Hlavní navigace

Scorched3D

7. 11. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autoři nových her (a nejen her) se pro inspiraci často obracejí do minulosti. Někteří více, jiní méně. A je to pochopitelné, co mělo úspěch před lety, bude jej mít i dnes.

Tento trend můžeme sledovat nejen u počítačů a počítačových her, ale také třeba v módě, filmovém a hudebním průmyslu. Prostě někoho napadne, že doba pokročila a je zralá na návrat klasiky. Můžeme ji trochu vylepšit, upravit, předělat a určitě bude mít úspěch.

Něco podobného si asi řeklo i pár lidí při hraní hry Scorched Earth. Asi takhle (řekněme ve tři ráno) u počítače jednoho z nich posedávali a mezi odpalováním raket někdo z nich prohlásil: „Hele, to by byla pecka, kdyby to bylo ve 3D!“. A tak se do toho pustili. No, možná, že to bylo úpně jinak, ale na tom nesejde. Výsledkem jejich tvorby je Scorched3D.

Scorched3D je hra, ve které spolu bojují znepřátelené tanky. Každý z nich má svou výzbroj a na malém ostrově kdesi uprostřed čehosi se spolu střetávají v boji na život a na smrt.

Pokud si myslíte, že se zase jedná o hloupou střílečku, jste úplně vedle. Každý z hráčů (živý, nebo umělý) nejprve zamíří, vybere zbraň a pak vystřelí. Potom ve hře pokračuje další hráč v pořadí a ostatní se dívají. Jedná se tedy o hru tahovou. Aby to nebylo jednoduché, tanky jako obvykle nestřílí přímo, ale po balistické dráze (jó gravitace, to je věc), takže musíte mířit směrem vzhůru a odhadnout, s jakou silou vystřelíte, abyste se do nepřítele co nejlépe trefili. Bránit vám v tom bude navíc členitost terénu (taky se výbuchem poškozuje, můžete si tak prostřílet cestu), obranné štíty protivníka a hlavně vítr. Vítr silně ovlivňuje let střel, a proto je nutné s ním počítat (naštěstí máte před sebou ukazatel, který vám stále říká, kam a jak silně fouká).

Tolik ke hře samotné. Co se týče jejího provedení, po startu zvolíte, jestli chcete hrát po síti, nebo jen lokálně. Pokud preferujete druhou možnost, navolíte počet hráčů, kolik z nich je živých, zvolíte členitost terénu, počet peněz do začátku a také to, po kterém kole začnete nakupovat vybavení. Pak hru odstartujete.

Před úplným začátkem si ještě každý hráč vybere svou přezdívku a podobu svého tanku (jde skutečně jen o tvar, funkčně jsou všechny stejné). Pak už začne samotná bitva.

Hru ovládáte pomocí kombinace myši a klávesnice. Myš slouží pro změnu polohy kamery a na klávesnici ovládáte svůj tank. Levým myšítkem měníte střed obrazu (kam kamera kouká), a to jak na ploše, tak na mapě (která je vpravo nahoře). Kam kliknete, tam se bude kamera koukat. Levým myšítkem spojeným s pohybem myši plynule měníte úhel pohledu kamery a konečně kolečkem zoomujete. Změny pohledů jsou velmi důležité pro vaši orientaci na hrací ploše.

Pomocí kurzorových šipek na klávesnici měníte náměr (úhel, pod kterým vypálíte) a otáčíte s věží. K lepšímu rozlišení směru pomáhá jakýsi barevný vějíř, který před tankem ukazuje směr natočení a náměr. Nad každým tankem jsou také vidět dva ukazatele. První zobrazuje sílu štítů a druhý energii tanku (životy). Nad každým tankem také „visí“ jméno hráče. Pak už jenom tabulátorem (nebo myší v menu) vyberete vhodnou střelu a zmáčknete mezerník. A pic ho! Odpálíte střelu, která letí zvoleným směrem. Během letu můžete pořád libovolně měnit postavení kamery, abyste na střelu viděli. Po dopadu střela exploduje (nebo taky ne). Jak, to záleží na jejím druhu. Na výběr je toho opravdu hodně a je velmi důležité zvolit pro konkrétní situaci správnou zbraň. Poté, co se všichni navzájem postřílí, kolo končí, rozdělí se peníze (podle výsledků v boji) a jde se nakupovat.

Nakoupit můžete různé střely, štíty, padáky (aby se váš tank nepoškozoval pády), baterie (abyste mohli i při větším poškození odpalovat střely na maximální vzdálenost) a spoustu dalších zajímavých a užitečných drobností. Poté, co všichni hráči nakoupí, co je třeba, začíná další kolo. Vygeneruje se nový ostrov, nové rozmístění a všechno začíná nanovo.

Co se týče samotného zpracování, je naprosto vynkající, ostrovy se generují skvěle, voda kolem se vlní a celé se to příjemně hýbe. Rozhodně špičkově vypadají různé štíty obklopující tank. Efekty, které vytváří exploze střel, jsou také na vysoké úrovni. Graficky je hra prostě pěkná (se zapnutou akcelerací i velmi svižná). Hodně dobré jsou i zvuky, které se ozývají během odpalování střel a při jejich dopadu.

Jak jsem už zmínil, je možno hru hrát jak v singleplayer módu (jeden hráč), tak i po síti nebo s více hráči u jednoho počítače (stejně se střídají). Hra jednoho hráče není příliš zábavná, protože umělí nepřátelé jsou až moc dobří a většinou se na druhý až třetí pokus neomylně trefí (a samozřejmě se spojují proti vám).

ict ve školství 24

Hra je ale nejlepší právě ve chvíli, kdy se u vás doma sejde víc lidí. Skvělou atmosféru a hlasité reakce společně s výbuchy nadšení nenahradí žádná hra po síti.

(Pokud máte nějaké zajímavé tipy na hry, o kterých se na Rootu ještě nepsalo, dejte mi o nich vědět.)

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.