Pondělí 9. 10.
Snapper je vývojové prostředí pro tvorbu GUI aplikací na bázi XML. Celý projekt je uložen v XML dokumentu, který interpretuje klientská aplikace. O zobrazování oken, tlačítek, menu atd. se postará Gtk+ (případně i s podporou GNOME) a jejich chování ovlivňují vložené skripty, psané buď v Perlu nebo v Tcl (a brzy přibude Python). Velmi zajímavé jsou funkce umožňující načtení definice klientem pomocí HTTP či FTP protokolu, což může velmi usnadnit centralizovanou správu (upravíte-li aplikaci na serveru, všem klientům se to okamžitě promítne). Navíc lze také použít pro ukládání a distribuci definicí databázových serverů, k nimž je možné přistupovat transparentně i v rámci aplikace. Kromě interpretu je součástí aplikace i kompletní vývojové prostředí včetně vizuálního návrháře rozhraní, editoru skriptů a podobně. Řekl bych, že se zde rýsuje další velmi zajímavý Open Source projekt.
Pokud máte rádi pěkné logické hry, je pro vás XLogical to pravé. Možná, že budete znát její vzor Logical, který údajně pochází původně z Amigy, ale zcela jistě existovala i PC verze. Cílem hry je poskládat barevné kuličky do otočných „šuplíčků“ podle předem zvolených pravidel (všechny kuličky stejné barvy, od každé barvy jednu, totéž, ale v předem určeném pořadí atd.). Problém je v tom, že kuličky nepřicházejí rozhodně v tom pořadí, v jakém je potřebujete a cesta k jednomu „šuplíčku“ často vede jenom přes druhý. K tomu připočítejte různé teleporty, přebarvovače, jednosměrky, brány, přes něž projde pouze kulička určité barvy a další záludnosti a uvidíte, že to není tak jednoduché, jak to vypadá. Grafika je poměrně hezká (převážně raytracovaná), dočkáte se i hudby a zvukových efektů.
Pro všechny milovníky Pythonu a Javy je určen projekt JPythonJB. Ten totiž integruje JPython do vývojového prostředí JBuilderu. Výsledkem je, že můžete rozšiřovat jeho možnosti pomocí pythonovských skriptů, od přidávání dalších menu, až po různé operace prováděné přímo na souborech z editovaného projektu.
IVCALL je utilitka, která dokáže zavolat pomocí ISDN adaptéru na libovolné telefonní číslo, po spojení přehrát vybraný zvukový soubor a zaznamenat odpověď. Praktické využití mě teď zrovna nenapadá, ale třeba už na něco přijdete :)
Neděle 8. 10.
Nedávno jsem zde psal o jednom z prvních Open Source programů pro správu digitální knihovny. Dnes jsem narazil na program, který poslouží naopak těm, kdo chtějí provozovat knihovnu klasickou, byť zřejmě nic nebrání, aby jej bylo možné používat i pro elektronická data. Program se jmenuje Koha a nabízí asi vše, co by od něj bylo možné očekávat. První část, která je určena pro uživatele, nabízí vyhledávání a procházení katalogu a je realizována s pomocí webového rozhraní. Druhá část používá textové (curses) rozhraní a slouží zejména obsluze, ke správě zápůjček (včetně rezervací atp.). Dále nabízí Koha i management členů.
Nedávno jako by se roztrhl pytel s programy, které provádí všechno možné i nemožné se snímačem čárových kódů CueCat. V zásadě nešlo o nic převratného, ale poslední přírůstek do této rodiny mě docela zaujal. Jde totiž o PAM modul, který umožňuje autorizovat uživatele právě pomocí jeho čárového kódu. To může být třeba levnější alternativou k systémům magnetických a jiných karet. Samozřejmě je nutné zvážit rizika a případně zapojit doplňkové ochranné mechanismy, neboť výroba falešného čárového kódu je nepoměrně jednodušší, než falšování magnetické nebo čipové karty.
Výkon dnešních notebooků je excelentní, ovšem nezdá se, že by výkon baterií rostl odpovídajícím tempem. Výsledkem je, že si sebou nosíte Pentium III běžící na několika stech megahertzích, hodně megabajtů paměti a spoustu gigabajtů diskového prostoru, ovšem bez přístupu k elektrické síti se obejdete pouze několik hodin. Výrobci se tento rozpor snaží řešit všelijak. Jednou z cest je možnost přepínání mezi „normálním“ a úsporným provozem, který přepne CPU na nižší frekvenci. Notebook vydrží déle, ale sníženého výkonu si asi všimnete. Autora velmi zajímavého programu Apmiser už nebavilo stále přepínat oba režimy podle toho, jestli potřeboval šetřit baterie nebo naopak posílit výkon, a tak si napsal démona, který to dělá za něj. Apmiser totiž hlídá, jak moc se procesor vyžívá a při velkém vytížení přepíná notebook na plný výkon, při poklesu naopak přechází do režimu spoření. Výsledkem je prý výrazně vyšší výdrž, než při ručním přepínání (člověk občas zapomene a zůstane ve výkonném režimu :) a jistě se zvyšuje i pohodlí uživatele. Další zajímavou funkcí Apmiseru je, že zrychluje nabíjení (údajně až 25 %) za provozu. Pokud je totiž notebook připojen k síti (elektrické :) a stav baterií je nižší, než 95 %, Apmiser pracuje stejně, tak, jak bylo popsáno výše. Jakmile se baterie nabijí nad zmíněnou hranici (a pokud zůstanete připojeni k nabíječce), pracuje notebook už stále na maximální výkon. Bohužel Apmiser má i jednu nevýhodu – podporuje zatím pouze notebooku IBM Thinkpad, i když je počítáno s rozšiřitelností na další modely, pokud umožňují softwarové přepínání do šetřícího režimu.
Wmdropzone je jednoduchý download manager ve formě appletu pro Window Maker. Podporuje načítání adres z clipboardu, drag n' drop z Navigatoru i manuální zadávání. K vlastnímu stahování se používá wget, k němuž je v projektu přiložen patch umožňující omezení přenosového pásma.
Sobota 7. 10.
Další hra, která má kořeny v DOSu, leč nakonec zakotvila na un*xech je Stellar Duel. Jde o vesmírnou střílečku v rozlišení 640×480 pixelů a s 256 barvami. Grafika není nijak převratná, ale není ani špatná (převážně vznikla raytracingem 3D modelů). Hra je ozvučená a v podstatě hratelná, byť je v poměrně raném stádiu vývoje.
Unrm je další skript, který se snaží usnadnit obnovu nechtěně smazaných souborů z diskového oddílu se souborovým systémem ext2. Autoři slibují až 99% úspěšnost. No nevím nevím, to se mi zdá až příliš optimistické. Snad na pracovní stanici, ale na serveru? To se mi nechce věřit.
K indexovacímu a vyhledávacímu systému Netseeker sáhnou zřejmě ti správci serverů a intranetů, kteří preferují Javu. Indexer i vyhledávací rozhraní jsou totiž v tomto jazyce napsané – oba mají podobu servletu. Výhodou může být pro mnoho uživatelů fakt, že Netseeker nepotřebuje k provozu žádnou databázi, slušně také vypadá vyhledávací engine, umožňující použití booleovských operátorů AND, OR, NOT a dokonce i NEAR, stejně jako vyhledávání frází. Naopak slabší je, že indexovat lze pouze HTML dokumenty.
Dalším pokusem o vytvoření systému pro distribuovaný převod audio CD do MP3 je projekt Distributed LAME. Jeho název prozrazuje, který encoder je používán. Naopak už nic neříká o tom, jak program funguje. V tomto případě nejde o nějaké distribuované výpočty, ale o jednoduché rozdělení jednotlivých skladeb mezi více počítačů. Zajímavé je, že všechny skladby by měly mít s pomocí CDDB nastaveny korektně ID3 tagy a že skladby jsou automaticky zařazovány do adresářů podle interpreta a odtud teprve odkazovány pomocí symbolických linků do adresářů zastupujících jednotlivá alba. To je poměrně šikovné, protože výsledkem je dle mého názoru poměrně dobře organizovaný katalog.
Pátek 6. 10.
Vzdálené ovládání systému tak trochu jinak, to je Telephone Control Daemon. Představme si situaci, kdy si třeba zapomenete doma nějaký důležitý dokument, který nutně potřebujete v práci. Doma ovšem máte pouze dial-up připojení, takže vzdálené připojení nepřipadá v úvahu – těžko necháte počítač připojený celý den (zejména v tuzemsku :). A přesně tohle je úkol pro TCD. Tento program totiž dokáže ve spolupráci s hlasovým modemem spouštět v podstatě libovolné programy, určené sekvencí tónů, které se používají pro tónovou volbu. Ve výše popsané situaci se zapomenutým dokumentem tak stačí zavolat domů, „popovídat“ si tónově s modemem a spustit třeba připojení k Internetu.
Open Source systémů pro řízení online obchodů existuje již pěkná řádka. Jedním z těch novějších je i Akopia Interchange, který má velké cíle: být stejně mocný a robustní, jako je poměrně populární MiniVend a zároveň mnohem snáze použitelný. Nabízí kromě běžných a očekávaných funkcí i autorizaci plateb pomocí služeb CyberCash, Authorize.Net a PaymentNet, zabezpečení transakcí pomocí SSL a PGP, internacionalizaci, podporu takřka libovolného SQL serveru (via Perl DBI/DBD) a mnoho dalších funkcí jak pro nakupující, tak pro administraci.
Bibelot je dalším un*xovým konvertorem textových dokumentů do formátu DOC používaného převážně na PDA s PalmOSem. Zajímavostí Bibelotu je, že původně vznikl za účelem konverze dokumentů z projektu Guttenberg a podporuje přímo některé jeho funkce (záložky). Dnes již bez problémů podporuje i obyčejný text, takže je možné jej použít pro konverzi téměř čehokoliv.
