Vlákno názorů k článku Přechod na Vista a budoucnost operačních systémů od A. S. Pergill - Operační systém jako ZAVADĚČ PROGRAMŮ. Wokna se tak...
-
Operační systém jako ZAVADĚČ PROGRAMŮ. Wokna se tak v mnoha ohledech chovají a výsledkem jsou monstra, která si zajišťují v podstatě vše, co by normálně měl zajistit OS (a co plnohodnotný OS, nejen linux také programu zajistí). Pak je ovšem otázka, zda utrácet peníze za impotentní wokna, zda by nestačil nějaký zavaděč na EPROMce, jak mají třeba Playstation nebo podobné herní konzoly (a následně se program vykašlal na těch pár impotentních dll knihoven nabízených wokny, navíc silně nespolehlivých, a dělal si vše ve vlastní režii).
Právě tohle pojetí OS nutně vede k tomu, že kdo přijde do kontaktu s plnohodnotným operačním systémem, tak toho mohou wokna maximálně znechucovat. (A celá strategie jejich producenta je postavena na tom, aby se běžný uživatel proboha neseznámil se standardním operačním systémem, protože potom by takový shit jako wokna už prostě nechtěl.)
A pokud se týká toho kvílení agentů Microsoftu: Ano, Linux je na úrovni příkazů a i rozhraní mezi jádrem a OS velmi podobný profesionálním UNIXům, protože oboje systémy splňují normu, která je takovéto příkazy a rozhraní předepsána (něco naprosto nemyslitelného na platformě win). Nicméně jádro linuxu, které uvedené příkazy a signály z rozhraní zpracovává, je výrazně odlišné od jader profesionálních UNIXů. (Co se děje v jádře, to uživatele nemusí zajímat, jemu stačí, když jádro komunikuje odpovídajícím způsobem s programy a hardware.) Na druhé straně, díky tomu, že tuto normu se snaží splnit všechny verze jádra, nejsou problémy v provozování binárek na různých verzích jádra a už vůbec ne při překladu programů ze zdrojových kódů. Proto je obecně komunikace mezi jednotlivými platformami linuxu spolehlivější (minimálně řádově) než např. pouhý přenos dat mezi W 95 a W 98.
Win Vista bych nechtěl ani zadarmo, v podstatě jakákoli win jsou dobrá jen jako spouštěč win only her, na nic jiného se nehodí a pokoušet se na nich o vážnou práci (tvorba textů, práce s grafikou, práce s daty) je vyslovené utrpení (pro toho, kdo stejné úkony dělal na linuxu). -
anonymní-1
Aniž bych chtěl tvrdit, že mi Wokna ve všem vyhovují, vývoj aplikací pod Win a Lin se naprosto nedá srovnat, Lin je bohužel o dost pozadu. Možná pro někoho tato činost je utrpení na Woknech, pro mně to bylo na Linuxu s KDevelop (pomalý, padalo to a neumělo to ani 20% toho, co Visual Studio). -
LO (neregistrovaný)Windows jsou montrum? A co je potom průměrné distro Linuxu se všemi přibalenými programy (tisíce "praktických utilit"), které jsou mimochodem mnohdy bez lokalizace, dokumentace, a někdy bez popisu balíčku, a často se nijak neintegrují do prostředí (nainstalujete, a v GUI nic nepřibude - pro uživatele výsledek 0)?
Kvílení agentů Microsoftu fakt pobavilo. Jak kvílíte vy, agenti FSF? Nebo mám rovnou psát o komunistech? ;)
Linux je na úrovni příkazů a i rozhraní mezi jádrem a OS velmi podobný profesionálním UNIXům, ovšem normu *nesplňuje*. Windows jsou (s Windows Services for Unix), na rozdíl od Linuxu, POSIX compliant system. Samozřejmě každý POSIX systém má trochu jiné vnitřnosti - AIX, Solaris, Linux, QNX, MINIX, Windows NT...
"Proto je obecně komunikace mezi jednotlivými platformami linuxu spolehlivější (minimálně řádově) než např. pouhý přenos dat mezi W 95 a W 98" - no to je perla. Napsat pro Linux aplikaci, která běžela na jádře 2.4 i 2.6 vždy znamenalo spoustu ifdefů. Říká vám něco ifdef hell? A když jsme u toho, proč zde zmiňujete 12 let staré Windows 95? V té době byl Linux kernel ve verzi 1.2, jestli si nevzpomínáte.
Neberu vám, že se vám Windows nelíbí. Zvláštní ale je, že naprostá většina lidí na tvorbu textů používá MS Office na Windows, na grafiku aplikace od Adobe a Corel, a na Linuxu nástroje srovnatelné kvality jednoduše neexistují. Vám možná vyhovuje OpenOffice, Gimp a Inkscape, ale naprostá většina soudných lidí vám řekne, že jsou to podřadné nástroje (které ale mimochodem můžete používat i ve Windows). A když se dostaneme k opravdu vážné práci (z tzv. reálného světa), jako je sestavování rozpočtů, řízení projektů, účtování apod., Linux je nepoužitelný. Vás pohled je tedy zjevně subjektivní a silně zkreslený. -
Seti (neregistrovaný)Nemůžu si pomoct, ale ano, windows jsou monstrum. Neprůhledné monstrum, jehož instalace holého systému bez aplikací zabere stovky MB, které se často chová nevyzpytatelně a jehož administrace může být doslova peklem. Je mi jasné, že tohle nikdy nepřiznáte, tohle vám totiž vaše ego nedovolí. Rovněž je mi jasné (z praxe), že i s *nixy se člověk občas může zapotit, hlavně při "nestandardních" požadavcích. Ale narozdíl od win systémů, kdy nevíte, co se děje v pozadí (a neví to mnohdy ani MS odborníci), u *nixů jsou problémy řešitelné řádově snadněji. Vím, že je zbytečné tohle psát, ale prostě mi to nedalo :)
-
LO (neregistrovaný)Ale kdepak. Windows nejsou neprůhledné monstrum. Jenom do nich nevidíte. Čtenáři root.cz mě opakovaně přesvědčují, že o Windows ví velmi málo. Například si myslí, že když Windows nebootují, "je to rozbité", a je třeba reinstalace (kolikrát jsem jen poslední měsíc psal "nesmysl, použijte last known good ocnfiguration, zkuste safe mode, zabootujte z CD a dejte Repair instalace"?). Zkuste si zajít na pár školení, nebo si přečíst Resource Kit.
-
anonymníLinux ma Linux Standards Base (LSB) http://www.linux-foundation.org/en/Specifications zatimco windows ma prd.
Windows *neni* POSIX compliant.
Cygwin, neboli spickovy OpenSource projekt funkcni s widlemi je schopny spoustet *nix-ove programy a je POSIX compliant.
M$ Services for UNIX jsou $hit, se kterym nefunguje vetsina *nix-ovych programu. -
~ (neregistrovaný)ty jsi naprosty idiot, prasarna je leda tak tvuj mozek, mamrde. Gcc je precizni a naprosto cisty kompilator C/C++ a nejprve bys mel videt jeho zdrojove kody, nez zacnes psat, ze jsou spatne, ty blbce blbej. Navic POSIX compliant (nikoliv compatible jak chybne uvadis) musi byt operacni system, nikoliv kompilator, hovado !
-
LO (neregistrovaný)LSB řadu věcí vůbec nepopisuje. Navíc řada dister není LSB compliant. Windows mají dokumentované Win32 a .NET API. Mluvíme o API řádově širších a kvalitněji dokumentovaných, než jaké jsou k dispozici na Linuxu (glibc, Qt, GTK, Java).
Windows jsou POSIX compliant (některé verze se SFU). Cygwin není subsystém, ze systémového hlediska je slabší.
S diskutéry s vaším stylem vyjadřování se ale těžko nějak vážně bavit. -
1. Existuje řada utilit, které lokalizaci jednoduše nepotřebují. Není důvod, aby se něco zobrazovalo v grafice, když normálně stačí Alt+F2 a název programu, případně spuštění z emulátoru konzoly (nic podobného prvnímu či na takové úrovni jako druhé ve win není).
2. (kompatibilita) Dodnes používám některé perlovské skripty z Monkey-Linuxu (derivát Slackware, chodící na FAT 16, spustitelný z DOS). Bez problémů používám texty napsané na RedHat 6 na Mandriva 2007 (a také věci napsané na všech starších verzích Mandrivy, které uměly otevšít i ty texty z RedHatu). Používám i nějaké binárky, přenesené čistě překopírováním, a jedou.
Na druhé straně: Přechod DOS -> Win bída a utrpení, dokonce i kódování češtiny bylo na win pomrvené, přestože v té době už existovala platná ISO norma. Navíc pomrvené tak debilně, že programy orientující se podle hlaviček souborů, např. v HTML, očekávají jiné kódování, než které je použito (protože Latin2 z DOSu se liší od Latin2 z windows a ani jedno neodpovídá ISO latin2).
3. "Říká vám něco ifdef hell?" Děkuji, neříká. Od toho je slušná "štábní kultura" programování. A kdo ji nedodržuje, tak holt je v ...(pekle).
4. "Naprostá většina lidí ..." Díky agresívní obchodní politice Microsoftu řada sekretářek neumí poslat e-mail jinak, než z Wordu "poslat e-mailem". Proto internetem lítají sem a tam neformátované texty (reálně desítky až stovky znaků) s desítkami kB informačního balastu, mnohdy i makrovirů. Dtto řada lidí neví, že vyretušovat červené oči nebo otočit obrázek o 90 stupňů jde i v něčem jiném než fotošopu nebo corelu.
