Hlavní navigace

Příchod hackerů: návrat k Ralphu Baerovi a Odyssey

Lukáš Erben 16. 12. 2014

Přestože jsme v seriálu o hackerech opustili přelom 60. a 70. již před řadou měsíců, uděláme dnes odbočku. Před týdnem zemřel Ralph Baer, jemuž vděčíme za vůbec první herní konzoli a tedy i první krok ke zrodu odvětví digitálních her. Je tedy nejvyšší čas doplnit příběh dílem, který vám i jemu dlužíme.

Většina velkolepých nápadů se nerodí tak docela na zelené louce. Často jsou kombinovány zkušenosti a myšlenky mnoha předchůdců a z několika předchozích evolucí se spojuje cosi nového. Do značné míry to pochopitelně platí i o Odyssey. K první herní konzoli vedla řada malých i obrovských vynálezů a trendů – počínaje tranzistory a dalšími elektronickými součástkami potřebnými pro její sestrojení, přes myšlenku programovatelnosti raných počítačů a dalších elektronických systémů pomocí přepínačů až po masové rozšíření televizorů během 60. let.

Odyssey ale přesto nebyla evolucí. Byla revolučním nápadem jediného člověka, který si již v době samotných počátků televizní zábavy (psal se tehdy rok 1951) uvědomil, že televizor může být něčím víc než pouhou projekční plochou pro pasivní příjem informací a zábavy.

Pavel Tišnovský: Prehistorie počítačů

Kupte si novou e-knihu Pavla Tišnovského – Prehistorie počítačů aneb archeologie počítačových her (1958 – 1988). Kniha mapuje období od konce padesátých do konce osmdesátých let. Byla to doba objevování, vynalézání a pravých vědců, kteří se v bílých pláštích snažili přijít na kloub výpočetní technice.

S historii počítačů jsou pevně spojeny také počítačové hry. Ty se objevily velmi brzy, už na začátku šedesátých let. První vlaštovkou byla hra Spacewar, která simulovala boje ve vesmíru. Pojďte s námi nahlédnout do archeologických vykopávek prvních počítačů, her a nahlédnout tak vlastně i do podstaty počítačů dnešních.

Když se Ralph Baer po patnácti letech ke svému nápadu vrátil, postavil s miniaturním týmem během pouhých dvou let zařízení, které bylo herní konzolí – v mnoha směrech takovou, s jakou mnozí z nás v 90. letech či minulém desetiletí vyrůstali a jaké známe i dnes. Odyssey nicméně neobsahovala mikroprocesor ani hry v podobě software – právě proto jsme se o ní a jejím tvůrci v seriálu doposud jen stručně zmínili. Je čas to tedy napravit.

Takové malé chucpe

Malý Rudolf Heinrich se narodil v roce 1922 v židovské rodině Lotte a Lea Bauerových ve Falcko-Porýnském Rodalbenu. V roce 1933 byl kvůli svému původu vyloučen ze školy, kterou navštěvoval, a musel přejí na školu židovskou. V roce 1938 se jeho rodiče s ohledem na rostoucí pronásledování rozhodli Německo opustit a zamířili i s Rudolfem do New Yorku, kde se (nyní už Ralph) záhy rozhodl studovat elektrotechniku – zapsal se na National Radio Institute, který dokončil v roce 1940. O tři roky později byl povolán do armády a s ohledem na své vzdělání a znalosti zařazen do centrály výzvědné služby americké armády v Londýně.

Byla to právě armáda, díky které se Baer mohl záhy po válce zaměřit na oblast televizní techniky. V rámci programu pro vzdělávání vracejících se vojáků získal již v roce 1949 elektrotechnický bakalářský titul se zaměřením na televizní techniku v Chicagském ATIT (American Television Institute of Technology) – byl patrně jedním z prvních vysokoškolských absolventů s touto specializací v USA.

