Koho by zajímala úroveň výkonu grafického prostředí pro staré systémy typu Amiga, tak asi ~2 roky naz5 jsem viděl nějaké porovnání (bohužel už nejsem schopný dohledat), ze kterého vyplynulo, že NetBSD je dneska v podstatě jediný systém, který na nich dokáže rozběhat moderní X-ka bez trhání (mluvím o samotném X-serveru, ne o desktopových prostředí) - tzn. můžete spustit X-server, kde můžete normálně pohybovat myší. Pro spuštění jakékoliv grafické aplikace (kromě těch nejjednodušších co pracují přímo s Xlib) už je ale výkon těchto strojů nedostatečný (např. jenom samotné knihovny Gtk a Qt zabírají desítky MB RAM paměti - to je spolu s jádrem a X-serverem nad možnostmi těchto strojů). Důvodem mizerného výkonu je skutečnost, že běh X-serveru se zde spoléhá na framebuffer, takže nelze využít grafické akcelerace (platí všude, ale jenom NetBSD běhalo v testu plynule - což znamená, že NetBSD je zde nejvýkonnější díky svému minimalismu).
Děkuji za parádní popis, mě na Amize už od pětistovky fascinovalo grafické prostředí Workbech, když PéCéčkáři měli jen DOS. Na druhou stranu později jsem na ně vyjeveně koukal, když mi předvedli Win 3.11 a nekonečné pokusy o jejich emulaci se ukázaly jako nereálné.
Na Amigu jsem se ještě trochu více podíval, zde jsem našel pěkné poinstalační instrukce, i když pro starší verzi NetBSD:
https://gist.github.com/cmilanf/d3a1219edeeafee3ae50ca3c82fdb082
https://eab.abime.net/showthread.php?t=114411
Pokud tak pěkně běží X-Server, napadlo mě spustit výchozího správce oken CTWM. A ejhle, ono to také jde, zde je krásně vidět spuštění dvou terminálů, kalkulačky, hodin i prohlížeče manuálových stránek plus Python, BéBéeSka a Telnet:
https://www.youtube.com/watch?v=mYO6XOCnSos
Nevím, jak by v tomto prostředí reagovala např. odlehčená verze editoru EMACS, to by otevíralo další zajímavé možnosti.
A když už bych se dostal tak daleko, rád bych si spustil v kombinaci Amiga/NetBSD třeba evidenční systém pro moje tábory podobně jako tento šikovný atarista:
https://www.idnes.cz/hry/retro/atari-st-spravce-kempu-hry.A211012_124052_bw-novinky_srp
Jen fyzický test u mě zatím není možný, mám zde jen starou Amigu pětistovku plusko, k tomuhle potřebuji alespoň dvanáctistovku s větší pamětí a akcelerátorem. Rozhodně by to ale byla super zkušenost, každopádně jsem rád, že NetBSD umí rozjet i tyto stroje s použitelným grafickým prostředím, paráda.
Bohužel, atarista kemp prodal v roce 2023 společnosti, která z něj chce udělat nové luxusní místo pro prázdninové hosty (a zatím je to stále ve výstavbě), takže Atari už v akci neuvidíme a asi už to ani nebude vypadat jako kemp v přírodě. Škoda, jel bych se tam podívat snad už jen kvůli tomu :) V každém případě díky za odkaz n atuhle zajímavost a video!
zdroj říká:
Minulý pátek jsme učinili významný krok vpřed v našem projektu v Koningsboschi. Frans Bos, majitel kempu Böhmerwald, a Frank Rademaker podepsali kupní smlouvu.
...
Společnost RV&O plánuje proměnit stávající rekreační areál v moderní, nadčasový prázdninový resort luxusní kategorie....
