Vlákno názorů k článku Programovací jazyky z vývojářského pekla: špagetový kód na kalkulačkách od P. - Chtěl jsem napsat to samé, ale "první" byl...
-
Yarda (neregistrovaný)
Ty články psal tenhle pán:
http://www.ok2kkw.com/next/ok1gm.htm
Asi jako vědec měl lepší možnosti než obyčejný člověk.Ale tomuhle jsem to nezáviděl.Přidám veselou historku z natáčení:
Chtěl jsem si koupit programovatelnou kalkulačku TI58, Legální zdroj bonů jsem neměl, veksláky jsem nechtěl podporovat (tyhle kalkulačky byly ke koupi akorát v Tuzexu), Tak mne napadlo napsat dotaz do Rudého Práva, jestli není nějaká legální možnost získat tu kalkulačku, že by mi to pomohlo v práci. Přišla mi odpověď, že můj dotaz poslali na ministerstvo (nějakého) obchodu, odtamtud na GŘ (nějakého) obchodu a odtamtud mi poradili, abych si koupil nějakou kalkulačku co jsou k mání v papírnictvích. Tak jsem sebral pět tisíc korun československých a šel jsem ty bony vyvexlovat. Tu kalkulačku ještě mám.BTW: Naprogramoval jsem si hru Master Mind (jak se tam hádá čtyřmístné číslo). Jednou jsme šli na návštěvu do jedné rodiny, tak jsem to pánovi domu předvedl. On si tu kalkulačku ode mne půjčil a na celý večer byl odrovnaný:-D
-
muf (neregistrovaný)
To mně nějak nesedí.
Pan Mrázek zemřel v roce 1978. Článek, o kterém jsem psal, vyšel někdy v roce 1986(možná 1987 nebo dokonce 1988 - už si to přesně nepamatuju, ale vím jistě, že jsem to četl jako student během nějaké letní brigády). To speciální číslo AR(říkalo se tomu taky "příloha") určitě někde mám - nejspíš v domě, ze kterého pocházím, kdesi na půdě. Jedině z něj mohu zjistit jméno autora. Až tam budu, zkusím to najít, pokud mně to nepřestane vrtat hlavou. -
host (neregistrovaný)
A ještě doplním. Článek má 6 stran, autorem je Vladimír Váňa, OK1FVV; tuším, že zrovna v 85 získal CSc. na FEL ČVUT v Praze. V průběhu 80. let publikoval několik článků mj. o připojení hw k TI5x ve Sdělovací technice. Dr. Jiří Mrázek zveřejnil vlastnosti TI58/59 v článku před ním.
Ke schématu:
TI 58 stojí na zákaznických obvodech MOS řady TMC05xx s napájecím napětím -10 V a -15 V získávaným z měniče. Srdcem je dekadická ALU TMC0501 pracující nad 16 4bitovými slovy (13 mantisa, 2 exponent, 1 registrace znaménka a přetečení). ALU uměla řídit sedmisegmentový displej (v TI5x s budiči SN27882), provádět sken maticové klávesnice a číst (zapisovat) data z (do) pamětí ROM/RAM.
70. léta byla ještě doba, kdy se k funkci spousty takovýchto hraček dalo dostat skrze patenty (na VŠ či v AV to při hodně velkém škemrání na správných místech šlo - nevěřili byste, kolik ještě lihokopií všemožných časopisů, knih a patentů z kapitalistických států bylo v knihovně AV, když se to vyhazovalo). Např. výše uvedená ALU až na úroveň tranzistorů zde https://docs.google.com/viewer?url=patentimages.storage.googleapis.com/pdfs/US3900722.pdf
Další cesta byla skrze už méně dostupné servisní manuály kolující v nepříliš zdařilých xerokopiích po celém světě, pak stačilo, aby nějaký jedinec v ČR kopii získal... Např. zde http://elektrotanya.com/texas_instrument_ti-58_ti-59_programmable_calculator_sm.pdf/download.html
No a pak samozřejmě "reverse engineering". -
Hugo (neregistrovaný)
Když už je u kalkulaček zmíněn reverse engineering, musím sem dát odkaz na článek ve kterém je popsáno, jak pomocí mikroskopu přečíst firmware pro původní HP-35 z ROM. Velice zajímavé.
-
Radovan (neregistrovaný)
Jiří Mrázek je také autorem knížky "Hry s kalkulátory", ale je v ní poznámka "text uspořádala Marie Mrázková", a rok 1984. Další vydání byla v roce 1986 a 1988, učil jsem se podle ní programovat TI-57 II.
Takže je možné že toho měl napsaného do zásoby tolik, že to vycházelo ještě roky po jeho smrti :) -
