Názory k článku Small Basic: moderní reinkarnace BASICu určená pro výuku programování

Ďakujem za článok. Onedlho budem hľadať vhodný jazyk pre výuku programovania svojich detí a podobné články mi umožnia vybrať.

Len pripomienka: v texte zrejme došlo k zlému naformátovaniu. Na niektorých miestach v texte chýba medzera, vo všetkých ukážkach kódu chýbajú odriadkovania.

Díky za zpětnou vazbu. My jsme doma začali se Scratchem, ale brzo se narazí na praktické limity. Potom jsme zkoušeli Python, ten byl OK a mladej si trošku hraje i s tím jakoby céčkem pro Arduino (ale popravdě zatím moc netuší typový systém, tak jen všude opisuje "int" :-)

No a nejvíc asi baví kupodivu právě Basic, to asi zdědili nebo co...

Na opravě už se pracuje.

Docela zajimavy, z nostalgie jsem si s tim chvilku hral ale docela me stve/limituje nemoznost predavat prommenne do "subrutin". Ja snad tu holku zacnu ucit Ccko ;-)

GraphicsWindow­.PenColor=Grap­hicsWindow.Get­ColorFromRGB(255,0,0)
GraphicsWindow­.PenWidth=2
Turtle.Show()
Turtle.Speed=10

For k=1 To 1024
TurtleAngle=Mat­h.GetRandomNum­ber(360)
PosX=60+Math.Get­RandomNumber(300)
PosY=60+Math.Get­RandomNumber(300)
KresliSrdicko()
EndFor

Sub KresliSrdicko
GraphicsWindow­.PenColor = GraphicsWindow­.GetColorFrom­RGB(Math.GetRan­domNumber(255),Mat­h.GetRandomNum­ber(255),Math­.GetRandomNum­ber(255))
Turtle.Angle=Tur­tleAngle
Turtle.Hide()
Turtle.PenUp()
Turtle.MoveTo(Pos­X,PosY)
Turtle.Show()
Turtle.PenDown()
For i=1 To 30
Turtle.Turn(8)
Turtle.Move(2)
EndFor
Turtle.Move(26)
Turtle.PenUp()
Turtle.MoveTo(Pos­X,PosY)
Turtle.PenDown()
For i=1 To 30
Turtle.Turn(-8)
Turtle.Move(2)
EndFor
Turtle.Move(26)
Turtle.PenUp()
EndSub

Tak snad tak nezlobí, že zrovna céčko :-)

A jinak ano, máte naprostou pravdu - když jsem si pro články zkoušel GW-BASIC i Small Basic, tak jsem si říkal, že snad už jsem tak oblblej a zpohodlnělej jazykama s předáváním parametrů, že nedokážu napsat nic většího bez této fíčurky (jsem to i v obou článcích zdůrazňoval - IMHO je podpora plnohodnotných funkcí v tomto kontextu důležitější než například vymazlený typový systém).

Na druhou stranu: když narazí, aspoň budou děcka chápat, PROČ je to tak užitečná a důležitá fíčurka :-)

Pridavam se k dekovnemu hodnoceni... jsem v podobne situaci, kdy bych chtel deti tak trochu ovlivnit v jejich (ne)rozhodovani, co budu delat v zivote dal.
Snove zamestnani typu popelar, pilot, fotbalista, prezident apod. uz je opustilo :-) a po mych neprimych zkusenostech bych nechtel, aby skoncili jako obchodni "manazeri" cehokoliv nebo za volantem jakekoliv masiny... a hlavne je chci drzet s odstupem od vyhledavacich sluzeb, kde si i vypocet 2+1 radsi najdu nez sam spocital.

Ja zacinal na Basicu, bylo to dobre pochopitelne, predtim Karel se mne libil- ovladani vlastniho robotka, ktery ale jinak nic moc neumel.
Bohuzel v 90.letech jako student gymplu jsem nevyuzil schopnosti spojit programovani s matematikou, fyzikou a chemii; na skole to nechapali proc do toho zatahovat pocitace alias programovani a tim pochopeni zakladu :-(
To az pozdeji komercne...

Ja zacinal na Basicu
Já též, ale připadalo mi, že až s Pascalem se pomalu dalo začít mluvit o programování. S Basicem to nebylo ono. Pascal jsem využil i v chemii, kdy mi zpracoval domácí úkol: generování vzorců různých solí.