O tom, jestli jsou OpenOffice, Gimp nebo Inscape "podřadné nástroje" si netroufám rozhodnout, protože to poslední neužívám, Gimp používám jen na složitější úpravu obrázků (jinak používám Xpaint a ImageMagick), takže naprosto nevyužívám jeho možnosti, a Open Office org. používám v podstatě výjimečně, spíše na čtení wordovských souborů. Na tvorbu textů používám LaTeX, v kombinaci s Metapostem (obrázky) a Perlem (když jsem líný některé věci přepisovat ručně). Tyhle věci se na win spustit sice dají, ale s krajními potížemi, pokud člověk není ochoten utrácet nesmyslné peníze za "vývojová prostředí", poskytující prakticky ty samé služby jako plnohodnotný operační systém (win např. neumějí zařídit, aby jeden program korektně načetl obsah souboru, který má otevřený jiný program, linux toto zvádá zcela bez problémů; takže se to prakticky musí obcházet "vývojovými prostředími", kompenzujícími impotenci win a jejich tvůrců).
Pokud manažuji nějaký projekt, tak od toho mám v linuxu Perl, Python a jiné prostředky, jejichž možnosti dalekosáhle převyšují cokoli, co mi mohou nabídnout windows (i ten Perl je na nich očesaný o řadu modulů, zkrátka impotentní).
Nehledě k tomu, že i profesionální nakladatelské domy ještě před nedávnem požadovaly autorské texty v T-602 (případně si to na autorovy náklady složitě konvertovaly z wordu), protože typografické příšernosti vyplozené programy stylu office (a to nejen MS) jsou leda na blití. A všechna "udělátka" v nich ze všeho nejvíc překážejí tomu hlavnímu: pohodlnému vytváření textu. Protože občas (často) recenzuji diplomové práce vytvářené Wordem nebo jinou podobnou příšerností, tak už mám v oku hrůzy vyráběné těmito programy: Od automatických oprav odborných termínů na nějaké naprosté pitomosti (protože tahle funkce nejde vypnout a pokud ano, tak se automaticky zapne při každém dalším spuštení office a otevření souboru a bez varování vše "opraví") až po šílenosti typu hodnota na konci řádku a jednotky na začátku dalšího (o formátování tabulek a buněk v nich raději nemluvě). Odhaduji, že většina diplomkářů stráví víc času bojem s tímto hovadským editorem (aby alespoň přibližně dělal to, co potřebují) než samotnou odbornou prací. -
Pokud dodržujete určitou "štábní kulturu", můžete mít cokoli, co potřebujete, od evidence dokumentů a výsledků, až po evidenci příjmů a výdajů v prostých textech, jaké lze procházet pomocí skriptovacích jazyků. Výhodou je, že to můžete mít přímo na míru, na rozdíl od profesionálních nástrojů, kde zaplatíte spoustu funkcí, které jaktěživ nepotřebujete a naopak to spoustu pro vás potenciálně užitečných funkcí nemá.
Asi by se tak nedala vést fabrika o tisících zaměstnancích, ale evidence studentů, páteř administrativy ke grantu, páteř administrativy k přijímacímu řízení (tam je "samorostlá a zcela originální" struktura dat a obslužných programů spíš výhodou a snižuje riziko něčího nabourání se do vašeho systému) se tak vést dají. -
LO (neregistrovaný)Vidím, že si rád píšete aplikace "doma". Problém je v tom, že vštšina světa na to nemá čas (tedy peníze), ani znalosti.
Pro některé malé firmy je zajímavým kompromisem mít všechno v Excelu. Dat se tam vejde dost :), možnosti to dává velmi široké, a stačí dobře umět Excel (což je případ většiny lidí ve financích). -
Ono je to v podstatě jednodušší než bojovat s wordem, který se navíc verze od verze významně liší, al to nejen z hlediska dostupných funkcí, ale i po stránce ergonomie ovládání.
Tady stačí slušně zvládnout jeden editor a syntaxi, která je léta stálá.
Pokud píšete LaTeXu jednoduchý text (třeba diplomovou práci), tak, pochopitelně, se žádná makra učit nepotřebujete, stačí použít některý ze stylových souborů, které na to existují a volat již napsaná makra (některé VŠ mají dokonce své stylové soubory, které respektují místní formální požadavky na diplomku nebo bakalářku).
Jinak jsem toho názoru, že hojné rozšíření představ o mimořádné obtížnosti těchto systémů je výsledkem cílené propagandy od jisté nejmenované firmy, zahlcující trh parodiemi na operační systém a stále novými a s ničím před ani po (ani kolem) nekompatibilními kancelářskými programy.
A, mimochodem, psát makra ve wordu nebo excelu je v porovnámí s tím LaTeXem naprostá šílenost. -
Napsat v LaTeXu 20 stran matematických vzorců a rovnic (sumy, limity, integrály, množinové operace, celkem zhruba 400 řádek textu) je záležitost 20 hodin i když se během té doby budete průběžně učit, jak se některé věci vlastně dělají a co ty vzorce znamenají. Zkuste to samé ve Wordu tak, aby výsledek měl stejnou typografickou kvalitu. I když vynechám tu typografickou kvalitu, bude to trvat minimálně týden, protože se u toho uklikáte. Nebo už Word 2007 konečně objevil Ameriku a dovoluje psát složité vzorce pomocí textových značek?
