Magnetické paměti Racetrack mají potenciál nahradit HDD a zrychlit čtení i 100 000×
Nepochybujeme, že pro většinu z vás je nesmírně lákavá představa diskové počítačové paměti, jež je zároveň odolná proti jakékoliv formě vnějšího šoku, je cca 100 000× rychlejší, než dnešní HDD a přitom všem ještě spotřebovává méně energie. Dle profesora EPFL Mathiase Kläui je přesně to i případ paměti, na které právě pracuje.
Celá idea vznikla při bootování – Mathias byl jako každý normální člověk neustálým každodenním bootováním PC v práci unaven, takže začal přemýšlet o alternativách. Vyšel přitom z aktuální situace, kdy máme na jedné straně pomalý (avšak objemný a levný) disk a na druhé RAM, do níž se vše několik minut pomalu souká. A jelikož člověk sedící u průměrného pracovního (!) PC obvykle chce i něco dělat, je zřejmé, že jen na sečtené ztracené produktivitě jde o nějakých 13–14 h strávených zbytečným čekáním ročně (za 50 let života jde o neuvěřitelný celý měsíc strávený čekáním)!
A aby těm inspiracím nebylo málo, vypůjčil si i nějaký ten nápad od videokazet. A jak to jde vše dohromady, ptáte se? Vše funguje nějak takto: data jsou uložena na magnetickou pásku podobně, jako je tomu u staré známé VHS, ovšem zde veškerá podobnost končí. Pásek tvořený směsí niklu z železa je zde čten trochu jinak a samozřejmě je i zhruba milionkrát menší než VHS pásek. A na rozdíl od pásky, zde se nic nepohybuje, ale pohybují se bity samotné – informace na pásku je jednoduše strkána sem a tam dle nutnosti za využití proudu, jehož šikovnou aplikací se mění spin a polarizace určitého místa a tedy i chování bitů. Čtecí rychlost je úctyhodná – několik set metrů informace za vteřinu (jako byste načetli data z magnetické VHS za 1 sekundu). Paměti Racetrack mají ještě další výhodu: na rozdíl od tradičního HDD spotřebovávají v idle stavu řádově mW, jinými slovy a dle vědců i 300× méně, než je dnes u HDD zvykem.
Autor technologie předpovídá paměťové-diskové čipy tvořené miliony a miliardami podobných drátků uložených pospolu a nabízejících neuvěřitelnou kapacitu, odolnost i rychlost čtení a zápisu. První zařízení využívající technologie by se mělo na trhu objevit již za nějakých 5–7 let. Vše by mohlo mít důležitý dopad hned na několik oblastí lidského konání, zejména co se týče spotřeby – nakonec jen PC a přidružená elektronika stojí za 6 % světově spotřebované energie (do roku 2025 se má toto číslo vyhoupnout na 15 %).
LG a Samsung chystají 3D OLED pro mobilní techniku
Pokud jde o aktuální zobrazovací technologie, pak je faktem, že se většina firem na dnešním trhu snaží nepodceňovat ani 3D oblast. Platí to pochopitelně i pro společnosti LG (pobočku LG Display konkrétně) a Samsung, které se na akci FPD-International blýskly s 3D AMOLED displejem zvládajícím rozlišení 320×360 pixelů při 16 milionech barvách. Ve 2D režimu displej svede pro změnu 360×640 bodů. Vše je zatím ve stádiu předváděcího prototypu, ovšem dá se takřka jistě očekávat, že se novinka brzy propracuje do prvních spotřebitelských produktů.
Nový standard pro hodnocení výkonu superpočítačů
Na právě proběhnuvší konferenci v Santa Monice věnované superpočítačům byl navržen mimo jiné zajímavé věci i nový systém pro hodnocení výkonu superpočítačů. Návrh by pojmenován Graph500 a v jeho rámci by superpočítače analyzovaly namísto tradičních MIPS, FLOPS apod. obří, grafům podobné struktury, jež navzájem spojují řadu rozličných dat.
