Názory k článku Pět distribucí pro staré a slabé počítače

Problém u většiny těchto distribucí je čeština, až na Xubuntu a Lubuntu jsou ty lokalizace dost neúplné, na nepřeložené části naráží uživatel dost často a to kazí výsledný dojem.

Jenže ono je to ve výsledku stejně jedno, k čemu je systém který běží skoro na procesoru 80486 s pár MB RAM, když většina lidí chce dnes počítač primárně na internet a na ten vám dnes nestačí ani Pentium3 (1GHz) a 1GB paměti. Dokonce ani blbá hra za 50,- ze stánku za rohem od Špidly se na tom nedá hrát jak se to trhá. Většina lidí takový počítač vlastně vůbec k ničemu neupotřebí. Na web to nejde, flash hry na FB si na tom nezahrajete a jinak to většina lidí ani k ničemu jinému nepotřebuje. Z nativních her, tak maximálně nějaké karty, jinak taky skoro nic.

Problém není na starém železe spustit OS tak aby to šlapalo celkem svižně, problém je k čemu takový OS vlastně použít.

Hodně Lowendový počítač je dnes nějaký dvoujádrový SandyBridge se 4GB paměti a Intel grafikou, to se dá pořídit doslova za pár kaček. Je to sice bída a kdejaká flashová hra je na tom nehratelná, ale jinak to je celkem fičí prakticky s libovolným moderním OS.

Pokud je někdo sociální případ, pořídí si cca tohle:
http://pocitace.aukro.cz/znackovy-kvalitni-pc-fujitsu-siemens-esprimo-p5600-i3446723669.html

Dokonce už i neviditelní mají dvoujádra a 2GB ram.

Ještě dva odkazy na šroty:

http://pocitace.aukro.cz/kancelarsky-pomocnik-se-zarukou-i3447720312.html
http://pocitace.aukro.cz/dell-optiplex-360-i3450626152.html

Cca takových počítačů se firmy zbavují, vezme se palice, dá se jedna rána na disk, další rána do desky a šup s tím do sběrného dvora.

Nebo se to prodá do firem, kde to vyfoukají vzduchem a prodávají:

Dvoujádro s 1GB ram za 1200,- Kč
http://www.levnapc.cz/hewlett-hp-compaq-dc5800-sff-1.html

Lepší dvoujádro:
http://www.levnapc.cz/pc-dell-optiplex-gx745-p.html

Mluvíme tu o dvoujádrech s cca 1-2 GB ram a JSOU TO ŠROTY.
To, jestli na něčem běží DOS 5 je už myslím celkem nezajímavé.

Doma mám na internet a nějakou tu administrativu Pentium 4 na 3GHz s HT a 2GB RAM. Na tomto mi běhá 32bit WIN8 s vypnutým metrem. A počítač bootuje za cca 30s práce na něm mě nijak.

Když porovnám jeho rychlost s pracovním NTB (Corei5 na 2,6GHz a 6GB RAM) tak nepozoruji zásadní rozdíl v rychlosti. Na NTB mám 64bit WIN7.

Samozřejmě, když si otevřu 30 karet v google chrome, tak už to samozřejmě znát je. A taky dědeček má problém s přehráváním videí ve vyšším rozlišení. Ale na PC za 1000Kč to není špatné.

Samozřejmě spotřeba je k výkonu naprosto neadekvátní.

Hmm, tak to jsem asi sociální případ :-)
Používám 6, 7 let staré stroje a stačí mi to. Na práci (v dokovací stanici) mám Thinkpad T60 (Core Duo) a na cesty Thinkpad X61s (Core 2 Duo!). A to jsem ještě donedávna provozoval Dell latitude s jednojádrovým CPU (intel pentium M), dokud neodešel do křemíkového nebe. Díky bohu, po těch letech vypadal jako hrozný vrak, zatímco Thinkpady vypadají pořád stejně a fungují.

Ale jinak souhlasím. Pokrok nezastavíš a občas se divím jaké stroje se najdou v kancelářích místo psacího stroje.