15. 9. 2026, 10:39 editováno autorem komentáře
Tak to je škoda, mě zase zajímalo, jak dlouho mu to atárko vydrží. Ale odvedlo svojí práci a to je hlavní. Pokud to jen trochu půjde, podobně dopadnout nechci, zákazníci jsou rádi, že vyjížďky na řechtácích zajišťuji sám a jen na větších táborových akcích pomáhají praktikanti, pokud bych ze své veselé živnosti udělal rezort a nabral stádo zaměstnanců, možná by to také už nebylo ono. Určitě by přešli na Windows, lumpové...
Je mi moc líto, ale atárko žádné verze jsem nikdy u sebe neměl, jen soused ze zahrádkářské kolonie se pyšnil eSTéčkem s nádherným monochromatickým monitorem a vysokým rozlišením. Zeptal jsem se áíčka a situace je podobná jako na Amize, vše s procesorem Motorola 68000 fungovat nebude (pokud stroj nemá akcelerátor s vyšší verzí), Falcony s Motorolou 68030 plus klony 68040/68060 fungují.
A právě zde je to zajímavé vzhledem k výše uvedenému monitoru. Dozvěděl jsem se, cituji: "Atari TT030 však disponuje obrovskou výhodou v podobě vestavěného režimu TT-High (1280 × 960, 1-bit monochromaticky). Tento monochromatický režim s vysokým rozlišením je pro Unixové terminály a X11 na m68k ideální, protože nevyžaduje vysokou propustnost paměti pro barevné bitplány."
Takže X-Server i CTWM by fungovat měly, tady jsou pěkné informace na toto téma:
Zhrnutie na jednu vetu: Vo vsetkom na desktope je aj na starom 32bit x86 lepsi, bezproblemovejsi a pouzitelnejsi Linux alebo FreeBSD.
Přesně tak, na běžnou práci je linux určitě skvělá volba, na starší stroje dávám antiX nebo Debian s MATE, na novější prakticky jakoukoliv distribuci, FreeBSD také parádně funguje, jen u kancelářského počítače alespoň pro mě není důvod nahrazovat jím právě linux. Na nejstarších strojích, kde běží evidence/účetnictví/ordinace soukromého lékaře v PCFANDu, klidně nechávám Windows XP/7/10, pokud bez problémů funguje tiskárna, zde není nezbytné připojení k internetu.
NetBSD je spíše pro hračičky, jak vidno z příspěvků výše, amigisty i ataristy může oslovit.
To vše platí v současné chvíli. V diskuzi pod mojí minulou recenzí na antiX totiž zazněla obava, že linuxové jádro časem přestane staré 32 bitové procesory podporovat. Poté může být NetBSD mnohem zajímavější volbou s tím, že problémy, které ve článku popisuji, budou určitě časem mizet. Takže uvidíme, jsem rád za nabyté zkušenosti a třeba je časem využiji já nebo někdo další.
> V diskuzi pod mojí minulou recenzí na antiX totiž zazněla obava, že linuxové jádro časem přestane staré 32 bitové procesory podporovat. Poté může být NetBSD mnohem zajímavější volbou s tím, že problémy, které ve článku popisuji, budou určitě časem mizet.
Trochu pochybuji, že tohle v nějaké dohledné době nastane, jakože obecně 32 bit procesory pryč z jádra.
Všechny ty změny v poslední době byly především technického rázu, tzn. komplikovaná emulace a obcházení některých zásadních funkcí chybějící před Pentiem, nebo úplně specifické minoritní ARM platformy (tzn. ne architektury jako takové, ale komplet to "drátování" okolo na DMA, inicializaci, třeba i provoz bez MMU, ošetření všech divností, kvůli tehdejší chybějící standardizaci atp). Příp organizačního rázu (není maintainer a nejspíš ani uživatelé, je to roky rozbité, protože to nikdo ani nemůže otestovat na fyzickém HW).
Což ani jedno neplatí pro x86 PCčka řekněme mínus 30 let a dál.
Takže pokud se to někdy posune (byť odhaduji za poměrně dlouhou dobu) a opravdu to vypadne, tak tam bude hlavně brutální rozdíl mezi nároky aplikací, zdaleka nejen systému, a hw možnostmi těch starých počítačů.
Ono už teď to je kolikrát přesně o tom rozhodnutí, jestli k těm starým kouskům přistoupit tak, že to bude člověk spíš provozovat s dobovým systémem a aplikacemi.. (uzavřená síť, příp. offline - režim technické muzeum, demo když přijde návštěva), nebo stráví čas s tím, aby se tam snažil rozchodit aktuální systém a velmi omezenou funkčností.
Jakože za mě většinou vítězí ta druhá možnost - ukázat staré dobové hry, aplikace (třeba na tom Workbenchi).. rozběhnout si sériový terminál, databázi na nějakém UNIX serveru (když to zrovna nevyhodí jistič :)).
Protože na nějakou užitečnou práci většinou zvítězí jakýkoliv novější počítač, co člověk získá v podstatě za odvoz, případně něco jako RPi 4-5.
Souhlasím, že problém bude spíše na straně moderního SW, než u jádra. Právě jádra s dlouhodobou podporou bez problémů oživí stroje typu i686 klidně z roku 1995, takže vše nejvíce drhne tradičně u webových prohlížečů. I to však alespoň zatím nadšenci řeší, např. Serpent pro Win XP nebo právě NewMoon pro Linux a NetBSD.
Stavět technické muzeum není zrovna můj šálek kávy, klíčová je ta kancelářská práce a musím uznat, že zde Win XP nebo antiX ještě dlouhou dobu svojí práci zastanou. Jak vidím, že více, než pravděpodobné, že současné paní účetní po ukončení podpory pro tyto letité stroje už dávno účtovat nebudou, kancelářská práce se až na výjimky přesune do oblak a staré stroje už opravdu nebudou dávat smysl, nakonec proč ne, to je běžný vývoj.
Ano, malinová minipočítadla mě také napadla, ovšem jejich cena je poněkud vysoká oproti bazarovému stroji, který na kancelářskou práci plně dostačuje, pokud se nedívám na počítače za odvoz (kterých jsem už také pár dostal, přiznávám se). Takže super, zatím zůstanu u linuxu a NetBSD si nechám opravdu jen na ty exotické platformy, tam má smysl.
Mimochodem tady jsem našel jedno hezké video shnující dnešní stav 32 bitových linuxů:
To asi jo, NetBSD dává za mě největší smysl spíš na ostatní (ne x86) platformy.
U staršího x86 PC, co má potenciál (hlavně dost RAM) aspoň základně utáhnout současné aplikace, jednoznačně v použitelnosti a typicky i rychlosti vyhraje nějaká vhodná, lehčí linuxová distribuce (třeba Alpine) a to i nad FreeBSD.
Ale jak už tu zmiňuje sám autor, někdy je to spíš o zábavě a výzvách.. :)
Přesně tak, mě právě ty dvě povedené recenze ze serveru Distrowatch a diskuze pod antiXem navnadily, abych NetBSD pořádně prubnul. Vypadá to, že BéeSDé systémy obecně jsou na desktopu méně použitelné, než běžné linuxové distribuce, byla by ale škoda je pořádně nevyzkoušet. Minimálně jsem zjistil, že i správce oken CTWM se dá v nouzi použít, i když jsem se rád vrátil k mému oblíbenému MATE.
Nejsou, protože FreeBSD už podporu pro 32-bit x86 odstranilo a tvůrci Linuxu momentálně ve jménu AI pokroku aktivně odstraňují starší ovladače (v podstatě cokoliv z minulého století), takže NetBSD (a možná ještě OpenBSD) jsou pro tyto stroje nejlepší volbou do budoucna, pokud chcete provozovat aktuální SW.
OpenBSD bohuzel zlikvidovalo celou radu uzitecnych veci pro nejake homebrew (a neni se cemu ani divit, jejich zamereni je jasne); namatkou treba podpora LDT na x86 (security duvody).