Program X Hardware Monitor, nebo též zkráceně hardmon, umožňuje přehledné grafické zobrazení údajů o procesorech, jako je jejich teplota, napětí, rychlost větráčků atd. Momentálně jsou podporovány údaje až o třech CPU.
Čtvrtek 5. 10.
Dalším Open Source XML editorem je LeanEdit. Opět nejde o editor zdrojového kódu, na to konec konců stačí vim a pár maker :), ale o vizuální rozhraní definované pomocí DTD. Při tvorbě dokumentu pak stačí vyplnit formulář a program už udělá vše ostatní, což je optimální pro případy, kdy je nutné, aby sady dokumentů tvořil v podstatě nezkušený uživatel (sekretářka, písařka atd.). LeanEdit je napsaný v Javě.
Příznivce Eximu potěší projekt Exiscan, který umožňuje údajně velmi jednoduše zapojit do procesu doručování pošty antivirovou kontrolu. Exiscan podobně jako jiné projekty tohoto typu sám neprovádí antivirovou kontrolu, pouze zajišťuje rozhraní mezi emaily a externím antivirem, v tomto případě buď McAffee's uvscanem nebo Trend Micro's vscanem. Program disponuje některými zajímavými funkcemi, jako je například přidávání hlaviček, které označují zprávu jako nezavirovanou, což zabraňuje zbytečně duplicitním kontrolám při doručování na více aliasů atd. Šikovné je také to, že postmaster obdrží celou zavirovanou zprávu, takže ji může podrobně prozkoumat. Exiscan je napsaný v Perlu.
Samhain je velmi zajímavý systém pro kontrolu integrity souborového systému. Základní funkce jsou srovnatelné s jinými projekty – program si vytvoří databázi souborů a jejich kontrolních součtů. Pak periodicky provádí kontrolu reálného stavu proti údajům z databáze a pokud detekuje změnu, zaloguje jí do logu (buď systémového nebo do vlastního, kryptograficky podepsaného), odešle email nebo spustí externí program. Zajímavé jsou ovšem některé pokročilejší funkce, jako je například schopnost ukládání databází, konfigurace a logů po šifrovaném kanálu na jiný server nebo podpora PGP podepsaných konfigurací a databází. Zajímavý je také takzvaný stealth režim. Pokud jej při kompilaci zvolíte, všechny řetězce budou v binárce uloženy v XORované podobě, program bude ignorovat příkazovou řádku, konfigurace se steganograficky ukryje v souboru z obrázkem, binárka bude zkomprimovaná a zašifrovaná a databáze i logy se budou ukládat na konec jiného obrázku ve formátu JPEG, který bude navenek normálně funkční a na první pohled nebude poznat, že obsahuje nějaká data, která do něj nepatří. To už je slušně paranoidní, to se mi líbí :)
Středa 4. 10.
O Jabberu, systému pro komunikaci v reálném čase ve stylu ICQ, AIM atd., jsem se zde již zmiňoval několikrát. Utěšení ale přibývají i klientské program, jak je například Pybber. Ten je napsaný v Pythonu, je určen pro GNOME (mimo jiné nabízí i applet odrážející status programu) a jeho hlavním cílem bylo vytvořit klienta, který bude vše integrovat v jednom okně. Údajně zde nenajdete žádné další okno, vyjma toho hlavního, v němž je vše organizováno pomocí záložek.
Utilitka Refugee umožňuje šifrovat soubory. Takových programů je hodně, ale Refugee je zajímavý zejména ze dvou důvodů. Ten první potěší hlavně programátory – šifrovací algoritmy nejsou závislé na tom, zda platforma používá malý nebo velký endian. Druhým důvodem je, že poslední verzi obsahuje i implementaci algoritmu Rijndael, který nedávno vyhrál veřejnou soutěž na nový šifrovací standard pro vládu a úřady v USA. Můžete ho třeba za dlouhých zimních večerů zkoušet luštit :)
Control Freak je aplikace, která vám umožňuje vytvářet vlastní nástrojové panely v X11. To, co jej odlišuje od podobných aplikací je ovšem fakt, že vhled i funkci panelů lze ovlivnit pomocí speciálních skriptů. Není tak problém si vytvořit panel, který vám umožní zadáním hesla a odmačknutím tlačítka zobrazit patřičnou manuálovou stránku, prohledat adresář nebo třeba připojit „cédéčko“.
Milovníci fraktálů mohou rozšířit svou sbírku aplikací pro manipulaci s nimi o program eFractal. To „e“ na začátku znamená, že program je napsaný v jazyce Eiffel. Kromě běžných funkcí nabízí i jednu specialitku. Při výběru oblasti fraktálu pro zvětšení lze vybrat i „překříženou“ oblast (představte si obdélník, jehož jednu stranu otočíte o 180 stupňů). Výsledné obrazce jsou skutečně zajímavé :)
A to je pro dnešek vše…
