Hlavní navigace

NIX.SK po roce: Slovensko je úspěch, do dalších zemí ale nepůjdeme

Petr Krčmář

Slovenský NIX.SK oslavil první rok existence a v tuto chvíli propojuje 32 sítí. Jak se první rok podařil? Co bylo nejtěžší? Uvažuje se nad dalším rozšiřováním?

Čtěte: Martin Semrád, NIX.CZ: na Slovensko chceme přivést Google i Facebook

Jaký byl první rok pro slovenský NIX.SK?

Bylo to hodně práce. Vloni jsme sice převzali SITELiX, který za sebou už nějaké připojené sítě měl, ale museli jsme vlastně začít od začátku. Stávající zákazníci museli přejít do vztahu s námi, stát se členy nebo zákazníky, což se ukázalo jako velmi těžké.

Co konkrétně bylo nejtěžší?

Dohodnout se s někým, kdo s vámi vlastně nemá vůbec žádný právní vztah. Nemáte vůbec jistotu, že s vámi bude chtít dále spolupracovat. Ještě těžší bylo přesvědčit, že vám má začít platit. SITELiX totiž poskytoval služby zdarma jako službu datacentra.

To bylo těžší než technická část?

Bylo to rozhodně mnohem těžší. Teprve před několika dny došlo k přepojení poslední sítě, která byla připojená do původní infrastruktury SITELiX. Čili trvalo vlastně rok, než jsme přechod dokončili.

Přešly k vám všechny firmy?

Všechny bohužel ne, ale přešly všechny firmy zásadní pro slovenský trh. Jsou za tím bohužel podle zpráv z trhu i určité politické tlaky ze slovenské univerzity, která provozuje peeringový uzel SIX. Jeden operátor se k nám nemůže připojit, protože je jejich významným dodavatelem. S tím jsme samozřejmě nepočítali, ale NIX.SK je natolik neutrální, že nebojuje o každého člena. Připojení členové musí sami vidět výhody a my musíme vědět, že budeme plnit očekávání technické a lidské platformy.

Původní zákazníci SITELiX měli na výběr mezi přechodem k NIX.SK nebo odpojením?

Přesně tak, cílem bylo původní platformu vypnout. Ona nebyla zastaralá, ale už nebyla v takovém standardu, jaký očekáváme od moderního peeringového uzlu. Nebyly tam například route servery, chyběly podrobné statistiky pro možnost ladění a podobně. Pro nás bylo zároveň výhodnější použít námi prověřené technologie a postupy, abychom měli i na Slovensku stejné prostředí jako v Praze.

Co slibovaný Facebook, Google, Akamai a další velké sítě, které měly být lákadlem pro ty ostatní?

Měli jsme samozřejmě přísliby těch firem, podle hesla ‚slibem nezarmoutíš‘. Je tu ale problém slepice a vejce – vydavatelé obsahu říkají, že to pro ně má smysl až ve chvíli, kdy budou připojeny koncové sítě s uživateli, kterým budou moci doručovat.

To jsme během prvního roku rozhodně splnili a já jsem teď ve velkém očekávání toho, jak se ti opravdu velcí poskytovatelé obsahu zachovají.

Není to tak, že už teď pro ně není problém odbavit Slovensko přes Prahu?

Zcela určitě to hraje roli. Česko a Slovensko jsou malé a z hlediska majitelů infrastruktury hodně propojené trhy, takže je možné odbavit velkou část uživatelů přes Prahu. Snažíme se ale situaci na Slovensku nastartovat i cenovou politikou, kdy poskytujeme gigový i desetigigový port za stejnou cenu. Na pokrytí nákladů za port nám stačí 75 eur měsíčně a jde nám hlavně o budování komunity na Slovensku. NIX tam nešel vydělávat.

Kdo je Martin Semrád?

Martin Semrád zastává pozici výkonného ředitele sdružení NIX.CZ od roku 2010. Mimo vedení celého týmu je zodpovědný za hospodaření sdružení, dále má na starosti komunikaci se strategickými partnery a reprezentuje NIX.CZ na lokální a mezinárodní úrovni. Se sdružením NIX.CZ je spojen od roku 2005, nejprve z pozice člena sdružení a následně člena dozorčí rady. Ve sdružení zúročuje své bohaté zkušenosti z předchozích působení.

