"Na originálním IBM PC byla kapacita této paměti ROM rovna 40 kB, přičemž BASIC z této kapacity využíval pouze 8 kB a zbylých 32 kB sloužilo pro uložení BIOSu"
Ale no tak, samozřejmě přesně obráceně :-)
Na desce 5150 je pět 8KB ROM (většinou Motorola MCM68764), v jedné je BIOS a zbylé čtyři obsahují ten interpret cassette basicu.
k odst. 3 - mel jsem dokonce nekolik takovych pocitacu. IBM laptop s 2x 3.5" FDD nebo predchudce pozdejsich XTecek. BASIC nestartoval jen kdyz nebyl MSDOS, ale zobrazila se nabidka po kazdem spusteni, zda chci boot nebo BASIC. Basic ale za moc nestal. V porovnani s tim, co bylo dostupne na ruznych domacich (ATARI , Commodore apod.) toho moc neumel.
Co se tyce Turbo Pascalu.. nejsem si jist s casovanim. Nejdrive byl TP3 na CPM a ten se celkem dost rozsiril i v CSSR a prni plne PCckova verze byla TP4 a ja mel v roce 1989 TP5.Mam pocit, ze TP5.5 prisel o chvilku pozdeji. Velkou revoluci pak byl TP6 - prinesl objekty. Ale skutecne se zacli pouzivat az s Turbo Vision. Ve stejne dobe jako TP5 se objevilo i Turbo C, ale tomu se moc nedarilo.. Borland tehdy zkousel vic veci co s pamatuji.. Nakonec Turbo Pascal prezil az do dnesnich dni stejne tak jako Fortran, kteremu se stale dobre dari.
Cest jejich pamatkam