-
anonymníOn totiz jestli jste si nevsiml je Word kancelarsky textovy editor.
Opravdu velka cast lidi tam venku nepise prilis casto na pocitaci desitky stran matematickych vzorcu a rovnic.
Pokud chcete do wordu 2007 pridat slozite vzorce pomoci textovych znacek, napiste k nemu plugin, nebo dokonce samostatny editor. Format mate zdokumentovany. A je to standard. :) To TeX neni, ne? Nebo tehdy se na to jeste tak nehledelo? :))) -
Zatímco k wordu žádná použitelná dokumentace neexistuje (nemokrosoftí aplikace ukládající do formátu doc jsou vytvářeny v zásadě stylem pokus - omyl), TeX i LaTeX jsou kompletně zdokumentované. Dokonce vás nikdo nenutí používat originální programy, můžete napsat klidně svůj (právě podle těch specifikací), pouze tomu nesmíte říkat TeX, jestli to nedává opravdu stejné výsledky (existuje řada testů, kterými to musí projít).
Psát plugin k programu, který podstatně změní své vlastnosti po instalaci nejbližšího servicepacku nebo upgrade webového prohlížeče, je prostě pitomost.
Vzorce je, pochopitelně, nejlepší napsat v tom (La)TeXu a následně z toho printscreenem udělat obrázek a ten do wordu vložit (pokud bych byl nucen v tom shitu dělat něco tak složitého). -
anonymníTo se pletete. Tim asi myslyte ty pochybne zejmena opensourcove polo-hack aplikace. Ale opravdu to neni tak, ze by firmy pouzivaly neco tak tajemneho a nepristupneho. Spousta komercnich aplikaci ma vystup do MSO aplikaci. Nepouzivaji k tomu pokusy a omyly (tedy rozhodne ne vic nez pri beznem vyvoji), ale dokumentaci a komponenty od MS.
Dokumentace formatu Wordu 2007 si muzete precist a implementovat co je libo.
Spousta lidi pise pluginy pro firefox :)
Printscreenem? A nebyl by lepsi nejaky vektorovy format? -
LO (neregistrovaný)To je argument typu "GUI je hrozně neefektivní, klávesnice je lepší". Víte o tom, že MS Equation Editor lze ovládat z klávesnice (viz Help)? A že existuje MathType, kterého je MS Equation Editor odlehčenou verzí, a kde můžete mimo jiné psát rovnice v TeX a LaTeX syntaxi?
Když ve Wordu umíte, můžete vložit rovnici/vzorec zkratkovou klávesou, a pokračovat v jeho psaní z klávesnice. Problém je v tom, že většina lidí (zjevně včetně vás) s Wordem neumí. -
anonymníJestli to s temi nakladatelskými domy nebude proto, ze jim jde hlavne o text a absolutne je nezajima sazba a formatovani, protoze na to maji zvlastni profi procesy a lidi.
Pokud bude skolak chtit napsat seminarku, matka dopis nebo recept atp. zrejme se az tak nebude starat o kerning a dosahnou lepsiho vysledku nez na psacim stroji i bez studia manualu k TeXu. -
Dopis nebo recept nemusím psát ve wordu, (nebo čemkoli podobném) už proto, že na každé písmenko u takových dokumentů připadá několik (až několik desítek) balastních bajtů.
O kerning a podobné ptákoviny se starají LaTeXová makra, to prostě není nutno řešit (většinou). A u té seminárky je schopen LaTeX udělat pořádek v obrázcích, tabulkách a citacích způsobem, jaký je na wordu prakticky nedosažitelný, a to ani s podstatně větší námahou. -
Nad kerningem jste tu plakal před chvílí vy. Já jen odpověděl, že v dokumentu, jako je třeba ten maminčin recept, se taková věc nemusí vůbec řešit. Pokud se týká počtu byte/znak: Pokud je vašim cílem mít disk zaplácaný nesmysly (několika kB soubor, obsahující pár set znaků), pak jsou MS i další Office pro vás jednoznačnou volbou. Já jsem ještě ze staré školy a místo na disku si hlídám a aplikace, které z něj nesmyslně ukrajují, neužívám.
Jinak prakticky to může mít jeden docela zajímavý význam. Pokud maminka těch receptů bude mít spoustu, tak existují utility (dokonce i na win), které jsou schopné prohledat obsah souborů a pátrat např. po znakové sekvenci "buchty tety Kateřiny". Pokud to bude holý text, tak to najdou (na linuxu i podle regulárních výrazů). Pokud to bude nějaká obskurní binárka z Wordu, tak má maminka smůlu a bude to muset všechno projít ručně. -
anonymníAno nemusi se resit. Proto ji nebude trapit, ze to ten nebo ten editor nedela krasne.
Ale maminka asi bude chtit resit formatovani. A nejsnaze to udela ve wordu nebo podobnem wysiwyg. Kdyz bude chtit mozna to zvladne i nahrat nekam na web jako (pekne prasacke ale funkcni) HTML. Ale rozhodne si nebude psat regularni vyraz.
To je ten propastny rozdil mezi uvazovanim oldskool linuxaku a uzivatelu pocitacu. Lide chteji snadna reseni, ktera funguji. "Kam mam kliknout" ne "jaka je syntaxe".
Ano je pekne, kdyz maximalne usporne vyuzivame pridelene zdroje (a posilat obrazky z dovolene jako 10MB ppt navic nekomprimovane je trochu mimo), ale argumentovat dnes usporou mista pro uchovani textovych dokumentu v plaintextu na desktopu je fakt hodne mimo. Vas musi vsechny ty Aera, akcelerovane 3D desktopy nebo terabyty filmu na kolejich asi dost bolet, ne? :) -
Váženosti, 99% úřední korespondence, která mi chodí od vedení organizace ve wordu, jsou neformátované zápisy z porad (jeden druh písma, pouze odstavce, když moc tak třeba nadpis tučně); případně identicky řešené šéfovské fermany.
Oproti té T602 jsou zde dva rozdíly: 1. zabírá to podstatně víc místa 2. protože jsou sekretářky duše prosté a tvůrci wordu si s nimi nezadají, dozví se občas člověk nechtěně i různé důvěrné informace, které tam word přibalí jako "přívažek" v rámci historie dokumentu.
Jinak lidé ne- "chtějí kam kliknout". Lidé byli k tomuto přístupu - řešit vše "intuitivním klikáním" - cílevědomě dovedeni politikou jedné známé firmy. Pochopitelně, dnes nastává krize, protože to klikání je už dnes podstatně náročnější než "syntaxe", a trpí tím všechno možné, od kvality dokumentů až po bezpečnost počítačů a sítí. -
LO (neregistrovaný)1. Předpokladem pro používání jakéhokoliv SW ve většině zemí světa je lokalizace. Já anglicky umím, vy možná, ale většina lidí neumí, nebo ne dost dobře.
2. DOS a Windows mají jiné kódování češtiny. Mimochodem distro z roku 1995 a distro z roku 2007 také. To staré jede v 8859-2, to nové v UTF-8. To ale snad víte.
4. Nevím, jak vaše sekretářky posílají emaily (podle všeho jste z rozpočtové sféry, kde je možné doslova všechno - vlastní zkušenost). Většina světa používá groupware typu Outlook, a má k tomu dobrý důvod. Konkurence totiž moc není. snad Lotus Notes (které postupně opouštějí zákazníci, a migrují na Exchange).
Je pěkné, že používáte ty či ony nástroje. Bohužel to nevypovídá o tom, co chtějí uživatelé.
Windows umí číst soubor, který má otevřený jiný program. Existuje ale něco, čemu se říká zamykání souborů. Když máte například otevřený dokument MS Wordu pro zápis, asi nechcete, aby vám do něj zapisoval někdo jiný (viz konzistence dat). Proto se při otevření souboru udává, co s ním chcete dělat, a jak k němu ostatní smějí přistupovat. Vaše neznalost konceptů je zarážející. Kdybych použil váš slovník, hovořím o impotenci.
chtěl bych vidět, jak plánujete zdroje a vyhledáváte kritickou cestu v PERLu :)). Víte, co je Gantt chart, PERL chart, critical path, jak se řídí zdroje? Pro začátek se zkuste podívat třeba na následující linky:
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_management
http://en.wikipedia.org/wiki/Gantt_chart
Až si je přečtete, pochopíte je, načtete o problematice alespoň jednu knihu, a odřídíte jeden projekt (klidně neúspěšný), budeme si vyprávět, jak řídit projekty v PERLu :)
Nakladatelské domy chtěly texty v T602, aby odradily autory od formátování textu. Bohužel jsou lidé schopní v MS Wordu páchat děsivé věci, protože s ním neumí.
Automatické opravy se dají vypnout, nezapínají se samy, nezapínají se znovu po spuštění Office, a neopravují soubor bez varování. Tyto věci si vymýšlíte, resp. pramení z vaší neznalosti problematiky. Faktem je, že za to, že česká verze MS Wordu opravuje automaticky slova pomocí slovníku, bych autory zastřelil (je to první, co je třeba vypnout). Ale možná je to chyba slovníků (vaši kolegové z ÚJČ), protože v angličtině je to OK. Hodnota na konci řádku a jednotky na začátku dalšího jsou důsledkem toho, že autor neumí používat pevnou mezeru. Pokud jí používat neumíte, může dojít zalomení i uprostřed čísla s oddělovačem tisíců (2 750 035). A ta "zkurvená udělátka" řeší mimo jiné tyhle věci - nahrazují minusy typografickými pomlčkami, uvozovky typografickými uvozovkami, dělají pevní mezery po krátkých spojkách apod. Jenže k tomu musíte o Wordu holt něco vědět. Zajímavé je, že u TeXu jste byl shcopen se to naučit, a u Wordu jde o "zkurvená udělátka". Nebyl jste tehdy mladší? :). A možná tomu nebudete věřit, ale naučit se ovládat Word je výrazně jednodušší, než psát dokumenty v TeXu. -
2. K lokalizaci se na Linuxu používá gettext a tomu je jedno, jaké kódování používáte, protože si to umí převést. Navíc si na Linuxu můžete kódování všech svých souborů převést za pár vteřin.
