Hlavní navigace

Rozhovor s Klausem "Knoppix" Knopperem

- nomad 1. 8. 2003

PCTechTalk přinesl rozhovor s Klausem Knopperem, německým vyvojářem majícím na svědomí oblíbenou linuxovou Live distribuci jménem Knoppix. Volný překlad rozhovoru vám přinášíme.

Čtenářům ROOTa asi není třeba příliš Knoppix představovat, ale přesto alespoň stručně:
Jedná se o linuxovou distribuci postavenou na Debianu a lze bezpečně říci, že pozvedla úroveň standardů zase o stupínek výše. Především je nutno zmínit její automatickou detekci hardware, která snadno zahanbí i řadu zavedených komerčních dostribucí. Dalšími významnými prvky jsou kompletní start bez zásahu uživatele (hands-free booting), množství přítomného software, technika on-the-fly dekomprese a možnost instalace na pevný disk. Všechny tyto atributy proměnily Knoppix v nepostradatelný nástroj. Může být použit jako záchraný disk, pro demonstraci GNU/Linuxu (pro ty, co jej ještě neznají) či třeba pro test počítače ještě před jeho zakoupením. Knoppix může být dokonce provozován i jako plná linuxová distribuce pro každodenní úlohy.

V hlavních rolích:

technobeast: vyšetřovatel
KK: pachatel

technobeast: Začněme tedy od čísla 1. Jak bys popsal cílového uživatele Knoppixu?

KK: Existuje především jeden hlavní cílový uživetel a tím jsem já ;) Začal jsem s Knoppixem jakožto se svým soukromým projektem, abych se naučil, jak pracují bootovatelná CD, a později, abych měl k dispozici programy potřebné pro přednášky a vzdálenou práci na různém hardware. Takže, přirozeně, mou prioritou je především zahrnout věci, které sám často používám. Cílovým publikem pak (dle návrhů a doporučení lidí z mail listu) budou zřejmě ti, kdo potřebují přenosný, co nejvíce samokonfiguro­vatelný system určený jen ke čtení (tedy kompletně na CD). A to systém určený pro práci (desktopové i serverové aplikace), pro záchrané úlohy (rescue task) či případně jen na první si hraní s GNU/Linuxem.

technobeast: Jaké distro bys používal, pokud by to nemohl bý Knoppix?

KK: Používám široké množství unixových variant, ale mým současným favoritem je Debian GNU/Linux. Jednou nainstalován (ta nejdrsnější část ;)) je snadno udržitelný aktuálním (up-to-date). A to je také důvod, proč jsem u Knoppixu přešel z Red Hatu na Debian.

technobeast: Kde se nyní Linux nachází? Tedy po více než 10 letech existence?

KK: Podle mě se balík GNU software společně s linuxovým jádrem staly nejflexibilnějším a nejpoužitelnějším systémem a aplikačním vybavením pro ohromné množství hardwarových platforem. A to jak pro koncového uživatele, tak pro embedded sekci. Free Software licence umožňuje každému zmodifikovat systém tak, aby přesně naplnil jeho potřeby. Ti, co pak nechtějí sami nic měnit, mohou svobodně zvolit svého dodavatele či poskytovatele podpory. To je ohromná výhoda při ochraně investic a také jeden z důvodů, proč v současnosti řada firem, vládních agentur a soukromých uživatelů na GNU/Linux přechází. GNU/Linux má vše, co je třeba pro každodenní použití. OpenOffice například umožňuje spolupráci s uzavřenými produkty a sám poskytuje otevřený standard formátu dokumentů (XML), který zaručuje, že ode dneška za 10 let bude možno tyto dokumenty přečíst, a to i když se výrobce rozhodne celý software kompletně změnit. A to je také dobrou ochranou investic, otevřených standardů a open source.

technobeast: Kdy jsi začal používat Linux?

KK: Myslím, že můj první kontakt s GNU/Linuxem se uskutečnil v roce 1994 během praxe. Byla tam jedna stará 386 záležitost, na níž běžel nějaký SCO ™ system V derivát, který ale moc dobře nefungoval a byl v podstatě nepoužitelný. Firma, ve které jsem tehdy pracoval, se o Linux zajímala, takže jsem nainstaloval 30disketovou verzi Slackware, včetně XFree86, což poskytlo výbornou stanici pro běh ve spojitosti se SunOS servery. Od té doby používám GNU/Linux jako hlavní pracovní prostředí.

technobeast: Takže jsi začal se Slackem?