Ano, u FreeBSD je vidět, že se opravdu zaměřují na desktop, minimálně zlepšující se podpora notebooků a konečně snad i snadná instalace KDE. Nejvíce mě lákaly porty a detailní možnost jejich nastavení, minimálně od doby, kdy systém přešel na balíčkovací systém pkg a vývojáři jej začali doporučovat oproti portům je jasné, že primárním cílem jsou nové počítače, viz ukončení podpory pro 32 bity.
Paráda, na nové stroje mohu zkoušet FreeBSD, na starší a exotické NetBSD a hrál jsem si i s OpenBSD, u něhož se mi bez problémů podařilo zprovoznit kombinaci MATE, Firefox a Libre Office, takže pro kancelář mohu ve skutečnosti využít všechny tři.
Je možné, že se tyto systémy nakonec opravdu ukáží jako ideální volba do budoucna, osobně jsem rád za možnost výběru, pro výše uvedenou činnost mohu ve skutečnosti využít libovolný z nich. Každý z nich má totiž něco do sebe a opravdu nelituji času je všechny pořádně vyzkoušet.
> Nejvíce mě lákaly porty a detailní možnost jejich nastavení, minimálně od doby, kdy systém přešel na balíčkovací systém pkg a vývojáři jej začali doporučovat oproti portům je jasné, že primárním cílem jsou nové počítače, viz ukončení podpory pro 32 bity.
Tady bych jen upřesnil, že FreeBSD rozhodně nepřešlo z portů na pkg. Všechny balíčky pochází s portů. A jen (nejpoužívanější) část ze všech portů je dostupná v binární podobě na rychlou instalaci přes pkg.
Když si nastavíte volby sestavení konkrétního portu, nebo jej upravíte, tak ho typicky pak sestavíte do balíčku (ať už přes Makefile nebo s automatizací jako nástroj poudriere), který nakonec nainstalujete přes pkg add.
Je logické, že většina lidí používá radši oficiální binární balíčky, pokud je pro daný port k dispozici a nepotřebují jej přizpůsobit.
Opuštění podpory pro 32 bit x86 je pak jiná, nesouvisející otázka, kdy si podobně jako větší mainstream Linux distribuce vyhodnotili, že vzhledem k počtu uživatelů bude třeba do budoucna lepší místo dvou x86 architektur například napřít prostředky k rozvíjení podpory pro 64bit RISC-V.
A s tím "nové počítače" by se asi dalo také trochu polemizovat, krom nějakých výjimek to budou téměř všechny počítače mladší 20 let :)
Ale souhlas, že je bezva, že právě NetBSD zůstává pořád jednou z použitelných voleb, díky zaměření celého projektu.
Tady jsem se špatně vyjádřil, myslel jsem to tak, že vývojáři FreeBSD dnes preferují instalaci binárních balíčků, kdežto dříve preferovali porty. A právě při práci s porty mě velmi zaujal příkaz "make config", případně "make config-recursive", kde si pomocí přehledného TUI menu vybírám jednotlivé volby konfigurace, velmi příjemný způsob. Jen na strojích, se kterými převážně pracuji, je obecně kompilace jen trochu větších aplikací příliš dlouhá a s nejistým výsledkem, viz popsaný příklad s Libre Office s podporou interního Firebirdu a testu instalace z portů na NetBSD (ve FreeBSD jsem dopadl podobně).
Děkuji za zmínku o nástroji poudriere, o něm jsem zatím jen četl, ale rád v praxi vyzkouším.
Ano, vývojáři se s podporou procesorů zaměřili na ty novější a určitě dělají dobře, i proto jsem rád, že zde máme jak Free, tak NetBSD. He, he, polemizovat můžeme o všem, pro mě je důležité, že i dvacetiletý stroj, který je fyzicky v pořádku, mohu dnes plně využít a lhostejno, zda s linuxem nebo BSD.
