Vlákno názorů k článku Příští revoluce linuxového desktopu: dosáhl vrcholu nebo je ještě kam jít? od Ratbatcat - Co podle vas dela linuxovy desktop spatne ze...

workaround pokryvajuci len cast problemov s hidpi, zdaleka nie vsetky.

Ak pouzivate nove Gnome a Wayland malo by vam fungovat aj toto a po restarte mozete mat linear scaling, X11 aplikacie budu rozmazane, nativne Wayland by mali byt OK:
gsettings set org.gnome.mutter experimental-features "['scale-monitor-framebuffer']"

Dělaly to právě notebooky s Win10... a jo, dělalo to jenom v některých aplikacích, typicky těch od MS - klasické ovládací panely a tak :-)

Je to tak, staré aplikace se "bitmapově" škálují, ale těch je opravdu pomálu. Ovšem prohlížeče, průzkumníky, všemožné utility, všechno krásně zvětší text i prvky, což u vyšších DPI monitorů chce, nedejbože laptopů, co jdou s DPI hodně nahoru.

V Linuxu lakonicky nastavit, jak padlo. Jenže v Gnome aby čék instaloval "nelegální tweak" na nastavení velikosti písem a pak nastavoval každou aplikaci mimo Gnome zvlášť. Chrome jsem řekl, že chci defaultně 125% a je to cajk, ale URL a záložky jsou malinké. Ve VSCode taky ručně a tak dále.
Ve Steamu to nastavit nejde vůbec, takže čau.

Ve Windows, vše bez potíží, bohužel.

No - bez potíží to úplně není. Zrovna dneska se kolega divil, že máme na obrazovce stejnou teamsovou schůzku, ale zatímco já mám písmo perfektně čitelné, on rozmazané.
Vysvětlením bylo právě to, že měl nastavené škálování na 125 %. Přitom na první pohled to vypadalo obojí zcela shodně...

To už je věc přepočtu v tom Electronovém Teamsu. Mimochodem nepříjemnost ohledně DPI (na Windows, v jiných OS jsem nezkoušel, ale asi stejné): uděláte screenshot (nebo část), vložíte do diskuze a aplikace to uloží napevno s DPI 100 %, a podle toho pak při zobrazení přepočítávají.

Tam je problém, že se mnohé aplikace chovají tak, že generují zmenšenou bitmapu a pak ji zvětší o čtvrtinu při zápisu na obrazovku.
Není to jen vlastnost electronových aplikací.

Já si v dobách, kdy to nebylo úplně běžné pořídil 4K display a na windows to bývalo na win 10 (win 8 ani nepočítám) opravdu utrpení. Některé aplikace dávaly škálování v pohodě, ale třeba outlook byl v tomhle dlouhou dobu zle, měl jsem pocit podle kvality obrazu a podle vytížení cpu, že vykresluje někam do fb na 200%, pak se to naškáluje dolů nastavenych 125%. A když jste takové okno přetáhli do druhý monitor, který nebyl 4k, tak se to celé pak přepočítalo kdovíjak, takže to bylo tak rozmazané, že to nešlo číst a CPU vystřelilo s zatížením úplně mimo realitu. Ale tyhle doby jsou naštěstí už pryč a s win11 se to velmi zlepšilo. Jediné, co je dnes stále problém je RDP na starší windows (do 2012r2), ale těm naštěstí brzy končí podpora.

A proč hrát? Jednou to nastavíte a používáte. Já to už neměním tak 7 let. Linux už dávno není o nějakém si hraní. Dost věcí je konfiguračně závislých bez GUI, na tom ale linux stojí a je to jeho výhoda. Zkuste si třeba upravit teď fonty ve win11. Pokud si myslíte, že dnes konfigurace ve win11 je jednoduchá, tak vás musím zklamat. Buď to nejde, nebo to není dosažené. Navíc se tady teď bavíme o X11, nikoliv o waylandu KDE/Gnome, kde jsou nové GUI postupy dosti triviální, pokud máte správnou distribuci.

Jsou různé (GUI) tooly na konfiguraci kreslení fontů ve Windows, případně si je můžete vyměnit. To dělali lidi třeba v macOS, když Apple přešel na fonty pro Retina displeje. Gratuluji, že vám to funguje, ale článek je o tom, že jen ty 2 % baví se hrabat v konfiguračních souborech.

Už ale potřebujete nainstalovat nějaký tool, takže nutné hledání v google, nebo dnes přes gpt. Takže si podle své definice začínáte hrát. A je jedno zda u Linuxu nebo Windows. Dosažení svého cíle je vždy o tom, něco nového přijmout a naučit se. Ať už máte GUI nebo různé další konfigurační postupy systému. O konfiguracích jejich výhodách a nevýhodách by se tady dalo povídat dlouho. Spíš se pojďme podívat na ty zmíněná teď už téměř 3 procenta a 60% na vývojářských stanicích.

