Nevím, zda nepředbíhám, ale sluší se dodat, že Rusové otočili natolik, že si Wienera pozvali v létě 60. roku na přednášku do Moskvy. Uvádí se účast 600 až 700 akademiků a vědců, ohlas (a rozhovory) v tisku (i neodborném) byl značný a pozitivní. Ale to už byla jiná doba. Paradoxem je, že se Kolmogorov s Wienerem nikdy nesetkali, byť oba mají velké zásluhy v oboru (práce v oboru stacionárních procesů, Wienerův-Kolmogorovův filtr,...) a je zřejmé, že minimálně Kolmogorov měl k Wienerovi úctu (viz Wienerovo bio od Kolmogorova v Soviet Encyclopedia).
Článek není zaujatý proti Rusům, článek jen popisuje nenormální dobu a poměry, co tehdy panovaly a co si už dneska těžko někdo představí. Mohli mít spoustu skvělých vědců, ale těm často šéfoval idiot chráněný stranickou knížkou a kontakty nahoře. Pokud chtěli přežít, museli souhlasit i s tím, že Země je placatá, když si to zrovna přál. Po smrti Stalina brzy skončily aspoň ty vyložené pavědy.