Souhlasím :-) též potom hned Pascal a pak Delphi, které mám rád do dnes!

Kukni na Lazarus. Čoskoro vyjde verzia 2.2.0. Stojí za to.

Zalezi jak velke deti, ale doporucil bych Lego boost. Ma to vlastni vyukove prostredi, jsou tam motorky, takze deti hned vidi nejakou opravdovou akci, a az pokroci tak se pak da pokracovat ve Scratchi.

Vážení čtenáři, nějaká nová "fičurka" redakčního systému ignoruje konec řádku jako mezeru, takže je v článku spousta spojených slov. Omlouvám se a opravuji ASAP.

Update - podařilo se mi ručně opravit ty "nulové mezery", ovšem špatně jsou i všechny zdrojáky. To popravdě netuším co se děje, protože jsou v
(pre), ovšem asi špatně ostylované(?).

Mohl by nějaký guru znalý CSS pomoci? nějaká bota v redakčním systému asi.

PS: ten článek je tak dlouhý, že jeho nové nahrání zhazuje nejenom redakční systém, ale zdá se, že i celý Root (na chvíli dostáváme HTTP 500 :-)

12. 10. 2021, 09:13 editováno autorem komentáře

CSS to nebude, ono je to spojený už v HTML (Ctrl+U).

Ano, potvrzuji, jde o nějakou chybu redakčního systému, už je to podrobně nahlášené, vývojáři už na tom sedí. Předpokládám, že to bude opraveno co nejdříve. Díky za trpělivost.

Tak je to snad všechno opraveno - moc díky vývojářům redakčního systému!

Povedal by som, ze bez podpory zasobnika je Basic na vyuku programovania stale tazko nevhodny. To uz asi radsej ten Pascal.

Já bych i souhlasil, ale u Pascalu je trošku problém v tom, že se musí souběžně s algoritmizací vysvětlovat i typový systém. To mi připadně na první krok jako hodně informací. Chtělo by to nějaký step-by-step jazyk, něco jako je možné v matematice (prostě se začne přirozenými čísly, přejde se na zlomky, potom na záporná čísla atd. - vše docela přirozenou cestou).

...souběžně s algoritmizací vysvětlovat i typový systém.
Já si myslím, že je lepší si na to zvyknout hned od začátku, aby pochopili, jak s tím pracuje počítač a nenaučili se nějaké zlozvyky jako "všechno je povoleno, napiš si tam co chceš, systém už si to nějak přebere". Klidně začít s celočíselným typem a pak teprve vysvětlit, jak se pracuje se znaky, s řetězci, se zápornými čísly a s desetinnou čárkou.

To je ovšem trošku problém, protože takto "odpadne" víc děcek, kterým by se jinak programování líbilo. Ale třeba Pascal, i jen primitivní výpočet, vypadá strašně složitě, je to dlouhý a polovina řádků vůbec nesouvisí s řešeným problémem.

My čtenáři Roota víme, že tomu tak není, že to má výhody, ale na začátku by byl odpad strašně velký (zvlášť dnes, když se "doba bdělosti" strašně zmenšila - teď neznám přesný termín, možná attention span je k tomu nejblíž).

takto "odpadne" víc děcek, kterým by se jinak programování líbilo
Možná máte pravdu. Pokud je nedostatek programátorů, je třeba být vděčný i za programátory "vyšších" jazyků, kterým je jedno, co s jejich algoritmem počítač dělá a menší efektivitu algoritmu řeší vyšším výpočetním výkonem.

Dobry den,

jen pro info, odkaz cislo 47 (The History of the Mainframe Computer) mne zavedl na nejakou cinskou stranku - "pro deti nevhodneho" - obsahu.

Jinak dekuji za clanek!

Stanislav.

Tyjo zajímavé, jak některé užitečné články mizi Hodím raději odkaz přes Wayback machine, stejně jako jsem hledal původn verzi https://web.archive.org/web/20130918213750/http://www.salon.com/2006/09/14/basic_2/singleton/

(což je hodně známý článek, takže bych nečekal, že se originál bude přesunovat...)

Nejsem si jist, jestli není nejvhodnější začátek programování v nějakém interaktivním REPLu. Vždyť děti se i ve škole učí psát, učí se rozlišovat výrazy od jejich hodnot (v matematice) apod. Tedy písemná forma vyjadřování je podle mě i na prvním stupni docela přirozená. Současně se dítě seznámí s INPUT-OUTPUT paradigmatem, konceptem sezení apod. Pro krátké programy typu vypiš dny v týdnu, rozblikej LEDku apod. IMHO je to úplně v pohodě.

Taky se mi líbí, že REPL přiznává charakter počítače jakožto stroje, což je podle mého názoru dost důležité z psychologického hlediska - dítě se bude o stroj zajímat, když je na to zralé a schopné pobrat koncept jeho fungování, což je v protikladu např. k hračkám, které předstírají, že jsou živé bytosti a vedou tím děti k iluzornímu vnímání.

REPLem je myšlen jednořádkový vstup? Hmm ale programování obecně není lineární činnost.

REPL urcite nemusi byt jednoradkovy.

Takže je tam napojen nějaký textový editor?

Podívejte se, jak řeší REPL Smalltalk, OpenGenera, Interlisp, Self, LivelyKernel a mnoho dalších.

Jak uz psal predrecnik - zkus si to a pak mudruj :-D

Tedy dekuji za zajímavé téma. Osobně hledám pro dítě něco co by preklenulo mezeru mezi Scatchem a klasickými jazyky, tedy možnost doplnit ty vizuální bloky psaným kódem. Soudě dle poxnámek v závěru článku by to mohl Small Basic nahradit?

Dobrý večer. Trošku vhodnější je Basic-256. Zmíním se o něm příště. Je to hodně podobné Small Basicu, ale dokáže s dítětem postupně "růst", protože již má běžné funkce a podprogramy. A potom je předchod jinam dost snadný (v našem případě na Python a to divné pseudocéčko z Arduina).

Diky za clanok a na Basic-256 sa tesim.

Když o tam přemýšlím, tak ta goto namísto break nebo continue vlastně nejsou úplně marnej nápad, protože je hned vidět, kam se vlastně skáče. A výskok z vnořené smyčky stejně label potřebuje.

To mi připomíná dávné “Goto considered harmful considered harmful”.

Ano, taky pamatuju :-)

Ono asi jde o to, že pokud někdo GOTO zneužíval na šílené špagety, tak je to pochopitelně špatně. Navíc pokud se někomu dostane do ruky možnost GOTO na hodnotu vypočítanou výrazem :-)

V době strukturovaného programování tady byla urputná snaha všechno nacpat do pár konstrukcí, tedy rozeskok, smyčka s testem na začátku a smyčka s testem na konci. Ale v praxi to prostě nestačí, takže se buď utopíme v umělých booleovských příznacích, nebo nějaké výskoky uvnitř smyčky asi budou potřeba no :-)

Celé mi to vždy přišlo jako ideologické zaslepení. Chce to prostě psát čitelný kód, a pokud tomu někde nějaké goto pomůže, tak proč ho nepoužít. Nikdo netvrdí, že se má hned používat goto místo volání pomocných funkcí :)

Coz mi pripomnelo moje gymnazium, a hodiny IT. Ukol znel jasne, a ja pouzil jedno GOTO, ktere vyznamne zjednodusilo strukturu. Tehda jsem to neumel vyresit jinak. Problem byl ucitel, ktery to neuznal a prosazoval jen sve strukturne komplikovanejsi reseni, a dal mi spatnou znamku. Jo to byl pravek v borland pascalu.

goto namísto break nebo continue vlastně nejsou úplně marnej nápad
Jestli by v tom případě nebylo lepší učit děti v nějakém Small Assembleru :-)

Tuhle jsem si říkal, že pro výuku programování by vlastně nemusel být vůbec špatný OpenSCAD - má okamžitý grafický výstup, jednoduché rozhraní a základní konstrukce strukturovaného programování.

Také jsem kdysi zkoušel dělat Karla ve stylu Scratche: https://pavel-krivanek.github.io/Karel/
(vlastní funkce se přejmenovávají dlouhým kliknutím na její název)

moc hezky!

Neviem aké je to v tom jednoduché, ale dnešní rodičia majú pocit, že deťom to treba všetko čo najviac zjednodušiť, takže:
1. Vozia deti každý deň do školy.
2. Nesmú chýbať 2.9. pri novom školskom roku.
3. Všetko pre programovanie musí byť čo najjednoduchšie, aby sa deti naučili.

No a figu, ono je to inak. Pre mňa otec neurobil ani jedno z tohto zoznamu.
1. Nemali sme auto, Oco nosil súrodencov do škôlky a odtiaľ išieil do roboty.
2. No to by sa musel rozštvrtiť a nechodiť pri tom do roboty. Vlastne, pokiaľ by sa rozštvrtil...
3. No a programovať som sa učil na Sharp MZ-800 a to tak, že som si BASIC nahral z kazety a prepisoval som z anglického manuálu príklady. Šlo to pomaly, ale dnes programovať viem. Ak som si nevedel rady, sem-tam mi oco niečo z manuálu preložil. Ak pôjdeme na deti tak, že im dáme všetko, nebudú mať túžbu objavovať nové veci, lebo všetko dostanú, takže treba zabrzdiť a ak to dieťa bude chcieť vedieť programovať, tak sa dieťa naučí aj zložitejšie veci. Viem to, sám som ako decko chápal často aj zložité veci len preto, lebo som nemusel rozmýšľať nad ničím iným. Dnes ako dospelák mám tých povinností a roboty oveľa viac. Takže nedajme deťom všetko na podnose, treba nájsť určitý kompromis.

100% souhlasím. Na naučení se programovat (ale vlastně čehokoliv) bylo nejzábavnější a nejpoučnější to, na co jsme přišli sami.

Souhlasím, jenže dnes mají děti k výpočetní technice přístup v mnohem nižším věku a ty stroje nabízí mnohem více rozptylujících lákadel.

Navíc to může být Survivorship bias :-)

3. Podle mě záleží na tom, co je vlastně „naším“ cílem. Pokud je to vychovat programátory a nic víc, pak dle mého názoru máte pravdu, nebo jste jí blízko. To si myslím hlavně proto, že v reálném životě „schopnost programovat“ není jen o algoritmizaci, znalosti jazyka, apod., ale i taky o schopnostech, jako je dohledat informace a hledat řešení (myšleno v kontrastu s mentalitou mnoha lidí „tady mám problém, dej mi řešení, nemám zájem o znalost, jak k tomu řešení přijít, takže v budoucnu za tebou přijdu s každým sebemenším problémem, na který kdy narazím a k němuž mi nikdo nedal řešení“). V takovém případě váš přístup odradí lidi, co nemají zájem se učit a hledat, kteří by jako programátoři stejně nejspíš jen trpěli.

Jenže jestliže vezmeme v potaz, že programování zasahuje i do oblastí, které nejsou primárně o tvorbě aplikací, ale jde jen o pomůcku, potom IMHO zjednodušení vstupu do programování je na místě, protože potom pomůže seznámit se s programováním i lidem, kteří by k němu jinak neinklinovali. Tento rozdíl jsem si uvědomil, když brácha (neprogramátor, ale má zájem se učit) přešel do nové práce (která se ani náhodou netýkala IT) a dostal za úkol zpracovat nějaká data v Excelu. Osoba, co mu to zadala, tvrdila, že ten úkol trvá alespoň dvě hodiny. Jemu to vzalo ~15 minut díky tomu, že nedělal všechny kroky manuálně.

(Samozřejmě tím nepopírám, že existují lidi, kteří i když ví, že by si to mohli zjednodušit, raději budou manuálně transformovat data, buňku po buňce, než by začali používat něco nového nebo nedejbože se měli učit. Tímto tyto lidi nechci nijak shazovat, jejich schopnost dělat hodiny ten samý repetetivní úkol je podle mne obdivuhodná - já raději nad jednorázovým úkolem strávím 4× tolik času tím, že si programuji jednorázový automatizující nástroj, než bych dvě hodiny znovu a znovu opakoval ty samé kroky. Jen chci říct, že chápu, že přístup učit lidi základy programování není všespásný.)

Presne tak. Potrebujeme nejenom cistokrevne programatory, ale taky spoustu jinych lidi kteri si umi sem tam neco naprogramovat. Kdyz si vzpomenu na biology nebo chemiky, co jsem potkaval na vysce, to byla tragedie. Sice vynikajici odbornici, ale s trochu komplikovanejsim zpracovanim dat travili zbytecne moc casu. Kdyby umeli aspon to VBA v Excellu...

Přesně tak. V tomto IT (si myslím) docela dost zaspalo. Máme sice jako čistokrevní vývojáři k dispozici skvělé (no jak kdy) technologie, ale kupodivu jediná firma, která nějakým způsobem dbá na programovatelné uživatelské aplikace, je Microsoft s VBA nebo s tím jejich DCOMem. Jasně, je to někdy docela s... ale stačí na to, aby si někdo naskriptoval třeba docházku nebo zápisy do knihy jízd (mluvím o řešení, který jsem viděl a který si udělali sami uživatelé, jinak absolutní IT laici).

Nebylo by lepší rovnou Smalltalk, když to začíná na Small..?. Třeba Smalltalk/X - https://swing.fit.cvut.cz/projects/stx-jv.

smazano autorem

12. 10. 2021, 20:04 editováno autorem komentáře

Jak tu někdo propagoval LEGO, tak pro Small Basic existuje i rozšíření pro programování LEGO Mindstorms EV3.
Více zde:
https://techcommunity.microsoft.com/t5/small-basic-blog/lego-mindstorms-ev3-extension-for-small-basic-ev3-basic/ba-p/337553

12. 10. 2021, 20:07 editováno autorem komentáře

Pavle s jakym jazykem jste zacinal?

Úplně první jazyk byl Atari BASIC, nejdříve na papíře a potom na reálném počítači. Pak následovalo LOGO a assembler (napřed 6502, potom paralelně 8080 - ono to je ve výsledku to samé :-). Karla jsem prolítl, oproti Logu mi to připadalo dost chudé... (špatné načasování, asi měl přijít dřív).

Ve škole jsme se všichni společně učili Pascal (i s učitelem :-), takže příklady přesně podle knížky, testy písemně vůbec ne na algoritmy, ale nabiflovaný operátory a tak - to mě tedy popravdě nějak nebavilo.

Potom zase assemblery, 8048, 8051 a nakonec céčko, kterému jsem asi věnoval nejvíc, navíc asi v nejaktivnějším věku. IMHO to po assemblerech byl ten nejsprávnější krok, když se na to dívám zpětně - najednou dávalo céčko, všechny jeho fíčurky, zcela konkrétní význam a dohromady to mělo logiku.

Jako programovací jazyk pro děti bych zkusil doporučit spíše toto:
https://basic256.org/
https://sourceforge.net/projects/kidbasic/files/
https://sourceforge.net/projects/basic256prtbl/
:-)

je to tak píšu to o pár příspěvků výš. V podstatě na první seznámení pro dítě z rodiny, která až tak IT nehoví, má Small Basic výhodu v tom, že jede z webu na první dobrou (i když třeba ovládání Arduina apod . vyžaduje plnou instalaci).

Basic-256 má větší možností (tedy zastará, resp. přestane vyhovovat mnohem později), jen jsem míval problémy s jeho instalací kvůli závislostem, takže by to mohlo někoho odradit.

PS: právě jsem vyzkoušel instalaci v Mintu a problémy jsou zdá se vyřešeny (chyběla tam předtím závislost na nějaké Qt komponentě).

Trošku OT, ale i SW ukázaný zde je s velkou pravděpodobností v BASICu https://www.idnes.cz/hry/retro/atari-st-spravce-kempu-hry.A211012_124052_bw-novinky_srp

Když už se tu tak řeší, jak učit děti programovat, se známým jsme se bavili o tom, zda by nemělo smysl začít s výukou ještě něčím jednodušším - bohužel si nepamatuji název, ale setkali jsme se s deskovou hrou, kde člověk ovládá robota v herním poli. Každý hráč má sadu karet, každá reprezentuje nějakou akci (pohyb, natočení), v každém kole si hráči připraví určitou sadu příkazů a ty se pak vyhodnotí.

Jistě, nejsou v tom podmínky, smyčky, nelze v tom implementovat nějakou skutečnou logiku, ale přijde mi, že to nutí se lidi zamýšlet nad tím co přesně po tom robotovi chci a proč, včetně následků (v jakém budu stavu po vykonaní konkrétní akce) - což je IMHO důležité pak při samotném programování (po vykonání instrukce se aplikace dostane do nového stavu a ten si musím uvědomovat, abych mohl napsat adekvátní následující příkaz). Byl jsem svědkem toho, že i dospělí lidi (neprogramátoři) měli problém si uvědomit, že když robota natočím jednou akcí, od té doby je jeho „vpřed“ jiné.

Lightbot?

Tohle je taky pěkné řešení, vidím jej teď prvně, nicméně ano, je to v tom stylu, co jsem myslel.