Vědci se nechali ohledně Graph500 slyšet v tom smyslu, že tímto testem hodlají motivovat tvůrce počítačů na míru podobným komplexním problémům a že právě na testech z této branže si výrobce hned ověří, nakolik dobře si procesor stojí třeba při srovnávání biologických vzorků při hledání léků (znáte z BOINC). Graph500 hodlá superpočítače proměřovat v pětici oblastí (prozatím navrženo, takže se to může i změnit): Cybersecurity (největší podniky zde zvládnou i 15 miliard záznamů denně), Medical informatics (miliarda záznamů o pacientech), Data enrichment (v peta-škále se odehrávající obecné problémy typu desítky lodí, miliony balíků k doručení a stovky dnů času), Social networks (nespecifikováno) a Symbolic networks (opět v peta-škále a kupříkladu simulace lidské mozkové kůry s 25 miliardami neuronů a každý se 7 000 propojeními).
Nový standard by vyžadoval (s ohledem na svoji komplexnost) pečlivou specifikaci, jelikož je zde takřka jistý velký vliv podobného testu na příští podobu a výkon superpočítačů. Podotýkáme, že tato vědecká aktivita nemá v úmyslu konkurovat testům Linpack, jako spíše jednoduše zjistit, jaký výkon cluster má při nasazení v oblasti, jaká bude zákazníka zajímat. Řada osob totiž vnímá Linpack jako test dokonale strohý, který zákazníkovi sdělí jen cosi o základních typech výpočtů, nicméně naprosto nic o tom, jak si bude cluster stát v praxi.
Počítačové hry přece jen pomáhají zlepšovat kvalitu našich smyslů
Na počítačové hry se dá v závislosti na názorech hodnotící osoby dívat různě. A jeden z těch originálnějších pohledů nabídli i vědci zkoumající jejich vliv na naše smysly. Zjistili přitom, že hry často označované za odvádějící pozornost (3D akce typu Call of Duty) mohou ve skutečnosti zlepšit kvalitu vašeho zraku. Jmenovitě mu napomoci lépe se zaostřit na konkrétní vizuální vjem. To v konečném důsledku znamená vlastní zkvalitnění procesu čití u dané osoby, což dělá podobné cvičení (rozuměj „hraní“) ideálním u všech těch vojenských simulátorů a také v nepříliš známé oblasti lékařské vědy usilující u očí o nápravu vjemových defektů.
Větší výdrž baterií a rychleji stažené soubory
Jestli něčeho u mobilní techniky není nikdy dost, pak jde zcela jistě o výdrž na cestách. Stačí, když svého digitálního mazlíka necháte pár hodin mimo zásuvku a můžete jej používat nadále již jen jako podložku na sezení u ohně. Tahat sebou solární panely není řešení pro všechny situace (Klub Nočních Turistů by mohl vyprávět…), ale k věci. V magazínu International Journal of Intelligent Information and Database Systems se objevila jedna nadmíru zajímavá informace: inženýři ze Záhřebské University zjistili, jak aspoň částečně prodloužit jejich výdrž rafinovanou aplikací softwarového middlewaru.
Celý nápad slibuje ušetřit až 70 % energie akumulátorů (o protečených datech ani nemluvě) a točí se okolo dokonalého využití všech typů sítí – navíc k GPRS/3G i WiFi a Bluetooth, to však přirozeně jen tehdy, když jsou lidé nablízku. Nejedná se však o pouhé přepínání na výhodnější druh bezdrátové komunikace, ale také se uvažují situace, v jejichž rámci se spojí blízcí uživatelé sdílející zájem o stejný multimediální obsah (tj. uživatel stáhne jen kousek souboru a zbytek od dalších jedinců v okolí skrze WiFi či Bluetooth).
Zdroj + Foto: Science Daily, Oled-display.net, Flickr.com