Přestože televize samotná byla na počátku 50. let již více než dvacet let starým vynálezem, jako průmyslové a zábavní odvětví se teprve rodila (pravidelné komerční vysílání začalo v USA až v roce 1948, v Evropě první pravidelné vysílání začalo v Německu a Británii v letech 1935/36, nicméně válka jeho rozvoj přerušila). Ralph Baer se proto se svou specializací uplatnil nejprve u společnosti Loral, která vyvíjela technologie pro přenos signálu pro IBM. Právě zde jej údajně poprvé napadlo sestavit zařízení, které by umožnilo využít obrazovku pro hry a interaktivní zábavu. Ke svému nápadu se vrátil poté, co nastoupil do společnosti Sanders Associates, která vyvíjela elektronické systémy pro armádní využití, kde se ujal vedení pětisetčlenného vývojového týmu. Vývoj první herní konzole přesto, nebo možná právě proto, začínal ve velmi skromných – takřka guerillových podmínkách. A podle všeho byl (zpočátku tajně) financován z peněz na výzkum armádních elektronických systémů.

Víte, abych řekl pravdu, bylo to takové malé židovské chucpe. Řídil jsem v té době celou (vývojovou) divizi a bylo dost náročné věnovat se komerčním projektům, natož pak vymýšlet věci jako jsou videohry. Jenže, víte, mám vynalézavou povahu, takže co s tím. Navíc, když už jsem řídil velkou divizi, měl jsem i jisté výsady. Když v takové situaci vezmu dva chlapy a zadám jim úkol, nikdo o tom nemusí vědět – něco takového se nepromítne ani do rozpočtové rezervy, dva chlapi ze dvou, tří, čtyři nebo pěti set, to se nikde neprojeví.

Ralph Baer v rozhovoru o vzniku Odyssey pro server Gamasutra, 2007

Když se Baerovi podařilo potají sestavit cosi jako vcelku obstojně fungující prototyp, předvedl jej svému nadřízenému. Tomu se nápad i provedení líbilo a tak jej „legalizoval“ – na základě několikastránkového konceptu schválil miniaturní vývojový rozpočet 2,5 tisíce dolarů a čas dvou konstruktérů. Miniaturní tým měl ale pouhý měsíc, aby vše připravil pro předvedení nejvyššímu vedení Sanders.

Na většinu členů představenstva prototyp televizní hry velký dojem neudělal. Sanders byla společnost vyvíjející špičkové technologie pro armádu a většina jeho vrcholného managementu nechápala, proč by se společnost měla věnovat takovým „pitomostem“ jako jsou hry pro domácí televizory. Naštěstí se našlo i několik vizionářů, kteří projekt podpořili, nicméně i další vývoj Odyssey pokračoval na „vedlejší“ koleji coby tolerovaná extravagance vývojového oddělení.

Analogová nebo digitální

Přestože Odyssey nikdo neupírá prvenství mezi herními konzolemi a komerčními videohrami, vedou se spory o to, zda se jednalo o první komerční digitální herní konzoli. Na rozdíl dalších konzolí, které přišly posléze (například Atari 2600), a podobně jako PONG, neměla totiž Odyssey žádný mikroprocesor nebo RAM. Vlastní hra byla řízena pouze logickou sestavou diskrétních obvodů (tranzistorů, jednoduchých integrovaných obvodů a dalších prvků).

To byl také důvod, proč Odyssey měla většinu her koncipovánu pro dva hráče – z konstrukčního hlediska to u zařízení bez mikroprocesoru bylo mnohem jednodušší (ostatně i PONG byl navržen pouze pro dva hráče – variantou pro jednoho byl až Breakout – ani ten ale nepotřeboval mikroprocesor). Vůbec první hrou, kterou inženýři v Saders navrhli, tak byla honička – prosté pohybování dvěma bílými čtverci na obrazovce ve snaze chytit jeden druhého. Konstruktéry záhy napadlo, že by bylo možné vytvořit více herních variant. Protože ale Odyssey neměla mikroprocesory a hry ve formě software, bylo třeba zařízení navrhnout tak, aby bylo možné jeho funkce „hardwarově“ přeprogramovat (změnit schéma propojení logických obvodů) – podobně jako tomu bylo u prvních elektromechanických a elektronických počítačů.