KK: Myslím, že ano. Bylo to vlastně celkem jedno, protože všechny verze unixových systémů jsou si hodně podobné, sdílí stejné syntaxe příkazů a podobné grafické prostředí. Začal jsem vlastně se starou verzí Unixu na univerzitě, měl jsem také Amigu pro domácí programování, ale prvním Linuxem byl Slackware (tehdy jádro 0.95).

technobeast: Jak vidíš soutěživost mezi OS? Domníváš se, že Linux má šanci stát se více mainstreamovým OS, a to i na osobních PC (desktopech)?

KK: Většina lidí a firem, které znám, GNU/Linux již na osobních počítačích provozuje. Existuje vlastně jen několik málo případů, kdy někdo, z důvodu zpětné kompatibility, spoléhá na nějaký uzavřený software, ke kterému se kdysi dostal. Takže je to možná jen prostředím, ve kterém se já pohybuji, ale pro mě GNU/Linux již je mainstreamovým (hlavním) operační systémem. Je jen škoda, že výrobci hardware jsou stále ještě nuceni dodávat svá PC s předinstalovaným proprietárním/u­zavřeným softwarem. Toto se ovšem dříve či později změní, neboť některé firmy GNU/Linux již začínají nabízet. To je ostatně důležité, neboť dnes řada uživatelů ani nemá zájem cokoliv si instalovat a konfigurovat sami (ať je to Linux, nebo Windows) a vlastně je ani moc nezajímá, jaký software to vlastně provozují. Jediné, co je pro ně důležité, je fakt, že mohou začít okamžitě pracovat a že veškerý zakoupený hardware funguje, jak má. A tento stav je možno nastolit s jakýmkoliv OS, takže proč utrácet peníze za nějaký licencovaný uzavřený produkt, když je možno mít otevřený systém podstatně levněji? Každý operační systém a aplikace jsou pak vyhrazeny pro konkrétní účel. Pro někoho jsou Windows + Word + Excel + … tím pravým, pro jiného je to zase GNU/Linux a jeho kancelářské aplikace. Pokud je tedy nutno učinit nějaká rozhodnutí, měl by se každý zamyslet nad tím, co chce s počítačem vlastně dělat, a pak si prostě spočítat poměr cena/výkon (zisk). Nemyslím si tedy, že je štastné hovořit o nějakém soutěžení OS. Každý OS a každá aplikace mají nějaké ty výhody a nevýhody. Někdo může shledat KDE jednodušším na použití než Windows, jiný zase naopak. Lidé by hlavně měli mít možnost svobodné volby. To je můj názor.

technobeast: To zní tolerantně k MS, že?

KK: Já nejsem proti MS. Co mi lidé říkají, tak se zdá, že MS také dělá dobrý a použitelný software. Nemohu to ovšem posoudit, neboť jsem sám nikdy Windows PC neměl. Nemohu totiž s Windows pracovat, protože mi přijdou příliš komplikované a nepřizpůsobitelné mým potřebám. Pokud tedy někdo Windows aplikace používá a je s nimi spokojený a pokud souhlasí s licenčním ujednáním a smlouvou a pokud si je může finančně dovolit, pak nevidím důvod, proč to měnit. Snad kromě případu, kdy dotyčnému opravdu něco chybí, ať už proto, že to na dané platformě prostě není k dispozici, nebo to není podporováno výrobcem.

technobeast: Myslíš, že se blíží konec free Linuxu? Bude se za něj někdy platit?

KK: Neprve k termínu free jako svoboda. Díky GPL, pod kterou je Linux distribuován, nehrozí nebezpečí, že by byl získán a přivlastněn nějakou konkrétní firmou. Takzvané „softwarové patenty“ ovšem mohou mít jistý potenciál možných potíží, ovšem to není specificky linuxový problém, ale věc, která se týká každého softwarového vývoje, svobodného nebo uzavřeného. Pokud se hovoří o free jakožto zdarma, tak GNU/Linux je komerční OS, lze mít služby a podporu za peníze (úpravy, dokumentaci, aktualizaci a správu, smlouvy o podpoře atd.), ovšem GPL stále umožňuje šíření svobodného sofware zdarma (bez platby za vlastní software). Takže je čistě otázkou volby, jestli platit za dodatečné služby, nebo ne.

technobeast: Co si myslíš o posledních tvrzení SCO, že uživatel Linuxu si musí koupit licenci UNIXware, pokud chce uniknout případným problémům.

KK: Co si lze myslet o firmě, která se snaží vymáhat licenční poplatky za software, který jednak sami nenapsali a jednak ani nemají právo jej distribuovat (neboť viditelně nesouhlasí s jeho licencí)? Pokus popřít copyrightová práva původních autorů vytvořením nového proprietálního licenčního schématu, a to bez souhlasu autorů, může vést a povede k řadě soudních jednání. Jak asi možná víš, v Německu je již v platnosti soudní příkaz, který SCO zakazuje tvrzení, že Linux je neautorizovaným derivátem Unixu.

technobeast: Jaký je dle tebe rozdíl mezi Linuxem a BSD? Nebo je Linux tak kompletní jako BSD a jeho porty?

KK: Myslím si, že BSD a Linux (nikoliv jádro, ale aplikace) sdílí obecně hodně kódu. Takže na úrovni desktopu by nemělo být mnoho rozdílů. Co se Linuxu a jádra týče, ten možná může mít více vlastností a lepší podporu hardware, ale BSD je zase stručnější/kom­paktnější a tedy jednodušší pro analýzu chyb a bezpečnostních vlastností.

technobeast: Jak vidíš další vývoj Knoppixu? Jakým směrem se dle tebe pustí?

KK: Knoppix CD edice měla trošku problémy s místem na disku, většinou způsobené dobře míněnými radami, které programy zahrnout. Software má tendenci pokračovat v růstu, takže v každé nové verzi musím nějaký ten program odstranit (700 MB CD je již plné a obsahuje 1.8GB kompresovaných dat). To je docela smutné, protože když už si na něco zvykneš (byť je to „jen hra“ na testování grafiky a zvuku), tak to pak budeš postrádat. A samozřejmě si také řada lidí stěžuje, když v novém vydání nenajde svůj oblíbený program. Fabian Franz, autor některých balíčků v Knoppixu, pak zrovna pracuje na modularizované verzi Knoppixu, postavené na debianovských metabalíčcích (metapackages) a knoppixových balíčcích (KNOPPIX-specific packages). Takže bude možno vytvořit vlastní verzi a zahrnout do ní jen požadované komponenty. Také existují odvozené produkty: vědecká Knoppix edice, speciální výuková/vzdělávací školní verze, Knoppix na bootable memory sticks a ještě pár dalších. Já budu pokračovat v práci na jednoCDčkové verzi, dělat aktualizace a připojovat rady týkající se hardwarové kompatibility od lidí z mail listu a fóra. A aby se nezapomnělo, Fabian právě připravil verzi, která startuje na PPC počítačích. Zatím se pravda jedná o velmi rané stádium, ale vypadá to slibně.

technobeast: Máš nějaké plány pro plně instalovatelnou verzi Knoppixu (tedy běh z pevného disku)?

KK: Tato vlastnost i instalační sript jsou vlastně již přítomny. Chybí pouze ono „Nainstaluj mě“ tlačítko. K instalaci je možno použít buď knx-hdinstall, nebo knoppix-install. Ta druhá varianta je k dispozici na LinuxTag DVD verzi a pak v dalším CD vydání. Problémem ovšem je, že jsem nikdy nezamýšlel publikovat jinou instalovatelnou distribuci. Lidé očekávají instalační manuál a osobní podporu, což opravdu nemohu zdarma dělat ve svém volném čase. Takže bych rád – tuto již možnou – instalaci na pevný disk držel jako skrytou vlastnost a případný další vývoj tímto směrem a záležitost podpory instalátoru přenechám jiným.

technobeast: Myslíš si, že je dnes až příliš velké množství různých distribucí?

KK: Naštěstí si je většina unixových variant (včetně BSD, Linuxu, Solarisu …) dost podobná. Tedy onen vzhled a pocit z nich. S pohodlným desktopovým prostředím a kancelářskými balíky k dispozici pro všechny tyto platformy se pak dá říci, že neexistuje opravdu mnoho rozdílů. Hlavním rozdílem v distribucích je pak asi specifické administrační GUI. Jestli jsi zvyklý na správu unixového systému, tak je zřejmě ani nepotřebuješ a konfiguraci provedeš spíše nějakým textovým editorem. Ovšem pro ty, kdo preferují grafickou nádstavbu, může bý cenným si použitelnost těchto nástrojů v různých distribucích vyzkoušet a pak se rozhodnout, kterou zvolit. Aplikační software je pak všude téměř stejný. Krátká odpověd by tedy zněla: „Rozmanitost je dobrá věc.“

technobeast: Je nějaká otázka, u které jsi rád, že jsem ji nepoložil?

KK: Existuje pár otázek ohledně podpory, které prostě neumím odpovědět. Pár lidí kupříkladu bylo naštvaných, neboť jsem v Knoppix FAQ nenapsal, jak pálit bootovatelná CD pod Windows. A upřímně, ani to vlastně nevím. Jsem si jen jistý, že to nějak jde, protože to vypadá, že to lidé celkem běžně dělají. ;) Takže by to asi chtělo přečíst si dokumentaci k tomu vypalovacímu software. Také mi denně chodí řada dotazů na obecné počítačové problémy (špatná RAM způsobuje padání systému, IDE řadič nebyl detekován, chybná geometrie disku v BIOSu, chybějící podpora Linuxu u výrobců hardware apod.). Opravdu si nejsem jist, jak tyto otázky správně zodpovědět, protože lidé mají tendenci být zklamaní, když jim řekneš „Je to v FAQ“, „Já nevím.“ nebo „Zeptejte se svého dodavatele hardware.“

technobeast: Pokud bys ty kladl otázky, která by byla tou první, co bys položil?

KK: Zeptal bych se: „Co očekáváte od operačního systému nebo aplikací? Jak by měl být v budoucnu software vyvýjen? Co postrádáte v současné nabídce svobodného software (Free Software) a jak byste to chtěl změnit?“

technobeast: A odpovědi jsou?

KK: Tebe se ptám :)

technobeast: Mohl bys v závěru stručně popsat Linux?

KK: GNU/Linux je operační systém a balík aplikací, které ti umožňují pracovat s využitím počítače. Jeho licence ti dává právo software zdarma používat, modifikovat a šířit a také možnost vyvíjet vlastní verze programů a ty opět šířit (a třeba za peníze, pokud příjemce získá ta samá práva). Díky těmto přídavným/přidaným hodnotám (added values) se GNU/Linux stal široce rozšířeným a je používán vlastně téměr všude – od embedded systémů přes servery až ke koncovým uživatelům a kancelářským PC.

Tímto tedy končí rozhovor s panem Knopperem. Pokud vás jeho názory a distribuce Knoppix zaujaly, navštivte stránku tohoto zajímavého projektu a nenechte si ujít ani článek Live distribuce Knoppix 3.1 na ROOTovi.

Zdroj: PCTechTalk

Našli jste v článku chybu?

5. 8. 2003 16:25

Tomas (neregistrovaný)

Stacilo by mi treba kdybych vedel, JAK mam comovou mys detekovat. Jde to poznat podle nejakeho /proc, ze je na COM portu seriova mys?

5. 8. 2003 16:21

Tomas (neregistrovaný)

Hm, to vypada jako by byl nekdo nazlobeny, ba dokonce nastvany, ze venoval cas stahovani neuzitecne veci :-)

A misto toho, aby prilozil ruku k dilu, a poradil, co s tim jako mam delat, tak mi posila osklive maily :-)

Ja to nemam kde vyzkouset. Prehistoricke COM zapojeni mysi jsem vzivote videl asi jen 2x, a to uz je x let zpatky. Nemam k dispozici pocitac na kterem bych to mohl odladit.

Napis mi bug report hele. A nejlip i s popisem proc se to tak chova a jak to mam opravit. Diky. :)







Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: „Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

„Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Vitalia.cz: Baletky propagují zdravotní superpostel

Baletky propagují zdravotní superpostel

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Lupa.cz: Není sleva jako sleva. Jak obchodům nenaletět?

Není sleva jako sleva. Jak obchodům nenaletět?

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...