Hlavní navigace

Příchod hackerů: kybernetika jako hrozba

2. 6. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

V pondělí 15. října 1962, zhruba v době, kdy druhá průzkumná mise letounů U-2 mapovala nově instalovaná odpalovací stanoviště pro sovětské rakety na Kubě, přednášel vedoucí analytické jednotky CIA Robert F. Ford malé skupině v čele s Robertem F. Kennedym o nové hrozbě, kterou pro USA představuje sovětská kybernetika.

Své publikum zaujal – hovořil totiž o „vážné hrozbě Spojeným státům a západní společnosti, kterou představuje sovětské odhodlání nasadit při budování komunismu plně kybernetickou strategii.“ Jeho přednáška šla skvěle až do okamžiku, kdy byla přerušena zprávami potvrzení objevu sovětských raket na Kubě.

Krize skutečná a domnělá

A tak se začaly paralelně rozvíjet dvě krize – ta skutečná, která začala o pouhý den dříve* a druhá domnělá, jenž se začala psát již ve druhé polovině 50. let, kdy západní zpravodajci zaznamenali podivuhodný obrat v pohledu na kybernetiku a výpočetní techniku za železnou oponou. Všechno začalo, jak už to tak v podobných kruzích bývá, tajnou zprávou. Tu v Sovětském svazu zpracoval zástupce ministra obrany, vojenský konstruktér admirál a akademik finsko-švédského původu Axel Berg (věnovali jsme mu značný prostor v minulém díle seriálu). Zpráva „O stavu radioelektroniky v SSR a zahraničí a opatřeních potřebných pro její další rozvoj v SSSR“ byla zákulisním hybatelem věcí, jimž posléze daly fasádu články Lijapunova, Kitova, Soboleva, Kolmana i samotného Berga. Ten také podpořil vyslání malé delegace na kybernetický kongres v Belgii v roce 1956 a zasadil se o přeložení dvou nejvýznamnějších Wienerových knih – Kybernetiky a Kybernetiky a společnosti (orig. The Human use of Human beings) a v roce 1960 pak návštěvu samotného Wienera v Moskvě.

* (Pomineme-li o něco delší historii a roli, kterou v ní hrál plukovník GRU Oleg Vladimírovič Penkovský, britsko-americký agent „HERO“, bez jehož přispění by nejspíše americká strana nebyla schopna jednoznačně indentifikovat, co že to Sověti na Kubě instalují – jeho příběh zpracovala skvěle například BBC ve své minisérii „Nuclear Secrets“.)

Především ale Berg kybernetiku dostal, jak jsme psali již v minulém díle, mezi hlavní „stranická“ témata, počítače označil za „stroje komunismu“ a podpořil organizaci obřích konferencí i pořadů v televizi a rádiu, psal články a knihy, tedy aktivity, které, jak jsme již také minule zmínili, byly na západní straně železné opony oslavovány a zároveň označovány za možnou hrozbu – nebezpečí, že „komunistický“ východ skutečně během několika let překoná „kapitalistický“ západ.

Zpravodajci v CIA zaměření na oblast kybernetiky situaci pozorně sledovali a pod dojmem z přicházejících informací počátkem 60. let opakovaně varovali, že Sověti jsou připraveni „nasadit“ kybernetiku ve velkém: „V plánu jsou nejen přírodní vědy a ekonomika, ale utváření celé společnosti, včetně vzdělávacího systému, který vychová nového komunistického člověka. Bude tak utvořena modelová společnost, která dokáže využít socio-ekonomickou demoralizaci Západu jako novou ideologickou zbraň,“ prohlašoval ve svých zprávách analytik John J. Ford, a svá varování stupňoval: „Důsledně kybernetická strategie při budování komunismu představuje vážnou hrozbu pro Spojené státy a západní společnost.“ Viděno perspektivou doby se svým způsobem mohlo jednat o reálnou hrozbu.

SABRE východního bloku

Právě v roce 1960 byl totiž v American Airlines uveden do provozu rezervační systém SABRE, vůbec první transakčně-procesní informační systém, nejranější předchůdce dnešních podnikových informačních systémů, který ke svému běhu potřeboval dva počítače IBM 7090. SABRE byl později „zmigrován“ na novější mainframy Systém/360, upraven a stal se z něj standardní produkt IBM nejen pro aerolinky, ale také pro banky, karetní společnosti a hotelové řetězce (Airline Control Program – ACP a Transaction Processing Facility – TPF).

Zpravodajci z informací, které přicházely zpoza železné opony, usuzovali, že něco podobného jako SABRE je ve východním bloku plánováno v celostátním měřítku. Napomáhaly tomu i teoretické práce – například „Matematické metody ekonomického plánování“, které publikoval coby doplnění své dřívější knihy Matematické metody organizování a plánování výroby matematik Leonid Kantorovič. Ten na sklonku padesátých let, společně s dalšími ekonomy – Vasilijem Němčinovem a Viktorem Novožilovem – vypracoval koncept „Gigantického kybernetického řídicího systému“ pro sovětskou ekonomiku. Podobné problematice se věnovali také další ekonomové východního bloku, například Oskar Lange.

