MIDI, neboli Musical Instrument Digital Interface je průmyslovým standardizovaným protokolem pro komunikaci mezi jednotlivými komponentami, nástroji, vybavením a počítači a jejich vzájemnou synchronizaci v reálném čase. MIDI nepopisuje a nepřenáší audio, pouze tempo, intenzity, hlasitosti, vibrato, centrování a časovače, tím nám umožní přenášet důležité informace mezi zařízeními. Ve spojení se syntezátorem jako celek (např. přes jack server) nám dává k dispozici i zvukové vzorky, díky nim jsme schopni vytvořit řadu nejen efektů, ale i kompletních nástrojových sekvencí do našich skladeb.
Rosegarden nám dává k dispozici kompletní kontrolu nad editací MIDI souborů, jejich tvorbou, údržbou i správou. Po spuštění programu spatříme hlavní okno. To se dělí na tři podstatné části. V horní části okna vidíme nástrojové panely s ikonkami, kde jsou mimo jiné i volby pro editaci a přidání stop nebo pro vyvolání konfiguračních dialogů či mixéru. V užším sloupci vlevo vidíme volbu pro nástroje. Nejprve parametry segmentu, kde můžeme změnit parametry pro jednotlivé segmenty našich skladeb, dále parametry jedné stopy (právě zvolené či defaultně první), a jako poslední zde nalezneme parametry nástroje. V poslední části můžeme také vybrat, jaký nástroj má být pro stopu použit.
Adventní kalendář
Už jste dnes viděli, jak vypadá další odkryté okénko v našem adventním kalendáři? Každý předvánoční den se na jeho stránce jedna část odkryje. Nenechte si uniknout pointu a diskutujte o ní v naší diskusi.
Editaci jednotlivé stopy můžeme provádět ve více úrovních. V matrix editoru, v jiných programech také známých jako piano roll, percussion matrix editoru nebo notation. V případě matrix editoru se jedná o „mřížku” s klávesami, kde pomocí výběrů volíme jednotlivé noty a jejich délku. Matrix editor se od percussion matrix editoru liší jen zaměřením, percussion matrix editor je vhodnější na zacházení s perkusními nástroji, jak ostatně název napovídá. Notation nám umožní zápis přímo v notách, kde si zvolíme jednotlivé trvání not a kurzorem myši noty umísťujeme, ve stavovém řádku se nám zobrazuje pojmenování noty. Při položení čtyř stejnou dobu trvajících not se automaticky spojí trámcem. Samozřejmě je možné vkládání ligatur a jiných mnohých notačních prvků v rámci Notation editoru. Další samozřejmou věcí je, že pokud vytvoříme stopu v jednom z editorů, dá se kdykoli otevřít v druhém editoru a bez problému editovat. Tyto editory se otvírají v novém okně, tudíž můžeme editovat mnoho stop současně.
Můžeme mit mnoho stop. K jejich správě a vkládání do skladby, stejně jako ke správě jejich trvání a opakování, slouží třetí a poslední část nového okna. Zde vidíme seznam našich stop. Každá stopa se může skládat z mnoha jednotlivých segmentů, které jsou na sobě závislé jen na úrovni nástroje, protože ten je zapotřebí zvolit pro stopu a ne pro segment zvlášť. Proto platí, že co stopa, to jeden nástroj. Jednotlivé segmenty skladby mají vlastní možnosti nastavení, a to v oblasti Segment parameters, jak je psáno výše. Samozřejmostí je i možnost Mute, ztišení jedné či více nebo všech stop. Délku jednotlivých segmentů lze snadno měnit a jejich správa je přehledná a intuitivní. Stejně tak vlastnosti jednotlivého nástroje si můžeme pozměnit v oblasti Instrument parameters, lze nastavit banku pro nástroj panning, hlasitost, sustain, chorus a reverb, což nám umožní lepší nastavení pro jednotlivé nástroje. V Track parameters jsou vlastnosti jednotlivé stopy, zde máme možnost zvolit si nástroj pro stopu, nahrávací filtry a další volby.
Při bližším pohledu na Matrix editor zjistíme, že práce s ním je intuitivní a hodně usnadní život lidem, kteří neumí noty, nebo ne dostatečně dobře a rychle, aby v nich mohli pohodlně skládat. Nicméně Matrix editor se hodí i v případě znalosti not, u vícehlasých částí, kdy se jednotlivé noty překrývají je snazší si udělat představu o celkovém znění skladby při grafickém znázornění. Tento druh editoru nám nabízí jednotlivé nástroje pro editaci stopy v mřížce, kde si volíme délku trvání jednotlivých not. Obdobné nástroje najdeme i v hlavním okně v editoru jednotlivých stop, jehož ovládání je vlastně hodné blízké ovládání Matrix editoru. Nota zazní i při kliku na klávesu klavíru v levé části. Její pojmenování se opět zobrazuje ve stavovém řádku okna. Percussion matrix editor má shodné ovládání, proto se mu nebudeme nějak blíže věnovat. Notation editor, jak jsme si již řekli dříve, má vizuální volbu jednotlivých notových segmentů a pomocí kurzoru je můžeme umísťovat do notové osnovy.
K dispozici je nám i globální mixážní pultík, jenž nám umožní nastavit více než jeden nástroj najednou. Misto editace jednotlivých nástrojů zvlášť můžeme změny provádět přímo v mixážním pultu najednou. To nám přináší výhody, potřebujeme-li nějaký nástroj nastavit na stejnou hodnotu jako jiný, abychom si stále nemuseli pamatovat nastavenou hodnotu. Zde vidíme všechna nastavení najednou. Lze ho vyvolat v hlavním okně v nabídce v horní části programu kliknutím na tlačítko MIDI mixer. Můžeme si též nastavit používaný tónový rozsah pro jednotlivé nástroje. Defaultně je nastaven na největší rozsah podporovaný nástrojem, my ho můžeme snížit. Toto nastavení však musíme provést v Track Editoru v levé části hlavního okna programu.
Rosegarden a jack dávají velikou možnost pro spojení tohoto nástroje s ostatními, třeba posílat audio do Ardouru pro nahrávání či spojit si Rosegarden se softwarovým syntezátorem (např. ZynAddSubFX atd). Navíc díky podpoře low latency audio serveru jack Rosegarden podporuje veškerá MIDI zařízení, která podporuje jack pro svou komunikaci.
Na fórech často vidíme, že někdo řeší problém s nastavením Rosegarden. Sám jsem občas měl nějaký problém při jeho nastavování. Globální řešení samozřejmě neexistuje, nicméně nejčastější problémy vznikají při pár základních chybách či nastaveních. Za prvé bychom měli zkontrolovat, máme-li zavedený kernel modul pro podporu MIDI a „jede” nám sequencer ( /dev/sequencer, /dev/snd/seq je přítomno). Stejně tak zda jede jack, který by neměl být nezbytností, ale z vlastní zkušenosti vím, že mi Rosegarden z nepochopitelného důvodu nevydal ani hlásku bez zapnutého jack serveru. To však vždy není podmínkou, v mnoha případech pracuje zcela normálně bez jack serveru. V horní části hlavního okna je tlačítko Manage MIDI devices, které nám otevře dialog pro správu našich MIDI zařízení, toto je další místo, které bychom měli v případě jakýchkoli problému zkontrolovat a popřípadě prozkoušet různé varianty nastavení. A nejdůležitější část je syntéza. Nemá-li naše zvuková karta hardwarovou, měli bychom se ujistit, že máme k dispozici softwarový, můžeme ho spojit jackem. Mě se nejvíce osvědčil ZynAddSubFX. Obecně Rosegarden nemá se stabilitou veliké problémy, nicméně jsem zaznamenal pár „vytuhnutí”, či zpožděné vykreslování editoru při otevření jednotlivé stopy pro editaci. Program je psán na knihovně Qt.
Rosegarden je velmi pokročilý MIDI editor, který nám dává veškeré potřebné vlastnosti a možnosti pro pohodlnou a velmi hodnotnou editaci našich MIDI souborů. Zvládá v podstatě vše potřebné, autoři na oficiálních webových stránkách uvádí, že se jedná o ekvivalent ke Cubase. Vzhledem k tomu, že ten jsem neměl šanci vyzkoušet, nemohu posoudit, zda se záměr podařil, či je mezi nimi markantní kvalitativní rozdíl. Každopádně na běžné MIDI editace a práci s MIDI soubory dostačuje více než plně a splnil má očekávání. Vytkl bych mu snad jen občasné pomalé vykreslování oken programu, třeba při přepnutí plochy je prodleva téměř dvě vteřiny. Celkově je však práce s Rosegarden pohodlná a mohu ho doporučit.