U prototypu, který Baer se svými kolegy sestavil v letech 1966–68 a který byl vzhledem k tmavému dýhování pojmenován „hnědá krabička“, se tak dělo pomocí přepínačů a papírových předloh ukazujících, v jakých polohách by měly pro jednotlivé hry být. U finální verze konzole byly přepínače nahrazeny zásuvnými moduly – podobnými pozdějším ROM kazetám (cartridge), ty ale neobsahovaly hru jako software, jen měnily vnitřní propojení logických obvodů konzole.

„The Brown Box“ – prototyp Odyssey z konce 60. Let je dnes vystaven ve Smithsonian Institution.

Spor o to, zda Odyssey byla nebo nebyla první digitální herní konzolí, můžeme ukončit konstatováním, že byla bezpochyby první elektronickou či videoherní konzolí. Aby k tomu došlo, museli její tvůrci najít někoho, kdo by novinku byl ochoten přenést z vývojového prostředí vojenských výzkumných laboratoří do obýváků.

Magnavox Odyssey

Velký hlas (magna vox) je správné jméno pro společnost, která začala jako první na světě vyrábět a prodávat klasické „moderní“ reproduktory s pohyblivou cívkou. Jednalo se o vynález jejích zakladatelů, E. Pridhama a P.L. Jensena, z roku 1915 a již v roce 1917 začala v dílně v kalifornském údolí Napa, známém dnes spíše vinicemi, jejich výroba.

Z Magnavoxu se záhy stal úspěšný výrobce nejen v oboru spotřební elektroniky (rádia, gramofony a posléze i televizory), ale také jeden z významných výrobců elektronických zařízení pro armádu. Již v 60. letech společnost například vyráběla první ploché (plazmové) obrazovky využívané jak ve vojenství, tak v rodícím se počítačovém odvětví. Kdo jiný než firma vyrábějící jak spotřební, tak vojenskou elektroniku mohl od Sanders Associates převzít projekt herní konzole a dostat jej na trh?

Magnavox podepsal licenční smlouvu se Sanders Associates v roce 1970 a následně přepracoval hnědou krabičku do podoby, která odpovídala nejmodernějšímu designu spotřební elektroniky počátku 70. let: elegantní kombinace bílého a tmavohnědého plastu vypadala jako cosi, co v létě 1972 přichází z budoucnosti, a název Odyssey sliboval dobrodružství a zábavu. Pro první herní konzoli to bylo velmi příznačné.

Jakkoliv revoluční, Odyssey byla z dnešního pohledu velmi jednoduché zařízení – na obraz televizoru promítala jen několik bílých čtverců či obdélníků. Přesto se s jejich pomocí v kombinaci se dvanácti zásuvnými moduly a barevnými průsvitnými fóliemi, které se umísťovaly na obrazovku televizoru (ta měla na konci 60. let typicky uhlopříčku 18–25 palců) podařilo vytvořit celkem 27 her. Vedle standardních ovladačů obsahujících dva otočné knoflíky a tlačítko navrhl Baerův tým také první doplňkovou periferii – světelnou pušku a dvě hry, které ji využívaly. Jediné co Odyssey chybělo k dokonalosti, byl zvuk. První herní konzole byla naprosto tichá.

Přesto se prodávala na naprostou novinku více než dobře – pomohla tomu nejspíš i poměrně nízká cena (necelých 100 dolarů, pozdější konzole s mikroprocesory byly výrazně dražší). Jen během prvního půl roku bylo prodáno 100 tisíc konzolí a do roku 1975, kdy byla výroba ukončena, dosáhly celkové prodeje 350 tisíc konzolí. Skutečná finanční žeň ale měla přijít odjinud – z patentových práv.