Jeho úspěšnost rapidně roste za poslední dva roky. Nárůst je v desítkách procent. Zkuste si všímat inkrementálních procentuálních nárůstu.

Na programátorských stanicích dosáhl již více než 50 procent a také stále roste.

Mladá generace (nikoliv česká) si velmi oblíbila KDE, vidí v tom svobodu konfigurace a jak se uvolnilo hraní her, tak postupně přechází.

Nyní klíčem je zjednodušení instalace drivers v podobě cachyOS a dalších lidí, co s tím začínají něco dělat. Sjednocení a tvorba HALu je klíčem. Stejně tak je ale důležité v Čechách začít linux učit a ne všude učit kreslení, word, který stejně z hlediska IT téměř nic nepřinese. Ale to je jiný topic...

Já se s vámi nehádám. Taky patřím do těch 2 % (dobře, 3 % ať nežeru), co si radši hrajou v konfiguráčákách než instalovat closed source tooly. 60 % na vývojářských stanicích, v kterých zemích? Dnes, i díky úspěchu Apple Silicon, se musí podporovat i macOS a iOS, takže ve spoustě zemích se jede na Macu (virtuálka je pain, nefunguje tam GPU akcelerace a některé frameworky, naposled třeba Google Flutter, už vyžadují Metal API, které ve VM nefunguje vůbec, narozdíl od OpenGL ani softwarově).

A tuhle statistiku opirate o co? ;-) Ono nejde vzit jen market share jednotlivych OS ze statistik. Spousta lidi pouziva OS, ktery dostane vnuceny vlivem nejake korporatni politiky... a dost casto ta korporatni politika znemoznuje se v nastaveni pohrabat, natoz si naintalovat nejaky ten tool, nebo treba i ten font. A fakt, ze se s tim stavem lidi smiri proto, ze jim nic jineho nezbyva neimplikuje, ze by si to nezmenili, kdyby tak mohli ucinit. Proste strucne receno jste si ty sva 2% vycucal z prstu :-)

Další, co nevěří statistikám ;-)

Ja se ptal na to, o jakou statistiku to vy opirate. Nestydte se, uvedte zdroj pro to tvrzeni, ze jen 2-3% lidi bavi hrabat se v configach, rad bych tuhle statistiku videl. Asi mate problem chapat psany text. Prosty market-share OS nema v pripade vaseho tvrzeni vypovidajici hodnotu z duvodu, co jsem uvedl. Aneb to neni o tom, ze bych ja statistice neveril, ale o tom ze vy nejakou statistiku mylne interpretujete. Z toho, jaky OS kdo pouziva totiz nejde ucinit zaver, o ktery se tu snazite.

A já se ptám na to, o jakou statistiku to vy opirate. Nestydte se, uvedte zdroj pro to tvrzeni, ze je to víc než těch 2-3% lidi, co se bavi hrabat se v configach, rad bych tuhle statistiku videl. Asi mate problem chapat psany text. Máte snad nějakou lepší statistiku než "prosty market-share" OS. Aneb to neni o tom, ze bych ja vaší statistice neveril, ale o tom ze vy nejakou statistiku mylne interpretujete. Z toho, jaky OS kdo pouziva totiz nejde ucinit zaver, o ktery se tu snazite.

Diky za jednoznacnou odpoved na to, ze pro sve tvrzeni zadny dukaz nemate ;-) Ja nikde netvrdil, ze jich je vice (ci mene). Ja pouze rikam, ze market-share OS v tomhle smeru vypovidajici hodnotu proste nema.

Diky za jednoznacnou odpoved na to, ze pro sve tvrzeni zadny dukaz nemate :-) Podle vás vypovidajici hodnotu proste nic nema.

Ja nerekl ze vubec nic vypovidajici hodnotu nema. Ja rekl jen to, ze sve vyroky jste si vycucal z prstu. A to je dost rozdil :-) Ja nikde netvrdim, ze XY % uzivatelu se vyziva v tom, ze se snazi zmenit vychozi parametry operacniho systemu, narozdil od vas.

Já dal aspoň nějaká data*. Vy nic. Jako vždy, jen blbé kecy.

*) Článek je od Davida Ježka, který tu bežně přeposílá novinky z Phoronixu, kde statistika na Steamu je uváděna každý měsíc.

Tak aspon ze priznavate, ze statistiky dezinterpretujete ku obrazu svemu :-) Nechystate vy se na karieru v politice? Tam je podobne prekrucovani cisel celkem popularni :D

Co dezinterpretuju? Když má statistika v názvu Steam, tak asi neskrývám čeho je, ne? Nebo když má v názvu market share, tak asi taky ne, co? Umíte jen kritizovat, ale sám jste žádnou statistiku nedokázal uvést.

Akorat statistika ze Steamu opet nic nevypovida o tom, kolik lidi se rado hrabe v konfiguracich... :-) Snad udrzite apson telni tekutiny, kdyz mate problem udrzet myslenku diskuzniho vlakna. Ja o takove statistice nevim, takze se do takovych tvrzeni o tom, kolik procent lidi rado meni konfiguraky narozdil od vas nepoustim.