chtěl bych vidět, jak ... vyhledáváte kritickou cestu v PERLu :))
Stejně jako v každém jiném programovacím jazyce - pomocí prohledávání do hloubky. -
LO (neregistrovaný)Já do lokalizací na Linuxu nedělám, a tedy nevím, jestli OpenOffice, Oracle, Skype a další používají gettext. Ale silně o tom pochybuji. Na Windows jsme používali lokalizační DLL, které obsahují string tables. dnes se typicky lokalizují kompletní dialogy.
Takže si také myslíte, že nejlepší nástroj na podporu řízení projektů je PERL, ve kterém si budete vyhledávat kritickou cestu v Gantt chartu? ;) Pro většinu lidí je jediným prohledáváním do hloubky hledání staršího papíru na stole. Projektový manager má řídit projekt, a ne si patlat základní nástroje. Pokud by si patlal nástroje v PERLu, mohl by si ještě šít boty a oblek, stavět a opravovat služební vůz, a opravovat si notebook s pájkou v ruce. V naší civilizaci je naštěstí už celkem běžná specializace. -
1. Windows nedokáží zpřístupnit, zdůrazňuji, ke čtení, aktuálně uloženou verzi zdrojového textu překladači nebo interpretu. Tudíž je prakticky nemožné, nebo alespoň velice obtížné, pracovat s jazyky a dalšími aplikacemi, které nemají integrované vývojové prostředí (jako třeba PovRay pro windows - na linuxu toto není třeba - mohu mít otevřený současně textový editor, konzolu pro spouštění renderovacího programu a konzolu pro spouštění zobrazovače hotových obrázků - což je právě to, co na impotentních win nejde, proto tam to integrované prostředí musí pro vážnější práci pokud nechci po každé opravě vypínat a znovu spouštět textový editor). Je zajímavé, že linux dokáže zvládnout i současné otevření textového souboru více editory dokonce i k zápisu k zápisu a inteligentně z toho vybruslit (podá hlášku, že soubor byl změněn jinou aplikací a nabídne uložení pod jiným jménem) - prostě plnohodnotný operační systém.
2. O těch projektech je naše diskuse asi poněkud mimoběžná. Co si pod pojmem "projekt" představujete?
3. Lidé jsou schopni v MS Wordu páchat příšernosti především proto, že je k tomu tato aplikace více-méně vede, ne-li přímo nutí. Jediný editor, který se jakžtakž snažil o typografickou kvalitu bylo Ami Pro, až ho M$ zlikvidoval tiskovými drivery pro první inkoustové a laserové tiskárny, tak už se na win až dosud nic kvalitativně ekvivalentního neobjevilo.
4. S tím, že se vypnuté automatické opravy znovu zapnou po spuštění editoru a "opraví" soubor, jsem se opakovaně setkal, word v tom není sám, OOo writer je po této stránce stejný shit.
5. Asi ne každý má trpělivost se prohrabávat nepřehlednými spoustami menu a podmenu a podpodmenu až se někde najde "vložit pevnou mezeru". V (La)TeXu tam jednoduše dám tyldu (ani nevím, jestli je z MS klávesnice dostupná, ale z české na linuxu bezproblémově) a text (to je právě výhoda holého textu) projedu programem vlna, který mi nadělá pevné mezery přesně podle pravidel českého pravopisu. Uvozovky mohu zvolit, jaké potřebuji (třeba do cizojazyčného citátu v českém textu anglické nebo francouzské - něco takového word není schopen).
Navíc je problém, že v každé verzi wordu jsou přístupy k jednotlivým funkcím jinde (zatímco TeXovské značky jsou stabilní někdy od konce 80. let, možná i od ještě dřívější doby). A s wordem jsem začínal podstatně dříve než s (La)TeXem, ale postupně mě svou stupidní koncepcí a těžkopádností odradil.
6. Jeden z důležitých problémů wordoidních aplikací je také to, že se text při přechodu na jiný počítač (třeba za účelem tisku na lepší tiskárně) automaticky přeháže - z naprosto nejasných či nesmyslných důvodů. Tím se zruší i obsah, rejstřík, vztahy tabulek a obrázků s textem atd. OOo alespoň na rozdíl od Wordu nabízí export do formátu pdf (na ten word ho kdosi snad taky udělal, ale musí se to složitě doinstalovávat), který se takto nepomrví, ale to je polovičaté řešení (nehledě na to, že takto vygenerovaná pdf hluboko zaostávají za pdf generovanými z dvi). -
LO (neregistrovaný)1. Windows dokáží zpřístupnit aktuálně uloženou verzi zdrojového textu překladači nebo interpretu. Záleží to na aplikaci, kterou používáte (a v jakém režimu otevírá soubory). Zkuste si otevřít zdroják v Notepadu, a poté ho zkuste zkompilovat. Půjde to bez problému. Můžete zkusit totéž třeba s editorem UltraEdit. By default bude soubor zamykat. Změnit to můžete v nastavení (Lock file for write while editing v dialogu konfigurace, pod File Handling Items). Tolik k "impotenci" Windows. Nakonec se ukazuje, že jde o neznalost na vaší straně.
Když jsme u toho, v unixech je v zamykání souboru poněkud chaos. Linux neimplementuje (neimplementoval) O_SHLOCK ani O_EXLOCK, což přináší autorům aplikací řadu problémů (a asi proto se o zámky nikdo ani nesnaží). Například pokud máte na FS databázi, tak jejím přimontováním z více běžících DB engines jí zřejmě naprosto zrušíte. I proto jsou zámky nutné.
Ve vámi popisovaném případě editor zřejmě testuje, kdy byl soubor naposledy změněn. Poměrně velký problém je v tom, že čas poslední změny souboru je uložen s rozlišením jedné sekundy, což je z hlediska počítače moře času. Asi vám nemusím vysvětlovat, proč je takový koncept špatný (pokud to nevidíte, nemá smysl to vysvětlovat).
2. Mluvme o pojmu "project management", česky řízení (vedení) projektu. Projektem typicky rozumíme dočasné úsilí za účelem vytvoření vytvoření jedinečného produktu či služby. Příkladem projektu může být stavba domu (strom aktivit má dost absurdní hloubku), vývoj software, zavádění změn ve firmách atd. Bez minima projektového managementu je i malý projekt prakticky ztracen. Pokud se bavíme o definici projektového managementu, jde o organizaci a řízení zdrojů (typicky lidí) tak, aby byl projekt dokončen ve stanoveném stavu (dům postaven), kvalitě (zkolaudován), čase, a za stanovenou cenu. Při řízení projektů je důležité mít nástroje, ve kterých vytváříte, hodnotíte a upravujete plány. PERL je na to vhodný asi tak stejně, jako na čtení emailů a psaní dopisů (tedy vůbec).
3. Lidé v MS Wordu páchají příšernosti proto, že s ním neumí. Viz níže. AmiPro dojelo na absenci řady features, zastavení vývoje, a hlavně na to, že nebylo integrované s dalšími nástroji (jako Word s Excelem). O tiskových driverech nic nevím, tiskl jsem bez problémů i na laseru.
4. Otázkou je, co máte na mysli "opravením" souboru. Nové otevření může aktualizovat kódy polí (třeba provést refresh tabulky obsahu), nebo změnit layout podle nastavené tiskárny (jen u Wordu 95, u novějších pokud je zapnutá daná compatibility option). K automatickému formátování při otevírání nedochází. Zřejmě jste si něco spletl - třeba to, že editor při uložení může provést autoformát aktuálního slova, jako byste z něj odešel kurzorem (což ale není chyba).
5. To je pěkný příklad. V LeXu si musíte pamatovat, že pevná mezera je tilda. Ve Wordu se musíte "prohrabávat nepřehlednými spoustami menu a podmenu a podpodmenu až se někde najde "vložit pevnou mezeru"". Pojďme se tedy podívat na Word 2003. Menu Vložit, Symbol, druhá záložka je Speciální znaky. Jedna z položek je Pevná pezera. Bylo to tak těžké najít? Ale teď ta pointa: vedle Pevná mezera máte napsáno Ctrl+Shift+Mezerník. Až budete vkládat pevnou mezeru potřetí, asi si už zapamatujete, jak jí vložit z klávesnice. Takže tu prosím nemluvte o tom, jak je celá věc ve Wordu složitá. Je (opět) to jen vaše neznalost, a v případě autorů dokumentů o tom, že o existenci nějaké pevné mezery často ani nevědí.
Samozřejmě ve Wordu můžete také projít text, a provést nahrazení. Word má možnost používat makra psaná ve VBA, a ta si můžete uložit (klidně na klávesovou zkratku, nebo jako tlačítko na toolbaru). Vyjma toho máte možnost použít menu Formát/Automatický formát, kde si můžete vybrat, co má Word opravit (mezery po písmenech ksvz na pevné mezery, uvozovky na oblé atd), a nechat ho to udělat. Také vám to umožní, aby Word udělal změny, pak vám je ukázal, a vy jste je mohl jednotlivě přijmout či zamítnout. No a nakonec, když chcete mít vždy "2 m" s pevnou mezerou, můžete si nadefinovat automatické nahrazování " m " a " m." za totéž s pevnou mezerou (a bude se to aplikovat už při psaní, jestli máte zapnuté Automatické opravy). To všechno jde, pokud s Wordem umíte. Učí se to o řád lépe, než TeX, a učí se to samo (znáte koncepty, používáte Word, a tím se naučíte zkratkové klávesy, které často potřebujete).