Já jsem ještě docela nedávno (méně než rok) měl jako svůj jediný počítač ten nejpomalejší Atom (N270). Na xtermy a SSHčka to bohatě stačí, ale pak člověk zjistí, že Firefox se plouží, potřebuje připravit ve virtuálu nějaký systém, něco zkusit nebo dokonce spustit Windows, pak si připojí SDR a potřebuje realtime dekódovat signál, co z toho leze, ten stomegový pcap se ve Wiresharku taky nějak pomalu přesýpá, pak se i nějaká malinká hovadinka v cadu renderuje strašně dlouho… No a pak jsem upgradoval na Core i3, což je dnes už spíš zase low-end, ale v pohodě. Ještě by to chtělo SSD, ale půlterové kupovat nechci a dva disky se mi do notebooku nevejdou.

Ano, ve skutečnosti na obyčejnou a nenáročnou práci stačí libovolné dvoujádro s cca 1-2GB ram. Nicméně to se stále bavíme o tom, že to jsou dvoujádra s 1 a více GB ram.

Jednojádra už jsou šroty, které je prakticky neekologické pouštět, protože jejich výkon na watt nebo výkon na tunu spáleného uhlí je cca 1/5 oproti moderním strojům.

Na Aukru nikdy. Stejně jako bych nekoupil jeté auto v nějakém autobazaru. Pokud budu kupovat starší PC, tak zásadně u firem které je dováží ve velkém od velkých firem na západě. Do firmy jsem před pár lety nějaké kupoval a slouží dodnes. Pro sebe a aktuální potřebu mám samozřejmě něco nového.

Je sice pravda vše co pisete ale mám opravdu stary notebook s Win XP v nem jem 128 MB RAM. Občas na nem pustim live verzi Slaxu a mám v něm pár věcí od kterých jsem daroval instalacky. Pokud po nem nechci pres USB ( 1.0 ) wifi po kabelu stiha. A dovoluji si upozornit ze 55. leti stavebni dělníci někteří nemaji ani ty 2 GB RAM. A nic proti Androidu, pisu ze Samsungu Galaxy S III, zatim to neni ani Linux ani Wind. a nemám pro nej vzdy stejne hodnotnou alternativu všech aplikací, zatímco jiné jsou skvěle.

Nuz niekedy davno som sa snazil rozbehat na starom Pentiu 300 MHz nejaku lahku distribuciu. Po mnohych pokusoch som nakoniec zistil, ze najlepsie tam pracuje Win98 :) A v druhej faze mojho badania som zistil, ze najlepsie je taky PC vobec nepouzivat :)

Popravdě řečeno používat distribuci s češtinou bych asi nezvládl. Primárním důvodem je to, že dost času při nastavování systému trávím s Googlem a vymýšlet, jak je zrovna něco přeložené, pokud to hledám samozřejmě v angličtině, mě silně nebaví.

To ani neni treba , od toho je parametr LANG ktery predradis chybujici aplikaci a ta to vypise v kyzenem jazyce.
Jediny kdo to zatim neumi je windows, ale gnu/linux to umi vsechny. vcetne prikazu strace pro debug programu.

Starsi pocitace maji docela problem vubec nabootovat do techto systemu.

Provozuju Archlinux na 13 let starym Athlonu. Desktop KDE, 1.5G pameti. Na kancelarkou praci dostacujici. Jediny problem jsou flash animace,misto toho mam mplayer plugin. Arch proti Ubuntu je o poznani sviznejsi.

$> cat /proc/cpuinfo
processor : 0
vendor_id : AuthenticAMD
cpu family : 6
model : 8
model name : Unknow CPU Type
stepping : 1
cpu MHz : 1666.205

$ lspci
00:00.0 Host bridge: VIA Technologies, Inc. VT8363/8365 [KT133/KM133] (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: VIA Technologies, Inc. VT8363/8365 [KT133/KM133 AGP]
00:07.0 ISA bridge: VIA Technologies, Inc. VT82C686 [Apollo Super South] (rev 40)
00:07.1 IDE interface: VIA Technologies, Inc. VT82C586A/B/V­T82C686/A/B/VT823x/A/C PIPC Bus Master IDE (rev 06)
00:07.2 USB controller: VIA Technologies, Inc. VT82xxxxx UHCI USB 1.1 Controller (rev 1a)
00:07.3 USB controller: VIA Technologies, Inc. VT82xxxxx UHCI USB 1.1 Controller (rev 1a)
00:07.4 Bridge: VIA Technologies, Inc. VT82C686 [Apollo Super ACPI] (rev 40)
00:07.5 Multimedia audio controller: VIA Technologies, Inc. VT82C686 AC97 Audio Controller (rev 50)
00:0b.0 Ethernet controller: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL-8139/8139C/8139C+ (rev 10)
00:0c.0 Multimedia video controller: Brooktree Corporation Bt878 Video Capture (rev 02)
00:0c.1 Multimedia controller: Brooktree Corporation Bt878 Audio Capture (rev 02)
01:00.0 VGA compatible controller: NVIDIA Corporation NV44A [GeForce 6200] (rev a1)

