Vlákno názorů k článku Šedesátiny převratného programovacího jazyka ALGOL-60 od BobTheBuilder - Ach, ta nostalgie. V Algolu 60 jsem psal svůj...
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelAch, ta nostalgie.
V Algolu 60 jsem psal svůj první program v životě, do formulářů, ze kterých to přepisovaly děrovačky a pak operátorky předhodily Tesle 200. Katastrofa, samozřejmě, protože kromě mých chyb tam bylo ještě mnoho dalších, které vznikly při opisování pro ně naprosto nesmyslných textů.
Tak jsme získali povolení si to naděrovat sami, do 5stopé dálnopisné pásky, což bylo dost zajímavé, protože kromě toho, že místo algolovské "snížené desítky" se musel psát znak "zvonek" apod., dálnopis měl přeřazovač (mezi písmeny a číslicemi), takže přepsat jednoduchý program vyžadovalo značné úsilí. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelIMHO je to na dálnopisu taky kód sedm (BEL https://en.wikipedia.org/wiki/Bell_character):
https://en.wikipedia.org/wiki/Baudot_code#Original_Baudot,_Continental_European(ale záleží, co se k člověku dostalo - těch dálnopisných variant je více)
PS: kdysi se dálnopisy upravovaly na tiskárny, ale doma to nikdo mít nemohl kvůli šílenému hluku.
-
Vyplácelo se hmatem zkontrolovat, jestli v děrné pásce nezůstalo nějaké nedoříznuté kolečko, jinak to znamenalo den zdržení a zbytečnou jízdu do výpočetního střediska, kdy člověk vzal chybový výpis, prohlédl pásku, drobnou chybu dočistil kancelářskou sponkou a jel domů. Větší chyba děrovače se opravovala kopírováním celé pasky až k chybě, nejdřív rychle, pak tlačítkem po znacích, otevřít držák vstupní pásky, posunout o jednu dírku, napsat správný znak a znovu spustit pokračování. Tehdy jsem znal zpaměti hlavní pětistopé znaky jako přeřazovač a mezera pro základní orientaci. (Dálnopis T 100, obr. 7 https://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xhlavac3.htm )
Nakonec jsem na jiné katedře získal k protekce téměř neomezený přístup ke skoro novému osmi-stopému děrovači s paritní stopou. Sice to bylo velké jako psací stůl se zabudovaným moderním elektrickým psacím strojem, nepotřebným dalším panelem pro psaní všech 32 řídících znaků a řízení pásek a přídavnými zařízeními místo šuplíků, ale psalo se na tom pohodlně a díky paritě šla páska hned zkontrolovat.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
Na tohle jsme měli (už na 8stopu pásku) nástroj, něco jako byla v kině lepička na filmy, tak tohle na děrnou pásku:
Na vodicí trny se nasadila páska (případně přetržená), přelepilo se to kouskem izolepy - černé, měli jsme optický snímač Facit, rychlý jak blesk), zaklapl se na to vršek se všemi dírkami v té opravované části, asi tak 8 nebo 10 sloupců a pak se ty správné dírky obnovily kovovým kolíčkem s držátkem.
Takže kromě lepení se dala udělat i oprava znaku.
Ale chtělo to znát ASCII zpaměti - což jsme tehdy znali, protože u terminálů (jo, to už jsme potom měli) visela dlouhá cedule se znaky, pod tím kód hexa a octal a pod tím ty dírky 8stopé pásky. Člověk se zamyslel, zvedl oči a koukal na ASCII tabulku, to se nedalo nenaučit.
V té době (začátek 80. let) taky probíhalo zavádění výpočetní techniky do socialistického hospodářství (především hubou), ale na to konto byly výlohy obchodů angažované, takže v obuvi (dnes zase Baťa) měli mezi botami kusy děrné pásky. A zatímco slečna koukala na boty, já jsem četl tu pásku :-) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Děrné štítky jsou super materiál na psaní poznámek. Na Božetěchově (znalí ví) se jich válely stovky, spíš tisíce a používaly se (na poznámky) ještě dlouho poté, co byly děrnoštítkové stroje dávno pryč a používala se běžná PC.
-
Operátorka v brněnském středisku na Božetěchově nejprve načetla děrnou pásku s kompilátorem Algolu, potom zavedla pásku s mým těžce sesmoleným programem a pak už jsme jenom koukali, jak chudák elektrický psací stroj neustále vyťukával stejnou sekvenci čísel - měl jsem tam špatně uzavřený cyklus. Po vypsání dvou stránek jsem se smiloval a řekl jí, ať to stopne, že ty dvě strany výsledků snad budou na zápočet stačit :-)