Akorat váš komentář opet nic nevypovida o tom, kolik lidi se rado hrabe v konfiguracich... :-) Snad udrzite apson telni tekutiny, kdyz mate problem udrzet myslenku diskuzniho vlakna. Vy žádné statistiky nevite, takze se do takovych tvrzeni o tom, kolik procent lidi rado meni konfiguraky nepoustějte.

Opět bych chtěl zdůraznit, že je dobré spíše sledovat inkrementální přírůstky v jednotlivých oblastech zaměření.

Nejprve zminovana valve statistika. Prvni prekonani Macu na steamu tento rok v srpnu 2023.
https://www.pcworld.com/article/2020796/linux-overtakes-mac-os-among-steam-players.html
Tyto cisla postupne rostou. Velkym prinosem je samozrejme Valve, ale rovnez vznik dalsich distribuci, ktere zjednodusuji konfiguraci pro hrani her.

Celkove svetove statistiky, to je vzdy takovy orisek. Jak jsem psal, dulezity je sledovat inkrementalni narust.
Taky se toto velmi lisi na typu lokality. Tady napriklad mereni:
https://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/worldwide
soucasne 2.92%
Celkova statistika se tento rok pohybuje mezi 2 az 3 procenty.

Developers stats. Jen pro predstavu. V roce 2019 to bylo 25% celkově. Na začátku roku 2023 Statista (nutno mít přístup) již uvádí 47% professional developers use Linux-based operating systems. V některých oblastech použití, zejména cloudových vývojářů je již zastoupení kolem 60%. U frontend vývojářů vyhrává zatím macos. MacOS do tohoto bude ještě hodně mluvit, díky M2 procesorům na laptopech. Pak jsou ještě rozdíly mezi domácím užitím a použitím v profesionálním prostředí. Nicméně jde opět o inkrementální přírůstky, za 4 roky se jedná o nárůst přes 20-25% v developers sekci.

Pokud do Linuxu počítáte Steam Deck, tak se ani radši nekoukejte, kolik lidí hraje na iPhone. Mimochodem se tam protočí víc peněž než na celém Steamu. Navíc bych byl ohledně Decku zdrženlivý i v tom, že system update vám pokaždé přemaže komplet systémovou partition, tj. jakékoli vaše úpravy v OS.

Co se týče developerů, já nemám problém přiznat, že je jich více druhů a je v nich různé zastoupení OS. Na frontendu je bitva pro Linux prohraná, když je třeba podporovat i iOS, macOS a web v Safari. Cloud je zajímavý, kam půjde, protože největší cloud (Amazon) přechází na svůj ARM a Microsoft už taky pracuje na svých ARM čipech (ven zatím dal developer machine, na které se portuje kód). Tzn. Mac s Apple Silicon se stává nativním řešení (architektura CPU) pro programování pro cloud. Jsou sice i jiné ARMové počítače, ale jsou pomalejší a často i dražší.

Tady nešlo o steam deck. Vždy se chytnete jednoho slova a za tím jdete. Stejně tak reagujete na "hraní" si se systémem nebo souborovou konfiguraci namísto GUI. Jako by existovala pouze černá a bílá barva. Ale tak to není. Důležité je vidět, vnímat a sledovat postupné nárůsty popularity linuxu, rovněž apple, chcete-li oproti win.

Necháme statistik, chtěl jsem jenom poradit s nastavením, které používám roky a velmi jednoduše lze nastavit hidpi, aby bylo lepší než win, za tím si stojím a vaše tvrzení tedy není správné. Bohužel drtivá většina lidí si zřejmě otevře GUI v KDE a začne blbnout se scalingem, což je přesně ta nesprávná cesta. Tak pokud tomu dáte někdy šanci, tak aspoň teď víte, kde co nastavit.

Já se nechytl jen jednoho slova. Rozklikl jsem váš link, a tam to bylo už v nadpise, že hlavně díky němu. Linux samozřejmě roste - na serverech a ve virtualizaci ve Windows (WSL) a macOS (Docker).

V čem není mé tvrzení správné ohledně HiDPI? Však jsem vám pogratuloval. Já sám si to dokázal nastavit v dávných dobách, když Linux desktop ještě nemrvil GNOME 3+ a pak Wayland. V Unity desktopu v Ubuntu např. fungovala i automatická změna DPI po přesunu na jiný displej (tzv. MultiDPI). 10 let před Waylandem.

> Bohužel drtivá většina lidí si zřejmě otevře GUI v KDE a začne blbnout se scalingem, což je přesně ta nesprávná cesta. Tak pokud tomu dáte někdy šanci, tak aspoň teď víte, kde co nastavit.

To je možná ten důvod, proč má Linux jen 2-3 %. Mimochodem nastavení v GUI v KDE mi alespoň taknějak funguje. V GNOME mi nějak fractional scaling nefunguje dodnes.

