Hlavní navigace

Příchod hackerů: Sněhurčini šílení muži

8. 3. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nebyla to jen kompatibilita, přenositelnost kódu a aplikací nebo snadná rozšiřitelnost čím se IBM se svým Systém 360 odlišovalo. Nová platforma hrála jinou ligu v oblasti marketingu.

Propracovaný marketing, cílený na ty, kdo skutečně rozhodovali o investicích (protože počítače potřebovali nikoliv pro jejich výkon, programovací metody nebo fantastickou technologickou miniaturizaci, ale jednoduše proto, aby je mohli využít v byznysu) měl v IBM díky desetiletím v oboru kancelářských, zejména děrnoštítkových strojů dlouhou tradici.

Stačí se podívat na brožuru k IBM 705 EDPM (Electronic Data Processing Machine) z roku 1955, která přehledně ilustruje přechod od mechanických strojů pro zpracování děrných štítků k elektronickým, vysvětluje přehledně rozvržení sálu s jednotlivými komponenty výpočetního systému, popisuje jejich funkce, princip zápisu informací na magnetickou pásku, základní funkce řídícího panelu operátora, výkon systému a především možné způsoby jeho využití – například při zpracování mezd, plánování a nákladovém účetnictví, ukládání a archivaci digitálních záznamů, skladové hospodářství a plánování požadavků výroby – ve své podstatě je to jakýsi prazáklad ERP systému. Možným přínosům a způsobům využití v podniku je tak věnována téměř polovina „manažerské“ brožury a veškeré „technické“ informace jsou podány tak, aby jim snadno porozuměl téměř každý.

Brožura IBM 705 přehledně ukazuje, co vše zahrnuje instalace počítače (1955).

A pouhý zlomek palce na magnetické pásce stačí pro záznam počtu šroubů na skladu.

A k čemu všemu může počítač sloužit? Co třeba výplaty a mzdové náklady, nebo nákladové účetnictví?

Když o sedm let později vydává IBM brožuru „Executive guide to the IBM 1440 Data Processing System“, je jasné, že cílová skupina již počítače zná. Spíše než poučný sešit ve stylu knih manželů Škodových „Už vím Proč“ (také jste s nimi vyrůstali?) jde o přehlídku fotografií raného počítačového funkcionalismu (nebo možná bauhausu) oslavujícího stejnou měrou funkci, vzhled i technologický pokrok.

Dvoustrana věnovaná diskové jednotce IBM 1311 z brožury IBM 144 DPS – spojení krásy a funkčnosti nejmodernějších technologií (1962).

Computerhistory.org: zlatý důl marketingových brožur

Tento díl seriálu jsme připravili s využitím materiálů IBM a zejména bohatého archivu marketingových brožur „selling the computer revolution“, který nabízí portál Computerhistory.org. Naleznete jej na této adrese: http://www.computerhistory­.org/brochures/companies.php

1964: celý koncept počítače se změnil

Reklamní materiály IBM System /360 z roku 1964 s hlavním mottem „On April 7, 1964 the entire concept of computers changed“ jsou okázalé. Všechny ale zjevně nejsou určeny všem – IBM začíná důsledněji rozlišovat, komu je který reklamní materiál určen. Je tak vydána brožura s podtitulem „Now one new computer fills all your data processing needs“ určená podle všeho nejvyššímu managementu, která obsahuje jen naprosté minimum technických informací (na rovinu – v podstatě žádné) a dominují jí celostránkové fotografie (které ale postrádají čistotu a styl těch z roku 1962).

Námět s miniaturním integrovaným obvodem používalo IBM u propagačních materiálů /Systém 360 opakovaně.

Další z brožur je zjevně určena stále manažerům. Nabízí podrobnější, ale stále spíše netechnický popis jednotlivých stavebních prvků 360 i možných způsobů využití.

Typograficky zajímavá brožura představuje technologické novinky Systém /360 srozumitelným způsobem.

Přechod na IBM System/360 ilustruje, jak velký význam hrál snadný přechod z předchozích platforem IBM – brožura pracuje s jednoduchými argumenty a srozumitelně vysvětluje výhody emulátorů a programových simulátorů, nástrojů pro automatickou tvorbu dokumentace ke stávajícím aplikacím, konverzi mezi verzemi programovacích jazyků pro předchozí generace počítačů IBM, technickou podporu při instalaci a testování a další.

Migrace ze starých systémů na novou platformu bylo téma, které si zasloužilo vlastní reklamní materiály – na svou dobu opět výtečně zpracované.

Na úrovni byly zpracovány dokonce i materiály popisující vyloženě technická témata (byť nijak do hloubky), jako například výhody osmibitových bajtů, nové způsoby zpracování instrukcí a dat, nebo technologii SLC, jak ukazuje brožura „Customer engineering announcment IBM System/360“.

Proč osmibitový byte a 36 bitové slovo (4×8 datových bitů + 4 paritní bity) – jednodušším způsobem už to vysvětlit nejde. Jde o univerzální řešení pro byznys i vědecké výpočty.

Vyrobit, nebo prodat?

Žijeme ve světě, kde není problém i ty nejsložitější věci vyrobit, ale prodat. Materiály a styl obchodní a marketingové komunikace, který přišel s IBM Systém/360, nám dnes přijdou nejen běžné, ale i roztomilé a retro. Na počátku šedesátých let byla situace velmi odlišná. Prakticky celá léta padesátá nebyl problém počítače prodat, ale především navrhnout, postavit a vyrobit. Na počátku šedesátých let se trh začal poprvé měnit. Stavět velké sálové mainframe systémy dokázalo stále více dodavatelů, přinejmenším stejně důležité a obtížné jako navrhovat, stavět a vyrábět bylo počítače i prodávat. Zejména pokud jste do prvních dvou kroků investovali pět miliard tehdejších dolarů – jako IBM.

CS24_early

Stačí se podívat na většinu obchodních a marketingových materiálů a brožur, které vydávala konkurence IBM ještě ve druhé polovině šedesátých let, a je zřejmé, že sedm (později už jen pět) trpaslíků hrálo druhou ligu i v marketingu (čest výjimkám). „Šílení muži“ z reklamy (Mad men) tak poprvé výrazněji vstoupili do světa počítačů. O pár let později začaly počítače (i v podobě System/360) vstupovat do jejich světa. To už je ale jiný příběh.

Dvoustránka z brožury GE-235 (1964). Opravdu se chcete seznámit?

Brožura „Management guide to third generation data processing“ od Borroughts vypadá spíš jako vysokoškolská skripta. Je pravda, že se toho z ní můžete dozvědět mnohem víc. Znamená to ale, že si B 2500 nebo B 3500 koupíte?

Odkazy

Obrázky pořízeny z digitalizovaných verzí (PDF) původních brožur.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku