Věta: „Výsledky ale nejsou nijak laciné a vznikají skutečně zajímavé efekty.“ u popisu MGW je vtip nebo jste využil státní svátek ke konzumaci lysohlávek?
Co třeba tohle: photo by Kitauchi-san? Obecně architektura vypadá zajímavě, ale obličeje většinou dopadnou hrozně.
No samozřejmě. Jaké jiné řešení může být lepší než ideální. Jedině to nejideálnější :)))
Slovo ktere v cestine neexistuje nema ani stanovenou gramatiku kterou lze porusit. Stupnovani se v cestine praktikuje zpusobem:
Dobry
Lepsi
Nejlepsi
Idealni
pricemz idealu se pouze priblizujeme a malokdy ho lze dosahnout. Nejidealnejsi - to je proste jen nesmysl.
Ideální a nejlepší nejsou ve vztahu. Ideální nemusí být nejlepší a ani to nejlepší nemusí být ideální.
To máte jak s optimálním. Pro třídění seznamů má optimální algoritmus složitost O=N*log(N). Máte tedy plno optimálních algoritmů, přičemž některé jsou pro danou úlohu lepší než jiné. A na řadu úloh pak nejlepší může být quick sort, který ani není optimální.
Čeština to není schopna uchopit a proto má jednoduché pravidlo: ideální ani optimální se nestupňuje. Respektujme ho bez toho, abychom si museli vytvářet nějaké ne příliš smysluplné konstrukce typu "ono to už je v novém, čtvrtém stupni".
U těhle diskuzí si vždycky vzpomenu na gympl, kde jsme se v češtině učili, jak se jazyk vyvíjí, slova se přejímájí, mění se jejich výslovnost, pravopis i význam. Byl u toho dlouhý seznam různých obdbí a hlavně příkladů oněch změn. Při tom nás češtinářka neustále přesvědčovala o tom, jak lidé jazyk przní. Jejím oblíbeným příkladem bylo právě ono, podle ní neexistující slovo, nejideálnější. Doteď lituju toho, že jsem si jí nezeptal, proč by toto nemohl být příklad onoho vývoje jazyka, a jak se pozná, že slovo (ne)existuje. To slovo přeci jde vyslovit, napsat (podle pravidel pravopisu dokonce jednoznačně) a velká část mluvčích mu přiřazuje stejný význam (nejlepší). Co víc je potřeba proto, aby slovo existovalo? Na jediný zádrhel narazíme pokud začneme zkoumat jeho etymologii. To stačí pro neexistenci? Pokud ano, měli bychom asi vyřadit i mnoho dalších slov z onoho seznamu, který jsem zmňoval na začátku. Pokud si dobře vzpomínám, tak se v průběhu dějin změnil význam mnoha slov, která běžně používáme a nikdo se nerozčiluje, že neexistují.
S tím o vývoji jazyka souhlasím. Dnes už opravdu řada lidí neví, co znamená "ideální", respektive tomu přikládá význam "nejlepší reálně dosažitelný". Což není takový problém, ten je spíše v tom, že vymýšlí nová slova s původním významem slova "ideální", protože pro popis něčeho "až nereálně dokonalého" slovo potřebují.
Nejsem si však jistý tím, že se nám v češtině udála změna, kdy jsme zavedli čtvrtý stupeň. Asi by šlo o největší změnu od dob zavedení háčků a čárek. Vlastně ne, šlo by o změnu... a já teď neznám čtvrtý stupeň od velká... že by obří?
Mýlíte se, přijdou na řadu slova nejhustější, superhustý, megahustý, hyperhustý, terahustý... Promiňte, už jdu zvracet.
Čtvrtý stupeň zaveden určitě nebyl (když už, tak pátý, co slovo ideálnější?), ten posun je na nižší úrovni, už u slova ideální. Ono tohle slovo moc na třetí stupeň nevypadá, taková slova mají většinou předponu nej. Řekl bych, že ti, co používají nejideálnější, vnímají ideální jako jakousi důraznější variantu k dobrý, asi jako krásný a nádherný.
Slovo nejideálnější je špatně, je nespisovné. Co mi ale přijde zcestné, je tvrzení, že neexistuje. Jak je možné, že tolik lidí úspěšně (t.j. tak, že si navzájem rozumí) používá při komunikaci neexistující slovo?
Ale ono to je existující slovo. Právě proto, že ho lidi používají. Akorát nemá nic společného se slovem "ideální". Vypadá podobně, zní podobně, ale má jiný význam. A to značně jiný význam.
A co to je to "vine"? Jo kdyby tak fungoval pod wine, tak ani nemusim pouzit alien. :-)