To je možná ten důvod, proč má Linux jen 2-3 %, tak se zde potkáme za dva roky, ok? A pokecáme znovu.

GNOME bych neřešil. To je dlouhé story.

Nicméně já psal o awesome, ne o KDE. Ohledně KDE záleží zda wayland nebo xorg. Pokud jste na xorg, tak ten scaling stejně vraťte, jak byl na 100% a použijte to moje nastavení, nebo víc věcí z dotfiles, ostatně to je další výhoda oproti gui, že jednoduše můžete komukoliv ukázat hned celou konfiguraci systému, nebo si ji kamkoliv sdílet a počítač funguje, jak má a ne hodiny klikat někde v gui znova a znova....
Pro KDE wayland, tam si myslím chlapci ještě musí zapracovat, čeká nás teď plasma6 s podporou HDR a finálním přechodem na wayland. Takže uvidíme :)

Problém GNOME je, že je prostě (nebo jeho fork) na většině mainstream distribucí výchozí. Ano, desktop jde v Linuxu změnit snadněji než v jiných OS. Ale tím už se přesouváme k pokročilým uživatelům a z Linuxu se stává jen něco pro "elitáře". Vy tu propagujete DE "awesome", jenže to zdá se ani neumí zobrazit okna (jde o tzv. tiling manager). Pro zajímavost, to uměl Windows už ve verzi 1.0 v roce 1985, protože si Apple tehdy nechal patentovat okna ;-) (pak bojovali s Apple a přešli na plnohodnotná okna). K pokroku ve Waylandu v KDE jim přeju, ať to vyjde, ve "Wayland budoucnosti" žádná aspoň takhle použitelná konkurence (mezi okenními manažery) pro GNOME není.

Gnome postupně v main distribucích změníme, RH pomalu nestíhá. Alespoň v Čechách postupně prosadíme lepší distribuce s KDE a možností libovolné instalace dalších DE/WM. Aby právě to nemuseli řešit začátečníci.

Awesome není o tiling. Ten je pro středně a pokročilé uživatele. Není vhodný pro začátečníky. Je ale plnohodnotný DE. Tady malý trailer, pro představu:
https://www.youtube.com/watch?v=4KKdbwZ8GQ4&t=508s&pp=ygURYXdlc29tZXdtIHRyYWlsZXI%3D

Na waylandu, to je takové zatím složité, nejvíce se teď používá KDE, Gnome, ale také hodně hyprland a sway.

Naopak, scaling je správna cesta a váš spôsob je nesprávna.

Vy v X resourcouch nastavíte baseline fontov 120 dpi. Ale čo ostatné zdroje aplikácie? Ikony, ostatné rastre, samotný obsah? Aj zmenou baseline dpi fontov je veľká šanca, že rozbijete layout aplikácie. Niektoré aplikácie takúto zmenu podporujú, iné nie, takže výsledkom je presne ten neustále rozbitý systém, ktorý občas funguje až zrazu nefunguje. A presne z tohto dôvodu gnome "schováva" nastavenie veľkosti písma a vedie používateľov k nastaveniu mierky.

Vo vašom prípade je to navyše statický systém. Vy asi nepripájate externé displeje alebo projektory s rozličným DPI. Bežný používateľ napríklad s notebookom áno.

Takže pokiaľ má byť HiDPI systém všeobecne použiteľný, musí, na rozdiel od vášho postupu, zabezpečiť podpru:

1) pre dynamické zmeny - hardvér prichádza a odchádza, za letu, požívateľ po každej zmene nebude meniť konfiguračný súbor. Ani sa zapodievať nejakými control panelmi, ktoré by to robili za neho (maximálne raz per device na doladenie, určite nie zakaždým po každej zmene).

2) pre výstupy s rozličnými DPI v jednom čase: môže ísť napríklad o notebook s hidpi displejom a lowdpi externým monitorom alebo projektorom, alebo aj naopak. Používateľ, keď presunie okno z jedného displeja na druhý, musí mať stále správnu optickú veľkosť -- a toto žiadna aplikácia nespraví, pokiaľ nekomunikuje s displej manažérom o tom, v akej mierke renderuje (t.j. aj displej manažér musí vedieť mierku zobrazovaného bufferu, nielen aplikácia, a toto žiadne Xresources nespraví).

2a) očakáva sa používateľská prívetivosť: žiadny reštart aplikácie na druhom monitore (pôvodný prístup X11, prehodiť aplikáciu na iný display? treba reštartovať s novou premennou DISPLAY), žiadne globálne nastavenie pre všetky monitory (Xinerama a Xrandr).

3) pre aplikácie, ktoré na nejaké dpi doteraz zvysoka kašlali. Je síce pekné, že Firefox a Chrome fungujú, ale musia aj všetky ostatné... ku ktorým nemusíte mať zdrojáky a meupravíte ich. Takže je lepšie zobraziť takúto aplikáciu v správnej veľkosti, aj keď buď s viditeľnými pixelmi alebo rozmazanú, ako ju zobraziť miniatúrnu, nech si používateľ zoberie lupu.

