Vlákno názorů k článku Programovací jazyky odvozené od APL: BQN a ivy aneb 1~×`1↓↕10 od atarist - Jinak tyto jazyky asi musí být super na...

Jinak tyto jazyky asi musí být super na "programování na tabuli". Kdysi jsem psal nějakej kód na tabuli při pohovoru (podle mě trošku blbost, ale ok) a tam bylo vidět, jak jsou běžné jazyky neohrabané - prakticky každý řádek byl stejně jen nějakej pseudokód, jinak by se tam nic nevešlo :-)

Ono to bude tim, ze programovani neni jen o tom program napsat, ale napsat ho tak, ze kdyz si ten kod nekdo (vcetne autora samotneho) precte, hned vi, co se tam deje a proc.

citelnost symbolu (pokud je znate) je lepsi nez citelnost slov, v matematice se take dava prednost symbolum.

To srovnani trochu kulha. Jednak v matematice se vetsinou pracuje na vyrazne jine urovni abstrakce (a mensim rozsahu problemu) a najit vhodne kratke vystizne pojmenovani nemusi byt uplne trivialni a zde maji symboly nezastupitelnou roli. V dusledku toho obsahuji clanky nebo knizky vzdy uvodni cast, ktera definuje pojmy a zavadi notaci. Dalo by se to prirovnat k tomu, ze se v programu budou pouzivat jen jednoznakove promenne (nebo symboly) a jejich vyznam bude vzdy vysvetlen v komentarich na zacatku programu. Kod pak bude sice mnohem kompaktnejsi a pro toho, kdo si ty promenne (symboly) zapamatuje i citelnejsi, ale pro zbytek sveta ne.

Ono taky dneska jsme pořád ještě zvyklí na to, že se vlastně při programování používá jen ASCII, tak nám cokoli jiného připadá minimálně divné. Ale už docela velká obliba fontů, které vytváří (a tedy zobrazují) nové ligatury namísto (například) <= nebo -> možná ukazuje, že by se dalo postoupit dál, samozřejmě tam, kde to má smysl a není to jen jednoúčelová věc.

Ještě lepší je podpora přímo v jazyku jako má Julia nebo Wolfram. Pro ligatury osobně používám FiraCode (https://github.com/tonsky/FiraCode).

jj FiraCode je fajn (vlastne i Julia, kdyz jsme u toho; Wolfram popravde moc neznam, tam se mi zda, ze to akceptuje skoro jakejkoli vstup :)