Samozřejmě libovolné uvozovky můžete vložit přes Vložit/Symbol. Navíc pokud píšete v českém jazyce, Word (ve výchozím nastavení) nahrazuje uvozovky za české okrouhlé, a ve francouzském textu je nahradí francouzskými. Tedy pokud umíte nastavit jazyk textu ;). A samozřejmě Word ověřuje pravopis a gramatiku v jazyce textu - jeden odstavec třeba česky, další francouzsky, a v tom jednu větu anglicky. Jen o tom vědět, jen to umět. Nevíte, neumíte? A je to chyba Wordu (na který možná dělají kurz i tam u vás), nebo vaše?
Ovládání Wordu se významným způsobem změnilo jen jednou, a to ve verzi 2007. Údajně k lepšímu, já to zatím nemohu soudit.
6. Word text opravdu automaticky přeháže. Tedy pokud jde o Word 95, nebo pokud máte zapnutou volbu Pro rozložení dokumentu použít nastavení tiskárny (Nástroje/Možnosti, karta slučitelnost - nastavení je per document). Word 95 a starší měl velmi dobrý důvod, proč dokument "rozházet". Při tisku na tiskárnách s nízkým rozlišením je to totiž jediný způsob, jak dosáhnout slušného výstupu (technické detaily vás asi nezajímají). Pokud napíšete dokument ve Wordu 97 a novějším (a nepoužijete šablonu, která má výše uvedené nastavení), nic se nepřehází. Ovšem jako uživatel TeXu byste mohl vědět, že word processing je právě o tom, že se při změně rozvržení (třeba jiná velikost stránky) text "přehází", ale bude přesto korektně umístěn (nebudou vdovy a sirotci, umístění objektů zůstane relativně správné) - samozřejmě pokud umíte s word processorem zacházet. Absurdní ukázkou neznalosti jsou dokumenty, kde autor zalamoval řádky stiskem klávesy ENTER, a pak se divil, že po změně velikosti stránky mu "Word rozházel text" :). Vy (nebo jiný autor dokumentu) jste zřejmě předvedl podobné věci.
Sazba v rámech má zase jiná pravidla, ale to snad také víte.
PDF můžete vytvářet třeba PDFCreatorem (http://www.pdfforge.org/products/pdfcreator). Je to open source, jeden z mála kvalitních. Dokument vytisknete na "tiskárnu" PDFCreator, a je hotovo. Instalace je na pár kliků, generovaná PDF jsou v pořádku. -
anonymníChci se vyjádřit k jediné věci: OpenOffice není podřadný nástroj, ale naopak vynikající kancelářský balík, kterému MSO nesahá ani po kotníky. Jenom uživatelé na podřadné úrovni ho hodnotí podřadně: všechny kancelářské myši získaly návyk na Wordu a Excellu (mimochodem - vesměs ilegálním) nejrůznějších verzí, a to se to potom těžko začíná přemýšlet! Vím to z vlastní mnohaleté zkušenosti práce s těmito lidmi. A vážený pane, právě sestavování rozpočtů a jiné práce z "vážného světa" - kterou se živím - tedy pokud to myslíte vážně a nejste pouze vyplňovatelem tablek vytvořených jinými lidmi, ale tvůrčí osobností, nemůžete založit na Windows. A víte proč? Protože vás překvapí ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte.
-
U té OOo bohatě stačí, že tam nejsou prasácky koncipovaná makra, umožňující zásahy do systému. A tudíž tam ani nejsou makroviry. Pomíjím i takové věci, jako že není možné poslat soubor přímo z textového editoru e-mailem (tudíž se neposílají poštou makroviry a balastní informace).
Tvůrčí sestavování rozpočtů např. znamená, že pokud mám rozpočet naplánováno na 100 000Kč a nakonec dostanu přidělených 65 000 tak se s tím dokážu na daném softu nějak vyrovnat (ne identickým poměrným zkrácením všech položek) a zároveň to nebudu muset psát celé znova. Pomíjím takové věci, jako že nedostanu peníze, ale "prostředky", které nemohu utratit libovolně, ale jen na vymezené druhy zboží a služeb, a přesuny mezi jednozlivými druhy prostředků (investice, mzdy, služby atd.) jsou mnohdy zoufale složité. -
anonymníTakze vlastnosti OOo, kterou prevysuje MSO je to, ze nema nektere funkce :))
Pokud jde o kreativitu, muzete dat nejaky priklad, ktery v OOo jde a v MSO ne? Nebo opet resite rozpoctovani v pythonu?
Mimochodem krome excelu existuji i jine nastroje. Nejnovejsim hitem v rozpoctovani je vyuziti principu Business Inteligence. Je to proste jako reporting jenomze naopak.