Tak preto škálovanie.

V základě máte v dnešní době pravdu. Když lidi mají notebooky a k nim připojují externí monitor, když mají více monitorů (často nový + starý, kupují po jednom) a v neposlední řadě remote desktop z homeoffice nebo na (Windows) server.

Nicméně chtěl bych doplnit, že tak špatné to dřív nebylo:

> Vy v X resourcouch nastavíte baseline fontov 120 dpi. Ale čo ostatné zdroje aplikácie? Ikony, ostatné rastre, samotný obsah?

Už od Windows 3.1 z první poloviny 90. let aplikace chápaly větší fonty, že se má zvětšit celé GUI, ne jen fonty (některé ne, ale dřív v takovém případě bylo UI menší jen o trochu - viz DPI 125 % dále). Proto to ve většině aplikací funguje, čímžto tento old-school režim ve Windows a X11 je často lepší volba, než dynamické DPI skrze upscalované/dow­nscalované bitmapy celých oken aplikací (spousta aplikací mázlá, i když by nemusela). Ale ano, to se týká jen DPI 125 %, tj. dnes nejběžnějších konfigurací jako 15" FullHD notebook a 2.5K 24" desktopový monitor. Pro vyšší DPI (>= 150 %) to už nefunguje, protože taková DPI vznikla až mnohem později. Tam už je lepší ten dynamický způsob, protože jinak by to bylo v mnoha aplikacích moc mrňavé.

> 2) pre výstupy s rozličnými DPI v jednom čase: môže ísť napríklad o notebook s hidpi displejom a lowdpi externým monitorom alebo projektorom, alebo aj naopak. Používateľ, keď presunie okno z jedného displeja na druhý...

Tohle ale v Linuxu fungovalo. Ne obecně, ale na úrovni některých window manažerů (koneckonců dnes je půlka funkčnosti ve Wayland desktopech také hackována ve WM). Např. ten výchozí (Unity) v (tehdy) nejběžnější distribuci (Ubuntu). Po přesunu okna na druhý monitor aplikaci řekl nové DPI. Samozřejmě fungovalo jen v Gtk a Qt aplikacích a Firefox museli opatchovat. Nicméně se o to postarali, takže jako uživatelé jsme dostali funkční výsledek. Dokud to o 10 let později nerozbil GNOME 3 a následně Wayland.

EDIT: GNOME 3 je starý, ale protože byl nepoužitelný, tak Ubuntu vytvořilo Unity. I po přechodu na GNOME 3 nabízelo možnost vrátit Unity.

12. 11. 2023, 17:23 editováno autorem komentáře

Windows a "large fonts" (96 vs 120 dpi): áno, teoreticky to fungovalo, prakticky nie. Bol som v tej dobe majiteľom monitora, kde to bola lepšia voľba, a fungovalo to zhruba do obdobia Windows 98. Potom začal nástup aplikácií, ktoré na to zvysoka kašľali a rozbíjalo to ich layout, a aj podpora ich výrobcov mala k tomu prístup, že large fonts nikto nepoužíva, tak to nepoužívajte ani vy. Od tej doby to išlo len z kopca.

Veľni zaujímavý prístup má qt, kde v jednej aplikácii časť dokáže byť správne, a časť rozbitá (napr: https://imgur.com/a/Ad0ZkmX).

X11 a viacero dpi: nie, nefungovalo. Jediný spôsob, ako pri viacerých obrazovkách s X11 dosiahnuť rozličnú mierku alebo farebnú hĺbku na každej z nich je, aby bola každá samostatný XDisplay. Žiadny správca okien nepodporuje manažovanie viacerých displejov ako jednu plochu, a iba jediná aplikácia v histórií vedela zmeniť displej, ku ktorému je pripojená počas behu (XEmacs).

Xinerama spojila všetky obrazovky do jednej logickej, s tým, že táto nemusí mať obdĺžnikový tvar, ale sú v ňom oblasti, ktoré sa nezobrazujú, a toto vedela odkomunikovať správcovi okien, ktorý potom vedel, kam okná neumiestňovať. Cena za toto bola, že všetky screeny museli mať rovnakú farebnú hĺbku a mierku. Xrandr v tom pokračoval, len dal na to modernejšie API, fundamentálne obmedzenie nedokázal zmeniť.

Btw, Ubuntu prešlo na Unity z Gnome 2, ako typický NIH projekt Canonicalu. Eventuálne pochopili, že im ušiel vlak a prešli na Gnome 3.

Ubuntu muselo vytvořit Unity, protože tehdy byl GNOME 3 ještě o dost větší shit než dnes. Trvalo dlouho, než GNOME 3 začal byl použitelný a Ubuntu mohlo na něj přejít. I tak tam chybělo spoustu věcí, co v Unity nebyl problém.

S těma Large Fonts jste mě překvapil. Já osobně znal jen to funkční období na začátku a v poslední době. Nevěděl jsem, že mezitím to upadlo u vývojářů v zapomnění. Je fakt, že šlo o období, kdy větší rozlišení znamenalo skoro vždy větší plochu.

Qt používá naše firma a ano, některé části stejného okna mají různé DPI. Na to, že za tu knihovnu platíme, tak nic moc :'(

Ohledně více různě velkých monitorů, i Windows tam má ve screenshotu černou díru. Rozdíl je akorát to, že Start panel je umístěn nad tuto díru, do viditelné oblasti. Ale to je věc toho Start panelu a aplikací třetích stran, jestli si z API přečtou viditelné oblasti monitorů.

Tak asi kdyby to byla špatná cesta, tak to tady neradím a tak 7-8 let to nepoužívám, ne? Dívejte se na ty moje videa a nastavení, ať to máte kompletní. Ale toto rozhodně je nejlepší cesta, kterou znám a proto jí doporučuji. Rastr, layout aplikací a ikony právě budou přesně zachované a vše na sebe přesně sedí. Ten rozsah dpi je dle mojí rady povolen pouze mezi 100-130 dpi, pak už začnete mít problémy, takže pokud si někdo nastaví 150, tak už se to opravdu musí řešit jinak. Nicméně na normální 4K monitory je 120-125 nejlepší řešení.

A ja som vám názorne vysvetlil, prečo to inde ako vám fungovať nebude. To je rozdiel medzi "works for me" a "môžeme to pustiť do sveta medzi používateľov".

Fundamentálne obmedzenia X11 nijako neobídete, bez toho, aby ste museli opatchovať všetkých klientov. alebo sa im pokúsiť niečo odemulovať, aj za cenu chýbajúcich nových featur. No a keď to už robíte, tak kľudne môžte vyhodiť to, čo tam už nepotrebujete. A tak vznikol wayland.

Na 4K 24" monitor (fyzicky: 183 dpi) je najlepšia mierka 200% (192 dpi) . Na 27" 4K (fyzicky: 163 dpi) monitor 175% (168 dpi).

Já jen připomenu, že fundamentálne obmedzenia Waylandu taky nijako neobídete, bez toho, aby ste museli opatchovať všetkých klientov. alebo sa im pokúsiť niečo odemulovať, aj za cenu chýbajúcich nových featur. Např trvalo roky, než šlo udělat screenshot není nahrát video. Do té doby tam musely být hacky v každém desktopovém prostředí. A určitě ještě něco zbývá, než môžeme Wayland pustiť do sveta medzi používateľov.

No a ja by som zase spomenul, že screenshot api aj screen capture api vo waylande existujú už roky a tí, čo najviac vyplakávali, ako im chýbajú, sa dodnes neobťažovali aktualizovať svoje aplikácie a stále sa spoliehajú na XGetImage() root okna -- čo bol hack už v dobe svojho vzniku a fungoval len náhodou, vďaka tomu, že xf86 mal globálny framebuffer, do ktorého robil kompozíciu.

Ano, před pár roky to API dodělali. Ale do té doby to řešil každý desktop sám hackem. Byl to příklad. Některé věci nemají univerzální řešení doteď.

To nebol hack; to boli experimentálne API, aby sa presne zistilo, čo treba a čo netreba do finálneho, ktoré bude musieť byť udržiavané nasledovných niekoľko dekád. Aby sa tam nezabetónovali chyby z experimentov.

Nebylo to experimentální API mimo GNOME, ale kód přímo v něm, který tím pádem nemohla ostatní DE využít.

A kde mal byť, keď nie priamo v mutteri? Iný komponent k framebufferu prístup nemá.

To API samotné bolo označené ako experimentálne, na hľadanie feedbacku. Ostatné (dva) kompozitory urobili podobný experiment a potom na základe feedbacku každého z nich sa dohodli na štandarde.

A len pripomínam, že uplynulo ďaleko viac času od štandardizovania tohto API, ako bola životnosť experimentov, a stále sa nájdu ľudia, čo to vyplakávajú, že neexistujú.

Tak vidíte. Byl to hack přímo v kompozitoru GNOME. Tuto funkci pak musela další DE re-implementovat (nebo počkat na řešení vně DE). Navíc já neříkám, že univerzální API pro tuto funkci ještě neexistuje, ba naopak, že už je to pár let ok.

Pred par roky... ale... nechcete si na vizitky natisknout, ze jste otrok minulosti? ;-)

Jen nechci zavírat oči před odpovědmi na otázkami v blogpostu, pod kterým komentujeme :-)

Na 4K na 28" běžně u nás většina používá 120 dpi, asi toto bude opravdu velmi individuální, vy uvádíte pro 27" 175%, uch to by bylo úplně nepřirozené. Hlavně se oberete o hlavní výhodu 4K, že máte zobrazeno více programového kódu na obrazovce :-) Pak ale to chápu, kam míříte. Nicméně rozsah 120-130 pořád považuji za nejlepší a nejsem sám, takhle to používá minimálně dalších 50 vývojařů od nás.