ano ja vim, ono to jde, ale kdyz vezmete aktualni verzi napr xubuntu, tak ji tam nenainstalujete, protoze This kernel does not support a non-PAE CPU, musite vzit 12.04 nebo mozna jeste nejakou starsi a tu postupne aktualizovat. Nexci ted kecat, ale myslim ze debian 7 (wheezy) je na tom stejne

PAE je v dnesni dobe neopodstatneny balast, sroty 4GiB+ RAM stejne nemaji a cokoli novejsiho umi 64bit.

Jo, to je problém, jde jedině Debian, s LXDE asi faine řešení.

Nejenom Debian. Slackware v 32 bitové verzi pořád nabízí dvě varianty jádra - single-core a SMP (které vyžaduje PAE). Co mě ale štve, že Salix (který je na Slacku postavený) v základu nabízí jen jádro s PAE, takže pokud si člověk nevyrobí vlastní instalační iso/usb obraz, tak ho ani nenainstaluje.

Zajímalo by mě, kam se poděl Slax? Není nezbytně nutně live a dá se snadno nainstalovat do počítače.

Nebo se pletu?

Crunchbang sem si nainstaloval na netbook a uplne mne dostal. Uvazuju, ze ho soupnu uplne vsude. Z velke trojky (KDE, Gnome, XFCE) mam uz pomalu husi kuzi, protoze maji miliony funkci a poradne nejedou a openbox si aspon na nic nehraje a ani nic nedela :)

http://www.bodhilinux.com

ano bodhi je vynikající a jeho odladěné E17 prostředí mě dostalo ale nejsem si jist,jestli by fungovalo s instalací staršího jádra?Jinak doporučuji všem,kdo chtějí svižný spolehlivý nenáročný a možná i krásný systém(je tam neskutečně mnoho témat pro toto prostředí).A co víc vše tam prostě funguje hned po instalaci(musíte si přidat kodeky:ubuntu-restricted-extras+jednoduše ve správci nastavení nastavit češtinu a to je vše)

Dále bych ještě uvedl jednu hodně povedenou live distribuci Porteus(tam fungují i kodeky hned po načtení systému a nastavit si musíte jen češtinu).Dá se celá natáhnout do ramky takže se může provozovat i na pc,kde není hardisk.já ji mám jako záchranné distro kdybych se z nějakého důvodu nemohl dostat ke svým datům na počítači a taky ho používám k přístupu do internet.bankov­nictví.

Používám aktuální verzi Bodhi s jádrem 486 z Debianu na počítači s procesorem Pentium II 300 MHz, 224 MB paměti a 3 GB diskem. Bez výměny jádra to tam nešlo nainstalovat (ani s jádrem non-PAE, které Bodhi nabízí), ale teď to běží bez problémů, vypadá to lépe než všechny distribuce uvedené v článku a překvapivě zabírá v paměti po nastartování něco přes 50 MB. Když se spustí zRAM a sníží swapiness na 5, dá se normálně používat bez chrochtání disku, jen je samozřejmě potřeba opatrně s Internetem. Většinou mi stačí předinstalovaný Midori. Líbí se mi taky repozitáře z Ubuntu LTS plus některé aktuální balíky z Bodhi (např. GIMP).

Kdyz pominu, ze pokud ma jit o vycet light distribuci pro stare kraksny, tak tu uplne chybi slax (nebo klidne i slackware), bodhi, arch, slitaz, nebo opravdu light ConnochaetOS a jiz asi mrtvy DSLinux. A naopak nechapu jak muze nekdo lubuntu oznacit za light, podivejte kolik zabira mista na disku, ktereho u starych pc nebylo moc. Verim ze po 15 minutach googleni pred napsanim clanku by clanek vypdadal jinak. Jinak pokud berete jako light debian, nebo Lubuntu, tak pak tu chybi i suse, centos, funtoo, mozna fedora, nebo gentoo a jiste mnoho dalsich.

