlí, že se jedná o omezení výše limitu vyrovnávací paměti. S podobnými odlišnostmi oproti Linuxu jsem se setkal i jinde, s tím musím počítat.

Proti Linuxu nemám v Mate možnost restartu či vypnutí počítače, i když jsem běžného uživatele umístil do skupiny wheel a operator. Parádní vysvětlení opět připravilo áíčko, cituji: NetBSD nemá linuxový systemd-logind (který Mate často na pozadí očekává). Někdy se stane, že i přes správný Polkit zůstanou systémová tlačítka Vypnout/Restartovat v menu zašedlá nebo schovaná, protože Mate nenašlo preferovaného démona pro správu relace. V takovém případě máme 100% spolehlivé BSD řešení díky sudo, které jste zprovoznil v předchozím kroku: Jako uživatel orel můžete do horního panelu Mate (nebo na plochu) jednoduše přidat zástupce (klikněte pravým tlačítkem na panel → Přidat na panel → Vlastní spouštěč aplikace): Pro vypnutí:sudo shutdown -p now (případně sudo poweroff) a pro restart: sudo reboot. Tím bezpečně obejdete chybějící moduly relace a využijete přímou sílu jádra NetBSD.

Vedle Mate je k dispozici např. Xfce nebo dvojice Sway či LXQt, u níž lze otestovat vývojový Wayland. Jsem rád, že se jej autoři snaží implementovat. Konečná volba je pak vždy na mně.

Kancelář a její úskalí

Upřímně řečeno pro základní kacelářskou práci mi stačí prohlížeč, textový editor Abiword a tabulkový procesor Gnumeric, které pro evidenci a fakturaci mého podnikání plně dostačují a instalace v NetBSD je zcela bezproblémová.

Pokud je to jen trochu možné, preferuji plnohodnotný kancelářský balík a zde je LibreOffice opravdu špičkovou volbou. Mimo jiné nabízí elektronický podpis dokumentů (ten zatím sám aktivně nevyužívám, ale jsem rád, že je po nezbytném nastavení plně funkční), výborně provázané jednotlivé aplikace a databázový nástroj Base, který právě nyní testuji pro svojí táborovou evidenci a fakturaci a připravuji o něm další článek.

Právě zde je obecně u systémů BSD jeden malý zádrhel. LibreOffice Base pro svůj plnohodnotný běh stále vyžaduje Javu, to už dnes naštěstí není problém a virtuální stroje, které nabízejí BSD, jsou zde plně funkční.

Při využití interní databáze je k mání starší řešení, které představuje vestavěná HSQLDB, funguje bez chyb. Druhou možností, ač zatím stále experimentální, je též vestavěný Firebird. Právě zde je problém, na žádném BSD se mi jej nepodařilo zprovoznit. Binární balíky LibreOffice podporu pro ni neobsahují a pokus o instalaci z portů v mém případě selhal jak v případě Free a Open, tak u NetBSD. Navíc doba kompilace i na poměrně výkonném stroji je neprakticky dlouhá.

Databázový stroj Firebird má podporu pouze ve FreeBSD a to jen ve verzích 3 a 4, podobně je to ale ve světě Linuxu, zde však alespoň pro Debian a Ubuntu existuje instalační skript třetích stran nebo je vždy možnost ruční instalace, která se mi však v případě NetBSD nepodařila. Připojení k externím databázím, např. MariaDB nebo PostgreSQL, je však funkční. Více se o této problematice rozepíši v samostatném článku.

Na rozdíl od FreeBSD zde není k dispozici aplikace Datovka, webový prohlížeč však zcela postačuje. Z hlediska kancelářské práce je ale NetBSD dostatečně vybaven a po vhodném nastavení jej určitě lze k této činnosti využít.

Něco pro vývojáře

Podobně jako v linuxovém světě nabízí 32bitový počítač poněkud omezenou škálu možností. Vývoj v jazycích C, C++, Python, Freepascal nebo Rust je možný, veliká IDE typu VSCode nebo Antigravity k mání nejsou. Moderní 64bitový port nabízí IDE IntelliJ IDEA, sestavení z roku 2025, kterou jsem otestoval a funguje bez chyb.

Vývojář se u starších strojů musí spolehnout na lehčí alternativy typu Emacs, Vim nebo Geany, což nepřekvapí. Doba kompilace je právě na nich s výjimkou malých projektů na hranici únosnosti, takže zde vidím využití pouze pro specifické účely.

Freepascal/Lazarus funguje stabilně, setkal jsem se pouze s malou chybou, kdy se IDE spustilo bez nového projektu, stačilo založit nový či otevřít stávající. Oblíbeného správce souborů Double Commander se mi nepodařilo přeložit na rozdíl od FreeBSD či Linuxu, autoři na stránkách projektu systém NetBSD nijak nezmiňují. Je ale možné, že tento problém bude časem vyřešen.

Dnes tolik oblíbený Rust funguje u obou hlavních architektur (jen 32bitová nabízí starší verzi, novější je v portech). Textově orientované aplikace využívající knihovnu Ratatui jsem bez problémů zkompiloval. Jednalo se například o systémový monitor kmon, který se sice přeložil a bez problémů spustil, ale je určen pro Linux, takže pro korektní zobrazování dat by bylo potřeba jej mohutně upravit pro konkrétní BSD.

Chyba naopak nastala u programu, který využívá knihovnu egui, zde opět bez problémů funguje FreeBSD. Můj oblíbený programovací jazyk Ada má zatím u moderního nástroje Alire mezery ve všech systémech BSD, které jsem testoval, věřím, že se situace časem zlepší.

32 versus 64 bitů

Platforma i386 mi nabízí dostatečně funkční kancelářskou stanici a vývojářský desktop pro speciální využití. Ne všechny aplikace fungují tak jak mají, třeba oblíbený DosBox jsem zprovoznil pouze v 64bitové verzi. Snažil jsem se změnit globální politiku jádra, úspěšný start se ale nezdařil na rozdíl třeba od 32bitového antiXu, kde bez problémů chodí.

K dispozici je pouze starší verze Firefoxu, vývojáři jsou si však situace u prohlížečů vědomi a velmi příjemně mě překvapili forkem prohlížeče Palemoon s názvem NewMoon. Práce s interním áíčkem od Google nebo s Gemini tyto programy nepodporují, což nepřekvapí.

Doporučuji se podívat na recenzi popisující běh totoho operačního systému na stroji IBM ThinkPad 380Z, autor se rozumně rozhodl pro odlehčeného správce oken a vyřešil i problémy se zvukovým zařízením.

Platforma x86_64 mi nabízí kromě většího počtu balíčků moderní Firefox a veliké javovské IDE IntelliJ IDEA, z hlediska kancelářské práce je na tom stejně. Po testech vidím, že pohodlnější je práce s FreeBSD (NetBSD má však jiné primární zaměření) nebo s Linuxem, hlavní je, že jsem získal uspokojivě použitelný desktop a věřím, že se situace bude dále zlepšovat.

I zde nabízím odkaz na pěknou recenzi, která popisuje nasazení na moderním stroji včetně virtualizace. Chápu autora, že se rád nakonec vrátil k Linuxu. Já také, jsem však otevřen všem možnostem, takže budoucí nasazení NetBSD na své pracovní stanici rozhodně nevylučuji.

Exotická platforma aneb kamarádka Amiga

Zde se zaměřím na své oblíbené stroje Amiga, se kterými mám rozsáhlé zkušenosti. Nejprve 16bitový a později 32bitový počítač mě ve své době velmi zaujal, grafické a zvukové možnosti byly opravdu vynikající a spousta dem a her využívaly amigácké čipy naplno.

NetBSD pro tuto platformu nabízí podpory úrovně TIER II a velmi mě zajímá, jak to v praxi vypadá. Uvědomuji si, že i když Amiga standardně nabízela grafické prostředí v podobě operačního systému Workbench, její hardwarové možnosti včetně přídavných turbokaret jsou oproti dnešním počítačům mizivé.

Doufal jsem, že bych z této platformy právě pomocí NetBSD připravil lehkou moderní kancelářskou stanici. Ukázalo se ovšem, že nic takového není možné. Je mi jasné, že aplikace typu LibreOffice bych zde nespustil, není však šance ani s lehkým řešením typu Abiword a Gnumeric.

Pro představu, co nabízejí binární balíčky, jsem se podíval na platformy m68k a powerpc. Kompilaci ze stromu PKGSRC bych ani nezkoušel, tyto stroje by ji nejspíše nezvládly, každopádně binárních balíčků je k dispozici velmi mnoho a své využití jistě najdou.

Jediná možnost, která mě reálně napadá, je využít editor Emacs, který je dostupný v různých, mnohdy odlehčených verzích právě jako binární balík. Emacs lze využít jako bezdatabázový evidenční a fakturační systém, někteří uživatelé pomocí zabudovaného org-mode vytvářejí i webové stránky. Uvědomuji si však, že např. export faktur do formátu PDF, kde se v tomto případě využívá LaTeX, by byl obtížně realizovatelný, takže reálné využití by bylo spíše jen jako evidence. Možná by pomohl editor Vim, s ním však nemám praktické zkušenosti.

Pěkný článek, který doporučuji prozkoumat, popisuje nasazení NetBSD na Amize 4000. V současné době bych vzhledem k výše uvedenému raději zůstal u jedné verze novějších Workbenchů, které nabízejí skutečně použitelný webový prohlížeč a kancelářské nástroje s vědomím, že uzavřený systém je na tomto desktopu asi vhodnější cesta.

Praktický přínos NetBSD

NetBSD bude určitě správná volba jak pro domácí, tak pro firemní využití. Stabilita a jistá forma konzervatizmu má určitě své místo a pokud se tyto vlastnosti skloubí s množinou podporovaných platforem, není co řešit. S klidným svědomím tak mohu prohlásit, že pro specifické účely bude většina platforem včetně těch exotických využita a dělat svojí práci až do konce životnosti hardwaru.

Nainstalovat tento operační systém na desktop bude zajímavé spíše pro malou skupinu zkušených administrátorů či vývojářů, kteří, podobně jako já, potřebují skloubit kancelářskou a vývojářskou činnost do jednoho funkčního celku.

Vhodné linuxové distribuce, jako např. antiX nebo Slackware, dokáží v současné době oživit i velmi starý hardware včetně moderního prohlížeče a kancelářského balíku. Právě antiX s aktuálním Firefoxem-ESR, nejnovější verzí LibreOffice a Datovky otevírá cestu využití archaických strojů do moderního světa. Až toto nebude možné, vím, kam se obrátit. NetBSD se do té doby posune zase dále a minimální kancelářskou stanici a odlehčený vývojářský desktop z něj bez větších problémů sestavím.

Ve skutečnosti jsem nadšen. Autoři svůj hlavní závazek, tedy podporu maximálního počtu platforem, plní na jedničku. Množství předkompilovaných balíčků nejen pro tradiční systémy x86_64 je obrovské, holý, ač plně funkční systém, by mi rozhodně nestačil. Projekt budu dále sledovat a až se ke mě dostane nějaký ten exotický hardware, ve výběru operačního systému rozhodně nebudu váhat.