Názory k článku Šedesátiny převratného programovacího jazyka ALGOL-60

Dobrý graf programovacích jazykov má aj počítačový historik Éric Lévénez
https://www.levenez.com/lang/

Díky za doplnění. Podobný strom vydalo i O'Reilly:
https://www.cs.toronto.edu/~gpenn/csc324/PLhistory.pdf

(já si nakreslil svůj ve FreeMindu, z toho je ten výřez v článku)

nie je ya čo.

ja som na tohto pána narayil pri hiostórri Unixui a jeho grafe

https://www.levenez.com/unix/

a história Windows,
https://www.levenez.com/unix/

ktorá málokoho tu zaujíma do takých detailov

a jediné, čo je zajímavé je, že pôvodný názov MSDOS bol QDOS (Quick and Dirty wittern Operating System)
a Microsoft to Q odtiaľ odstránil, čo je dodnes premetom vtipov...

Autokorektor editoru, ve kterém autor článek psal, zaměnil operátor „--“ (minus minus) za pomlčku „–“.

To ne, autor psal článek ve Vimu a ten dělá přesně to, co má :-)

Na pomlčky mám jen jedinou expanzi:

au BufRead,BufNewFile *.htm,*.html imap , &ndash;<space>

Problém je však v redakčním systému, který si to HTML vezme a projede sadou pravidel, nad kterými nemám kontrolu. Například se často stane, že se z example_01.go stane example₀₁.go

Ahoj Pavle, zkus tu M4 šablonu a budeš mít plnou kontrolu nad HTML kódem.

Na svým kódem mám plnou kontrolu (však jsou všechny články postupně přidávány do public repa), ale jak sám víš, redakční systém je spíš dělaný pro autory na Vitalii, než pro Lupu/Root, takže je někdy takový moc aktivní při zásazích :)

Btw dík za článek, konečně to vyšlo. Dáme další kolo review?

ahoj, diky za nabídku na review
pro mě je výrazně těžší napsat obyčejný český text pro Běžného Frantu Uživatele než napsat M4 skript

Ach, ta nostalgie.
V Algolu 60 jsem psal svůj první program v životě, do formulářů, ze kterých to přepisovaly děrovačky a pak operátorky předhodily Tesle 200. Katastrofa, samozřejmě, protože kromě mých chyb tam bylo ještě mnoho dalších, které vznikly při opisování pro ně naprosto nesmyslných textů.
Tak jsme získali povolení si to naděrovat sami, do 5stopé dálnopisné pásky, což bylo dost zajímavé, protože kromě toho, že místo algolovské "snížené desítky" se musel psát znak "zvonek" apod., dálnopis měl přeřazovač (mezi písmeny a číslicemi), takže přepsat jednoduchý program vyžadovalo značné úsilí.

Znak "zvonek" je (byl?) ten, co je v ASCII ... nevím jak to napsat.... "character with value 7", resp. v céčku "\a"?

IMHO je to na dálnopisu taky kód sedm (BEL https://en.wikipedia.org/wiki/Bell_character):
https://en.wikipedia.org/wiki/Baudot_code#Original_Baudot,_Continental_European

(ale záleží, co se k člověku dostalo - těch dálnopisných variant je více)

PS: kdysi se dálnopisy upravovaly na tiskárny, ale doma to nikdo mít nemohl kvůli šílenému hluku.

Vyplácelo se hmatem zkontrolovat, jestli v děrné pásce nezůstalo nějaké nedoříznuté kolečko, jinak to znamenalo den zdržení a zbytečnou jízdu do výpočetního střediska, kdy člověk vzal chybový výpis, prohlédl pásku, drobnou chybu dočistil kancelářskou sponkou a jel domů. Větší chyba děrovače se opravovala kopírováním celé pasky až k chybě, nejdřív rychle, pak tlačítkem po znacích, otevřít držák vstupní pásky, posunout o jednu dírku, napsat správný znak a znovu spustit pokračování. Tehdy jsem znal zpaměti hlavní pětistopé znaky jako přeřazovač a mezera pro základní orientaci. (Dálnopis T 100, obr. 7 https://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xhlavac3.htm )