Každopádně na FreeBSD se opět detailněji podívám, určitě za pořádné prozkoumání stojí. I zde na rootu je podle diskuze vidět, že má své nadšence a to je určitě dobře. Mám zde jeden výkonnější stroj, kde si budu moci dovolit hrát i s porty, které mě upřímně řečeno právě na FreeBSD lákají asi nejvíce.
Stran těch portů - podívej se na poudriere. To je buildidlo a správce binárních balíčků. Dá se pomocí něj pracovat jakýmsi hybridním způsobem. Sice se dělá build portů, ale je to na jednom místě, nikoli na každém stroji zvlášť, lze je customizovat a pak jsou v klasickém repozitáři binárních balíčků, odkud si je na jednotlivých strojích tahá pkg, místo ze standardního veřejného repozitáře.
Jasně, tohle spravovadlo portů i balíčků mě tady zaujalo, vím, že jej někteří správci využívají ke tvorbě vlastního repozitáře na míru, příjemné je i možnost křížového překladu. Takže v nedalekém čase FreeBSDčko pořádně prubnu, už se těším.
Měl bych dotaz, používáte někdo *BSD systém na serveru, který je produkční a proč?
Sám se teď učím s OPNsense, jako nadšenci/laikovi mi ten rozdíl velký oproti Linuxu nepřijde (je to takový jako před pár lety než bylo v linuxu systemd). Kde spatřujete výhody oproti nasazování linuxu?
Ja OpenBSD, ale nebezi tam nic fancy; vyhoda je v tom, ze kdyz se blbe Lennart Poettering vyspi a zase neco domrvi, tak mi ten system stale pobezi :). Neni to takovy ten prekomplikovany slepenec, ktery se opravuje reinstalaci systemu (a popravde - modernimu Linuxu uz proste nerozumim a asi ani rozumet nechci, zivot je moc kratky na takove veci abych resil narovnavaky na ohybaky).
Zejmena NetBSD je ciste navrzene a moc se mi libi, byt bych bohuzel rekl, ze to je system do minuleho tisicileti, vlak mu ujel na vice frontach. Pouzivam ho soukromne rad treba na vyzkum mikrokodu ( https://martin.hinner.info/p6microcode/ ) , protoze mi na rozdil od Linuxu nehaze klacky pod nohy ve stylu, ze moderni distribuce odstrani pro kernel moduly symbol set_permission_x apod., nebo odmitaji spravne coredumpovat, loadovat microcode patche, atd.
Dneska mne treba ale zaujalo, ze kdyz zkompiluju v relativne cerstvem netbsd vlastni program, tak nema ASLR.
FreeBSD - používám na pár serverech a VM. Něco historicky prostě hrnu dál, něco i novější projekty kvůli tomu, že mi na dané použití přijde dobrá volba.. A používal jsem ho v 90. letech ještě dřív než linuxové distribuce a přestože jsou to dnes spíš jednotky kusů, nikdy jsem jej úplně neopustil.
Hlavní tahák pro mě i dnes zůstává ZFS přímo v základním systému s plnohodnotnou integrací. Takže menší stavěné NASy a úložiště, kde nevadí absence nějakého webového UI.. u známých pak často třeba migrace z Free/TrueNAS na čisté FreeBSD. Různé použití od klasického sdílení SMB/NFS, zálohovací aplikace až po exporty přes iSCSI
Další použití je pro některé aplikace, kde člověk může využít systémové kontejnery jaily pro jejich oddělení. Tzn. je to opravdu něco mezi plnou virtualizací a lehkými, vrstvenými aplikačními kontejnery s omezenou životností (ala Docker). Tzn. sdílí s hlavním systémem jádro, page cache, může to bez dalších vrstev přistupovat na jeho souborový systém, ale spravuje se to víceméně jako oddělený systém se svými aplikacemi uvnitř. V linuxovém světě je ekvivalent např. LXC, Incus.. systémové kontejnery v Proxmoxu.