Spor o prvenství

Počátek 70. let byl doslova těhotný hrami a herními konzolemi. V létě 1971 vyrobilo Atari první Computer space, o rok později v srpnu 1972 přišla do prodeje Odyssey a v listopadu téhož roku se objevil Pong coby herní automat. V roce 1975 se objevuje domácí Pong od Atari, o rok později přichází první konzole s mikroprocesorem – Coleco Telstar a Fairchild Channel F. Konečně v roce 1977 se objevuje Atari 2600 a videohry se etablují coby nové odvětví zábavního průmyslu. Mnozí z nových hráčů ale zapomínají na jeden podstatný detail: patent pod názvem „A Television Gaming Appartus and Method“, který byl 25. dubna 1972 udělen Ralphu Baerovi.

Magnavox (který se mezitím stává součástí Philipsu), tak během 70. let vedl řadu sporů – nejprve o autorství Pongu s Atari (Nolan Bushnell jej s největší pravděpodobností navrhl podle Odyssey, kterou si vyzkoušel na výstavě ještě před jejím uvedením na trh) a posléze o patentová práva k herním konzolím s jejich výrobci. Ti se sice brání poukazováním na skutečnost, že vůbec první elektronickou hru „Tennis for two“ navrhl a sestrojil pro hraní na obrazovce osciloskopu v roce 1958 William Higinbotham, nicméně udělený patent poměrně jasně definoval herní konzoli a Magnavox tak většinu sporů vyhrál – mimo jiné i díky důsledné dokumentaci, kterou si Baer vedl. Jedním z nejdůležitějších důkazů se stal onen několikastránkový koncept z roku 1966, jímž byl projekt výzkumu videoher v Sanders „legalizován“. Magnavox tak na odškodném a patentových poplatcích získal postupně přes 100 milionů dolarů.

Inženýr, nikoliv byznysmen

Ralph Baer s prezidentem G.W. Bushem při přebírání Národní medaile za Technologii v roce 2006.

Ralph Baer získal z patentových poplatků jen zlomek. Jeho samotného ale stejně víc lákalo vytváření dalších her a hříček než byznys. V roce 1978 společně s s H.J. Morrisonem navrhuje další legendu: Simon – zařízení, o kterém se někdy mluví jako o jedné z prvních přenosných elektronických her. Až do odchodu do důchodu v roce 1987 zůstala přesto jeho hlavním zaměstnáním práce ve vedení vývoje Sanders Associates (BAE Systems). Vynalézání her se pak věnoval dál, po celý zbytek života. Celkem získal na 150 patentů a řadu ocenění za celoživotní dílo – tím nejvyšším bylo uvedení do National Inventors Hall of Fame v roce 2010.

Rudolf Heinrich Baer zemřel 6. prosince 2014. Dožil se 92 let.

Videa

Jeden z prvních záznamů ukázky prototypu Odyssey z roku 1969.

První televizní reklamy a představení Odyssey v letech 1972–3.

Jeden z původních prototypů Odyssey, legendární „hnědou krabičku“, má dnes ve své sbírce muzeum Smithsonian – a jak se můžete na následujícím videu přesvědčit, konzole je stále funkční (ve videu vystupuje i Ralph Baer, kterému v době jeho natočení bylo již přes 90 let).

Odkazy

Našli jste v článku chybu?

16. 12. 2014 15:11

Zbyněk (neregistrovaný)

Jednoduše geniální! Dva pohyblivé čtverečky, polo-průsvitné plátno a stačilo to :-) Děkuji za napsání článku a skláním velkou poklonu panu Ralphu Bearovi.

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: „Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

„Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

DigiZone.cz: Sat novinky: Fransat UHD Demo

Sat novinky: Fransat UHD Demo

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

DigiZone.cz: ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru