Hlavní navigace

Shatter: Arkanoid nové generace

2. 11. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Arkanoid je herní legenda, které už dávno není 25 let. Jeho herní mechanismy přesto inspirují tvůrce i v 21. století. Shatter se snaží obohatit starou hratelnost o nové prvky a uchvátit zajímavou vizuální stránkou. Povedlo se mu to, nebo se vyplatí zůstat u osvědčené klasiky? Přeci jen, stará láska nerezaví.

Zní to neuvěřitelně, ale původnímu Arkanoidu je přes 25 let a zná ho i aktuální generace mladých hráčů. Mohou za to především jednoduché herní mechanismy a ryzí hratelnost, která se často zaryje pod kůži, a než se člověk naděje, ručičky na hodinkách nepříjemně poskočí kupředu. Za dobu jeho existence se objevilo mnoho kopií a údajných následovníků. Sem tam se jim ale nepodařilo převést duši této napříč hráčským spektrem známé legendy.

Shatter vás uvede do příběhu hry krátkým intrem. Řekl jsem do příběhu? Omlouvám se. Nic takového se ve hře pomalu nevyskytuje. Přebíráte jen roli robota, co se jaksi zbláznil a nyní bojuje proti jasně nastolenému řádu v geometrickém světě. Jakmile se dostanete ze své cely, začíná celkem psychedelický trip napříč dimenzemi.

Obrázky ze hry Shatter

Obohacený Arkanoid

Herní mechanismy v jádru zůstaly beze změny. Ovládáte plošinu, od které se odráží energetický míček a likviduje zeď z geometrických útvarů před vámi. Pokud vám míček proklouzne a dostane se mimo arénu, ztrácíte jeden život. Na rozdíl od Arkanoidu můžete dráhu míčku ovlivňovat. Plošina umí totiž nasávat nebo vypouštět vzduch. To se samozřejmě projeví na trajektorii mičudy. Máte tak nad hrou mnohem větší kontrolu.

Což je potřeba, protože na rozdíl od Arkanoidu je Shatter mnohem akčnější a dynamičtější. Podmínky v aréně se dokážou velmi rychle změnit. Cihličky před vámi se množí, kolo, co drželo nějakou konstrukci, se může uvolnit, nebo střelíte do bloku s výbušninou a exploze pošle uvolněné dílky obrovskou rychlostí proti vaší plošině.

Obrázky ze hry Shatter

Oživení hratelnosti různými bonusy

Navíc padají z cihliček různé bonusy. Dostanete tak další míčky navíc nebo ten aktuální nabere energii a bez zábran ničí vše, co se mu postaví do cesty. Celkem netradičně je řešené stoupání skóre během hraní. Z každého zničeného objektu vypadnou modré body. Pokud je nasajete do plošiny, vaše skóre se bude postupně znásobovat. Je však velmi důležité si takové nasávání načasovat. I kvůli malé chybě vám mohou bodové násobiče snadno proklouznout.

Velmi silnou stránkou Shatteru je poměrně velké množství herních módů. Ten základní je „příběhová“ kampaň a každý svět je zakončen celkem drsným bossem. Toho udoláte jen tak, že přijdete na jeho slabé místo. To se vám ve správnou chvíli označí zaměřovačem a vy se na něj musíte snažit poslat míček. Někdy je to opravdu boj. Bossové jsou neustále v pohybu a útočí na plošinu. Když se jí dotknou, tak ji na chvilku vyřadí ze hry, což je tragické obzvláště ve chvíli, kdy se k vám blíží míček. Místo odrazu vás pak čeká ztráta jednoho života.

Obrázky ze hry Shatter

Více herních módů

Další herní módy se zaměřují na nasbírání co největšího skóre. Buď jste omezeni časovým limitem, nebo místem v aréně. Pokud nepřátelské geometrické útvary nabobtnají, musíte se smířit s restartem. Shatter podporuje i hru více hráčů. Na jednom počítači ovládáte dvě plošiny a světe div se, je to celkem zábava. Herní seance je mnohem rychlejší a akčnější, jen jsem měl místy problém s orientací, když každou chvíli něco vybuchovalo.

Grafickou stránku lze nazvat jakkoliv, jen ne minimalistickou. Každou chvíli něco zabliká, obrazovka hraje všemi barvami a v pozadí běží 3D animace. Chvilku si na ten pohled musíte zvykat a nedivil bych se, kdyby se někomu při hraní dělalo špatně. Udržet pozornost v tomhle chaosu chce pořádnou dávku koncentrace.

Obrázky ze hry Shatter

Trochu kontroverzní grafickou stránku ale zachraňuje velmi povedený soundtrack od skladatele Jeremiáše Rosse přezdívaného Module. Nejsem fanda elektronické hudby, ale v Shatter mi hudební podkres velmi sedl. Nejen, že se skvěle poslouchal, ale přidával na dynamice při hraní. Bez hudby by Shatter nebyl určitě tak zajímavým herním zážitkem. Soundtrack je totiž jeho hlavní zbraň.

UX DAy - tip 2

Závěr a konečné hodnocení

Je vidět, že herní prvky Arkanoidu mají co říct i v 21. století. Neobešly se bez inovací, ale neztratily své kouzlo. Shatter se hraje velmi příjemně a užijete si u něj několik hodin ryzí zábavy. Jen vizuální stránka nemusí sednout každému. Je tak na osobním vkusu, jestli dáte přednost celkem futuristickému zpracování v podání Shatteru, nebo si budete vychutnávat klasické retro.

P. S.: Shatter byl součástí balíku the Humble Indie Bundle 6. Nyní ho lze zakoupit v Ubuntu Software Centre za 9,99 dolarů.

Výhody

  • Soundtrack

  • Osvědčené herní mechanismy

  • Různorodé herní módy

Nevýhody

  • Grafická stránka

  • Nepřehlednost

Byl pro vás článek přínosný?