Hlavní navigace

Prostředí KDE a jeho aplikace

8. 6. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po stručném představení historie a vůbec projektu KDE je zapotřebí se také zmínit o tom, které aplikace jsou vlastně jeho součástí. Je asi jasné, že KDE není jen okenním správcem, ale že nabízí i řadu užitečných a zajímavých aplikací, bez kterých si řada uživatelů už neumí prostředí KDE představit.

Jednou z nejzákladnějších aplikací, kterou v KDE asi používáme nejvíce je Konqueror. Je to aplikace, která se na lokálním počítači chová jako správce souborů (byť s jedním oknem), pokud jej však vyšlete na nějakou internetovou adresu, nezklame vás, protože je to i internetový prohlížeč. Navíc ještě umí soubory i prohlížet. Jméno dostal podle dvou konkurentů (v době svého vzniku), což byl Netscape Navigator a Internet Explorer (ve volném překladu je to navigátor a objevitel). Dle tradice KDE ctí i jeho hříčku s písmenem K, neboť dobyvatel či vítěz (anóbrž conqueror v angličtině) se samozřejmě nepíše v K na začátku. V KDE je přítomen od vydání KDE verze 2 a nahradil tak původní KFM. Jeho rozhraní je kompaktní a snadno ovladatelné a řada uživatelů jej používá radši než třeba Mozilla Firefox. Jeho nevýhody pak pramení z toho, že jeho úspěšnost vykreslování „špatně“ napsaných stránek je mnohdy nižší než u konkurentů.

Další dosti často používanou aplikací je i Kontact. Je to kompletní balík správy osobních informací jako jsou kontakty, kalendáře, poznámky, úkoly či e-maily. Je to prostředí, které sdružuje několik aplikací do jedné. Poslední verze má číslo 1.2.4. Je to více méně implementace samostatných projektů jako Kmail nebo Korganizer.

Neměli bychom také zapomenout na kancelářský balík, který je (překvapivě) nazván Koffice. Jeho součásti jsou pojmenovány Kwrite (textový editor), Kspread (tabulkový procesor), Kpresenter (tvorba prezentací), Kivio (vytváření diagramů a schémat), Karbon14 (vektorový grafický editor), Krita (bitmapový editor) a ještě je zde několik dalších drobnějších aplikací. O typicky kancelářských aplikacích asi nemá smysl moc mluvit (jsou velmi dobré a mají řadu vlastností, které v konkurenčním OpenOffice.org nejsou, třeba podpora SVG), chtěl bych vypíchnout obzvláště grafický editor Krita. Vím, že mnoho uživatelů nemá rádo GIMP pro jeho „uhozené“ rozhraní (já k nim nepatřím, mne rozhraní oslovilo). Krita nabízí „klasické“ rozvržení obrazovky a navíc disponuje podobnými vlastnostmi. Myslím si, že o ní ještě uslyšíme. Celý balík umí otevírat mnoho konkurenčních formátů souborů (dokumenty z MS Office a OpenOffice.org nevyjímaje) a má standardní rozhraní.

Pro vývojáře je určitě jedním ze základních stavebních kamenů aplikace Kdevelop, což je aplikace kterou označujeme jako IDE (Integrated Development Environment neboli integrované vývojové prostředí). Jedná se o prostředí, které vám umožní vyvíjet programy, kontrolovat syntaxi a spravovat celé projekty. Samozřejmostí je i prostředí pro návrh uživatelského rozhraní pro vámi vytvářenou aplikaci. Prostředí neobsahuje žádný kompilátor (tj. program sloužící pro překlad zdrojového kódu do binární podoby), ale používá externí kompilátory. Usnadnit vývoj vám mohou pomoci i průvodci.

Každý správný operační systém musí obsahovat i nějaké hry (viz pasiáns v MS Windows). V KDE pro účely „zabití“ času naleznete třeba Kpat (pasiáns), Kolf (minigolf pro až 10 hráčů), Kmahjongg (japonská desková hra, v současnosti docela populární), Ksudoku (sudoku), Konquest (galaktická strategie) nebo Kmines (populární implementace min). Ktuberling (česky přeloženo jako bramborový chlapík) je zase zajímavá hříčka pro menší děti, protože pana bramboru převlékáte do různých převleků. Hry samozřejmě nejsou nikterak složité a propracované, ale určitě potěší.

Také je dobré se zmínit o aplikacích, které sice nejsou přímo nedílnou součástí KDE, ale jsou na KDE přímo vázány. Jako první se určitě patří zmínit K3B, což je propracovaný program pro vypalování CD/DVD. Snaží se vycházet ze svého vzoru – programu Nero. Troufám si tvrdit, že je v Linuxu opravdu nejpoužívanější a nic intuitivnějšího a vhodnějšího pro začátečníky asi neexistuje. Jako velmi schopný multimediální přehrávač pro KDE si můžete zapsat Amarok. Přehrává všeliké formáty, umí příslušné soubory opatřit popisky, umí spolupracovat s last.fm a navíc přináší i možnost objednávání hudby na internetovém obchodě Magnatune. Také synchronizace s některými MP3 přehrávači mu nečiní problémy. Do nové verze 2 je připravována podpora i pro stránky jamendo.com. A navíc (stejně jako KDE ve verzi 4) by se měla objevit podpora pro Mac OS X a Windows. Tím se předpokládá, že se ještě rozšíří. Pokud by vám snad nestačil Konqueror (dva panely jsou prostě návykové), zkuste použít projekt Krusader. Je to klasický správce programů ve stylu Norton Commandera. Přináší klasické ovládání pomocí klíčů F3 – F8 a spoustu dalších nezbytností. Jeho předobrazem je Midnight Commander a Total Commander. Neustále se vyvíjí a dnes je k dispozici ve verzi 1.90. pro spoustu uživatelů se stal neodmyslitelnou součástí operačního systému a pokud jej nemají k dispozici, připadají si velmi neohrabaně.

S rozvojem internetu souvisí i rozmach různých klientů umožňujících online připojení k různých sítím s možností posílání zpráv. Určitě jste slyšeli něco o síti ICQ či Jabber. Pokud máte zřízeny účty na obou sítích, nemusíte mít dva klienty, stačí jeden – Kopete. Nabízí klasické rozhraní pro posílání a příjem zpráv a správu kontaktů. V souvislosti s ním však je zapotřebí zmínit, že používáním klienta Kopete na ICQ síti porušujete její podmínky, protože podmínky výslovně zakazují používání jiných než oficiálních klientů. Problémem je, že žádný oficiální pro Linux neexistuje.

DT24

I tohle však není příliš vyčerpávající seznam aplikací. Najdete zde desítky drobných aplikací, které mají třeba jen jednoduché funkce, ale bez nich by KDE nebylo kompletní. Na prvním místě se sluší zmínit především Kate (jednoduchý textový editor), Kcalc (kalkulátor), KPDF (prohlížeč PDF souborů), Ksnapshot (snímač obrazovek), Kscd (přehrávač CD) nebo třeba Kalarm (připomínkovač termínů).

V souvislosti s příchodem nové verze 4 bude ještě zajímavé sledovat, kolik z těchto aplikací bude převedeno i do jiných systémů. Mohou tak rozšířit svou uživatelskou základnu a třeba i uživatelé dalších systémů zjistí, že integrované aplikace nejsou zase až tak špatné. Integrované aplikace mají také výhodu tehdy, pokud si vytváříte vlastní linuxovou distribuci. Pokud do ní implementujete KDE, získáte zároveň i poměrně slušný balík zajímavých aplikací.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.