Názory k článku Programovací jazyky z vývojářského pekla: špagetový kód na kalkulačkách

Autore, psát o kalkulačkách TI a nevzpomenout na TI-58/59, to je skoro zločin :-)

Nevím jestli jsou pěkné, ale jsou čerstvé, ještě na nich nezaschl ustalovač.
Podklad jsou původní formuláře pro zápis programu. Na zadní straně FRB konektory s vyvedeným displejem a klávesnicí. Sloužilo to k záznamu programů na magnetofonovou kazetu, TI58 neměla na rozdíl od TI59 záznam na magnetické štítky. Autorem interface byl kolega Janata.
K volnému použití:
http://leteckaposta.cz/697618754

Diferencialni rovnie na prumce? To uz bude hodne dlouho. Dnes uz se obvykle neberou ani derivace a integral a konci se mozna tak limitou posloupnosti.

Nevim co mas za SS ale ja jako strojar jsem mel na SS vic matiky nez kde kdo na VS. Integraly,derivace, limity jsme zacli uz na konci druhaku.

Ale samozdrejme to chapu, napriklad moje segra tohle na gymplu absolutne nemela. Coz tak uplne nechapu proc, protoze alespon uvod je snad na kazde VS.

Hm, zajimavy. Ja mam defakto elektro prumku (sdelovaci technika), kde by se infinitesimalni pocet i diferencialni rovnice hodily skoro od prvaku, ale bohuzel - musel jsem se veskerou teorii trikrat preucovat podle urovne aktualne dostupneho matematickeho aparatu.

Cca v roce 1985 Střední průmyslová škola sdělovací techniky - limity, soustavy rovnic, derivace, integrály. V maturitní práci z televizní techniky Fourierova transformace - integrály.

No to jsou pozustatky valky mezi HP a TI, u nas to nebylo tak hrozne (bo vetsina lidi mela jen nejake jednoduchoucke veci s +, -, *. / a mozna i odmocninou), ale kousek na zapad se HPckari a TIckari rubali hodne :)

Tak pokiaľ si spomínam, úplný základ bola TI-57. Tú som používal aj pri maturite (1982) pri spracovaní výsledkov z laboratórneho merania - než prácne opakovať výpočet pre niekoľko desiatok meraných hodnôt, stačilo iba zadať nameranú hodnotu a spustiť pripravený program. Ušetril som si tak kopec času ...:-)

Akurát s TI-57 bol jeden podstatný problém. Program sa v TI-57 po vypnutí kalkulačky vymazal :-( Spolužiakova TI-58C si ho udržala aj po vypnutí.

Naštěstí existoval nějaký trik, jak na displeji nechat svítit jen tečku, takže spotřeba šla dolů a kalkulačka vydržela zapnutá z Jižňáku až do Dejvic.
Vůbec bylo zajímavé, že se u nás prodávala s originálním manuálem + manuálem od Jiřího Mrázka, kde byla spousta informací navíc.

Od Jiřího Mrázka je dobrá publikace Hry s kalkulátory (pro neprogramovatelné kalkulátory). Když jsem chodil na základku nebo už na gympl(?), sjížděl jsem ji na kalkulačce, kterou máma dovezla z Rakouska v roce 1982.
http://www.databazeknih.cz/knihy/hry-s-kalkulatory-101868

Chtěl jsem napsat to samé, ale "první" byl rychlejší. V osmdesátých letech byly TI-58/59 dost rozšířené (měl jsem jich kolem sebe několik formou individuálních dovozů) a doma mám stále funkční TI-66 - akorát dnes je rychlejší to nabastlit v PC.

Málokdy se stane, že máte ke kalkulačce i podrobné schéma zapojení. Díky speciálnímu "tlustému" číslu Amatérského rádia, které vyšlo někdy kolem roku 1986 se to stalo skutečností. TI58/59 tam byly popsány vskutku podrobně... Kde se k tomu autor tady tenkrát asi dostal?

Ty články psal tenhle pán:
http://www.ok2kkw.com/next/ok1gm.htm
Asi jako vědec měl lepší možnosti než obyčejný člověk.Ale tomuhle jsem to nezáviděl.

