Jelikož zmiňuje osmičkový kód, tak bych tipoval PDP-11. My jako technici u klonů IBM360 jsme to měli v binárním kódu ještě víc hardcore: pomocí 24 tlačítek nastavit adresu paměti, na dalších 32 tlačítkách nastavit kód instrukce pro skok sama na sebe a pak jsme museli vzít schémata, osciloskop, otevřít pancéřovaná vrata počítačové skříně a pátrat po závadě :-)
Naposled jsem něco takového dělal někdy 1986 na ADT 43xx - to mělo feritové paměti a kousek byl chráněný proti přepisu (jedním tlačítek na čelním panelu). No ale když došlo k nešťastnému výpadku napájení, tak se tento úsek zavaděče mohl poškodit. *
Pak nastoupil člověk - cvičená opice, založil kus děrné pásky se zavaděčem, vypnul ochranu zavaděče, a vložil asi 4 instrukce (přečti slovo z pásky, ulož podle indexu, inkrementuj, skoč o 3 adresy zpátky) a spustil tento zavaděč zavaděče. Chlamst, páska přečtena, zavaděč na místě. Zapnout ochranu a pak už normálně spustit.
* zapomeňte na UPS, tehdy a pro takový příkon!
No, máte pravdu jen částečně.
Počítače ADT měly operační systém reálného času (byly to kopie minipočítačů HP).
Řada 43xx ze ZPA Trutnov měla ty feritové paměti (paměti, které si pamatují, mají něco do sebe, ale nevím, jestli to je důvodem doba vzniku kopie, nebo požadavek významného zákazníka - MNO). Řada 45xx za ZPA Čakovice měla polovodičové paměti. Nicméně to byly dostatečně přesné kopie, takže na tom běžel operační systém od HP (pravda, po doplnění ovladačů zdejších nic moc disků KDP7xx ze Zbrojovky) prakticky bez dalších změn.
Celá ta věc pochází původně ze 70. let, i když ty pozdější modely HP1000E a novější měly třeba vyměnitelný firmware v CPU, takže se dal doplňovat instrukční repertoár.
A ještě nedávno jsem narazil na to, že HP1000x provozují někde v USA na řízení technologických procesů. Snad i nějakou podporu od HP to ještě mělo (repasované díly apod.).
Takové věci totiž mají mnohem delší životnost, než smartphone nebo kancelářský počítač - kdybyste chtěl takový počítač nahradit, musíte nahradit třeba celou výrobní linku.
Z minulosti méně vzdálené, tohle je důvod, proč se leckde stále provozují WinXP - technologický proces stále funguje, ale výrobce těch karet pro řízení je už dávno nedělá, ty nové (a software k nim) neumí řídit ty starší stroje a tak na to zkrátka nemůžete sáhnout.
Slovníček:
ZPA - závody průmyslové automatizace
MNO - ministerstvo národní obrany
KDP - kazetová disková paměť
Srovnavaji se dvě různé věci. Jedná věc je začínat už na značně zastaralé kopii technologie - to je to na co upozornuji a druhá věc je používání technologií po EOL když není jiná ekonomicky či z hlediska rizika přijatelná nahrada.
Nosite dříví do lesa. Udržujeme spoustu obskurnich systemu a windows nt 4 ci sunosy na sparc i/ii jsou jedny z těch standardních. Nemluvím už o as/400, alfach nebo poměrně mladých itaniich. A to nepočítám systémy co má na starosti aerospace divize.
To nemění nic na tom ze české it bylo nechutné zastaralé, prolezle cechismy a kádry. Čest vyjimkam .
Zastaralé nebo stabilní? Před pár lety v USA sháněli pro jaderné elektrárny programátory, schopné programovat v assembleru PDP-11, s tím že mají práci zaručenou minimálně do roku 2025. A třeba tomuhle se nedávno smáli skoro všichni: https://www.zive.cz/bleskovky/jaderne-zbrane-americke-armady-jsou-rizeny-pocitaci-z-roku-1976-stale-pouzivaji-osmipalcove-diskety/sc-4-a-182568/default.aspx
Jenže on je tu i druhý úhel pohledu, tyhle prehistorické stroje jsou předvídatelné, opakovatelné a opravitelné, na rozdíl od dnešních mikroprocesorů, ve kterých panuje černá magie a co přesně provádějí nejsou schopní jejich tvůrci ani odhadovat, natož odpřísáhnout.
MenuetOS a KolibriOS su operacne systemy napisane iba v assembleri a obsahujuce aj vyvojove prostredie a popis API na pisanie vlastnych aplikacii v assembleri. Na prastarom "netbooku" s jednojadrovym Atomom a 1GB RAM to bootuje aj bezi velmi svizne.
https://www.root.cz/clanky/menuet-os/
https://www.root.cz/clanky/kolibrios-kolibri-system-v-5-mb/
http://www.menuetos.net/
https://kolibrios.org/en/
Překvapilo mě, co se ještě i dnes programuje v assembleru. Chápu nějaké specializované věci věci, ale mrkal jsem, že v asm jedou i borci, co v rámci Amazon AWS provádí zpracování lidského hlasu. Mluvili o tom nějakém Dagiho CZ Podcastu. Říkali tam, že jim to hodně šetří, protože je tam v jejich objemech znát každá instrukce navíc (platí se za čas CPU). Pamatuji se, jak povídali, že se těší, až Intel přidá nějakou novou instrukci do CPU, aby ji mohli v asm používat.
Hodně mě to překvapilo, v takové oblasti bych až takový low-level přístup nečekal.
Můžete mi prosím ještě někdo vyjasnit, co se myslelo např. u PMD-85 "monitorem"? Pokud si vzpomínám, tak to byl nějaký režim, když se z PMD vypojil modul. Našel jsem zde na rootu tohle ....kromě monitoru (tj. základního programového vybavení).....
V dnešním článku se píše něco podobného "někteří programátoři dokázali i v primitivním monitoru (program umožňující modifikaci paměti)".
Myslí se tím jedno a to samé? Monitor je u PMD-85 program, který je v ROM a spustí se, pokud není připojen řádný modul? Tzn. pokud byl modul, tak se spustil kód uložený v něm, jinak se spustil monitor?
Má to nějakou vazbu na bootloader, o kterém se v tomto dnešním článku v kapitole 2 mluví? Tzn. po zapnutí se u tehdejších strojů spustil monitor, ve kterém se nabušil bootloader, pomocí které se pak z externího zařízení zavedl celý systém?
PS: Sorry za blbé dotazy. Tehdy jsem jako dítě např. PMD používal, ale zase takový rozum jsem z toho neměl a dnes už si to zase moc nepamatuji.
1. 10. 2019, 14:55 editováno autorem komentáře
"Myslí se tím jedno a to samé? Monitor je u PMD-85 program, který je v ROM a spustí se, pokud není připojen řádný modul? Tzn. pokud byl modul, tak se spustil kód uložený v něm, jinak se spustil monitor?"
1. Ano, monitor v PMD-85 je program, ktory umoznuje prezerat/modifikovat obsah pamati a spustat/debugovat strojovy kod.
2. Ano. monitor je v ROM a spusti sa ak nie je zasunuty ziadny modul.
3. V podstate ano, prve verzie PMD-85 pri zasunutom BASIC module vyzadovali spustenie BASICu prikazom z monitoru, novsie verzie to uz pri zasunutom module urobili automaticky.
"Má to nějakou vazbu na bootloader, o kterém se v tomto dnešním článku v kapitole 2 mluví? "
Nie, PMD-85 nepotrebuje specialny bootloader, po resete skoci CPU na kod v ROM, kde sa nachadza monitor.
1. 10. 2019, 15:30 editováno autorem komentáře
ja jsem byl nadsen kdyz mi rodice koupili final cartridge pro commodore 64.
https://www.youtube.com/watch?v=dVIDULlJJU8
stopnul jsem si svoji nejmilovanejsi hru
https://www.youtube.com/watch?v=ziMJ8FpX3lQ&t=161s
a v monitoru, ktery dokazal zobrazovat i obrazky z binarnich dat na ruznych adresach v pameti,
jsem uprostred hry dokazal vymazat bity nepratelskych oblud, takze jejich sprity byly prazdne
a nemohlo dojit k smrtici detekci s mym objektem a tak jsem hral krasne hru mnohem pohodlneji :-)
„Víc toho na rootu.“
Tohle je, myslím, naprosto zbytečné přání, protože pan Tišnovský už léta píše neskutečné množství článků této úrovně kvality na Rootu. V podstatě většina jeho článků míjí mé zaměření, ale přesto si je přečtu pro poutavé a kvalitní zpracování. Mnoho jeho práce ve mně vyvolává pocit „s tím si chci zkusit hrát“, ale bohužel na to není čas.
Co se týče historie, mrkněte do jeho starších článků, např. seriál Unixové vykopávky, který např. mj. obsahuje (šílených) 166 číslovaných (plus X nečíslovaných) dílů historie vývoje počítačových her.
Před nějakým časem začaly vznikat konspirační teorie, např. že „Pavel Tišnovský“ je ve skutečnosti celý tým lidí (což je ta méně šílená verze).
Programovani primo v hex kodech znam na vlastni kuzi. Taky jsem si pamatoval zpameti skoro vsechny kody Z80. Mimochodem, pouzival jsem trochu jinou tabulku nez byla zminena v clanku - tabulku 16x16 policek indexovanou 0-F a v kazdem policku instrukce. Tabulky byly 3 - zakladni rada (vicemene i8080), bitove instrukce (prefix CB) a rozsirene instrukce (prefix ED).
Se zavadenim boot loaderu mam taky osobni zkusenosti - Sharp MZ821 nedokazal bootnovat z ramdisku, musel se rucne v monitoru vlozit zavadec a ten pak dokazal bootnou z ramdisku. Zavadec mel radove 30 instrukci, byla to dost otrava. Nastesti se pak dalsi analyzou biosu poradilo najit zpusob jak upravit ramdisk tak, aby dokazal i bootnout a pak uz to bylo uplne o necem jinem. Prompt CP/M za par set milisekund od stisku resetu.
Na CP/M jsem pouzival jak WM, tak WS a assembler M80, linker L80. Ve WS jsem dokonce zacal psat i diplomku, ale pak jsem ji dodelal v T602 (Siska, Kaucky, Siska).
Zdravim kamarada Alese Martinika :-)