Finálně jestli FreeBSD nebo nějaká vhodná linuxová distribuce (schválně nepoužívám "ten" Linux, protože se je to strašně široké spektrum různých systémů) bude pak nejspíš záležet na konkrétním použití a prostředí, které třeba rovnou eliminuje cokoliv jiného než Linux (komerční podpora, konkrétní aplikace, dané běhové prostředí na kontejnery atp.) a pak osobní preferenci administrátora, nebo někoho, kdo o tom rozhoduje.
Obecně FreeBSD konkuruje a hodí se na subset úkolů, které dnes zvládnou linuxové distribuce. Ale tam kde se to protíná pak může ta osobní preference být třeba pro transparentnější a snadnější práci s těmi jaily přímo v systému bez dalších nutných orchestrací jako je např. ten Incus. Podobně někomu může přijít lepší práce s deklarativním nastavením pf na filtraci provozu z a do těch jailů. Nebo prostě bude preferovat postupnou evoluci a pomalejší změny ohledně celého systému.. (i když tohle je podle mě trochu neprávem aplikováno na všechny linuxové distribuce, přestože si člověk může vybrat nějaké LTS a řešit nějaké změny třeba jednou za čtyři roky, když přechází na novou major verzi.. nemusí to být nutně takový hukot, jak vypadá podle zpráviček tady :))
Takže ano, mě osobně dává smysl pořád FreeBSD sledovat, a čas od času ho použít.
U OpenBSD a NetBSD.. je to pak u mě čistá zábava, zkoumání. V nultých letech jsem přes OpenBSD řešil firewally, gatewaye. Ale ani jeden z těchhle dvou systémů mi bohužel nepřijde dnes konkurenceschopný k FreeBSD, natož Linuxu. Z OpenBSD samozřejmě používám openssh, tmux atp., ale na produkční nasazení je tam obrovský rozdíl v rychlosti a efektivitě těch systémů pro dnes běžné workloady.. (což se projeví jak na nějakém našlapaném serveru, kde to zdaleka nedokáže využít možnosti HW, tak i na malých ARM strojích a virtuálech, kde jsou omezené prostředky a je tam citelně znát mnohem vyšší zatížení i při běžných operacích). Neřkuli pak vůbec chybějící možnosti stran souborových systémů, sdílení a integrace do nějakých větších celků (AD, MFA).
Jo, jail, to je dost důležitá věc. Já ho celkem intenzivně používám. Potřebuji něco vyzkoušet, tak si nainstaluji nový userspace do jailu a tam můžu prasit. A až to rozprasím, tak jail smažu a je klid. Nebo pokud nějakou aplikaci chci mít mimo hlavní systém, např. kvůli riziku hacku apod.
Dělám si build FreeBSD pro starší architektury, hlavně VIA C3 a AMD Geode, kvůli embedded IPC. Všechno dělám jailu, protože potřebuji specifické nastavení clangu a build prostředí.
Jeden čas jsem dělal pokusy s gcc a crossbuildem pro architektury AVR32, ARM, MIPS. Všechno v jailu.
Nebo, v oblasti síťování, netgraph. Pokud je potřeba se síťovým paketem dělat libovolné nestandardní kejkle, řešením je netgraph. A má i díru do userspace, takže není potřeba dělat jaderný modul. Pokud nevyhovuje některý z těch tří firewallů nebo je zapotřebí nějaká specialita, řešení je netgraph.
Ještě k tomu síťování. Ve FreeBSD je v IP stacku i SCTP a zdá se, že docela funkční. V Linuxu s tím byly nějaké trable a dokonce jsem kdysi zachytil informaci, že SCTP chtějí zase odstranit. To je zajímavé pro telekomunikace a SIGTRAN. Postupně směřuji ke zprovoznění vlastní softwarově definované GSM sítě (OSMOCOM) a abych nemusel mít 'éjedničky' a MTP, použil bych SIGTRAN a M3UA. V GSM core všechno chodí přes 'sedmičku'. Operátoři používají zpravidla RHEL a pokud potřebují SIGTRAN, tak prý mají nějaké komerční implementace SCTP. Ale mě láká, že bych to celé zkusil udělat pod BSD.
FreeBSD, hlavne preto, ze desatrocia funguje cca rovnako a aj v portoch zvycajne najdem vsetko tam, kde kde cakam, ze to bude. Diky linuxu za vyvoj, ale freebsd je nakoniec ten system, ktory sa mi chce pouzivat.
Mozno som uz stary, ale mam rad poriadok a priamociarost a freebsd mi ten pocit stale dorucuje.
Nezbejva nez souhlasit ... kdyz pokazdy prileze nejakej frikulin a zacne vymejslet ze konfigurace nebude v etc ale v opt, zrusime bin/sbin ... kus neceho je v /etc/file ... druhej v /etc/folder ... a za mesic samozrejme jinak ... radsi ani nezminovat schizu trebas strongswan (pokud nekdo nahodou netusi, tak pro to jsou dva diametralne odlisny zpusoby konfigurace, ale zdaleka nejde jen o zmenu zapisu, je to uplne jiny i funkcne a nektery veci jdou delat v tom starym schamatu ale ne v tom novym a naopak).
Uz se tesim do pekla, to bude zcela jiste mnohem prijemnejsi zazitek.
Já na serverech používám FreeBSD od ver. 4.7. Tehdy jsem si hrál s Debianem, ale v BSD se mi věci zdály tak nějak jasné, přímočaré, jednoduché, unifikované, tak jsem u něj zůstal. Tehdy mě dost uchvátil BSD init - veškerá zásadní konfigurace v /etc/rc.conf. Ne jak v linuxových distrech rozprsklé všude možně, v každém systému jinak. Ale nejsou to žádné složitosti - DNS, Postfix, webserver s Wiki, jednu dobu Zabbix, a tak různě podobně. Základní služby.
V jednu dobu se přidala nativní podpora ZFS. Stavěl jsem backup server, tak tam šel FreeBSD. Jako jo, ve stejné době jsem měl ZFS i na Debianu, ale dostat ho tam, to bylo přes 4 rohy. DKMS atakdále. FreeBSD taky ze ZFS umí nabootovat, od začítku, a nejsou kolem toho žádné tanečky.
Boot Linuxu je na můj vkus poněkud překomplikovaný. Initrd, dracut a tyhlety věci. Jo, jasně, chápu rámcově proč to tak je, ale já prostě mám rád jednoduché věci. BSD je jednoduché jako facka.
Když jsem se pozděj dostal k hrabání v kernelu, modulech a device driverech, tak jsem zase ocenil stabilitu kernel API. Vemu driver z ver. 10 a tak jak je ho přeložím ve ver. 14. Když jsem dělal totéž v Linuxu, někdy jsem dost skřípal zubama. Už jsem tady o tom psal na jiných místech.
Dalo by se pokračovat dlouho. S BSD se cítím tak nějak víc v pohodě. Ale Linux používám taky, záleží na okolnostech, co ten který případ vyžaduje.
Kdysi jsem jednomu iťákovi řekl "Já používám UNIX." a on na to podezřívavě "Opravdu?", čekal asi, že budu mluvit o Linuxu. A já na to "Jo, opravdu. Já totiž používám FreeBSD a to je přímý potomek původního BSD 4.4 UNIXu." Tak se pak od přítomných ozvalo užaslé zašumění, někteří možna i uznale zamručeli. ;)
Ale je samozřejmě jasné, že někdo jiný to bude vidět úplně jinak, než já.
"Já používám UNIX": To s FreeBSD neni tak uplne pravda; viz https://en.wikipedia.org/wiki/Unix ; lze se na to divat myslim ze dvou pohledu - trademarkove + ten kdo vlastni nyni autorska prava ke skutecnemu Unixu (resp. kde z nej jsou casti) a certifikace (ten kdo pouziva MacOS ten Unix skutecne pouziva z druheho hlediska).