Přidám veselou historku z natáčení:
Chtěl jsem si koupit programovatelnou kalkulačku TI58, Legální zdroj bonů jsem neměl, veksláky jsem nechtěl podporovat (tyhle kalkulačky byly ke koupi akorát v Tuzexu), Tak mne napadlo napsat dotaz do Rudého Práva, jestli není nějaká legální možnost získat tu kalkulačku, že by mi to pomohlo v práci. Přišla mi odpověď, že můj dotaz poslali na ministerstvo (nějakého) obchodu, odtamtud na GŘ (nějakého) obchodu a odtamtud mi poradili, abych si koupil nějakou kalkulačku co jsou k mání v papírnictvích. Tak jsem sebral pět tisíc korun československých a šel jsem ty bony vyvexlovat. Tu kalkulačku ještě mám.

BTW: Naprogramoval jsem si hru Master Mind (jak se tam hádá čtyřmístné číslo). Jednou jsme šli na návštěvu do jedné rodiny, tak jsem to pánovi domu předvedl. On si tu kalkulačku ode mne půjčil a na celý večer byl odrovnaný:-D

Na Bělohorské byl servis (Družstvo mechaniků), tam odsud bylo schéma. Můj šéf z TEHL s nimi měl také dobré styky, rozšířili mu tam paměť na TI58, u stačilo přidat IO, na starší verzi byl stejný tišťák jako u TI59, jen neosazený.

Člověk by si oddychl, že už nemusíme žít v tak absurdní době.
Nebýt ovšem toho, že dnešní aparátčíci chtějí například potírat terorismus trestáním držitelů legálních zbraní :-)...

To mně nějak nesedí.
Pan Mrázek zemřel v roce 1978. Článek, o kterém jsem psal, vyšel někdy v roce 1986(možná 1987 nebo dokonce 1988 - už si to přesně nepamatuju, ale vím jistě, že jsem to četl jako student během nějaké letní brigády). To speciální číslo AR(říkalo se tomu taky "příloha") určitě někde mám - nejspíš v domě, ze kterého pocházím, kdesi na půdě. Jedině z něj mohu zjistit jméno autora. Až tam budu, zkusím to najít, pokud mně to nepřestane vrtat hlavou.

Zapojeni Ti kalkulacky bylo v rocence 1985, strana 60

Jiří Mrázek je také autorem knížky "Hry s kalkulátory", ale je v ní poznámka "text uspořádala Marie Mrázková", a rok 1984. Další vydání byla v roce 1986 a 1988, učil jsem se podle ní programovat TI-57 II.
Takže je možné že toho měl napsaného do zásoby tolik, že to vycházelo ještě roky po jeho smrti :)

Omlouvám se. Pamatuji si, že RNDr. Mrázek se hodně angažoval v kalkulačkách, ale neuvědomil jsem si, že příspěvek se týkal konkrétního článku, který asi on nenapsal.

Zajimala by me ta MK-52, zna ji nekdo osobne? Klasiku Ti-5x jsem si koupil uz jen coby starozitnost, ale do mozkomrdu jsem se nikdy nepustil. Mel jsem, bohuzel jen kratce, Ti-92 -- obdivuhodna byla plosna sazba vzorcu a celkem i fungujici symbolicka matika. Nachytat na svestkach to slo, spousta integralu se tomu nepodarila. Jadro bylo pry Derive (to existovalo i pro DOS), zalozeny na vlastnim interpretru Lispu (muLisp). Existovaly pro to dobry veci v asmu, treba DynaBlaster, tusim ze hratelnej po dvoupinovem synchronnim komunikacnim rozhrani v Jacku 2.5mm mezi dvouma kalkulackama.

MK 52 jsem měl a možná ještě mám někde hluboko v archeologických vrstvách včetně ruských příruček se spoustou programů. Na tomhle stroji byla nejzajímavější konsktrukce kdy pamět jak dat tak programu byla tvořena pomocí cca 1K posuvného registru kde data běhali pořád dokola přes něco co se dalo pokládat za CPU.

Svoju prvu TI 57 som si kupil v 1975 roku. Padli na nu vsetky uspory z predchadzajucich rokov a letnych brigad a este aj moj kazetovy magnetofon. Postaval som pred Tuzexom a zo "starych vexlacok" som mamil co najlacnejsie bony.
Aj tak ma osklbali :)
Ked som si ju hrdo priniesol do skoly (treti rocnik strednej), okamzite mi ju zakazali. Dokonca zvolali koli tomu ZRPS, ktore sa uznieslo na tom, ze kalkulacky su prilis drahe veci a nepatria do ruk studentom a ani v buducnosti nebudu. :)
A hned rok na to som kupoval TI 58, tu TI 57 sa mi podarilo tak dobre predat, ze stacilo pridat uz len "par korun.."
Programovanie bolo presne pre ludi ako ja, ktori pred tym vobec nic o programovani netusili.