Jinak clanek stejne o nicem jako ten o 8 nejlepsich linuxovych hrach, asi nejaka letni krize... :-)

1. na Slax se taknejak asi pozapomelo

2. v Ubuntu rodine je jedna zakernost, na kterou jsem doplatil (ja na doma chci stabilni system a ne preinstalaci kazdeho pulroku):

instaloval jsem si 10.04 LTS. jsem si rikal, ze pokud nepovolim upgrade, neni co resit a mam vystarano na nekolik let. vyladil jsem si system podle sveho, chovani, aplikace, vzhled ...

a jednoho dne jsem byl nemyle prekvapen: zacaly se presouvat tlacitka, menil se vzhled a nakonec nektere aplikace neslo spustit (hlavne na editace muziky).
pak jsem byl prekvapen, ze uz tam mam 10.10 (nebo jake to bylo cislo), bez meho vedomi (urcite jsem nepovoloval zadny upgrade - jenom bezne update a bezpecnostni zaplaty), na ktere samozrejme uz zadne LTS se nevtahovalo, takze za par mesicu sel uz cely system uplne do kytek (v tom case uz byl 12.04 LTS - ale ten jsem nechtel)

navrat do puvodni sestavy systemu byl naprosto nemozny - kdejaka bezpecnostni zaplata rvala, ze potrebuje to, ci ono, ale to uz bylo podpoovano jenom pro vyssi verze.

dekuju - jednou stacilo.

momentalne hledam system, ktery by opravdu fungoval LTS stylem: naisntaluju, vyladim, ale pak uz zadne zmeny. jenom opravy chyb a der.
a to 'Long' myslim radove nekolik let, ne tydnu

"pak jsem byl prekvapen, ze uz tam mam 10.10 (nebo jake to bylo cislo), bez meho vedomi (urcite jsem nepovoloval zadny upgrade - jenom bezne update a bezpecnostni zaplaty)"

kecy. Z LTS se přechází pouze na LTS. Přechod na "obyč" verzi musíš povolit, a pak samozřejmě taky odklikat. Ale když ono se to samo, že...

nebudu se hadat, ale presne tuhle vec jsem vylozene zakazal a nic jsem nepovoloval.

nedelam na tom stroji sam - rodinny stroj. a kazdou chvili nekomu vysvetlovat, ze tlacitko X, co mel vlevo, je ted tlacitko Y nekde uple jinde, ze nefunguje zvuk, protoze blabla

jelikoz root jsem mel jenom ja, z toho vyplyva, ze nejaky upgrade probehnul bez nutnosti root uctu (absolutne fatalni chyba)

a nestojim ani o probdene noci, abych zjistoval, co jakej update domrvil, protoze udelal neco navic.

ale klidne to oznac jako 'kecy' - ja uz od tohoto systemu davam ruce pryc.
jeste jednou ty nervy mi za to nestoji.

asi mam trochu jine mineni o tom co jsou stsrsi stroje... ps rum se zase ozral i5? chm...

A co tak sikovne minidistro Slitaz?
Co hovorite nan? Nainstalovane distro mi i v virtualku nabehne do 10s na HDD! Na SSD to musi byt okamzite ;-)

Este dodam:
Instalacia do cca 1 minuty. Naroky 300 MB HDD, 64 MB RAM ;-)
(po doinstalovani kopu blbosti cca 1 GB HDD, 120 MB RAM)

Na těchto PC se dá velmi dobře provozovat CentOS 5 a 6. Mám takové doma v garáži.
A když na něco nestačí, udělám z něj dočasně znakový nebo X terminál.... Je to krásné PC značky DIGITAL - to pojede klidně ještě 20 let :-)

Posledni dobou jsem hledal prave nejake nenarocne linux distro a narazil jsem na AntiX, je to postavene na Debianu, ma to v zakladu nekolik okennich manageru a sadu scriptu, ktere slouzi k nastavovani systemu. Musim rict, ze se mi to moc libi. Jen skoda, ze to nema rovnou i Awesome WM, ktery pouzivam a jsem snim nad miru spokojeny.