Nakonec jsem na jiné katedře získal k protekce téměř neomezený přístup ke skoro novému osmi-stopému děrovači s paritní stopou. Sice to bylo velké jako psací stůl se zabudovaným moderním elektrickým psacím strojem, nepotřebným dalším panelem pro psaní všech 32 řídících znaků a řízení pásek a přídavnými zařízeními místo šuplíků, ale psalo se na tom pohodlně a díky paritě šla páska hned zkontrolovat.

Na tohle jsme měli (už na 8stopu pásku) nástroj, něco jako byla v kině lepička na filmy, tak tohle na děrnou pásku:
Na vodicí trny se nasadila páska (případně přetržená), přelepilo se to kouskem izolepy - černé, měli jsme optický snímač Facit, rychlý jak blesk), zaklapl se na to vršek se všemi dírkami v té opravované části, asi tak 8 nebo 10 sloupců a pak se ty správné dírky obnovily kovovým kolíčkem s držátkem.
Takže kromě lepení se dala udělat i oprava znaku.
Ale chtělo to znát ASCII zpaměti - což jsme tehdy znali, protože u terminálů (jo, to už jsme potom měli) visela dlouhá cedule se znaky, pod tím kód hexa a octal a pod tím ty dírky 8stopé pásky. Člověk se zamyslel, zvedl oči a koukal na ASCII tabulku, to se nedalo nenaučit.
V té době (začátek 80. let) taky probíhalo zavádění výpočetní techniky do socialistického hospodářství (především hubou), ale na to konto byly výlohy obchodů angažované, takže v obuvi (dnes zase Baťa) měli mezi botami kusy děrné pásky. A zatímco slečna koukala na boty, já jsem četl tu pásku :-)

ja uz jsem derne pasky/stitky nezazil, do pocitacu jsem vplouval az v roce 1988 (zx, pmd, iq).

ale jako deti jsme z nich delali ozdoby :-)

https://www.poradte.cz/picture/2014/1338619.jpg

Operátorka v brněnském středisku na Božetěchově nejprve načetla děrnou pásku s kompilátorem Algolu, potom zavedla pásku s mým těžce sesmoleným programem a pak už jsme jenom koukali, jak chudák elektrický psací stroj neustále vyťukával stejnou sekvenci čísel - měl jsem tam špatně uzavřený cyklus. Po vypsání dvou stránek jsem se smiloval a řekl jí, ať to stopne, že ty dvě strany výsledků snad budou na zápočet stačit :-)

A stačilo? :-)

Mě nepatrně starší kolega vyprávěl, že mu na Božetěchove rozsypali krabici s děrnýma kartama jeho diplomky a on to neměl očíslované :p Ale to byl (pokud si pamatuju) Pascal a ne Algol, takže asi lepší oddíl :-p

Než mi došlo, že to "OF" v prvním příkladu je přistoupení k položce struktury, notnou chvíli mi to trvalo. K tomu také přispělo že syntaxe je opačně než například v C a "struktura.položka" se píše "položka OF struktura".

chlapi dik za krasne vzpominky na stare ajtacke doby.

ja jsem byl male decko, kdyz jsem nasel v knihovnicce rodicu knihu
algo, cobol, fortran, netusim jak se do knihovnicky dostala.

https://www.antikvariatshop.sk/img/zbozi/k/k7136-big.jpg

jako 10-lety jsem to nechapal, pripadalo mi to jako magicka kniha kouzel :-)

jj tu jsem našel v knihovně taky (19.kapitola), kdo a proč ji koupil netuším (já si kdysi kupoval knížky o BASICu, jednu stále používám - má dobré numerické algoritmy).

Akorát tedy obal už se nedochoval, jen knížka na nějakém kvalitnějším papíře.