Na druhé straně železné opony se tématu systémového nasazování informačních systémů začali věnovat také ekonomové – dokonce i ti marxisticky založení jako byl Lyndon LaRouche, který svou kariéru začal v padesátých letech u jedné z prvních poradenských společností zaměřených na segment malých a středních firem, dnes již neexistující May Company. LaRouche již na počátku 60. let svou pozici opustil a začal se věnovat aktivněji levicové agitaci. (Později toto období hledání prvních způsobů, jak počítače využít v řízení, rozvedl ve své knize marxistické ekonomie Dialektická ekonomika.) I takové drobnosti některé zpravodajce dále utvrzovaly v tom, že sovětské nadšení pro kybernetiku je skutečnou hrozbou, jíž je třeba se postavit rázně a čelem.


IBM

SABRE (Semi-automated Business Research Evironment) vznikl jako rezervační systém American Airlines na sklonku 50. let a funguje dodnes – v současné době Sabre Global Distribution System používá na 400 leteckých společností, 100 tisíc hotelů, 25 řetězců autopůjčoven, 50 železničních operátorů a 14 námořních plavebních společností. Jsou na něj napojeny i online portály jako je Travelocity nebo Expedia.

Fordova mise

Zatímco kubánská krize mířila ke svému vrcholu, John J. Ford nezahálel. – 17. října, den před legendárním zasedáním prezidentského krizového štábu (z nějž existuje doslovný zápis, který BBC výtečně dramatizovala v podobě rozhlasového pořadu), předložil shrnutí své nedokončené přednášky Arthuru Schlesingerovi, jednomu ze zvláštních pobočníků prezidenta Kennedyho. Je zajímavé, že jej sepsal jako soukromá osoba, protože CIA v té době ještě neměla oficiální stanovisko k otázkám sovětské kybernetiky (to ale není v americké historii nic až tak neobvyklého – i na začátku projektu Manhattan stál dopis několika soukromých osob – slovutných fyziků). Ve své zprávě Ford mimo jiné uvedl: „Komunisté nastartovali napříč celým východním blokem výzkumný program, jehož cílem je využít kybernetiku pro získání výhody v konfliktu mezi východem a západem. Spojené státy žádný takový program ani koncept pro rozvoj kybernetiky s ohledem na národní zájmy nemají. Trvalé ignorování tohoto aspektu sovětské strategie představuje značnou nedbalost při sledování hlavních záměrů nepřítele a nepřímou podporu jeho hlavní strategie při komunizaci světa,“ uzavíral Ford svou zprávu.

Může se to zdát zvláštní, ale kubánská krize jeho apel neutlumila – naopak, posílila ochotu prezidenta Kennedyho i jeho okolí naslouchat všem informacím o možné sovětské hrozbě. A tak když samotná raketová krize v listopadu poněkud utichla, dočkal se Ford audience u prezidenta Kennedyho a příslibu ustanovení panelu pro kybernetiku, který se problému bude věnovat. Do jeho čela byl jmenován jeden z prezidentových vědeckých poradců Jerome Wiesner. Ten panel doplnil o specialisty z řady oborů počínaje psychologií a fyziologií, přes elektrotechniku a matematiku až po počítačové vědy.

V říjnu 1963 revidoval panel jednu z prvních studií: „Komunistická reformace“, kterou napsal maďarský emigrant G. P. Horvath: „Kybernetika se stala oficiálně první vědou Sovětského svazu a klíčem k reformaci komunismu, “ tvrdil její autor a pokračoval: „Vzestup dominance kybernetiky ve všech oblastech státní administrativy, ekonomie a průmyslu začal měnit samotný komunistický systém kontroly a řízení. Na konci šedesátých či počátkem sedmdesátých let se americká veřejnost bude nejvíce obávat nikoliv zpoždění v jaderném zbrojení, ale zpoždění způsobeného nedostatkem počítačů a programátorů,“ varoval Horvath.

UX DAy - tip 2

Wiesner považoval podobná tvrzení za přehnaná, přesto se panel rozhodl poskytnout Horvathovi prostředky na další výzkum. O pár týdnů později ale další plány ukončila prezidentova osudová cesta do Dallasu.

Západní povyk kolem sovětského nadšení pro kybernetiku přesto teprve začínal. Jedním z jeho důsledků mělo být výrazné navýšení prostředků na vojenský i civilní výzkum v oblasti kybernetiky a počítačových technologií. I díky tomu byla v 60. letech zahájena řada projektů výzkumné agentury ministerstva obrany – Defense Department’s Advanced Research Projects Agency (ARPA), mezi kterými byla pochopitelně i síť ARPANET. To je ale další příběh.

Odkazy

Byl pro vás článek přínosný?