Na konci osmdesátých let jsem se nechal nachytat a koupil si nejhorší programovatelnou kalkulačku od TI všech dob. Byla to TI-57II, kterou nějakým zázrakem dovezli a prodávali v tehdejší síti Tesly. Člověk by řekl že model Mk.II bude lepší než ten předchozí, ale nebyl. Kalkulačka sice měla trvalou paměť a lcd displej, takže měla nižší spotřebu, ale háček byl v tom, že původní TI-57 měla 8 pamětí a 50 programovacích kroků, tak u TI-57II bylo 7 pamětí a 48 kroků, ALE ne současně. 48 kroků bylo jen při alokaci jednoho paměťového registru, Každá paměť užrala 6 kroků, takže při použití 8 pamětí nezbyl už žádný. Většina programů pro starou TI-57 nešla na nové použít. Je jasné, že po nějaké době šla z domu.
Teď jsem si pořídil na hraní WP-34S s RPN, ale to je již jiná story.

TI-57II to je ona, tu jsem měl taky! Můj první programovatelný stroj, ani nepočítám, kolik času jsem strávil vymýšlením programů. Měla úžasnou funkci, generování náhodných čísel, takže na ní šla naprogramovat hra hádání čísla 0 až 1000 metodou půlení intervalu. TI-57 jsem neznal, takže mi vůbec nevadilo, že je nástupce horší :-).

Co hadani cisel, my jsme na tom meli generator kostky pro draci doupe. Sice to samozrejme svindlovalo (RND na prvni pokus metodou co nejvic funkci, aby to bylo "nahodne"), pouzivalo se to blbe (tri stisky klaves), ale bylo to frajerstejsi, nez nejakej dvacetisten :) Ale to bylo nejaky HPcko pujceny od souseda.

Kalkulacky mely drive i nezastupitelnou socialni funkci

Kdyz jsem koncem 80-let nastopil do prace, tak TI59 mel pan reditel a muj vedouci oddeleni mel HP25. Tato kalulacka mela jen 49 programovatelnych kroku, kalkulacka pana reditele mela mnohem vice.

Samozrejme, ze jak pan redital, tak pan vedouci neumeli natukat ani nejmensi program, ale kalkulacka lezela vzdy na stole na vyhrazenem miste.

My ostatni jsme smeli nakouknout jen do manualu a tam me u te HP 25 zaujala ta posledni veta z doslovu:

'The only limits to the flexibility of the HP-25 are the limits of your own mind'. (coz me u 49 programovatelnych kroku prislo marketingove uz tenkrat velmi chytre :-) )

Když jsem se díval na program pro n! docela jsem se divil, že HP-12c nemá test (x != 0), ale to je asi tím, že znám líp HP-15c a tam je testů víc. Zřejmě si finanční analytici vystačí jen se dvěma.

Je zajímavé, že v osmdesátých letech byly ve Stavoprojektu ČB (stavební projektanti) na jednotlivých ateliérech k dispozici kalkulačky HP41C. A to včetně připojitelné tiskárny a čtečky magnetických štítků. Rovněž tam byly rozšiřující paměťové moduly.
Kalkulačka neležela u šéfů na stole, ale počítala statiku, topení a elektrické sítě. Některé tyto programy jsem pak převáděl do basicu ZX Spectra, která jsme si soukromě koupili.

No, ještě horší než HP-30b je HP-20b. Ta má horší klávesnici, oproti třicítce chybí některé funkce a není ani trochu programovatelná. Přitom je uvnitř ten samý hardware. Mimochodem prioritu operací v ALG módu lze zapnout.

Zato lze do hp-20b zadat jméno majitele :)
You can customize the 20b to start-up with your name: Press [SHIFT] MODE [UP][UP][UP][UP] to get to language selection, then [SHIFT] [UP]. USE the [UP] and [DOWN] Keys to enter your 8 characters. [INPUT] to accept character, [=] to erase, and [ON] to return to the main menu.

Samozřejmě je lepší nahrád do hp-20b firmware wp-34s.

Pamatuji si, že seriál o programování na kalkulátorech Texas Instruments vycházel v časopisu Mladý svět někdy začátkem nebo v polovině osmdesátých let. Tenkrát jsem si o programovatelném kalkulátoru mohl nechat zdát.