Dnesni *BSD jsou na hony vzdalene i puvodnimu 4.xBSD, mozna zamrzly v prelomu milenia, ale ne v sedmdesatkach ;). Jinak pekny graf je tady https://levenez.com/unix/
A pokud jde o ten "Unix" jako takovy, v lete jsem se rozhodl, ze se pokusim ozivit SCO Unix (/ SCO OpenServer) na nejakem modernejsim hardware. To vyzaduje modifikaci kernelu, ktery tam je binary-only. Povedlo se mi rozjet CC/LD a veci okolo idbuild/idconfig na Linuxu, takze jsem schopen slinkovat kernel na modernim systemu. Taky umim konkretni objectfiles nahradit vlastni reimplementaci. S pomoci LLM se mi povedlo udelat celkem funkcni idconfig.c, ale na tom jsem zatim skoncil, protoze jsem zjevne dosel na limit LLMka a je potreba nektere veci overit proti disassemblingu. Jestli tu je nejaky znalec techto starych SystemV, potreboval bych poradit jak tam nektere veci funguji. Jinak pro sebemrskace - v qemu se to da spustit a je to radove vetsi hardcore nez NetBSD :).
Mazec! Tomu říkám pořádný hacking.
Ad BSD a UNIX - tak je jasné, že dnešní FreeBSD už asi neobsahuje jediný řádek z původního BSD 4.x, resp. 386BSD, ale šlo mi o tu příbuznost. Není to systém založený na zelené louce, jako Linux. Vycházel jsem z diagramu https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Unix#/media/File:Unix_history-simple.svg, kde je vidět odbočka z BSD 4.3 směrem k BSD Net/2 a 386 BSD a posléze z BSD 4.4-Lite do FreeBSD 3.
Pánové, moc děkuji za parádní postřehy stran béesdéček, jsem rád, že s nimi máte pozitivní zkušenosti a ještě raději, že je neprosazujete fanaticky. Mě prakticky každý linux plně vyhovuje, ale proč se nepodívat jinam.
Tato diskuze mě navnadila pořádně prubnout nejen Free, ale také OpenBSD. Zkušenosti z nastavování např. grafického prostředí z NetBSD se dají aplikovat i tam a právě Open mě velmi příjemně překvapilo. Grafické prostředí MATE funguje na první dobrou včetně restartu či vypnutí pro běžného uživatele, systém si jen řekne o kořenové heslo. Pomocí kompilace ze zdrojáků jsem zprovoznil knihovnu libdatovka a poté samotnou Datovku. Libre Office z binárek také funguje, právě ještě jednou testuji kompilaci z portů se zapnutým interním Firebirdem, uvidím, zda tentokrát projde nebo je Firebird kromě FreeBSD nepoužitelný. Přeložil jsem můj oblíbený prográmek pro tvorbu textových her frobtads a naučil se, kam v OpenBSD správně instalovat uživatelské programy. Jednoduchost nastavení a opravdu přesné manuálové stránky jsou jako bonus, tenhle systém zajím vypadá, že splňuje vejrazivo "opravdu použitelný minimalizmus".
Budu dále testovat a vypadá to, že recenzi OpenBSD na desktopu také připravím, schválně počkám na vydání osmé verze, ať na živo prubnu proces aktualizace tam, kde mám nainstalovány balíčky, porty i programy ze zdrojáků - u mě ty recenze holt drobet trvají, protože chci vše pořádně prubnout. FreeBSD může přijít po tom, jsem zvědav na oficiální instalátor KDE, který už je sice k dispozici, ale zajímá mě, až bude integrován přímo v instalátoru. Takže mám co dělat, ještě před tím dle dohody se šéfredaktorem připravím recenzi a příklad databáze pro Libre Office Base, která se i přes počáteční problémy a ne příliš pozitivní ohlasy diskutérů ukázala jako plně funkční a překvapivě stabilní pro mojí evidenci a fakturaci. Po ukončení hlavní koňské sezóny bude tak více času na zbývající béesdéčka, už se těším.