Univerzitní SIX upravil své podmínky i v reakci na příchod NIX.SK. Nezmizel tím jeden z hlavních důvodů pro existenci NIXu na Slovensku?

Já si nemyslím, že to má nějaký vliv. Ukázalo se ale, že náš vstup na slovenský trh inovoval myšlení lidí na univerzitě. To je asi normální chování – cítíte ohrožení, takže se musíte přizpůsobit. My s nimi ale nemáme žádný problém, naopak jsme se s nimi snažili několik let dohodnout na spolupráci. Neuzavřeli jsme se vůči nim, stále si myslíme, že na Slovensku je místo pro jeden velmi solidní peeringový uzel. Nechceme se stavět do pozice konkurence SIXu.

Na jaké úrovni by SIX a NIX měly spolupracovat?

To je otázkou velké diskuse. Tři roky jsme s nimi na toto téma vedli debatu, která vedla do slepé uličky. Technicky i znalostmi jsme na tom vlastně naprosto stejně, i když používáme různé platformy. Od začátku jsme se připravovali na dvě lokality – na levém a pravém břehu Dunaje, což SIX věděl. Chtěli jsme umístit jednu lokalitu do univerzitního datacentra, ale jeho představitelé se na poslední chvíli zasekli a odmítli podepsat smlouvu, o které s námi jednali. Museli jsme tedy vše od základu změnit a z důvodu co největší možné míry redundance zůstat ve dvou blízkých datacentrech jednoho provozovatele. V současné době však s představiteli SIXu žádná jednání nevedeme.

Dávají tedy na Slovensku smysl tři různé peeringové uzly?

Já bych neřekl, že jsou na Slovensku tři uzly. Jsou tam dva uzly a jeden poskytovatel služeb, který o sobě říká, že je peeringovým uzlem a marketingově se to tak snaží prodávat.

Přesto – dává takové uspořádání smysl?

Podle mě ano, protože to inovuje a posouvá trh. Jsem naprosto otevřený hledání dalších možností.

Jaký je tedy hlavní rozdíl mezi NIX a SIX?

SIX patří univerzitě, která existuje i bez něj. Uzel tedy může existovat z jiných univerzitních peněz, což je zásadní. My naopak musíme přemýšlet nad vlastním financováním a investicemi. Univerzity mají výhodu v dlouhověkosti, protože obvykle existují stovky let. Na druhou stranu internet je mladé médium a my nevíme, co bude za dvacet nebo dokonce padesát let. My se snažíme vše budovat s dlouhou perspektivou, ale samozřejmě jen s takovou, do jaké dokážeme dohlédnout.

Jaké jsou další plány na Slovensku?

Zcela zásadní je rozšiřování počtu členů a s tím ruku v ruce zvyšování odbaveného provozu. Je vidět, že jsme geografickou polohou zaujali velmi zajímavé sítě – třeba Serbia Broadband ze Srbska nebo WNET z Ukrajiny. Vypadá to tedy, že se Bratislava může stát pro středoevropský internet důležitou křižovatkou a že se do ní budou připojovat sítě, které třeba do Prahy ani nedojdou. Od začátku jsme věděli, že díky optickým trasám může být Bratislava zajímavější než Praha.

Dále chceme budovat projekt FENIX. Poptávka na Slovensku po něm jednoznačně je. Je to něco, co vzniklo přímo z komunity, která to chce a NIX to pro ni udělá. Bezpečnost je zcela zásadní téma a propojovací uzel s bezpečnostními nástroji se dostává do zcela jiné úrovně a sítím dává další přidanou hodnotu. Dále budeme dělat pracovní skupiny, podporovat slovenské akce, setkávat se s místními lidmi a budovat komunitu.

Myslíte si, že na Slovensku je komunita ve špatném stavu?