Zásadně chybí ArchBang založený na Archlinuxu a bezpochyby i upozornění na DSL či různá BSD.

velice zajimavy link pro prehled (ale podle mne tech distribuci je o hodne vice):
http://en.wikipedia.org/wiki/Lightweight_Linux_distribution

z uvedenych se mi osvedcil:
Damn Small Linux - provozoval jsem ho na nejakem starem 386 NB
Puppy Linux - bezel na starem pentiu
Tiny Core Linux - taky na jakemsi obstaroznem HW

a samozrejme Slax - ktery je mozne uzasne nakonfiguovat dle potreby

z distrowatch.com som skusal minimalne polovicu distier ale posledne dva roky pouzivam ako hlavny os crunchbang...­.rychly, lahky,stabilny­....aj graficky dizajn celkom fajn....doporucujem vyskusat

Nechápu v čem je výhoda takovýchhle esoterických distribucí.

Proč bych měl instalovat nějaký CrunchBang, vyzkoušet, že mi Openbox nevyhovuje, tak to celé přeinstalovat na nějaké Xubuntu s XFCE, a tak dále?

V čem je přínos proti základní instalaci třeba Debianu, na kterém pak můžu do aleluja zkoušet libovolná desktopová prostředí a přitom mít desetiletími prověřenou kvalitu?

A osobní zkušenost s pomalými počítači: ano, minimalistické WM tomu sice výrazně pomohou, nativní linuxové aplikace běhají dobře, ale všechno jde do háje při spuštění téměř jakékoli webové stránky. Ano, dnes se stránky nezobrazují, dnes se spouštějí - megabajty zbytečného interpretovaného Javascriptu, které z toho na 10 let starém železe dělají utrpení. A vývojáři to na rychlost ladí jen tak dlouho, dokud to jakžtakž chodilo na dnešních počítačích :-(

... celé se to o něco zlepší dvěma nepostradatelnými Firefoxovými doplňky: Flashbloc a Adblock (půlka z toho balastu co to celé zpomaluje jsou věci, které vidět vůbec nechceme).

+1, a to hned dvakrat (k Debianu i k webu s Javascriptem). Jinak nemusi jit ani o 10 let stare pocitace, staci mit notebook s Atomem N270 a nektere weby preplnene Javascriptem jsou nepouzitelne.

Už dlouho používám jedinou distribuci Linuxu a sice Racy Puppy, nejen že to dobře vypadá (subjektivní názor) ale běhá to pěkně na všem, ať už starý nebo nový HW. To že na každém počítači vše funguje tak jak jsem si zvyknul, že jsou všude stejná nastavení a služby, a té stabilitě a rychlosti se pro mne nic nevyrovná. Že na tom asi nepoběží nové hry mě netrápí, na to mám telefon ;-).

Ještě abych to vyjasnil, cokoliv člověk na puppy nastaví, nebo nainstaluje, se ukládá do perzistentního (volitelně šifrovaného) souboru a ten je spolu s puppy uložen na mobilu, z kterého dle potřeby bootuji. Takže už nikam posledních pár let ani nenosím notebook.. Volné počítadlo je dnes všude. Ještě jsem zkoušel nějakou dobu takto používat Android distribuci pro PC, ale to Puppy je pohodlnější (lepší terminály a browser). A co se týká lokalizace, jak někdo výše psal - bez problému používám korejské a japonské prostředí (nebydlím v Čechách).

http://www.android-x86.org/download
Používal jsem verzi 4.0 pro Asus. Funguje to na docela dosti noteboocích a na starších Intel core duo velmi svižně. V podstatě velmi luxusní desktop vzhledem k tomu, že mám zaplaceno vícero aplikací na Google play (office atd), ale z nějakého důvodu na mně z toho po čase padla vždy nějaká deprese, asi to bude tou černou barvou. Na druhou stranu puppy mně vždycky zvedne náladu, taky netuším proč, možná protože je to tak svižné..

Nutno dodat, že 1. Android není linuxová distribuce. 2. Bezpečnost je jinde.