Ne, že by to bylo nějak důležité, nicméně to, co jsem zmiňoval, byla fyzická/papírová deskovka (+ plastoví roboti), která byla částečně jednodušší (v každém kole si každý hráč připravoval ~4 příkazy, přesné číslo si nepamatuji) a částečně složitější (větší herní plocha a různé překážky či aktivní prvky).

Kdysi ten Lightbox existoval ve Flashi a zdarma, tak jsem ho zkoušel. První levely jsou brnkačka, ale poslední tedy byly hodně těžké a řešitelné nepřímou rekurzí atd. - dost záhul po těch X letech co se živím programováním :-)

Njn, ač jsem rád, že doba Flashová je za námi, měla spousty perel a málokteré v nějaké formě přežily. (OT: jednu z mých oblíbených naštěstí portovali.)

Něco podobného se mi před časem taky stalo - člověk si pak uvědomí, jak moc vypadává ze cviku v rámci čehokoli, co nedělá denně...

Robo Rally?

Vypadá to tak. Vyhledávání vykazuje různé výsledky, takže za předpokladu, že to bylo několikrát upravováno a vydáváno, tak jedna verze, co jsem našel, odpovídá mým (matným) vzpomínkám.

"nutí se lidi zamýšlet nad tím co přesně po tom robotovi chci a proč,"
Jojo, deti se musi naucit myslet v nejake 'posloupnosti', kdyz po nich chci aby rekli co musi robot udelat, jde videt ze preskakuji nejake kroky a musi naprit svou mysl aby si uvedomili postup. A to ze po konci akce robot skonci nekde jinde, a nemuzou ji jen tak spustit znova ale musi treba robota rucne vratit na start se taky musi naucit. Hezky to bylo videt s nasim lego boost - tam je jezdici robot, jezdi treba po sachovnicovem poli. Ukol je napr. vyhnout se bazine a najit nejakou postavicku. Programovalo se to pomoci ikonek 1x dopredu, otacka vlevo atd., jako stary Karel. Kdyz uz to zvladali, zkousel jsem zvednout uroven a ucit je komplikovanejsi akce pomoci 'motor o 3/4 otacky', ale to slo ztuha, budu muset jeste pockat.

Ono vlastně to, co popisujete, se dá generalizovat na lidi obecně - podobného chování jsem si všiml i u dospělých (myšleno obecně, ne jen v rámci učení se programování). U nich je navíc mnohdy problém v tom, že když „[...] preskakuji nejake kroky [...]“, nenechají si to vysvětlit, protože „to přece chápu, ne? Nedělej ze mě vola.“

A není nejlepší prostě začít s fortranem?

S basicom sa ziak ci student tak maximalne nauci kodit. Pre zaciatocnikov, vratane uplnych(!) zaciatocnikov je ovela vhodnejsi LIPS, vdaka jeho jednoduchej syntaxy (https://xkcd.com/297).
Konkretne, v integrovanom prostredi DrRacket je vyuka programovania priamo zabudovana. V centre pozornosti je vyuka systematickej konstrukcie programov, formou konstrukcnych navodov.

Pozri predovsetkym:
How to teach programming to your loved ones
https://media.ccc.de/v/35c3-9800-how_to_teach_programming_to_your_loved_ones

Pěkný článek, díky!

Mně se v poslední době zalíbil MMBasic na Colour Maximite 2 (https://geoffg.net/maximite.html), pár programů je k vidění tady: https://cmm2.fun/

Výhody vidím v tom, že:
1. BASIC je poměrně pohodlný, rychlý a vestavěný editor s barevnou syntaxí
2. Mikrokontroler, na kterém to běží staruje přímo do BASICu během sekundy, podobně jako retropočítače (C64, ZX Spectrum...)
3. Má RPi kompatibilní GPIO a podporu přímo v BASICu, takže lze programovat LEDky, seriové porty, DS18b20, externí displeje...

Takže i pro dítě za pár drobných hodně zábavy...

Ta mašinka vypadá skvěle, díky za link.

Není zač, dokonce i funguje skvěle a probíhá i stálý vývoj, přičemž stále stoupá rychlost a přitom je poměrně konzervativní v oblasti rozšiřování (MMBasic běží dnes už na dost platformách a je snaha udržet kompatibilitu).
Vždy, když jsem unaven psaním nějaké aplikace pro "moderní" platformy, CMM2 si docela užívám...