Pak při připojeném laptopu a externím monitoru používám nastavení --dpi 120 v xrandr pouze pro --primary externí monitor. Takže ta globální property se potom pro to nevyužije. Jsou to ale většinou spíše speciální případy, protože cílem právě 4K monitorů je možnost sledovat pouze jeden monitor, aby se šetřily oči. Z mého pohledu se tedy bez scalingu dá rozumně obejít. Je ale na každém, jak se potom rozhodne.

To mne zajímá. Jak nastavit L2TP/IPsec ve widlich aby to fungovalo? Na macOS se ti spojí, na widlich ne a za boha nemuzu přijít na to proč. Asi jsem jenom blb, ale...

Zavisi, kde to zhasne; tipujem bud rozdielne ciphersuites, alebo rozdielne predstavy o id na jednotlivych stranach. Treba pozriet do logov, tam sa k tomu da dopatrat.

A ano, da sa to nastavit, aby to fungovalo s windows, macos, ios, android a linux naraz ;)

Nemrznete jenom na nejake kravine, treba ze to ve Windows nefunguje za NATem bez upravy registru?

hned prva vec: "odjakziva" je v GUI je nastavenie, ktorym ten hiberfile eliminujete.

Tak to by mě zajímalo teda kde. V tom nastavení o systému lze nastavovat velikost pagefilu (swapu), který na tom systému ponechat chci. Ale hiberfil tím ovlivnit nešel.

hiberfil je o tom, ze sa vypne moznost hibernacie. (a to cez GUI ide)

Vypnout hibernaci nebylo dlouho povoleno pro disk C.

Ono je to dnes spíš naopak. Windows se snaží možnost hibernace skrýt a prosazuje tvrdě svůj (narozdíl od Apple) nefunkční "connected standby". Když už si ho zvládnete zapnout, tak nějaká aktualizace vám ho zas vypne.

Tady zase nutno podotknout, že tohle značně vylepšují i výrobci CPU. Intel před 2 roky (nevím jak je to teď) vyráběl procesory, které neuměly klasický S3 sleep. Takže to šlo buď jenom hibernovat nebo connected standby, který nefungoval. Tehdy jsem kvůli tomu vyměnil prakticky úplně nový notebook a pořídil si něco, co je spíš občas přenosný počítač (po letech něco většího, než 13") s AMD.

Bohužel i když AMD to má v pořádku, stejně to pokazí výrobce notebooku. Můj vedlejší komentář o chybějícím kódu v BIOSu byl právě notebook Lenovo s CPU AMD.

z mojho uhla pohladu to je "odjakziva". Ked som ho prvy krat chcel pred rokmi zmazat, tak som uspel. Rozhodne ho nemam teraz vo W7.

Druha vec je, ze mi nie je jasne, ako myslite "pre disk C", to je predsa vlastnos OS a nie toho kde je ten subor. To, ze nesiel prestahovat neznaci, ze nesiel zmazat.

No já to tenkrát na W7 dělal a ten soubor z C: zmizel až po tom cmd příkazu, co psal kolega níže :-)

Ja som to poplietol. Myslel som na strankovaci subor pagefile.sys ktory sa dlho nedal deaktivovat pre disk C:.

ano, jedna z prvních věcí, kterou po instalaci desktopů dělám je powercfg -h off:)

Důvod je tento: v době, kdy Linux začal být na desktopu rozumně použitelný pro běžné uživatele (~2005), byl desktopový trh dávno obsazený. Na drtivé většině počítačů jsou předinstalované Windows a běžný uživatel to dál neřeší -> všichni používají Windows -> výrobci nemají motivaci ve větší míře předinstalovávat cokoliv jiného.

Jak je těžké prosadit se na obsazeném trhu, si zkusil Microsoft, který přes investice v řádech miliard dolarů s Windows Phone pohořel. A ukazuje to i Google s ChromeOS, který se taky přes velké investice dostal na o trošku větší podíl než má Linux. Rostl podíl macOS, ale tam je to především díky síle iPhonu, který vtáhne zákazníky do ekosystému Applu a je pro ně podstatně jednodušší si pak pořídit macOS. Dokud nebyl iPhone, měl macOS roky podobně malý podíl jako Linux.

Můžeme se bavit o tom, co Linuxu chybí, nebo jestli se to či ono dělá na Linuxu obtížněji než ve Windows nebo Macu, ale primární důvod, proč má Linux tak malý tržní podíl, je vnější.

Windows je korporatne desktop riesenie c. 1. Nikto neriesi Linux. Cely ekosystem vsetkeho na korporatnu desktop sferu je nastaveny na Windows.