Rozhodně ne! Ale chceme kontakty dále prohlubovat, což je pro internet naprosto zásadní. Ti lidé se musí znát osobně, protože pak jsou schopni řešit problémy výrazně efektivněji. Je to něco úplně jiného než řešit problém s někým neznámým na konci e-mailu. Výhody přímé komunikace se pak projeví třeba i při řešení bezpečnostních incidentů.

Už je znám model fungování FENIX na Slovensku? Bude se v něčem lišit?

Pravidla už jsou sepsaná, vycházejí z Česka a kolují mezi členy. Byli jsme nuceni je upravit pro místní podmínky. Zmírnili jsme například požadavky na redundanci, protože nemáme dvě nezávislá datová centra. Zároveň například slovenská doména nemá DNSSEC, takže ho nemůžeme požadovat. V pravidlech ale stojí, že se členové FENIXu zavazují DNSSEC nasadit, jakmile to bude možné.

Existuje šance rozšířit NIX.SK do další nezávislé lokality?

Diskutujeme o tom a je to jedna z věcí, kterou budeme muset s místní komunitou v následujícím období řešit.

Považujete tedy NIX.SK zatím za úspěch?

Jednoznačně ano. Plní misi, pro kterou byl zřízen. Máme tam výborný počet sítí a třeba jsme připojili i první kořenový DNS server umístěný fyzicky na Slovensku. Udělali jsme hromadu práce. Zatím mi tam chybí vyšší datový tok, ten ale podle mě přijde.

Co další propojování jednotlivých uzlů?

V současné době jsou všechny tradiční neutrální uzly proti propojování. Jsme lokální uzly pro výměnu dat a tuhle misi plníme. Nechceme suplovat práci operátorů a data distribuovat. Tím bychom vlastně konkurovali svým členům. Peeringový uzel je velmi důležitý prvek v infrastruktuře internetu, zvyšuje jeho stabilitu a nechává vzniknout síťovým propojením, která by jinak přirozeně nevznikla. Pokud má tuhle funkci plnit, musí být naprosto nepropojený s ostatními.

Jsou nějaké úvahy o dalších městech? Hodlá NIX svou myšlenku dále exportovat?

Myslím, že pro naše členy další výrazné rozšiřování nedává smysl. Na druhou stranu máme velmi dobré know-how, což se ukázalo při pomoci v budování uzlu v Černé Hoře. To je směr, kde může NIX pomáhat – prohlubování spolupráce mezi peeringovými uzly.

Žádný další NIX.PL, NIX.DE nebo NIX.AT se nechystá?

Určitě ne. Není to zájem našich členů. Slovensko je jiné – mnoho našich členů připojených v Praze má své obchodní zájmy i na slovenském trhu a naopak. Existuje zde historická vazba. Plníme to, co očekávají naši členové a poptávka na další rozšiřování tu teď není. Můžeme ale předávat své znalosti dál, tak jako v Černé Hoře nebo jako to některé jiné uzly dělají v Africe nebo Asii. Že bychom ale otevírali uzel v Německu, Polsku nebo Americe, to určitě ne.

Našli jste v článku chybu?

4. 4. 2016 18:16

JSH (neregistrovaný)

Z toho popisu jsem čekal něco strašného. Naopak jsem příjemně překvapený. Je to přehledné, jednoduché a netahá to milion javascriptových udělátorů.

6. 4. 2016 17:59

Problem expanze do dalsich zemi neni v komercnim uspechu ci neuspechnu NIXu na Slovensku.

Problem je postoj clenu/akcionaru NIXu. Z nejakeho absurdniho duvodu si docela velka cast z nich mysli, ze jim NIX v dalsi zemi ohrozi jejich byznys (a to i v pripade ostrovniho provozu - az uz vubec nejsou ochotni byt i jen mluvit o propojene infrastrukture).

Az se projektu Praha/Brno-Viden/Bratislava chopi nekdo, kdo provozuje byznys standardne, tak se bud budou muset rychle clenove NIX/VIX/SIX vzpamato…

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

120na80.cz: Jmelí je více léčivé než jedovaté

Jmelí je více léčivé než jedovaté

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Vitalia.cz: Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte