Vlákno názorů k článku První kroky ve Squeaku od Pavel Křivánek - Byl jsem požádán, jestli bych jednomu klukovi nepomohl,...
-
Byl jsem požádán, jestli bych jednomu klukovi nepomohl, protože z programování má po prvním ročníku střední školy špatnou známku a je to navíc nějaká škola na programování zaměřená. Jsem od něj zjistil, že dělali v Pascalu a dalším ročníku nastupují na C++. Tak jsem se zeptal na pár příkladů, co dělali a co po nich chtěli při zkoušení – třeba měli za úkol nahradit v řetězci všechna slova hvězdičkami krom prvních a posledních písmen těch slov. Prý mu práce s řetězci moc nešla.
Tak jsem se od toho odpíchl a zjistil jsem, že prakticky není schopen sám formulovat podmínky, které ten znak musí splňovat, aby byl prvním či posledním písmenem slova. Zjevně má potíže se základní algoritmizací. Tak jsem si vzpomněl na kolegu z FITu, který mi říkal, jak bych se divil, kolik bakalářů má problém mu třeba jen neformálně popsat recept/algoritmus na vaření párků! Zkusil jsem to a tohle mu naštěstí problémy nedělalo. Takže jsem nahodil Karla a zdálo se, že ten ho celkem bavil a docela mu i šel. Zmínil se, že je škoda, že s tím ve škole nedělali.
Prý u nich s podobnými problémy není zdaleka jediný… -
Biktop (neregistrovaný)
To je totiž dnes hodně rozšířený problém. Je to dost zajímavé, ale za minulého režimu byli mladí mnohem „počítačově vyspělejší“. Samotnému je mi záhadou, jak se to těm komančům povedlo (s nadsázkou – ti samozřejmě žádné počítače neučili, ale mám na mysli tu dobu), ale i s tím málem, co tu bylo, se povedlo vypěstovat v dětech algoritmické myšlení tak, že do 15 let mohli začít se strojákem, aniž by se v tom totálně ztratily. Možná i proto byl u nás Karel vnímán jako hračka pro malé děti, zatímco byl originálně vytvořen pro studenty VŠ. Vlastně i mezinárodní matematické soutěže naši reprezentanti pravidelně vyhrávali a v různých srovnávacích matematických testech jsme se pravidelně umísťovali na nejlepších místech na světě, zatímco nedávno jsem četl, že naše děti v tomto oboru začaly nevídaně zaostávat a končí spíše jako podprůměrné… Asi to s tím nějak souvisí a bude nutné přehodnotit styl výuky – je to zlé, ale to, co zvládali studenti před 20 lety – v době, kdy mnohokrát ani doma neměli vlastní počítač – už dnešní studenti nezvládají. Někde je chyba.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
Za prvé, těch „počítačově vyspělejších“ bylo ale malé procento populace, zbytek byl naopak zcela počítačově negramotný ;-)
Za druhé, počítače byly tak drahé / obtížně sehnatelné, že pokud si ho někdo pořídil, tak se tomu většinou věnoval do hloubky.
A za třetí, počítače byly mnohem jednodušší, hardwarově i softwarově, takže se na nich mnohem lépe pochopily principy. -
Za páté – neexistovali žrouti času jako facebook, internet, televizní seriály – takže bylo víc času – a když se člověk dostal k nějaké dokumentaci, tak si ji náležitě vychutnal. K tomu ještě – výuka IT zahrnovala opravdu malé procento populace – vlastně až na výjimky nadšence / pro ty, co nadšenci nebyli nebyl problém výuku ofixloval – tudíž celkový dojem ze studentů musel být zákonitě jiný – (nižší počty studentů IT/nižší počty vysokoškoláků a pravděpodobně i trochu jiný přístup je studiu).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAd bod 2 – to je pravda, dobře je to například vidět na ruských programátorech, kteří pořád IMHO patří mezi špičku, a ti, když začínali ještě v dobách SSSR, to měli s dostupností techniky ještě horší.
Ale on vlastně i Simonyi začínal na elektronkovém Uralu a kam to dotáhl :-) -
K tym medzinarodnym matematickym sutaziam – dovod bol ten, ze sa ich vtedy este ucastnilo malo krajin, hlavne chybali aziati, ktori na tychto sutaziach vsetkych drtia. Ale, nie je to take zle, v iformatike sa stale drzime. Pred nejakymi troma rokmi boli Slovaci v sucte bodov treti v poradi krajin (v ostatnych matfyz olympiadach koncia cechoslovaci najlepsie 20.). Takze, nevidel by som to tak bledo, decka nie su sprostejsie, to len prisla vacsia konkurencia z Ciny:-)