Já si furt nedokážu představit co vlastně dělá vývojář v korporátu, že nemůže mít Linux nebo jakýkoli systém chce. Naivně bych viděl problém jen v komunikaci se zbytkem světa, ale ty jejich maily (buď GMail nebo MSO) Thunderbird umí a kalendář je v nejhorším webový. Meetingy (Teams a spol.) fungují snesitelně v prohlížeči.

No, ještě že v korporátu nedělám :)

Edit: dole teď někdo částečně odpověděl

10. 11. 2023, 16:00 editováno autorem komentáře

Korporáty o stovkách vývojářských "zdrojů" mají klasicky vše na Windows/AD/Azure, protože někdy má takový kolos ještě víc nevývojářských "zdrojů", jako jsou obchoďáci, markeťáci nebo finance.

Obvykle to začíná milionem vzdáleně vynucovaných IT politik. Kvůli všemožným "standardům", "certifikacím" a taky jednoduchosti/le­nosti se politiky aplikují co nejvíc jednotně přes celý korporát.

Začíná to vzdálenou instalací a správou všech těch antimalware defenderů, active protection scannerů, šmírovačů, šifrovačů, synchronizátorů, vzdálených přístupů a vyhodnocovačů. Pak přes plánování updatů aplikací/OS, pravidelné restarty, až po tvrdošíné vynucování hovadin jako je nemožnost změnit si plochu z té korporátní.

Lahůdkou jsou pak různé Windows-only lokální softwary, jako jsou in-house managementy na cokoli (od docházky až po místní zabezpečovačku), in-house pluginy do Office, interaktivní helpdesky a nebo Windows-only VPN klienti. Interní procesy uživatele jednoduše donutí tohle nějak používat.

No a vlastně i už ta samotná MS kultůra má brutální hybnou sílu - "Všechno tady syncuj do VanDrajvu", "Přilinkuj si to ze Šérpojntu.", "Dokumentaci máš vždycky ve VanNoutu", "Týmsy by ti na Linuxu stejně padaly."

Takže, co by si jako IT, sekuriťáci a procesáci počali, kdyby chtěla čtvrtina vývojářských "zdrojů" Linux, další čtvrtina Mac a pár naprostých vyvrhelů třeba ještě něco jiného? To už by pak nešel vynutit obrázek na ploše...

U nas v korporatu plno Windows-only blbosti, vsechno v MS ekosystemu... a pak jsem prekvapive potkal par manazeru s Macy.

Manažer potřebuje Mac kvůli statusu. Nemůže se u klienta ukázat s PC laptopem ;-)

Trefné. Na prezentování slajdů je vždy potřeba donést Mac, jinak by dotyčný vypadal jako socka.

To platilo v minulosti. Dnes to uz nieje take jednoznacne.
Robim pre US corporat. Vies si vybrat medzi mac, linux a windows. Mac s prevahou vyhrava a potom nasleduje linux a na konci windows.

Tak to závidím.

(Já v US korporátu dělal a tam jsem právě měl ten Mac, Linux na výběr nebyl.)

Není, u nás v korporátu je nastaven na Linux a jen výjimečně někdo má Win nebo Mac. A máme přes 1600 zaměstnanců.

Já jsem Mac v jedné práci měl a krutě mi nevyhovoval. Zlatý Linux. Nehledě na to, že co se týče otevřenosti filozofie, tak je na tom ještě hůř, než Windows :-/

Např u bráchy ve firmě maj někam 2faktorové ověření, pro které potřebuješ app pro mobil nebo pro Windows. Kamarádovi to vyřešil instalací VM s Windows, protože chytrý mobil nechtel.

To jsou ta korporátní řešení. Já mám služební iPhone, který používám k jedinému účelu: je tam tokenová aplikace pro přístup k firemní síti/počítači. Na telefonování mám telefon, který se vejde do kapsišky a vydrží na jedno nabití od pondělka do pátku.

Riesenia:
- Chrome extension: https://chrome.google.com/webstore/detail/authenticator/bhghoamapcdpbohphigoooaddinpkbai?hl=en-US
- oathtool - obvykle v distribucii priamo
- JAuth: https://github.com/harvardinformatics/JAuth#readme

Ani jedno z toho není aplikace pro (naše) korporátní prostředí. Máme uzavřené řešení...

Těžko říct jestli vždycky, ale teď jo. Dřív, tak rok či dva zpět mě to přišlo stabilnější. Ale zase je pravda, že externí monitor jako primární jsem začal používat až teď, nelze tedy objektivně posoudit.

Jenže co dělat. Xfce se srdce nesnáším (osobní zkušenost). Ty další prostřední jako Cinnamon se nedají moc přizpůsobit no a Gnome mě vždycky připadlo dobré spíš na tablet, ale jsem už starý na změnu celého konceptu používání PC. Zrovna týden zpět jsem si aktuální Gnome prohlížel, ale stále nic co by mě přimělo to vyzkoušet ve velkém :(.