Tyhle distribuce jsou sice pěkné, ale já narazil na úplně jiný problém a tím jsou hlavně ovladače. Opravdu sem si s Xubuntu/Lubuntu zkusil něco užít a Linux je mi jako systém sympatický. (popravdě mi přijde i jednodušší na ovládání, pokud ovládáním nemyslíte jen surfování facebooku), ale na notebooku (a pro synchronizaci s desktopem) je pro mě relativně nepoužitelný.

Důvodem je, že prostě Windows 7 mi na něm běží lépe. Není to TOTÁLNÍ chudák, je to netbook. (1.33GHz, 4GB RAM, HD6290)

S Windows 7 je to bezproblémové (NetBeans na něm možná zapláčou, IntelliJ Idea pláče míň), ale s Ubuntu se prostě trápí. Mimo fakt, že celkově působí pomaleji, mne nejvíce znervózňuje permanentní protáčení větráčků a vysoké teploty, jako kdybych po něm chtěl ve Win7 nekonečný cykly na obou jádrech..

Tema distribuci pro stare pocitace je stale vice aktualni, i proto, ze se stale vice objevuji ruzne krabicky s ARM procerory, ktere maji take malo vykonu. Treba Raspberry PI, BeagleBone Black anebo treba miniaturni MK802; vsechna tato zarizeni maji jednojadrovy ARM procesor s frekvenci do 1GHz, maximalne 1GB RAM, maly a pomaly disk (SDHC kartu). Vyhodou je nizka cena, nizka spotreba a male rozmery.

Male pocitace s ARM maji sice moderni HW, ale take maly vykon a omezene prostredky, v tom se podobaji starym PC; i kdyz vetsina tech "starych" PC bude mit vice vykonu nez levne ARM desky....

Otazka je, jak to bude s ARM do budoucnosti, uz ted se treba uz daji poridit za cenu kolem USD 100 multimedialni prehravace s ARM procesorem Rockchip RK3188 (4 jadra @1.2GHz), s 2GB RAM a 4GB flash, s Ethernet portem, nekolika USB porty a HDMI a AV vystupem. Pokud se s takoveho prehravace (Gogle TV, Smart TV, atd) udela PC s Linuxem, muze to byt uz hodne zajimave...

Nevyhodou techto ARM krabicek je, ze vyrobce vetsinou jen podporuje Andoroid, maloktery ale zverejnuje zdrojove kody a jen vyjimecne dochazi k podpore vyvojaru Linuxu. Je zajimave, jaky ma uspech "orezavatko" Raspberry Pi; uspesne je jen proto, ze ma silnou podporu v Linuxu. Treba MK802 ma vykonu znatelne vice, ale nema kvalitni podporu a tak jen "zivori"...

Moře distribucí tříští síly komunity.
Linux není lano, kde by táhli všichni za jeden provaz, ale síť, kde se lidé vzájemně přetahují a výsledek je ten, že už deset let stojí na místě.
XY distribucí pro staré počítače je blbost, stačila by jedna ideálně založená třeba na Debianu.

http://forum.root.cz/index.php?topic=7085.msg69917

To je starý problém. Proč právě v této nesjednocenosti spočívá síla Linuxu dobře vysvětluje papír The cathedral vs bazaar: http://www.catb.org/esr/writings/homesteading/cathedral-bazaar/. Opačným příkladem je Apple, za 10 let se můžeš podívat, v jakém stavu se tato "katedrála" bude nacházet. Vivat linuxový bordel. ;-) Můžu vzít dokument, který jsem napsal před 20ti lety a bez jakýchkoliv úprav ho poslat v puppy Linuxu na printer. A jsem si jist, že za 10 let to bude stejně tak.

"Architektury: 32bit, 64bit, PPC"

Jako kdyby 32bit a 64bit nezahrnovalo PPC. Příkladem budiž 64bit = [amd64, ppc64, ...]. Problém napsat místo 32bit třeba x86-32 nebo i686 či něco podobného, jenom né 32bit? Místo 64bit třeba x86-64, amd64, ia64 či co tím myslíte?

/trololo

Já tenhle problém řešil poměrně dlouho a teď už půl roku ke spokojenosti používávm distribuci založené na Debianu s názvem Minino (http://minino.galpon.org/). Vše fungue jak má a jedná se o projekt minimálně k podívaní.

Jistě, proč ne, ale je to dost minoritní záležitost.
Obecně myslím, že by dost BOHATĚ stačilo řekněme deset DOBRÝCH distribucí Linux. Ale to ne, čím víc distribucí, tím víc Adidas co?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_distribuc%C3%AD_Linuxu

Mimo to, dokonce i Widlouživatelé přišli na to, že na staré železo se nedávají fungl nové widle, ale widle zhruba z doby pořízení toho hardware.

Absence bezpečnostních záplat na notebooku za 50Kč by zřejmě světovou bezpečnost nijak neohrozila.

Jistě, ubozí lidé, kteří nemají peníze si také zaslouží mít přístup k počítači. To myslím naprosto vážně. Nicméně jak už jsem řekl, stačilo by celkem nějakých deset distribucí a z toho jedna pro Afriku a případy, jako jste vy. Myslím, že je zbytečné mít těch distribucí sto polofunkčních, lepší by byla jedna dobrá. Ale to jste zase nedokázal přečíst vy. Byť jsem měl pocit, že jsem to napsal tak, aby to pochopil i debil, holt spletl jsem se.

Jestli jste debil, tak se urazíte, jestli nejste, pochopíte, že to nebylo myšleno vůči Vám útočně.

Rejp: pokud ten notebook mel 128 mb (milibit) a ne 128 MB (megabyte) pameti, tak neni divu, ze byl problem na tom cokoliv rozbehnout.

Clanek o nicem :-(
Vlastne PR *Buntu a pak o nicem.

Radeji si nainstaluji Linux Debian s XFCE desktopem a mam kvalitni OS s porovnatelnim odberem RAM.

S kvalitou root.cz to jde, i kdyz se tomu brani zuby nehty, z kopce...

"Článek o ničem" - ale o to jde ne? Si odpočinout po "článku o něčem". Navíc podívejte se, jak pěkně se tu rozproudila diskuse. Jinak ten Debian s XFCE je tak light, že ho provozuji na android smartphone s 1gb ram, ale u těch superlight distribucí jde jednak o pocit "jede to! a kulervoucně!", jednak o flexibilitu (líp se to nosí a dle potřeby někde nabootuje a používá jako švýcarská armádní kudla) a nakonec, spousta z nich je v čase tak konzistentní, že stačí vzít několik let starý perzistentní soubor plný promakaných nastavení a nabootovat ad-hoc staženou verzi na ad-hoc dostupném HW a voila! Namísto čerstvě nainstalovaného holobytu si hovím v dobře zaprděném pohodlném velíně. ;-) Pak vím, že ctrl+shift+es­c+alt+s znamená "stabilizujte stabilizátory" a v kterém logu případně okamžitě dohledat, že "stabilizátory byly stabilizovány".

Mozno pre niekoho blba otazka, ale v ktorej z distribucii sa najjednoduchsie nainstaluje Google Chrome aj s flashom ? Funguje aj auto-update Chrome-u ako na Win ?

OK vdaka za nazor, ale mohol by si radsej odpovedat na otazky ?

Taky jsem vcera zrovna s kolegou resil co mu dat na staricky notebook, kde uz windows xp proste behali extremne pomalu spis nejely. Nakonec jsme zkusili Lubuntu a popravde se nam nepodarilo ani najet do instalace. Takze po nekolika hodinach snazeni jsem to vzdal a sahl po overenem archlinuxu + LXDE a hle vysledek cele prostredi si vezme okolo 40MB RAM. Startuje to do 30s (plne do gui kdy uz se da normalne pracovat). Proste nadhera. Sice instalace muze nekomu prijit narocnejsi ale vysledek stoji za to, clovek ma opravdu jen minimum bordelu narozdil od *ubuntu dister.

V tom případě se hlásím k temné straně. :-)
Archlinux moc neznám. Instalovat několik hodin nemusím. Inu každému vyhovuje něco.

Archlinux je fajn, ale pouze pro cloveka, ktery mu dobre rozumi a ma system pod kontrolou. Dobry sluha, zly pan...

ArchLinux je distribuce typu "bleading edge", tedy snazi se progresivne nasazovat nove technologie a da se rici, ze se vam system mutuje/zraje pod rukami. Mnohdy je potreba po upgradu provest rucni zasah. Take je mozne, ze po upgradu vas PC uz nenabootuje (prehlednete nejakou zpravicku, nebo udelate nejakou chybicku...). Mohlo by se zdat, ze je resenim system neupdatovat a nechat tuto praci na zkusenem znamem jednou za X mesicu, ale moje zkusenost je, ze pokud se ArchLinux neupdatuje pravidelne, muze se dostat do stavu, kdy jej uz updatovat nejde, protoze zmeny jsou prilis velke a "pacman" to proste nazvladne (treba kvuli zavislosti knihoven)....

Toto varovani z archbang.org je dukazem:

When the official release date is more than a month ago, new users are advised to grab the latest test releases from: http://sourceforge.net/projects/archbang/files/Testing
These test releases are not as polished as our official release, but promise the least problems when updating your system to the latest packages.

Zrovna před týdnem jsem reinkarnoval 10 PC - AMD sempron / 256 MB RAM. Použil jsem standardní debian a LXDE. Nejde tolik o to, jestli LXDE, XFCE, FVWM či třeba openbox žere o pár MB více než ostatní. Kámen úrazu je webový prohlížeč. Nakonec jsem skončil u Midori, ale stejně jsem tam musel ještě sehnat dalších 256 MB ram, protože 512 MB ram je snad úplné minimum na alespoň základní brouzdání po webu. Na tomto fungují i videa z youtube přes gnash - sice je to nepatrně kousavé ale koukat se na to dá.

Nejaka distribuce na 486 ktera je tak prehistoricka, ze na ni nechodi ani memtest86, ani memtest86+?

Bootuje jeste z diskety, CDROM boot nejde ani se smart boot managerem.

Ubuntu: Po zasunuti diskety se tato nikde neobjevi, neni zadna moznost ji formatovat

Nefunguje extrakce souboru ze ZIP archivu, nefunguje extrakce celeho ZIP archivu.

Firefox pomaly jako prase

Nebyla by nejaka distribuce ktera by se specializovala na to, ZE TAM CHODI VSECHNO?

No mně vše funguje paradne na sabayonu, ale mozna je to tim, ze diskety nepouzivam a na ZIP archivy jsem si nainstaloval balik. Firefox je naopak rychly jako prase...

Představy některých komentátorů o tom, co to znamená "starý a slabý" mě velmi pobavily. A jelikož podobný problém jsem nedávno také řešil, něco tu poznamenám.

Na konci 2012 jsem potřeboval nutně počítač, ze kterého bych mohl procházet web, vyřizovat na něm e-maily a psát úkoly z programování. That's all. Dočasně, než si kopím NTB.

Takže jsem vytáhl můj starý milovaný stroj, který jsem již pár let nepoužíval. Naposledy na něm běžely Win98. Konfigurace je přibližně takováto: AMD-K6-2 (300 MHz); grafika Diamond Stealth64 (škoda slov); 96 MB RAM; 3 IDE disky: 1 GB, 500 MB a 200 MB. Bystrý čtenář jistě pochopil, že průměrný mobil měl v té době výkon cca 3x vyšší.

Mojí iluzí bylo, že na tom bude fungovat Xubuntu, přinejhorším Lubuntu. Iluze. Celý 200 MB disk jsem nechal zformátovat jako swap, což podle mě nakonec dost pomohlo. Ostatní oddíly jsou ext4. Při výběru distra se jako největší problém ukázala nekompatibilita jádra 3.0 a vyšších s 386-based architekturou.
Po několika týdnech nekonečného přeinstalovávání a vypalování stále jiných a starších distribucí jsem skončil na Debianu verze 6 squeeze (wheezy už má jádro 3.x), zcela bez GUI, neinstaloval jsem ani Xorg. Hromadu místa zabraly překladače Javy. Tmux se ukázal jako velmi užitečný nástroj. Jako nejpříhodnější textový editor se ukázalo nano (neměl jsem vůli učit se ovládat Vim). Pro procházení webu mi stačil Lynx. A takhle jsem několik měsíců fungoval.

Tolik asi k thematu "Co to je starý a slabý počítač" a "K čemu ho někdo může používat". Závěr: většina lightweight distribucí jde po tom, aby odlehčeně vypadaly, ne aby tak skutečně fungovaly. A nejčastěji jsou tyto lightweight distr. instalovány na v podstatě moderní, jen lehce zastaralé stroje.